Karakura a okolí

Chieko > Chvíli po tom co Chieko domluvila, bylo ticho. Jako by muž za dveřmi nevěděl, co říct.
"Chieko. Pěkné jméno. Hodí se ke tvému hlasu. A kdo je ta druhá osoba s tebou, Chieko?" zeptal se. Z jeho hlasu byla pořád slyšet silná dávka zoufalství. Možná to byl jeho způsob, jak s Chieko navázat nějakou důvěru, aby ho tam nenechala těm lidem, kteří mu ublížili.
"Kdo jsem já? To je dobrá otázka. Moc si toho nepamatuji." Zase se na chvíli odmlčel. "Vzpomínám si, když jsem se probral. Otevřel jsem oči, ale nic jsem neviděl. Otevřel jsem ústa, ale nemohl jsem mluvit a nic jsem neslyšel. Pamatuji si, že celé moje tělo bylo ponořeno v nějaké kapalině. A pak... Jsem k sobě přišel, ale byl jsem tady. Ve tmě." Chieko uslyšela, že se muž na druhé straně zvedl a pomalu došel ke dveřím z druhé strany.
"Nevím, co jsou zač. Jejich tváře jsou pro mě šmouhy doprovázející bolest, ale vzpomínám si na muže se zlýma očima a ještě horším úsměvem. Řezal do mě malým nožem." Chieko uslyšela, jak se opřel o dveře. "Chieko, mám strach. Nechci, aby mi znovu ublížili." Jednou rukou lehce bouchnul do dveří. Nebylo to ze vteku, spíš z naléhavosti. "Pokud mě ale nepustíš, tak rovnou uteč, protože pokud tě tu najdou, ublíží i tobě." Řekl na konci trochu rezignovaně.

Rozhodnutí bylo na Chieko. Všimla si toho, že vedle dveří byl panel, na kterém byla dvě tlačítka. Na jednom bylo napásno 'otevřít' a na druhém 'zamknout.' To druhé z nich svítilo červeně.


[name=yoshiro]Ruyichi Yoshiro[/name]

V momentě kdy Tatsuki vystřelil byakurai po jednom z hollowů, se Yoshiro zjevil nad tím druhým a pokusil se mu rychlým a přesným útokem rozseknout masku. Byla škoda, že takhle narušil Tatsukiho plán, ale když už chtěl jednou pomoc, tak ji dostal. Pokud to stačilo, tak se rychle otočil, aby zjistil, jak je na tom kolega ze čtvrté a jestli jeho kido útok vyšel.
[rec=yoshiro]"Dobrá práce, Tatsuki-san."[/rec] Pochválil každopádně, protože na člena čtvrté to byl hodně dobrý výkon. Yoshiro se těchto stereotypů samozřejmě nedržel a upřímně by to bylo chvályhodné, i kdyby se jednalo o člena třeba jedenácté divize. Hollow se často dost podceňovali a ve většině případů to nebylo na místě. V minulosti bylo hodně skupin, jejichž členové zemřeli při snaze porazit jednoho hollow a Tatsuki tu stál a přežil proti dvěma. Sám. Rozhodně to stálo za myšlenku. Kluk měl potenciál a Yoshiro ho viděl.