Příběh: Shattered time

Tatsuya

Hotovo... Problesklo mi konečně hlavou, když jsem dokončil přípravy. V tu chvíli jsem zmizel a krokem shunpo doběhl až k Shieri, která byla mimo pokoj, takže mě už nejspíš hledala. "Promiň, Shieri, že jsem tě nechal čekat," řekl jsem, když jsem se tam objevil a až potom jsem si uvědomil. "Vás tady teda je..." usmál jsem se. Konečně si Shieri našla také přátele...

Satoshi
Konečně ten dědek domluvil... už jsem ho měl docela plný zuby... Takže desítka... jak ironické... poznamenal jsem Díky někomu z 10 divize se z tebe stalo tohle a teď jsi v ní... jak je jen osud zajímavý. řekl jsem mu ignorujíc vrchního kapitána

(Tato poznámka je pro Shira :-D: neoholená tvááááááář Ale taichou, prosím, pište dle pravidel... i já jsem se podřídila! Všichni sice chápeme, co je přímá řeč, ale je to prostě otázka principu... jednou se to tak určilo, tak by to měli dodržovat všichni, mladé pohledné kapitány nevyjímaje... ;-))

Hiboru Baru

No... to... PRÝ JAK SE MÁTE!! Jak se asi mám, můžete hádat dvakrát, vy jeden... jeden... a nemyslete si, že si to tím úsměvem vyžehlíte!
"Děkuji za optání, mám se docela dobře," řekla nepříliš přívětivým tónem a zahlížela na kapitána vyčítavě. "Řekla bych, že teď je času dost! Zrovna jsme na cestě do čajovny..." dodala sugestivně, "tedy pokud nemáte v plánu si jít zjišťovat podrobnosti ohledně té centrály a popravy, protože o tom vám skutečně moc nepovím, jen to, co bylo v hlášení všem shinigami..."

Yamamoto

"Satoshi," řekl velmi důrazným hlasem, "ty ještě zůstaň, chci si s tebou promluvit. Dáš si čaj?"

Kono Etto

*přestala jen tak sedět a zvedl se trochu se protáhla a pak tasil zanpaktou, rozběhla se proti stromu a zkoušela proti němu různé výpady strom byl solidně osekaný a tak zkoušela Kono dělat okolo sbe ochrané kuličky, bylo jich tak šestnáct, ale nebyli moc silné, leda tak na Akiho.
Pak si znovu zkoušela rychlost meče zanpaktou proti stromu.
Poodešla od stromu deset metrů a začal střílet kuličky modré energie ve velé rychlosti každá byla si tak jako polovin aúderu její zanpaktou.
Po tak sot kuličkách si dala ještě padesát úderů mečem a pak si dala sprintem tři kolčeka kolem tréninkového placu.
Už se solidně zadýchala a tak se rozhlédla okolo.
Zatáhla za šňůrku u pasu a tím jí rozvázala, nebyl tady nikdo vyší šatže, kromě dawna a ten byl v klidu, shinigamský plášť zůstal viset u psau jako sukně a na vršku mněla tílko s proužky bílo zelenými.
Znovu začala běhat okolo cvičiště, ale běh jí byl nepříjemný kvůli houpání částí těla a tak i nepříjemný, zkusila si pár úderů o strom a pak se o něj opřela byla užř dost unavená a tak si sedl a pozorovala firela.

Kukai 'Seija'
"Pamatovat nu ano střípky zbytek je spíš poslepovaný z toho co mám tady dají se tu najít lidi co se trochu vyznají a spoustu zajímavých knih takže sem si řadu věcí přečetl zpětně a odvodil. Možná je to dar boží že mám kus paměti možná abych se naučil a nu možná proto aby umění ,které se učilo v chrámu našlo uplatnění i v tomto světe."usměje se a tu se mu představuje někdo další.
"Oh moje chyba shieri. Já jsem Kukai."
pak chvíli pozoroval co se děje.
"Zajimavé tohle vypadá na větší počet lidí myslíte že byb ylo možné vyhledat i ženu jménem Akiko. Nebo tak nějak ...kdyby moje pamět byla tak dobrá i na některé věci tady to by hned bylo jiné."

//věcná teda 56 listů číst se mi nechce navíc hledat v tom co šlo na mě fuj fuj tohle tempo ej pro mě trochu šibenicenemužu tu být pořád

Mokuto

Podíval jsem se na Soru Když mně omluvíš....teda omluvíte, pujdu se projít řekl jsem jí a odešel z kasáren

Tougou

byl jako pravý opak muže, v jehož patách se téměř plížil. Nic na něm nebylo zářivé, jeho oči nesvítily a už vůbec ne nadějí v lepší zítřky, jeho vlasy by se pravděpodobně nepohnuly, ani kdyby kolem zuřilo tornádo, a byl hladce oholen.
Nicméně i jeho cílem byly kasárny desáté divize.

Satoshi
Náhoda tomu chtěla, že i já jsem s vámi něco probrat. reagoval jsem na Yamamotovu výzvu. Každopádně čaj bohužel odmítnu nyní nemám příliš náladu... ale začněte s tím co máte na srdci.

Arinoki Kenkyoshou

Přiskočím k ostatním a zeptám se..Co tady děláte?..

(Sry včera jsem se vůbec nemohl dostat na PC..=()

Firel
Jak kolem kono sprintovala nedala se přehlédnout.přestanu hrát na flétnu a ruce odhodím od těla jako bych se pohodlně válel na zemi.Podívam se na kono O co jí de? Ještě před chvílí jí nedělalo problém rozmáznout mě o zed a ted mě sleduje jako nějaký zákusek.Ale má opravdu pěkknou postavu Pomyslel jsem se šibalským úsměvem.Když jsem přestal hrát vedle levitující trámy rychle spadly na zem zrovna na tu ruku kterou jsem tam dal.to je snad vtip Řeknu když trámy dopadly. Podíval jsem se na ruku a zjistil že je pěkně zavalená.Nooo skvělý........ Nemít tam to bulacovo závaží asi bych měl pěkně sešrotovanou ruku Pomyslel jsem si a podíval se na kono která se mezitím začala smát....
Může mi někdo říct jak se ty trámy dostaly nad mojí ruku?! Řeknu trochu podrážděně čekajíc že mi někdo odpoví....Když si všimnu kapitána jak se konečně zvedl zamával jsem mu levou rukou ležíc stále na zemi.

Ten

premenil som sa na ludsku podobu a sadol som si do kruhu.Kasumi si niečo mrmlala no vtedy sa stalo čo ona nepredpokladala temna aura sa okolo mna obalila zrazu ma ovládal démon.Vobec som neovládal svoje telo zautočil som na Kasumi.

Arinoki Kenkyoshou

Trošku se motám..Co se tam válíš Firele?..Mám ti pomoc?..

Akio Ukitake

Když jinak nedáte.Usměje se.Pak tedy půjdu s vámi a řeknu vám pravý důvod mého náhlého odchodu...a pak možná pochopíte...Koukne na ostatní."V jdete také??"

Outox
tak jo taky bych si stebou dal souboj. vstal jsem a čekal sem na kono vypadá silně jestli se přestanu soustředit mohla by mě vážne zranit

Tatsuya

Cítím potíže... "Ano-o, sumimasen... Budu muset znovu jít," řekl jsem, Shieri se na chvíli zarazila a chtěla něco říct, když jsem klidným a rozhodným hlasem dodal: "A sám." Shieri se už nemohla udržet, ale bylo tu moc lidí na to, aby mě propleskla nebo aby se jí spustily slzy, a tak jen zaťala zuby a snažila se nevydat ani hlásku.
V tu chvíli jsem také zmizel jako pára nad hrncem. Omlouvám se za ty tajnosti, ale tohle by nikdo v SS nikdy nedovolil... V tu chvíli jsem se objevil v zapadlém koutku SS.

Aki Maki

Pozoroval ji. "Dobrá...omlouvám se...Yoruichi..." Usmál se a poškrábal se na zátylku. "Co přesně mám udělat...?" Pomocí shunpa se k ní přiblížil tak na metr.

Firel
Nemusíte kapitáne arinoki... je to přece jen pár padesátikilových trámů... Řeknu z humorem zatímco nabíjím do zapadané ruky reiatsu. Spíš byste mi mohl zatím vysvětlit jak se ty trámy dostali na mojí ruku když byli metr ode mě poskládané na hromádce Tohle bylo nečekané.....Způsobila to snad moje hudba? Tážu se sám sebe....
A ohledně toho "válení" tak já se neválím pouze relaxuju

Kono Etto

*trénovla údery do streomu když v tom jí outox vyrušil
otočial se a mile odpověděla"promiň, ale už se mi něják nechce"
začne znovu trénovat a když už je velice unavená tak si chvíli odpočine, ale pak podetne strom a dás i ještě několik sprintů.
Byla už totálně unavená a tak si lehla kousek vedle Firela a po chvíli usla.
Z úst se jí začali linout slova ze spaní:"Akiho půvabná tvář,Bulicovi pevné bicepsy, Dawnova hruď, Firelův pevný zadek"

kioko matsuta

sedím ve vězení, brečím a pořád si dokola opakuju. už jen šest dní....chci to někomu říct....hlavně né yoru.........atd........najednou ale řeknu. už sem se asi zblázníla....ale chtěla bych to říct někomu třeba ashovi nebo tak někomu....hlavně né yoru........ nebo  memphovi...........sevenovi.......shirosakimu...ale asi nemůžu protože májí moc práce...takže si s tim odejdu do hrobu.......chci se rozloučit s někým......chci se rozloučit se všema mýma blízkýma..........se všema které mám ráda.........

Po běhání se vrátím a vidím Firela pod nějakými trámi a také ležící Kono du nad ní a koukám na ní udiveně a najednou začne mluvit.Vyslechnu si to aPane bože co to mele aaa to je moc.

Arinoki Kenkyoshou

Néé..ty se válíš..Poté co jsem to dořekl odskočím pomocí shunpo..(Pro dawna..)..jsem ještě trochu ožralý a narážím do stromu a padám na záda a usínám..

Tadeyoshi Hamano

Po nějakých minutách hrobového ticha, kdy se ozývaly pouze kroky dvou shinigami, dorazili ke kasárnám desáté divize.
Podíval se na znak na vratech a pomalu je otevřel.
Tak se ukažte má nová jednotko. přemýšlel když procházel divizí.
Tváře skleslých a zamračených shinigami ho pozorovali. Jistě ho s problémem poznávali, ale co by zrovna tenhle dělal tady. Bylo patrné překvapení v jejich očích.
Tady to muselo trpět, kapitáni na baterky. zapřemýšlel a s Togouem v zádech dál postupoval divizí.

Firel
Pokud v tom mluvení bude pokračovat tak usuzuju že mi z toho přeskočí x.x Ruka už byla nabitá reiatsu...
Doufám že to bude stačit,nerad bych dostal tím trámem do hlavy. Zatnu pěst a trámy vyletí do vzduchu poháněné jednou vlnou.Rychle dostanu ruku ven když zjistím že je v dost špatném stavu.
Znova? Řeknu smutně. Tady asi nemůžu normálně trénovat aniž by se mi něco stalo
Když znovu uslyším kono jak mluví ze spaní měl sem pocit že jí raději vzbudím...
Co je to s ní? zeptal jsem se tak trochu awna i když jsem veděl že se odpovědi nedočkám. V tu chvíli za mnou napadala na zem ta hromada trámů,při dopadu udělali docela značný hluk.

Arinoki Kenkyoshou

Rychlé probuzení..skáču na nohy..Ha co se to stalo?..podívám se za sebe a vidím tam Firela který se dostal s trámu..Ježiši to děťátko vystřelilo ty trámy nahoru..říkám tichým hlasem..Nemůžu tady ani kloudně spát..zvyšuji hlas na Firela..