Trénink Bankai č.3 - Izumi Amaru (asistuje Hoshi Kitsune)

Poměrně velká paseka uprostřed obří mýtiny, která je uprostřed lesa plného vysokých stromů. Slunečno, místy mráčky. 25°C. 10:03 AM.

Amaru

No tohle místo je pěkný ale proč jsme zrovna tady? Někdo potřebuje udělat mýtinu a je línej si to pokácet sám? Protože stromy produkujou kyslík. Teda já ani nevím zda vlastně dejcháme. Co sem umřel tak v tom mám bordel. řekl sem. Na chvíli sem se zamyslel. No a jak začnem? Máte nějakej plán? Nebo mě prostě budete mlátit mečem dokud neudělám bankai? zeptal sem se. Tak to vesměs probíhalo předtím

Hoshi Kitsune

"Ne. Někdo to tu už vykácel, myslím, že vím kdo. Tohle místo je dost daleko od lidí, takže nebudeme nikomu překážet a navíc je tu hezky..." pronesla Kitsune. Technicky vzato, ani ona sama nevěděla, proč ho zavedla zrovna sem, ale to bylo vedlejší. "Tak probíhal můj poslední tréning, takže na tom něco bude. Nebo máte lepší nápad?" zeptala se Amara.

Amaru

Co nějaký pravidla? Jde o bankai takže bych asi neměl všechno kolem vybuchnout kidem co? V tom sem totiž fakt dobrej. řekl sem nekriticky. Byla to pravda tak proč bych měl lhát? oni moje dva tréninky probíhaly taky tak. Byl sem zvědavej zda nemáte nějakej způsob co by byl víc sofistikovanej. řekl sem a sundal ze zad svůj velkej meč.

Hoshi Kitsune

"To věřím, ale ne, kido používat nebudeme." To, že v něm sama není zrovna dvakrát dobrá, raději vynechala a stejně šlo o jeho zanpakuto. "Hmm..." Kitsune se zamyslela. Vzpomínala na své tréninky. "Jak moc dobře dokážete ovládat své reiatsu?" zeptala se pak Amara. "Dokážete si jím posilovat své tělo?" dodala ještě, aby pochopil, jak to myslí.

Amaru

Svoje reiatsu? Celkem fajn. Dokážu používat reiatsu abych ustál fůru věcí. A skrz shikai ho dokážu využít ještě líp na posilování. řekl sem. Teprv pak sem si uvědomil že sem vyzradil část svejch schopnotí. Zapíchnul jsem zanpakuto do země a chytil ho v reverse gripu. Tak co? zeptal sem se

Hoshi Kitsune

Kitsune se po Amarově odpovědi usmála. Byl to ale takový ten zákeřný úsměv...skoro až Aki smile. "No...v tom případě se asi nemáme o čem bavit." a hned jak tohle dořekla...no, tak byla fuč. Objevila se až za ním s připraveným sekem. Věděla sice, že je to základní strategie, ale tak zkoušela ho, že jo..

Amaru

Tohle bylo od kapitánky fakt ošklivý. Jenže to bylo fakt dost očekávatelný. Shunpnul sem do vzduchu a zůstal tam stát a díval se dolů. Tohle bylo fakt ošklivý. řek sem a nevěděl co mám dělat. Protože na dálku sem mohl používt jenom kido a to sem teďkonc nesměl používat. Uuuuum. Tady jsem zamával sem kapitánce

Hoshi Kitsune

Je pravda, že to od Kitsune bylo trošku ošklivý, ale tak tohle byl trénink Bankaie a ne čajový dýchánek. "Oh, omlouvám se." odvětila Amarovi s úšklebkem, když jí vyčetl ošklivost toho náhlého napadení. Hned, jak Amaru upozornil na to, že je nahoře, Kitsune zase zmizela. Tentokrát se ale neobjevila za ním a dokonce ani nad ním. Ne, objevila se pod ním a mířila přímo na něj. Amaru si jí všiml, až když už měl její čepal u pasu a mířila stále výš, skoro jako by si chtěla Amarovu hlavu napíchnout na svou zanpakuto.

Amaru

Díval sem se na ní dolů takže mě zase tak nepřekvapilo když se objevila podemnou. Ustoupil sem krok dozadu a seknul po ní mečem. Nebyl sem tak hroznej šermíř. A měl sem fakt velkej meč tak sem si jí chtěl tím mečem držet od těla než vymyslím co dál. O tom to assi celý bylo. Vymyslet nějakou taktiku kterou bych nrmálně nepoužil. Protože v normální bitvě bych už pálil kido jak kdyby nemělo bejt zejtra

Hoshi Kitsune

Samozřejmě, že to seknutí vykryla. A pak po něm jednoduše sekala mečem ze všech možných stran a úhlů. Nedávala mu šanci utéct. "Takže...budete jen stát a bránit se nebo také zaútočíte?" zeptala se Amara na poslech i pohled lehce znuděně. A to se teprve jen bili meči bez použití shikaie.

Amaru

Kapitánka byla lepší s mečem a taky rychlejší. Prece byla šéfkou divize zabijáků tak msuela bejt dobrá. Bránit se je naprosto přijatelná strategie! A když vás nemůžu vyhodit do vzduchu tak pracuju s tím co mám! řek sem jí v odpověď. Zablokoval sem další útok a přestal stát na vzduchu. Propad sem se na zem abych se dostal z jejího dosahu. Zatemni Turieli řekl sem a popadl do ruky ještě větší meč než předtím. Chyťte mě pokud můžete řekl sem jí a shunpem se dostal mezi stromy na kraji mytiny

Hoshi Kitsune

Kitsune nechala Amara zdrhnout. Jeho reiatsu si stihla zapamatovat a tak si řekla, že si to může dovolit. Chtěla mu dát jednoduše náskok, než do toho lesa vlítne taky. Při nejhorším ten les prostě vypálí a bude to. No a tak v duchu napočítala do deseti a pak vyvolala svou zanpakuto. "Povstaň, Akamaru!" řekla a místo katany teď třímala meč velký přibližně jako ona sama, neboli také nehorázně obří meč jako měl Amaru. Pak shunpla se do lesa taky hledajíc Amara podle reiatsu i ostatními smysly.

Amaru

Doběhnul jsem do lesa. Hned jak se mtam byl tak sem ztlumil reiatsu na nejmenší množství jakého jsem byl schopnej. Hned jak sem viděl jít kapitánku tak sem se přiblížil po stromě blíž. Tak můžeme pokračovat? zeptal jsem se. Tady se mi to líbí víc zeptalo se druhé já které bylo na opačné straně. Nemám rád sluníčko. Lehce se spálím. řeklo třetí já co seskočilo ze stromu před ní. Tady je příjemnej stín. řeklo moje 4. já co sedělo na větvi kousek vedle.

Hoshi Kitsune

Kitsune vběhla do lesa za Amarem. Tam se Amaru zastavil a začal na ní mluvit. Nakonec tam kolem ní stáli čtyři Amarové. Na rychlostní klony to nevypadalo, takže to Kitsune přisuzovala schopnosti jeho zanpakuto. "Ale jistě." pronesla Kitsune s úšklebkem na tváři. "Ale varuji vás, spálit se můžete i tady. Karyu." řekla a její zanpakuto se obalilo ohněm.

Amaru

Víte kdo je můj strejda žejo? Trénoval jsem s ním. Oheň mě už dávno neleká. řeklo to moje já který bylo na větvi. Ty zbylý se připravily na útok. Fakt vás nemůžu vybuchnout kidem? Bylo by to mnohem jednoduší zeptalo se to já který bylo před kapitánkou. To jí mělo rozptýlit dost na to aby se všechny 3 já vrhly do útoku.

Hoshi Kitsune

Je pravda, že plamenům vrchního kapitána se Akamarův plamen rovnat nemohl, ale i tak by se mohl Amaru spálit, pokud by si nedával pozor. Kitsune se jen usmála a pátrala mezi klony po pravém Amarovi. "Bohužel, pravidla jsou pravidla. Kdyby to bylo jednoduché, nebyl by to trénink Bankaie..pokud jste chtěl pálit kolem sebe kida, měl jste si říct o trénink v pětce." odsekla Kitsune. Při tom se připravila odrazit ty čtyři prcky všechny naráz, pokud by tedy dřív nenašla toho pravého.

Amaru

je to jak bojovat svázanej. řeklo to moje já co zůstalo sedět na větvi. Mezitím zaútočili zbylé 3 já. První zaútočilo mečem na hlavu kapitánky. To druhý na na břicho a moje skutečný já jí seknulo po nohou. To moje já na větvi furt mluvilo aby jí to rozptylovalo. Já se fakt snažím ale jak mám takhle něco udělat? Jo a bacha na ten kořen co je před váma. Nechcete přece upadnout. nepřestávalo moje já mluvit.

Hoshi Kitsune

Kitsune si dávala pozor na všechny čtyři podkapitány. Jakmile na ni zaútočili, nechala je dostat se co nejblíže a pak prostě zmizela. V ten samý okamžik se objevila nad nimi a, jak se jí tam tak hezky ti tři potkali, vyslala proti nim ohnivou vlnu. Z rozptylování čtvrtého Amara si nic nedělala. Místo toho zmizela a zpoza něj ho sekla.

Amaru

Kapitánka zmizela. Nenechala se rozptýlit a místo toho mě chtěla sežehnout. Shunpem sem proběhl přes svůj klon a zmizel v lese zase. Ty ostatní klony byli jenom iluze takže útoky na ně byly fakt zbytečřný. Ale furt nepřestávali mluvit. Jak se má váš pejsek? zeptal se ten co byl na větvi do kterýho sekala. Ty další 2 sežehnutý se přidali. A jak se máte? Máte v životě někoho? Nebo jste furt sama? ptal se schválně ně osobní otázky. Ten poslední začal říkat recept na palačinky. Hladkou mouku rozmixujeme se špetkou soli, mlékem a dvěma vejci tak, aby vznikla správná hustá směs vhodná pro palačinky.
Na pánev z rozpáleným olejem vlijeme přibližně jednu malou naběračku směsi. Palačinku smažíme z obou dvou stran dozlatova. Na hotové palačinky naneseme libovolné množství čehokoliv, co nám chutná. Vhodné jsou marmelády, tvaroh, pudink nebo masová či zeleninová náplň. říkal hrozně protivným hlasem

Hoshi Kitsune

Kitsune poznala, že útočit na klony nemá cenu, protože nezmizí. Zavřela oči a svými zbylými smysly začala pátrat okolo. úplně odignorovala ty tři otravné klony, které se jí snažili rozptýlit. I když ten recept na palačinky by si mohla někam napsat. Místo toho se ale soustředila na zvuky okolo a na reiatsu.

Amaru

Schoval sem se za strom asi sto metrů od kapitánky. Reiatsu sem měl co nejmíň to šlo. Snažil sem se bejt potichu narozdíl od klonů který byli co nejvíc hlučný to šlo. Nejlepší plán co sem zatím měl bylo kapitánku zdeptat aby děala chyby. Takže jeden klon začal spívat hrozně falešně. Další se kapitánky furt na něco ptal. Na cokoliv od jak se má až po jakou barvu má nejradši. Ten poslední do zblbutí říkal "kapitánko?". Další tah sem enchal na ní

Hoshi Kitsune

Byli v lese, tam moc nešlo nebýt hlučný, když máte pod nohama hromadu větviček a listí a dalších zelených nebo hnědých věcí. Amaru ale na něco zapomínal. A to na to, že je Kitsune kapitánkou druhé divize, specialista na stopování a šéf assassinů v jednom. Proto nebylo divu, když Kitsune najednou zmizela.

Amaru

Hned jak kapitánka zmizla tak zmizly i klony. Zpoza stromu vylezlo další moje já. Ale byl sem to fakt já? Anebo zase další klon? Vyskákalo na strom a dívalo se kolem. Kapitánko ukažte se. začalo vyřvávat na lesy. Po dalším já nebylo nikde ani stopy. Teda kromě nějakýho reiatsu který ale bylo všude kolem.

Hoshi Kitsune

Jak tak Amaru stál na vrcholku stromu a vyřvávat jak na lesy, vyletěl na něj odněkud z lesa ohnivý sek. Po kapitánce však nebylo ani vidu ani slechu ani reiatsu čuchu....prostě ani stopa. Hrála si s ním na schovávanou, akorát jí tak trochu nebylo jasné, jestli hledá ona jeho nebo on jí. Mít tu Artemis bylo by to jednoduší.