Základna shinigami v Karakuře

[name=ayako]Miyazaki Ayako[/name]

Ayako -> Následováním stopy jsi dorazila na malé náměstíčko. Možná to ani nebylo náměstíčko, spíš jen takový plácek, křižovatka, nějaký pozůstatek ze staré verze města, která byla už z většiny přestavěná. Byl obklopený nízkými budovami, nebyl ani vydlážděný, jen udupaný. Bylo tam sotva vidět, protože tam nebylo žádné městské osvětlení. Uprostřed stála zakrytá studna, aspoň to tak vypadalo. Zdálo se ti, že právě odtud slabý závan reiatsu pochází. Byl to pozůstatek po něčem, co se tu stalo, ale ještě něco jiného. Jako by přímo tady bylo něco, co si cítila, ale nedokázala jsi přesně poznat odkud, skoro ani ze kterého směru. Byl to opravdu hodně slabý pocit, že sis chvílemi vlastně ani nebyla jistá, jestli to opravdu cítíš.

[name=ayako]Miyazaki Ayako[/name]

Ayako -> Začala jsi tlačit na dřevěné víko, které zakrývalo vršek studny. Bylo těžké a dalo se odhadnout, že ho dlouho nikdo jiný neodkrýval, takže tvoje naděje mohly trochu pohasnout. To ale pořád neznamenalo, že pod ním nemůže být něco zajímavého.
Po chvíli snažení jsi ho odtlačila stranou a ono spadlo na zem vedle obrubně studny. Tvým očím se zjevila hodně hluboká, černá díra. Podle zvuku drobných úlomků a písku, které se sypaly dovnitř po otevření, sis mohla domyslet, že studna je opravdu hodně hluboká. Ale co se týkalo jakýchkoli stop reiatsu... Nezdálo se ti, že by přicházelo zrovna odtud.

[name=ayako]Miyazaki Ayako[/name]

Ayako -> Snažila ses opatrně přijít na stopu tomu něčemu, co jsi cítila, soustředila jsi všechny smysly. Zdálo se ti, že možná už...! Jenže v tu chvíli tě něco velice hrubě vyrušilo. Tvoje napjaté vnímaní zahltil nepříjemný pocit, který mohla vyvolat jen jediná věc - hollow reiatsu. Někde nedaleko.

[name=ayako]Miyazaki Ayako[/name]

Ayako -> Nebylo to daleko, takže jsi snadno určila, z jakého směru hollow reiatsu přichází. Trochu tě mohlo zneklidnit, že se odtamtud ozýval také smích a hlasy lidí rozveselených nějakou zábavou.

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name] & [name=papu]Papu[/name]
>>>Karakura a okolí

[rec=nori]"Byla jste již v Karakuře, Ishibumi-fukutaichi?"[/rec] zeptal se Nori, když se oddělili od skupiny, kterou vedl kapitán. Furt mu nebylo úplně po šmaku, že tomu teď měl šéfovat, ale Kyouki byla inkognito s páskou ve výstřihu, takže pokud tady neměl někdo horkou linku do trojky, aby věděl o jejich nové hot podkapitánce, měla by jejich situace být naprosto v pořádku.
Nori si mezitím připravil vybavení. Spiritphone na focení, tablet na poznámky. Papu mu to občas přidržel, aby mu to nikde nepadalo.
Zastavil se až nedaleko základny. Jako kidoxpert měl trochu přehled o tom, jaké bariery tu byly nacpané. Určitě to tady barieroval Manzen, jak si ho pamatoval z páté divize. No to bylo jedno.
Nadechl se a vyrazil kupředu. Udělal dva kroky a pak se zastavil. [rec=nori]"Půjdeme předem nebo zadem?"[/rec] položil otázku ke své společnici. [rec=papu]"Já to klidně vezmu horem,"[/rec] přidal se Papu, aby nebyl odstrčený.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

První pohled do lidského světa ji trochu na poprvé uchvátil. Bylo to dost odlišné od jejich světa, který se v dost věcích lišil. Hodně světel, nových vůní, barev a lidí, co zřejmě ani netušili, co vše se kolem nich děje. Kyouki s těmito novými pocity kývla na Noriyukiho a následovala ho směrem k základně. 
[trec=kyouki]Ne, tohle je více méně moje zcela první návštěva světa lidí,[/trec] bez nějakého většího gradování odpověděla zcela normálně Noriyukimu. Brala to jako konverzaci, kterou si zkrátí čas hledáním. [trec=kyouki]Když tak mi můžeš klidně tykat, Noriyuki,[/trec] měla pocit, že z její pozice to bude jednodušší navrhnout a prosadit. Navíc jí to lépe šlo přes jazyk. Aby si furt dávala pozor na to, jak koho oslovovat. No, řekla a podala ruku Noriyukimu, jako souhlas k jejich otevřenému oslovování. [trec=kyouki]Hádám, že Karakuru už nějak budeš znát,[/trec] začala se na oplátku zajímat zpět. Sice s Noriyukim zatím neměla kdovíjak velké plány, ale jakákoliv spojitost s devátou divizí jí mohla nahrávat, tak proč nezačít u jejich zřejmě elitářského novináře, protože jak už odhadovala dle jeho vybavení a připravenosti, zřejmě pohybování se v lidském světě pro něj nebylo nic nového. 
[trec=kyouki]Předem. Jsme tu, abychom udělali interview, nemá důvod se jakkoliv schovávat. Čím více pozornosti získáme, tím rychleji najdeme málomluvnější shinigami. A ti by měli být naším cílem,[/trec] sice původně měla šlechetné myšlenky o tom, jak bude zachraňovat příběhy normálních duší, ale jestliže veškeré podezření bylo pravdivé, budou muset svůj hledáček dost zúžit. Papu navrhl, že by šel zadem. Na to mu kývla a otočila se na Noriyukiho. [trec=kyouki]Jdeme na to? Jsem připravena se učit od toho nejlepšího,[/trec] sice asi skutečně nebyl nejlepším, když měli tak tučného sólokapra-chytače jako byl jejich kapitán, ale věděla, že jakákoliv malá lichotka dokázala chlapecké ego vystřelit do směšných výšin.

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name] & [name=papu]Papu[/name]

Překvapivé, že zástupkyně ještě nikdy neabsolvovala misi ve světě lidí. Nadruhou stranu, stále tu byly různé úkony, které se daly dělat v Seireitei a vysloužit si tak povýšení. Zatím jí však netypoval na někoho, kdo by měl strýčka ve 46, který by jí tak protlačil do vyšší pozice. No, její karierní postup bude třeba ještě pořádně prozkoumat, ale to teď mělo čas. Nejdříve jí musel trochu poznat a pak se k těmto informacím dostane mnohem snáz.
[rec=nori]"Dobře, těší nás, Kyouki-chan,"[/rec] řekl Nori s úsměvem na nabídku tykání. Bylo pravdou, že v tomto případě to bylo logičtější a mohli tak vypadat víc nenápadně. Podání ruky přijal a řádně si s ní potřásl. [rec=papu]"Já jsem Papu-sama, též známý jako bůh oblohy, zástupce pravého kapitána 9. divize, vrchní zaklepávač na stroji a majitel největší opeřené rodiny v Seireitei, ale stačí Papu," [/rec]představil se sokol na rameni a nabídl křídlo na poklepání. [rec=nori]"Komediante,"[/rec] neodpustil si Nori.
[rec=nori]"Jo, párkrát jsem tu byl, nic velkého, ale mají tu pár zajímavých krámů, kam bych rád zašel až naše mise skončí,"[/rec] přiznal se bez okolků. Proč z toho nevytřískat i něco pro svůj požitek?
Široce se pak usmál, kdyby nezástupcovala ve trojce, mohla by se jim hodit v devítce. Opravdu, líbil se mu její styl. [rec=nori]"Ooo, musím říct, že se mi líbí tvůj styl. A souhlasím,"[/rec] řekl Nori, zatímco Papu to vzal skutečně někam do výšin.
Nori tak přistoupil k hlavním dveřím. [rec=nori]"Díky, budu se snažit, abych tě nezklamal,"[/rec] usmál se na Kyouki a zabušil na dveře. Pokud nedostal odpověď do dvaceti sekund, drze je začal otevírat a pustil je dovnitř. V případě kido problémů je prostě odkidoval.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Silně mu stiskla dlaň až křečovitě. [trec=kyouki]"Kyouki bude stačit,"[/trec] mile se usmála a až po chvíli mu pustila ruku. Snad pochopil, že -chan je jenom pro vyvolené osoby jako byla Chieko. Na Papua zareagoval jednoduchým gestem: [trec=kyouki]"Těším se na spolupráci, Papu,"[/trec] což se samozřejmě vůbec netěšila, protože ten pták zatím působil hodně nafoukaně. Byla to snad společná charakterová vlastnost všech mluvících zvířat? 
Noriyukiho zmínka o jeho zkušenostech z lidského světa byla minimálně zajímavá. Zrovna nečekala, že jeho bude bavit právě nakupování. Ale chápala to. Sama věděla, že lidský svět toho má mnohem víc co nabídnout než to, co se dalo najít v Soul Society. [trec=kyouki]Jestli skončí.  Pokud se nám skutečně podaří najít nějaká vodítka, tak jsme tu dost možná neskončili,[/trec] což spíš platilo pro Kyouki, jakožto podkapitánku třetí divize. 
Samozřejmě jak zřejmě zvedala Kyouki ego Noriyukimu, tak ho zvedal i on jí. S tím neměla vůbec problém. Proto společně došli až ke dveřím, kam se začalo klepat. Nikdo se okamžitě neozval, tak vešli sami dovnitř, kde je už ale někdo zastavil. Kost a kůže promluvila s náznakem zklamání, že to není samotný kapitán. Možná si to neuvědomoval, ale zřejmě trochu zbořil celé jejich plánování. To je takové, když vedení si nedokáže předat všechny informace. Co se dalo dělat. Kyouki to nijak nerozhodilo a nechávala to na Noriyukim, aby předvedl své novinářské gró. Ona se mezitím tvářila roztomile a naivně.

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name] & [name=papu]Papu[/name]

Narozdíl od většiny macho postav si to drcení kloubů okomentoval krátkým bolestivým ušklíbnutím, protože na hrubé síle si on prostě nezakládal. Ale jinak to ustál. [rec=nori]"Kyouki, jak je libo,"[/rec] doplnil to s úsměvem. Ale jinak Papuúv styl odhadla hodně, ono mu hodně stouplo ego už jen z toho, že převezli s Fluffym kapitána 5. divize. Sice toho by převezla i gumová kačenka, ale furt si to hodlal psát do CVčka.
[rec=nori]"Uvidíme, nemalujme čerta na zeď. Furt je tu šance, že to bude jen hoax,"[/rec] snažil se působit optimisticky, ale vše zatím nahrávalo, že to byla spíš iluze než optimismus.
A nyní tedy k dění na základně. Hned první věta zhatila jejich šanci na tajné vyšetřování. [myslenky=nori]Oni o tom ví?[/myslenky] Nori totiž žil v domnění, že o tom vědět neměli. Rychle mrkl na Kyouki a pak přešel do profi režimu. [rec=nori]"Dobrý den, ano, to jsme my. Kurogane Noriyuki, veterán 9. divize a zde je náš nováček Ishibumi Kyouki. Kapitán nás pověřil, abychom zahájili rozhovory bez něj, ale můžu vám prozradit, že by měl na velký závěr dorazit,"[/rec] mrkl na shinigamiho, který dokonce vypadal i zklamaně, že nedorazil velký kápo. Asi tu moc frček často neměli.
[rec=nori]"Poprosím vaše jméno, divizi a jak dlouho zde již sloužíte. Mohu fotku?"[/rec] zachovával profesionalitu, zapisoval do tabletu a k tomu vylovil i foťák.
[rec=nori]"Co se tu změnilo za poslední roky?"[/rec] zeptal se zvědavě, zatímco pokračoval více do zázemí a prohlížel novinky v základně. Jak již zmínil, pár let už tu nebyl.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Nijak se nenechávala strhávat reakcemi okouna a pečlivě dávala pozor na všechna slova mezi dvěma muži. Trochu se bála, že Noriyuki jde na to celé až moc obecně, jakoby vůbec netušili, proč tu jsou - což byl byla pravda, ale to nemohou dopustit či přiznat. 
Avšak celá konverzace alespoň někam vedla. Na to, že je měl očekávat, tak jeho nepřízeň skrz jeho obočí byla těžce poznat. Možná to dělal nechtěně? Chudák. Kyouki se usmála a následovala dvojici, jestli se teda rozhodli jít do kanclu.

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name] & [name=papu]Papu[/name]

Noriyuki si chlápka ještě párkrát přeměřil. Trochu se mu nelíbilo, že si je chtěl hned zatáhnout do kanceláře. Nene, to bylo kontrolované prostředí a nekontrolovali ho oni, coby novináři. A oni tu měli jít až na dřeň, takže proto zvolil rychlý útok hned odedveří.
[rec=nori]"Samozřejmě, do kanceláře se taktéž dostaneme, ale rád bych nejprve udělal trochu širší záběr o celé základně. Spousta mladých shinigami chce vědět, jak takové místo vypadá, když už budou posláni do světa lidí. Rád bych jim tedy dopřál možnost to vidět,"[/rec] řekl profesionálním tónem, zatímco Papu vystoupal do vzduchu a letěl si to tady trochu okouknout. Taktéž počítal počet přítomných shinigami, sledoval jejich reakce a aby se neřeklo, některým i zamával na pozdrav.
[rec=nori]"Velíte tu přímo vy? Bohužel jsem nedostal report a tak si to musím zjistit sám," [/rec]řekl klidným, ale zvědavým tónem, zatímco si pořizoval snímek.
[rec=nori]"Kyouki je taktéž poprvé na takové základně. Určitě jí zajímá, co může takové místo nabídnout, že?" [/rec]mrkl na svojí kolegyni, aby jí trochu zapojil do diskuze. Navíc tu mohla zapůsobit její ženská intuice nebo přednosti.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Netušila úplně přesně, čím to mohlo být, ale Kyouki se zvedali chloupky na celém její těle, jak tam pozorovala brejlouna. Zároveň jí bylo trochu i Noriyukiho líto, neboť přes všechny jeho poznámky dostával suché odpovědi. Nic, co by je kamkoliv posunulo. A jeho výrazná nechuť to řešit tomu nenapomáhalo. Nakonec však byla do diskuze nějak přivede i ona. [trec=kyouki]Nebude třeba, dokážu se tu porozhlídnout sama,[/trec] odmítla brejlouna i jeho křen, ale udělala to tak jednoduše a vlastně i mile, že na ni nebylo poznat, jak je z něho iritovaná. 
Ne, musela přijít na jiné myšlenky. Tohle bylo očekávatelné, není to tak, že hned objeví kdovíjakou mafii a půjdou přímo k hlavě. Co tomu napomohlo byla poslední zmínka o velitelce. Odešla, ale nevrátila se? Zajímavé. [trec=kyouki]Jestliže nás očekávala, tak se určitě jenom někde zdržela. Do té doby se tu mohu projít?[/trec] optala se brejlouna mile a podívala se i na Noriyukiho. Jestliže měli sběr informací urychlit, potřebovali víc lidí. [trec=kyouki]Můžete s mým kolegou zatím vyřídit všechno kolem rozhovoru než se velitelka vrátí. Až k tomu dojde, budu na blízku,[/trec] usmála se a nějak vlastně rozhodla, že se od nich odtrhne. Měla se sice učit od mistra, ale bylo potřeba být realistický. To nebyl vůbec Kyouki záměr.

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name] & [name=papu]Papu[/name]

Vypadalo to, že z tohohle borce všechno mělo lézt jak z chlupaté deky a nedával mu ani nějaké hlody, kterých by se mohl obratně chytat. To se Noriyukimu nelíbilo, protože nejlepší bylo nachytat někoho na nějakém drbu nebo tak. Takhle dostal sucharské hlášení o tom, že je měla čekat velitelka.
[rec=nori]"Buď vaší asistenci, nebo někoho, kdo umí mluvit a představí nám to tady,"[/rec] řekl Noriyuki klidným tónem, i když v té větě jasně naznačil, že tady brejloun mu je platnej jak mrtvému zimník.
[rec=nori]"Opustila základnu nebo jen vymetá pavouky ze sklepa?"[/rec] zkusil si ověřit přítomnost či nepřítomnost velitelky, zatímco už tam Kyouki začala kuchtit taktický ústup. Nori po ní šlehl skoro až zoufalý pohled, ale musel zachovat profesionalitu. Pak kývl na signál, že mohla jít. Taktéž se podíval na nebe k Papuovi, jestli něco nezjistil on.
[rec=nori]"Kolik tu slouží lidí? A kolik jich je přítomno? Máte tu stále ještě herní klub nebo to už rozpustili?"[/rec] zkusil vystřelit další shot z minulosti. [rec=nori]"Co ubikace, zajdeme tam rovnou nebo až s velitelkou?"[/rec] nechtěl nechat brejlouna nechat vydechnout.

[name=kyouki]Ishibumi Kyouki[/name]

Bodavý pohled od Noriyukiho s lehkostí obešla, otočila se na patách, ještě jim hřbetem ruky zamávala a rozešla se někam dál, přičemž si pobrukovala. Bylo jí trochu líto, že Noriyukiho opouštěla s takovým sucharem, ale bylo to pro jejich dobro. Pochybovala, že z brejlouna něco zajímavější získají. Minimálně zpráva o velitelce byla zajímavá. Co si o tom ale myslí ostatní? Netušila, jak základna vypadala. Po cestě bohužel nebyl žádný plánek a neměla sama žádnou zkušenost, jak základny vypadaly v lidském světě, takže tam trochu chodila jako na ledě. Co ji ale zastavilo nahlédnout do prvních zavřených dveří, hm?

[name=nori]Shirogane Noriyuki[/name] & [name=papu]Papu[/name]

Radost neradost, suchar musel zůstat s Noriyukim. Jinak to nešlo, potřeboval někoho, komu by mohlo nějaké info podklouznout. A Kyouki se vydala raději pátrat na vlastní pěst.
[rec=nori]"Beru vás a i kohokoliv dalšího, v tomto pohledu nejsem vůbec skromný, rád si totiž promluvím se všemi,"[/rec] zkazil mu iluze o tom, že mu vyklouzne. A taky tím mohl vytvořit Kyouki a Papuovi prostor, aby tohle místo propátrali, aniž by jim někdo další překážel.
[rec=nori]"Takže, pojďme těch sedm shromáždit!"[/rec] řekl povzbudivě a vyrazil vřed směr kasárna. Určitě by si tu s nimi mohl dát i nějakou tu gambu.
[rec=nori]"Vidíte a to je chyba, správný novinář chce vidět právě ty obydlené! Ale zachováme se slušně a samozřejmě se jich zeptáme. Je mi jasné, že většina z nich bude neuklizená, plná porno časopisů a kradeného kontrabandu,"[/rec] řekl s jiskrou v oku. [rec=nori]"Tedy, chci říct... přesně předpisově uklizená,"[/rec] dodal na trochu rozhození.
[rec=nori]"Byly v poslední době nějaké problémy? Neschopní nováčci, otrávení pionýři?"[/rec] zeptal se zvědavě. [rec=nori]"A vaše šéfka si do města vyrazila sama nebo operujete ve skupině?"[/rec] zeptal se hned, jen co udělali pár kroků, aby ho nenechal vydechnout.

Kyouki -> Zavřených dveří tam opravdu pár bylo, ale ne tolik, kolik by si člověk možná myslel. Základna se nacházela v menší opuštěné továrně, a to jen v její části, která se k tomu hodila. Během prohlídky Kyouki mohla narazit na některou ze dvou kanceláří, ošetřovnu a společenskou místnost spojenou s jídelnou a kuchyní. Jestli byly nějaké dveře zavřené, byl za nimi záchod či kumbál s čistícími prostředky či výcvikovým materiálem. Všimla si, že z tohoto podlaží vedou schody dolů do podzemního patra. Že by tu bylo živo, to se říct nedalo, ale byl večer. Pokud se chtěla vyptat na názory, mohla zastavit shinigamiho spěchajícího z jídelny dolů po schodech, nebo někoho v jídelně či na ošetřovně.

Noriyuki -> "Takže... chcete, abych přivedl všechny, kdo patří do stálé posádky? Promiňte, ale domluva zněla, že budete dělat reportáž a dokumentovat běh základny, ne ho narušovat. Ale pokud chcete, zeptám se těch, kdo jsou vzhůru, jestli mají zájem se s vámi setkat." Noriyuki už se rázně vydal do společenské místnosti (asi? Ta základna je ve staré továrně), takže ho Takeo odevzdaně následoval. Všechny návštěvy dělaly vždycky jenom problémy, jako by nestačilo, že tady mají výpravu nováčků. Průpovídky o ubikacích nijak nekomentoval. Samozřejmě že ta jeho vypadala předpisově! ako by mu Noriyuki četl myšlenky, zeptal se právě na nováčky. "No jistě. Kdy naposledy nováčci nebyli neschopní," povzdechl si. O otrávených pionýrech nic nevěděl. "Hm. Myslím, že odešla s jednou kolegyní, nejsem si jistý. Pokud se ptáte na běžné fungování, tak některé úkony vyžadují skupinu a některé jednotlivce," pokoušel se Noriyukimu odpovědět co nejlépe dokázal na jeho otázky po cestě chodbou.