Příběh: Shattered time

??? to chce na mě útočit hudbou mám štěstí proti hudbě tu mám extra věc.Tak co nedáš si zápas s Kono.Kono tak co vrátiž mu to ale budte v klidu nechce se mi do toho zasahovat .

Yamamoto

Jste v kanceláři vrchního kapitána, štěně. promluvil ostře a přitom udeřil holí o podlahu a tím Satoshiho protesty umlčel. Jste na půdě společenství duší a zde určuji pravidla já. A pokud se jimi vy nebudete řídit, budete automaticky bráni jako nepřátelé.

Tadeyoshi Hamano

Tadeyoshi to sledoval poněkud zaraženě, přišli sem žádat, nikoli jednat, nebo alespoň on přišel žádat.
Vložil se do hovoru. Ano, jednou z věcí pro které jsem tu, je abych vás Yananoto-sama požádal o znovuzačlenění do společenství duší. odmlčel se. Zcela jistě mi nebudete věřit, ale i tak na tom trvám... společenství jsem neopustil z vlastní vůle.

Yamamoto

Výmluvy mě nezajímají, ať už jsou jakékoli, opustil jste společenství bez vědomí nadřízeného, vaše divize již má nového kapitána Hamano-taicho. promluvil Yamamoto.
Pokud tohle byl jedinný důvod, proč jste přišel, bylo to velice... bláhové. Myslíte si snad, že vás nechám odejít?

Tadeyoshi Hamano

Není to všechno... odpověděl s klidem Tadeyoshi. Máme určité informace o vyníkovy vyvraždění centra 46.
Jediné co vám můžu říci je, že ve vězení máte nesprávného člověka, jen nemáme čeho se chytit. A proto hlavně chci místo v jedné z divizí.

Firel
Začnu našlapovat do rytmu hudby,posléze začnu hrát na flétnu poněkud rychle soustředíc se na jeden ze stromů.Modrá aura okolo flétny opět začne pomalu mizet,ovšem pomaleji než zpočátku
Po chvili začnou křupat větve toho stromu pak se větve začali postupně lámat a padat na zem.Kdežto ty tlusté a pevné se ani nehly.
Když došlo reiatsu ve flétně tak jsem ji zandal do kapsy ze které šel drát ke sluchátkům.
Začal jsem soustředit reiatsu do rukou a potom začal hustit do prstů.

Satoshi
I sometimes wanna kill that old geezer. pomyslel jsem si Ale to by v této chvíli nepomohlo. dodal jsem si v mysli Přidávám se k tomu co právě Memphisto řekl a to je taky jediný důvod, proč jsme navštívili tohle místo. Jinak bychom sem ani nevkročili.

Tatsuya

Ach jo... To nemůže chvíli počkat? zeptal jsem se sám sebe v duchu, když jsem musel běžet jako šílenec skrz bránu, a když jsem se konečně dostal do SS, tak zjistím, že kapitán znovu utekl, ne pryč, ale utekl. Kde teď může být? No, nechám tak... Je na čase se zaměřit na své cíle... Mé tlumené reiatsu teď zmizelo úplně, neskrýval jsem ho, prostě ho bylo natolik málo, že se stalo nepozorovatelným. Nakonec... Slabý shinigami není nikdy hrozbou...

Hiboru Baru

si vyposlechla zprávu a její nálada na odpočinek a saké byla ta tam. Co se to ksakru děje? Ovšem když pominul prvotní šok, jen si nad tím povzdechla. nemá to s ní nic společného, takže nemá cenu se tím zabývat.
"Ale... nic, čím byste se měla zabývat, řekla bych," usmála se na Shieri. Nakonec, bylo to jen hlášení, žádný poplach...
Ovšem urazili jen několik dalších kroků a opět je něco vyrušilo, tentokrát... reiatsu kapitána Ukitakeho. Tohle už Baru zarazilo mnohem víc. Je v pořádku jít si jen tak pít, když je přítomen kapitán?! Ale kdepak, úplně ji zarazilo, že její první myšlenka byla zrovna toto! To přece teď nebylo vůbec důležité, nejdřív se ho musí zeptat, kde byla co tam dělal a proč jí zatraceně nic neřekl a jen tak si zmizel!

Akio Ukitake

Pomalu dojde ke kasárnám.Uvnitř ucítí několik nových reiatsu."Že by někdo přibyl.??"No...Baru mi určitě stihne vynadat takže se to tak či tak dozvím.

Firel
Ukážu nabytími prsty na opadaný strom.Reiatsu nabyté v prstech vystřelilo a strom se zkácel
Tak deme na to.... Řeknu lhostejně
Melee styl moc rád nemám tak budu zkoušet kido a různé podobné blbůstky.Si v pohode Kono? vypadáš jako by tebou ta rána od outoxe zamávala víc než měla Trening rychlosti bys prece jen mohla vynechat.... Shunpem se přenesu ke spadlému stromu,vyšlu do něj pár slabších vln které strom rozřežou na několik menších trámů.
Začnu se zaříkadlem... v jedné ruce formujíc reiatsu na bakodo v druhé moje klasické...
Tak pod,ale hlavně pomalu.

Kono Etto

*Seděla a přiletěl k ní pekelný motýl.Převzala zprávu a trochu j to překvapilo,a le pak byla vyzvána na duel a tak odvětila:
"promiň ,ale radši bych tady s mistrem zdvořilím" vlasama hodila k Outoxovi a pak si procvičovala manipulaci s reitsu.

Stále sleduji Kono vyapdám při tom jak v tranzu pak zaklepu hlavouPane bože nesmím se přestat soustředit ale ona nene nic takovýho.Co to se mnou je pane bože s tohohle se musím dostat a podívám se na mraky a usměju se.

Yamamoto

pohlédl na Satoshiho zpod bílého obočí a v oku mu nebezpečně zablýsklo.
"Jsi zpupný, mladíku. To není dobrá vlastnost pro kapitána divize, i velitel by měl umět ukázat respekt, ať už je upřímný, či nikoli." Dále si ho nevšímal a obrátil se k Memphistovi. "Přišel jsi tedy požádat o opětovné zařazení do Gotei 13 nebo mě poučovat o tom, jak mám vést vyšetřování? Pokud ti na bezpečnosti a spravedlnosti ve společenství duší tolik záleží, měl jsi tu zůstat a chránit je. Opustil jsi své místo, já nemám důvod věřit ti jediné slovo." Do místnosti vešel Yamamotův pobočník, postavil před něj kalíšek a nalil mu čaj. Na další přítomné se ani nepodíval a zase odešel. Yamamoto si usrkl čaje a potom pokračoval. "Teď jsem ochotný vyslechnout tvou žádost, Tadeyoshi."

kioko matsuta

sedím ve vězení a přemýšlím zase nahlas. chtělo by to sem pustit nějakého kapitána...třeba satoshiho, shirosakiho,memphista nebo sode no shirayuki.....ale hlavně ne yoru...proč to vlastně svedla na mě????? nechápu to. hmmmm jaký je asi posmrtný život.... jak asi bude vypadat poprava........budu popravena na Sökyoku...kdo ví.........možná už nemám s kým bych to probrala.....přece jenom by si mysleli že kecám a nevěřili by mi. sklopím hlavu a po obličeji mi stečou slzy. škoda že se nemůžu rozloučit s mými blízkymi. začnu brečet.

Firel
Jelikož sem kono neslyšel ale viděl jsem že se k útoku nijak nechystá přestal sem se zaklýnadlem i nabýjení reiatsu v roce,jenom jsem vyndal flétnu a nabyl do ní reiatsu.
Tak jo když chcete.... Řeknu smutně a lehnu si do trávy asi metr od špičky spadlého stromu.
Flétna začala světle modře svítit a já na ní začal hrát,hudbu jsem si úplně vypnul.
Tohle nebude tréning ale takovej příjemnej relax s mírným procvičením.....
Po chvilce hraní na flétnu slapší trámy vedle mě začali levitovat,to sem nevnímal protože jsem se soustředil na klid na druhém konci tréningového placu...Jak se to tady vlastně menuje?) Na mraky na obloze a na vlastní hudbu do které se dá tak lehce zaposlouchat.

Tadeyoshi Hamano

Noo... zamyslel se. Potřeboval bych se dostat na nějaký vyšší post, nejlépe kapitánský, abych měl přehled o dění ve společenství duší a tím i o krocích pachatele. odmlčel se. Takže... Yamamoto-taicho, dovolíte mi odčinit předchozí pochybné chování touto dlouhodobou misí?

Hiboru Baru

netrvalo dlouho a jejím, Kukaiovým a Shieriným očím se zjevil mladý muž s dlouhými bílými vlasy. Baru pocítila na zlomek sekundy podivnou touhu vrhnout se k němu a říct něco jako "Kapitáne, konečně jste tady, tady se dějou hrozný věci, moře nových lidí tady přichází, vraždí se tu, popravuje, dveře do všech možných dimezí se tu v jednom kuse otvírají, už mě tu nikdy nenechávejte samotnou!" Ovšem to ji hned přešlo, jen se otřásla nad tím, jaké nesmysly ji to napadají, a s kamennou tváří čekala, až kapitán uctivě dokráčí až k nim.

Kasumi Shinju
Zatím je vše v pořádku. Možná už bych mohla přidat víc reiatsu, ale v pokročilé obnově pečeti, by se mohlo lecos přihodit. Snad se nic nestane, protože si opravdu musíme pospíšit. Řekla jsem si pro sebe a přidala jsem trochu víc reiatsu. Čím víc reiatsu, tím rychlejší to bude, ale když toho reiatsu bude moc, mohla by se opět celá pečeť zničit. A dál jsem přidávala po troškách své reiatsu. Ve Společenství duší se něco začíná dít, něco špatného...... Nemáme času nazbit..... Pomyslela jsem si a udržovala již už stejnou dávku reiatsu. Vše jsem si již předem naplánovala tak, aby mi pak ještě zbylo dostatek reiatsu, na vyřízení ještě několika věcí.
Když to takhle udržím, mohla by se pečeť už obnovit za pár hodin..... a s velkou pravděpodobností, nenastanou ani žádné komplikace..... Řeknu si v duchu a pousměji se......

Akiko Tamahate

Poflakovala se po Seireitei a nakonec dorazila zpět do kasáren, kde náhodně narazila na Kukaie a Baru. Chtěla jim nejprve jen zdvořile odmávnout a pokračovat vlastní cestou, protože v ní stále přetrvával ten podivný pocit ohledně Kukaie, když se však z ničeho nic zjevil Akio, zůstala zaraženě stát.

Yoruichi

Ukázala jsem na skleničky. To je kdyžtak na osvěžení, ale hlavně mi přestaň říkat paní.....Příjdu si potom, že jsem už stará. Prostě mi říkej Yoruichi. řeknu trochu uraženým hlasem. Teď mi přesně řekni co se chceš naučit a také mi něco předveď, ať víme, kde zapracovat. řeknu důrazným hlasem.

Raiden Tomisura

Kapitána 8. divize jsem nenašel a tak jsem bloudil po Seireitei. Nakonec jsem narazil na cvičiště kde byla Yoruichi a ještě někdo koho jsem neznal. Pěkný den Yoruichi-san. Chtěl bych se omluvit za můj výbuch včera u věznice. A ještě že mi ukázala Shunko mám nápad na jeho předělání. Pousmál jsem se a čekal co ona udělá.

Yamamoto

"Hmmmmmm..." zamručel zamračeně, to "noo" na začátku se mu očividně nelíbilo. Usrkl si čaje. Pak ještě jednou. "Hmmmmmm..." řekl znovu, ještě zamyšleněji. Při tom si stále měřil Memphista zkoumavým pohledem. "Hmmmmm..." řekl do třetice a dopil čaj. Vešel jeho pobočník a nalil mu čerstvý šálek. "Dobrá. Ale budeš velet jiné divizi. Odteď jsi kapitán desáté divize. Je velice zanedbaná, bude to chtít hodně dobré práce, aby se zase vyrovnala ostatním. Co se toho týče..." Pohlédl krátce stranou. Na tento nepatrný pokyn se ze stínů zjevil vyhublý mužík neurčitého věku. Černé, mastné vlasy měl stažené do slizkého culíku, oči měl úzké, na tváři kamenný výraz zabijáka a na zádech připevněnou katanu. "Tohle je Tougou. Dočasně bude tvým zástupcem a bude mi podávat podrobné zprávy o tvé práci." Byl to jen klam, nebo ta poslední věta zněla téměř škodolibě, jako by se v duchu pochechtával?

Tougou
se beze slova Memshistovi uklonil v pozdravu.

Yoruichi

Najednou se v na cvičisti v kasárnách 3. divize objevil Raiden. Ten vleze snad všude. Pomyslím si trochu směšně. V pořádku. řeknu jen a posadím se do svého křesla. Ještě něco Raidene? optám se, kdyby náhodou.


(Raidene: nic proti, ale Shunko nejdříve musíš umět, aby jsi ho mohl předělat. A Shunko se nenaučí jen tak někdo.)

Shieri

Hm... Souka... Při pohledu na Baru a její oči se Shieri usmála a dloubla do ní loktem. "Neboj, jistě to cítí stejně," řekla jí, jako by jí četla myšlenky, ale bylo to tím, že si zažila podobné a ten pohled už znala; samozřejmě to neřekla až tak nahlas, aby to Ukitake slyšel.

Hiboru Baru

Při Shieriných slovech jí trochu zaskočilo, ale dělala, že nic, jako by ani neslyšela. Ovšem v duchu si umínila, že Tatsuya bude po svém návratu mýt týden záchody za to, že tu Shieri jen tak beze slova nechal.

Akio Ukitake

Zastaví se před nimi."Ááááá ehm...nooo...Dobrý den Baru.Jak se máte."Přivítá jí svým milým tradičným úsměvěm který trochu narušujue neoholená tvář."Omlouvám se vám za to že jsme tehdy tak zmizel...až bude čas vysvětlím vám to."Pak jeho tvář nabyde nezvykle vážnosti."Slyšel jsem že se děje něco ohledně centrály...."

Memph: piš podle těch pravidel. Jsou tu od toho, aby se neporušovala. A když se tak stane, víš co obvykle následuje (neříkám to jen tak, ale na všechny se musí stejným metrem)

Tadeyoshi Hamano

Desátá divize.... ale je až s podivem, co všechno udělá s člověkem čaj. pomyslel si. Děkuji za důvěru, Yamamoto-taicho. otočil jsem se a vydal na odchod. Satoshi už v průběhu malého rozhovoru téměř nic neřekl.
Měl bych si zajít pro haori... blesklo mi hlavou, kývl jsem na Satoshiho a vyšel z kanceláře.

Po patnácti minutách

Tadeyoshi Hamano, dřívě pohřešovaný, nyní znovu navrátivší se nový kapitán, který dostal na starost desátou divizi. Jeho vysoká postava nyní kráčela v zářivě bílém Haori bez rukávů, se znakem desáté divize. Zanpakuto drženou v ruce nebylo možné přehlédnout.
Modro-zelené oči svítili naději na lepší zítřky a dávali šanci zapomenout na dvouletá muka mimo společenství duší. Do ohonu uvázané dlouhé, vlnité, světle hnědé vlasy, výřily pod vlivy větru a na některých místech neposedně unikaly pramínky vlasů, které poté spadali po tváři, jako tenké potůčky. Ve tváři dokreslenou krátkými vousy byl vidět úsměv.
Jeho cílem byly kasárny desáté divize.