Bankai trénink č. 1 // Nekonome Chieko

Nekonome Chieko

"Neboj, už pojedem!" 
Cože? Pojedem? Náhle se to celé naklonilo směr země. Chieko vykulila oči zděšením. Ten moment, kdy Chieko věděla...že je v háji. Pochopila, co tím myslel, ale bylo pozdě...jeho plán se dal do pohybu...doslova. 
Měla srdce až někde v krku a tak ani nemohla ječet strachy. Země se blížila. Chieko se před očima promítal celý život. 
A pak náhle stála nohama pevně na zemi. Chieko vyděšeně zírala před sebe a zpracovávala informaci, že to přežili. Viděla v dálce, jak skála dopadla na zem. Mohla tam umřít. Kde kdo by Yoshira za tohle seřval. Chieko ale momentálně byla ráda, že tam s ní byl a sundal jí z té skály dolů. I přes to, že jí vyděsil k smrti. 
Chieko se podívala na kapitána a než se nadála, držela v rukou veverku. Sám kapitán měl ještě jednu za krkem, z jeho trika na ní koukal mýval a nakonec vytáhl odněkud ještě zajíčka. Chieko se nezmohla ani na slovo. Podlomila se jí kolena, takže tam tak sedělo-klečela na zemi. Konečně si vydechla. Byla z toho unavená. Takových stresů dneska.

Ruyichi Yoshiro

Yoshiro si klekl, aby lépe viděl na Chieko. Bylo toho na ní dneska hodně, takže celkem chápal, že se asi necítí úplně nejlépe. Vzal toho zajíčka a dal jí ho před obličej. "Mňau." Řekl tupě a zasmál se. Potom ušáka nechal běžet někam do lesa. Veverka mu zatím vylezla na hlavu a z té si prohlížela modrovlásku. Mývalovi Yoshiro pomohl z trika ven a taky ho nechal jít.

Kapitán si všiml toho, že už se začalo stmívat. Chieko musela být pořádně unavená z toho tréninku. Cesta byla dlouhá. Byly dvě možnosti. Buď tu někde zkusí přespat noc a ráno vyrazí zpátky do Seireitei a nebo půjdou v noci. Obě možnosti byly reálné. Věci na to sebou pro jistotu zabalil. Rozhodl se ale, že nechá volbu na Chieko. Pokud řekne, že cestu domů zvládne, tak jí bude věřit. A při nejhorším jí ponese.

Ale to všechno se už bude odehrávat v jiném tématu, protože první trénink oficiálně končí.