Příběh: Shattered time

Kira

Mám na mysli to vaše lano, kterým jste mě spoutal ke dveřím 13. divize. odpovím mu na otázku. Zdá se mi to, nebo pětka znervózněla? v duchu se pousměju. Dalším pohybem pětky se podezření jen potvrdilo. Oooo heleme se, náramek. Nooo a když zapojím i ty vlasy a to ostatní....Tedy až na tu korbu to pasuje. přemýšlím a přitom poslouchám jeho kecy. No jistě, jste učiněný andílek. pronesu. Takže andílku, kdepak jste byl, když se to vše seběhlo? Nebo ještě lépe, pojďme za strážci. Oni už řeknou jeslti se mýlim či ne. řeknu s velkým nadšením.

Sakra musím něco udělat ale co nic nemůžu budu to radši sledovat.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Rád čmucháte, že... Nejspíš nemá cenu lhát," pohodil jsem vlasy a připravil se na nejhorší a to na boj. "Zřejmě nemá cenu Vám cokoliv říkat, a proto... Nezbývá než bojovat..."

Ryuu Senji

Zacítil zvýšené reiatsu nedaleko od něj, kde před chvílí svým dalekohledem zahlédl rozbourané baráky, které pro něj nepředstavovali zajímavý objekt. Ovšem teď se zdálo, že by se tam mohla odehrát nějaká zábava. Děsil ho rozdíl reiatsu, ale věřil, že když se přiblíží a pouze na oko nahlédne nic by se nemělo stát. Použil shunpo a blížil se.(mimochodem pánové, moje reiatsu zřejmě neucítíte, tak jak jsem popsal ve své postavě, se mé reiatsu pohybuje na nejnižší možné úrovni).

Yoruichi

Ďábelsky se pousměji a pozdvihnu jedno obočí. No, zkusila bych nenápadně vyzvídat od kapitánů, co mají nastarosti tuto událost vyšetřit. A bude jen ráda, když mě doprovodíš a pomůže mi. Vybídnu svého podkapitána. Ale nezapomeň, mi jsem hodná divize. řeknu ještě s větším ďábelským úsměvem.

Yoshiro

Pootočil jsem hlavou..Moc rád vás doprovodím, Taichou.. Na její připomínku o tom, jak jsme dobrá divize se mi na tváři objevil ironický úsměv.. Popošel jsem blíž ke Kapitánce.. Samozřejmě, že jsme.. Zašeptal jsem jí do ucha.

Kira

Protočím oči a hodím otravený výraz. Zase boj? Jste normální?...Och pardon, proč se vůbec ptám, vždyť nejste normální. Položím si otázku, na kterou si sám i odpovím. Nechcete dnes udělat vyjímku a jít se sám udat? Já bych si tu rád dál odpočíval. snažím se předejít boji.

To je divný kapitán takový lenoch nehorzný ikdyž já bych si tak měl odpočinout . Snizim silu vlozenou do bariery.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Pokud bych nebojoval, ohrozil bych život někoho, na kom mi zálěží," řekl jsem ostře a rozeběhl se na něj, přičemž jsem vytáhl zanpakutou, ale rána nepřišla, zastavila jí Oosami svým brněním, která si stoupla do rány. "Taichou..." řekla smutně. "Oosami, nemůžu ho nechat jít... On to ví..." v tu chvíli se Oosami otočila na Kiru: "Je to zakázané, ale pro kapitána to musím udělat... Byl celou dobu se mnou... Chtěla jsem ho svést, ale on odmítl a trochu... přebral..."

Kdo je ta dívka co se to děje já se těšil na boj.

Ryuu Senji

Dorazil k místu, ze kterého před chvílí unikla značná dávka reiatsu. Kdyby by o kousek dál byl by si jist, že ho neucítí, ale tohle bylo stejné, jako zápach lokálního kanálu, prostě bylo v jednu chvíli cítit. Svým bleskovým krokem se dostal na střechu polorozpadlého baráku, kde se nenápadně začal krčit, aby viděl to, v co nejspíše vůbec nedoufal. Kousek dál od baráku, na kterým se ukrýval stáli dva kapitáni. Tohle jsou ti kapitáni? Vypadají, že o něčem mluví....jejich reiatsu je úplně na jiné úrovni než našeho kapitána. Doufám, že jsem nepřišel nevhod, uklízet záchody se mi moc nechce. V tom se do náhle začínajícího boje připletla dívka, která zastavila jednoho z kapitánů. Kdo to sakra je?

Kira

Po dlouhé době jsem vstal konečně na nohy. Je sice hezké že ho bráníte.....Oosami?.....Ale už se přiznal a já trvám na tom, aby vydal vězně zpět do cely. Je to rozkaz od hlavního kapitána. Tento rozkaz se musí splnit. řeknu neúprosně.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Jak se mohl přiznaz k něčemu, co nemohl udělat?" otočila se na mě a já nechápal, proč to dělá, když jsem s ní nebyl, ale dala mi šanci se z toho ještě dostat. "Nikdy jsem se nepřiznal... Chtěl jsem jen ututlat... No... Nepřiměřený přístup členky mé divize..." řekl jsem a trochu se začervenal. "Ale, pokud jsem to nebyl já a doufám, že ani Vy, kapitáne... Kdo tedy?" položil jsem otázku, na kterou jsem sice znal odpověď, ale nemohl jsem si dovolit už chybovat.

Yoruichi

Skvělé... řeknu potěšena odpovědí. Pak se soustředím na okolí. Hledám záblesk i toho nejmenšího reiatsu. Netrvá dlouho a najdu reiatsu Kiry, to však nasvědčuje, že bude bojovat. Okolo něho je několik dalších reiatsu, některé jsou známe, některé zas né a jedno takové divné. Pojďme. řeknu jen a rozběhnu se na místo, kde by měl být Kira.

Yoshiro

Následoval jsem svoji Kapitánku.. Tohle bude ještě hodně zajímavé.. Pomyslel jsem si a prohlížel si Yoruichi. Byl jsem rád, že jsem ji mohl být nějak nápomocný..

Kasumi Shinju

Před dvěma dny
Vydala jsem se směrem k Rukongai. Za ním v lese byla jakási chatka v níž jsem dříve bydlela s otcem. Často jsem na toto místo chodila trénovat a čas od času i odpočívat nebo si zavzpomýnat na staré časy. Otec už tu nebydlí a dlouhou dobu jsem ho neviděla.
Strávila jsem zde dva dny. Trénovala jsem s Kenshinem. Bojovali jsme proti sobě, zkoušeli jsme si kombinaci některých útoků a spolupráci v týmu. Tímto způsobem jsem postupně dopňovala své reiatsu.

Nyní
Po dvou dnech tréninku, jsme se rozhodli, že bychom se měli už vrátit zpět. Kráčeli jsme ulicemi, až jsme konečně došli k Seireitei. Vešli jsme. Nechtěla jsem, aby o nás hned někdo věděl, a tak jsem potlačila své reiatsu.....

Yoruichi

Zastavila jsem se o kus dál než byl Kira a ostatní. Nemusí o nás hned vědět. odpovím na případnou otázku. Ještě chvíli počkáme co se bude dít, pokud to překročí určité hranice, tak aby se neřeklo, tak zasáhneme. řeknu, jako kdyby mi bylo jedno, kdo z nich umře dřív.

Yoshiro

Rozumím, Taichou.. Řekl jsem a zastavil se.. Vypadalo to na zvláštní situaci.. Shromažďovalo se tam dost lidí. Spíš jsem se do toho ale plést nechtěl. Ať už šlo o cokoliv.

Kira

Pokrčím rameny a hodím takový pohled, co říká, nevím, nevím. Rád bych věřil takové pěkné tvářičce, řeknu s pohledem upřeným na Oosami, ale něco mi říká, abych to nedělal...Aaach to jsou problémy. Zakroutím hlavou. Jen doufám, že jste si vědoma, že je trest i při napomáhání špatné osobě. řeknu ještě k dívce. Jediný, kdo může potvrdit, že to byla pětka jsou ti strážní, ale jak ho tam dostat?...Počkam mám to. Určitě budu mít v kanceláři několik jeho fotek. Rozzářím se jako žárovka. No už budu muset jít, napadl mě ještě jeden zdroj informací. řeknu a v klidu začnu odcházet.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Já ještě zajdu za těmi strážnými... Něco mi říká, že se ti nedá věřit," řekl jsem mu. "Prosím, Oosami, doprovoď Kiru... Ať už jde kamkoliv." požádal jsem jí a ona poslechla a chytla Kiru za límec. "To mezi tebou a kapitánem si ještě vyřídíme," zašeptala mu, když jeho obličej strhla až k sobě.
Já jsem pomalým krokem šel k věznici. Bude to těžký oříšek... Budu muset ty strážce přesvědčit o opaku...

Tougou

se právě hnal po seireitei. Mastné vlasy mu poletovaly kolem hlavy a tvář mu hyzdil kamenný výraz.
Po něčem pátral, jakoby ztratil objekt svého poslání a teď ho hledá.
Při náhodném ohlédnutí, spatřil v pravo od sebe skupinku shinigami. Dva z nich byly kapitáni. Mozek mu přepnul na opatrný režim, aby při své pozici neřekl nic nerozvážného a v mžiku zastavil s upřeným pohledem na skupinu.
Současně se jeden z kapitánů začal blížit směrem k němu. Ovšem doprovázen nějakou shinigami. Jeho vyzáblou tvář pokrytou ostrým strništěm prývě zhyzdil jedovatý úšklebek.

Kira

Je příjemné být tak blízko tebe, ale co všichni máte s tím, že mi níčíte úbor? řeknu s úsměvem na tváři. A snažím se dostat své oblečení z jejího sevření. Lehké trhnutí nepomáhalo, trhl jsem větši silou a Oosami zůstal límec v rukou. Promiň, ale nemůžu nechat tvého kapitána samotného. Omluvím se Oosami a rychle pomocí shunpa běžím za pětkou.

Hiboru Baru

seděla u pračky a tvářila se, jako že si dělá starosti. Ukitake starší se stále ještě neukázal... Za nějakou dobu ji překvapil kapitán, který vešel, pohvizdoval si jakoby nic a nesl si nějaké to oblečení.
"Taichou!" vyskočila na nohy do pozoru. Ježiš, co blbnu? řekla si záhy v duchu a zase si sedla. Ovšem obavy z její tváře nezmizely. "Taichou... není něco s vaším otcem? Obyčejně tu v tuhle dobu vždycky bývá..." Pravda, několikrát už za sebe poslal někoho jiného, ale aspoň vždycky mohla vyzvědět, jak se má... a dneska nic...

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Když se vedle mě objevil Kira, bylo mi už jasné, co chce. Takže se to nakonec neobejde bez... Rozhodně bych to raději vyřešil jinak, ale... "Proč jdete se mnou? Co Váš zdroj informací?" řekl jsem s nadsázkou a dávkou ironie. On ví, že mi nemůže věřit, a já vím, že mu nemůžu věřit... TO je dost blbá situace.

Ryuu Senji

Po poslechnutí rozhovoru dvou kapitánů, z kterého slyšel pouze každé druhé slovo si začínal myslel, že se tu děje něco divného. Naznačovalo to příchod dalšího kapitána s dalším shinigami, kteří se taktéž snažili ukrýt. Naneštěstí úkryt na střeše poskytoval dostačující rozhled. Ksakru vůbec to nechápu, jidiné co z toho lze vyčíst je, že se ti dva moc nemají rádi. Ta shinigami to ještě celé komplikuje. V jednu chvíli se zdálo, že se kapitáni již rozchází, pak ale nastala další chvíli, kdy se nejspíš rozhodli jít spolu.