Pozorovatelna 2. divize

Izumi Razaki

Objevil jsem se před písečnou bariérou. Na všechny strany se začaly šířit ohnivé jazyky, obmotávat bariéru ze všech stran. "Víte co se stane s pískem, když ho zahřejete? Hodně?" zeptal jsem se, zatímco se písek tavil na sklo. Žár, který z bankaie plápolal na všechny strany tavil i písek všude kolem. Ohnivá bariéra se rozšířila i kolem čepele, kterou jsem několikrát velice rychle prosekl skrze nyní skleněnou bariéru...

Hoshi Kitsune

Fajn, tohle Kitsune moc nechápala. Ten podivný hollow, co vypadal jako by utekl z laborek dvanácté divize a uměl říct jen 'duuuh' se na ní usmálo. Ale ne jako, když se usmíváte na svojí večeři, tohle byl přátelský úsměv. Kitsune pootočila trošku hlavou a uviděla, celé tohle 'zvíře'. Připomínalo jí to poníka kříženého s kyklopem a jednorožcem. A pak si to lehlo vedle ní, jak to dělává Artemis. Tohle Kitsune už vůbec nechápala. "Tak tedy děkuju, Duchu." řekla tomu Kitsune a dokonce to i pojmenovala. Kdyby mohla asi by to i pohladila. Vážně divné nové přátelství tady vznikalo.

Razaki

Vypadalo to přinejmenším pořádně efektně, když tam Razaki dělal instantní sklo z pohybujícího se písku. Bohužel, i to chvilku trvalo, a když byla ve skleněné bariéře dostatečná díra, už bylo pozdě a z pilířů nezůstalo nic než písek. Král to dokázal tak (přes sklo to bylo vidět), že jeho sekery se opět změnily na písek a zhmotnily se nahoře, zabodnuté ve sloupech. V ten moment ty jisté sloupy..no, prostě se doslova rozsypaly.
Každopádně, teď už tam Král zase stál. Vzal sekery za řetěz, a začal s nimi točit nad hlavou. Zvedl se prudký vítr, a písek začal létat všude kolem.. no, prostě dost solidní písečná bouře. A to většinou není bezpečné zůstávat venku....

Kitsune

Po chvilce sledování Kitsune si Duch odfrkl, a s hlasitým "Duuuh" napodobil Kitsune v tom, že se převalil na záda. Vypadal poměrně komicky - jako takový.. no, hodně divný mrtvý pavouk. Koukal taky na temnotu místního nebe.. "Duuh".
Jinak se ale nedělo vůbec nic. Kitsune si připadala, jakoby byla v okruhu snad dvou kilometrů úplně sama, kromě tedy Ducha. Armáda za sebou zanechala solidní paseku..

Izumi Razaki

Zakroutil jsem hlavou. "Fajn... pokud to chceš dělat takhle Gaaro tak fajn..." Kolem nás obou se vytvořila bariéra, která zcela vytlačila veškerý písek ze svého interiéru. Nebylo v ní zase tolik místa. A byla to pevná bariéra. Její interiér se začal plnit ohněm... další ohnivá chapadla se začala sápat po králi pouště. "Tam venku to docela fouká...co?" nadhodil jsem

Razaki

"To teda." odvětil Král, mezitímco odrážel sekerami chapadla. "A mně se tam zrovna tolik líbilo.." pronesl, a jedna z jeho seker se rozplynula. Objevila se za ním, mimo ohnivou bariéru...
... a v okamžiku už tam zase stál i on. Nevypadalo, že jemu by bouře a vířící se písek nějak vadil. Z bližšího pohledu bylo patrné, že zrnka písku kolem něj ohýbala svojí náhodnou dráhu tak, aby ho to ani neškráblo..

Izumi Razaki

"Fajn, vaše schopnosti jsou opravdu zajímavé... a nefungují vůbec špatně." řekl jsem. Zatím se jen vyhýbal útokům, ale docela účinně. A ani já jsem nemohl bojovat věčně, ačkoliv jsem zatím rozhodně nebyl vyčerpán. Zmizel jsem a objevil se za ním. Tlačil jsem shunpo na hranice možností. Seknul jsem po něm, jen abych se objevil před ním a sekl znova. Písek se mezitím neškodně odrážel od plamenné aury, která mě obklopovala... chtěl jsem ho zatím tlačit do obrany.

Razaki

Co se týče rychlosti, Král dokázal s Razakim přinejmenším držet krok, a hlavně.. vypadalo to, že je doopravdy dobrý v předvídání Razakiho pohybu. Všude, kde se Razaki snažil po svém soupeři seknout, měl Král svoji sekyru připravenou útok odrazit. Je ovšem pravda, že byl naprosto zahnán do obrany, a zatím nepředvedl jediný protiútok..
Pak, jak se tak bránil, hodně hlasitě a mocně dupl do země. Zatím se nic nedělo..

Hoshi Kitsune

I přes to, že byla Kitsune zraněná a všechno jí bolelo, neubráníla se úsměvu, když se tam Duch válek vedle ní. Dokonce se i trochu zasmála, ale ne moc, jelikož se ozvala její popálená kůže. Sykla.
Byla ráda, že poblíž necítí žádné nepřátelské reiatsu. A i když to mohlo být divné, byla ráda i za Duchovu přítomnost.

Izumi Razaki

Moje současná teorie byla, že dokázal nějak vidět skrz tu bouři. Ale na tom ostatně tolik nezáleželo. "3..." sekal jsem dál. "2..." řekl jsem. Najednou se uvolnila energie. "Ups... to jsem špatně vypočítal" řekl jsem. Bakudō #79. Kuyō Shibari, které bylo ukryto v předchozím bakudu, které ho trefilo se konečně aktivovalo. Nečekal jsem na nic dalšího a sekl krále šikmo přes hruď

Razaki

To už bylo něco, s čím doopravdy Král nepočítal. Byl chycen jak Bakudem, tak poté pořádně brutálně seknut Batarielem. A taky doslova zařval bolestí, až to skoro bolelo snad i všechny v celém Huecu Mundu.
V tu chvíli vyjel ze země zvláštní, pískový útvar, který byl výsledkem toho dupnutí, co předtím provedl. Bylo to tak rychlé, nečekané a silné, že Razaki dostal takovou do obličeje, že mu z koutku úst začala téci i krev. Ale bylo to všechno. Bouře ustala, a Král umíral dál, chycen v Razakiho bakudu.
Zdálo se, že přeci jen podcenil svého nepřítele.

Kitsune

Jak ale Kitsune sykla, Duch najednou cuknul, obrátil se, a hned se zase postavil. Tázavě se na Kitsune podíval. "Duuh?" ozval se. Pak Kitsune dokonce oběhl, na její druhý bok, kde měla popáleniny nejhorší. "Duuuuuh." ozval se Duch, jakoby bolestně. Z jeho tlamy vylezl pořádný, dlouhý jazyk, kterým oblízl celou spáleninu..
Bolelo to jako čert, ale zranění najednou na těch místech začala mizet.

Hoshi Kitsune

Kitsune sledovala, jak jí Duch obíhá a prohlíží si jí nejprve z jedné strany a potom i z druhé. Když jakoby bolestně 'promluvil', jen se na něj usmála a řekla: "To nic, to bude v pohodě." 
A v tom jí Duch začal olizovat ránu. Kitsune se myslí mihlo, že jí chce asi opravdu sežrat a že je tak naivní, že to neviděla. To jeho olizování bolelo tak příšerně, že Kitsune skoro vykřikla. Snažila se to překousnout. Pak se podívala na to, co jí přesně Duch dělá a zarazila se. Ty popáleniny začaly mizet. Co to ksakru... pomyslela si a překvapeně se dívala střídavě na Ducha a na mizející zranění.

Izumi Razaki

Otřel jsem si krev z úst. Král měl zřejmě schopnosti, které dokázali prorazit i mojí ultimátní obranu. Oba dva ohnivé jazyky se obmotaly kolem Batariela. Vrazil jsem meč králi přímo do břicha. Ohnivé jazyky se oddělily v ráně a pokusily se roztrhnout krále vedví. Nechtěl jsem protahovat tenhle mizernej souboj dýl, než to bylo nezbytně nutné...

Razaki

A tak Razaki porazil dalšího samozvaného vládce Hueca Munda, rozpůlily jej ohnivé jazyky kolem Batariela. Král ani nestihl říct svoje poslední slova, jen stihl plivnout kamsi Razakimu pod nohy. Poslední přání Kotrena Jiheeda, mladého hollow, bylo také naplněno, a tahle bitva a "invaze" byla u zdárného konce. Stěny písku padly, a nezůstalo nic, než jen nekonečná poušť..

Kitsune
"Duuuuuh, duuuh." "povídal" tvor spokojeně, když viděl ty nejhorší zranění mizet. Kitsune za malou chvilku přestaly bolet ty nejhorší zdroje bolesti, a ač určitě nebyla jako nová - a to nemluvě o jejím oblečení - cítila se o hodně lépe. V tu chvíli také konečně začala cítit reiatsu Vrchního kapitána, jen přes dunu a kus odtamtud..

Izumi Razaki

Vzal jsem meč a ještě probodl hlavu vládce Hueco Mundo. "No, tak to by šlo..." řekl jsem a vytáhl kapesník. Otřel jsem si ještě jednou krev kolem úst a deaktivoval bankai. Pomalým krokem jsem se vydal směrem ke kapitánce 2. divize. Chtěl jsem zjistit, zda je v pořádku. Doběhl jsem k místu kde byla kapitánka spolu s nějakým divným stvořením. "Všechno v pořádku?" zeptal sjem se

Hoshi Kitsune

"Duchu?" začala Kitsune. "Jdi skvělej. Díky." dokončila svou původní myšlenku a věnovala tomu My Little Pony hollowovi úsměv. Cítila se o moc lépe. Sice ne jako, když sem přišla, ale rozhodně lépe, než pár minutami. A v tom ucítila konečně reiatsu jejího partnera v tomhle všem. Vrchní kapitán byl naživu a ani nebyl ani moc daleko. Pokusila se vstát a jít mu na proti, jenže to nebylo třeba, on si našel jí. "Jo, v pořádku. A u Vás?" odpověděla mu a podívala se na Ducha. "Vážně šikovný hollow toto, hodil by se do čtyřky." poznamenala Kitsune.

Razaki, Kitsune -->

No.. Král pouště se už jednoznačně po tom všem neprobere.
Každopádně, žádné reiatsu kolem, nikde nic. Všechno již bylo v pořádku, útok byl odražen, a protiútok více než devastující.
"Duuuh." ozval se hollow spokojeně, když viděl Kitsune zase na nohou, a když viděl Hlavního kapitána, hodně hlasitým "Duuuh." ho přivítal. Viditelně ho ani nenapadlo, že by vlastně mohl být nehezky rozříznut.
Každopádně, vaše práce zde byla úspěšně hotova. Teď už jen v Seireitei vyřešit papírování..

Izumi Razaki

"No, "král pouště" i jeho pravá ruka byli odstraněni... jejich armáda je v troskách, myslím, že tahle oblast by snad mohla být docela klidná." řekl jsem a nedůvěřivě jsem si prohlédl to divné cosi. "Jste teda v pořádku? Pokud ano, tak se rozlučte se svým... mazlíkem a vrátíme se zpátky. Až se sem vrátí vaši lidé, tak k nim pro jistotu přidělím ještě jeden tým z první divize, pokud nemáte nic proti samozřejmě..." řekl jsem.

Hoshi Kitsune

"I levá ruka." dodala Kitsune na kapitánův výčet odstraněných hrozeb.
"Víceméně ano." odpověděla, když se jí zeptal, jestli je v pořádku. "Tak jo, Duchu. Čas se rozloučit. Měj se tu hezky a ať tě nic nesežere." rozloučila se s hollowem Kitsune a přátelsky ho pohladila po hlavě.
"Proti týmu z první divize nic nemám." dodal ještě na kapitánova slova. "Já můžu vyrazit." řekla Kitsune připravena k odchodu.

Izumi Razaki

"No, tak další hrozba pominula. Doufám... a další samozvaný vládce Hueco Mundo je rozsekán na kousky." řekl jsem. Vypadalo to, že oba jsme lehce ožehlí. "Raději byste se měla zastavit ve 4. divizi až se vrátíme" dodal jsem. Rukou jsem přejel přes vzduch kde se objevila trhlina, která se otevřela v Gargantu. "Až po vás..."

Hoshi Kitsune

"Doufejme, že zase na nějakou dobu tady bude klid." poznamenala kapitánka druhé divize. "Hmm..dobrý nápad." odvětila na poznámku o čtvrté divizi. Jediné, co teď ale chtěla, bylo vrátit se do divize, přivítat se s Artemis a někde se v klidu natáhnout. Nemluvě o tom, že má v divizi taky pár šikovných minionů, kteří se vyznají se v léčení. Pak jen sledovala, jak Vrchní kapitán otevírá Gargantu a na jeh vyzvání vstoupila dovnitř.

Izumi Razaki

Rozhlédl jsem se ještě po bojišti. Tohle celé bylo velice nepříjemné. Smrt toho kluka si zřejmě budu vyčítat a to i přesto, že prostě nebylo zbytí. Vstoupil jsem do Garganty a vydal se pomalu směrem do Seireitei. Byl jsem rád, že jsem mohl vyřešit další problém týkající se Gotei 13 bez zbytečných ztrát na životech. A vůbec nebylo špatné vrátit se zase do akce. Posledních pár let jsem trávil hlavně za stolem...
>> Seireitei někam