Pozorovatelna 2. divize

Izumi Razaki

Bohužel jsem jí neslyšel. Nejvyšší rychlostí, kterou jsem byl shunpem schopný vyvinout (a že to byla slušná rychlost) jsem mířil k jednomu z těch dvou zdrojů. Nechtěl jsem nechat uniknout hollow, kteří tohle mohli mít na svědomí. I když jsem se řítil rychle, tak ne bezhlavě. Byl jsem přeci vrchní kapitán Gotei 13. Ti nižší hollow nemohli kapitánku nijak ohrozit... všechny moje smysly se snažili lokalizovat jednoho z velitelů.

Razaki, Kitsune -->

A tak Razaki letěl směrem za jedním z mizících bodů. Byl doopravdy rychlý, ale zdálo se, že i tak nestihne toho, kdo mizel..
.. v tu chvíli prolétl skrz stěnu písku. Byla tenká, ale stála tam, z nějakého důvodu. Když jí prolétl, mohl si všimnout, že přestal úplně cítit reiatsu kapitánky Kitsune.
"Vrchní kapitán." pronesl suše ten, kdo stál kus za stěnou. Byl to nepochybně ten, kterého Razaki hledal. I když vypadal jen jako tak maximálně čtrnáctiletý chlapec, síla z něj jen sálala. Všude kolem nebylo nic jiného, než nekonečné písčité duny.. a ta stěna písku za Razakim.
Chlapec, jež měl tmavé vlasy, se uklonil. "Nečekal bych až takovou návštěvu." řekl opět naprosto chladně. Byl to Hollow.. ale zvláštní. V ruce měl velice podobný štít těm, co měli ti předtím, a do druhé již tasil katanu. Určitě tam nebyl kvůli povídání.
Kitsune tam také určitě nezůstala sama. Další a další hordy slabších hollow se na ní řinuli. Jedna věc se ale ve velkém změnila - přestala cítit reiatsu jak hlavního kapitána, tak jednoho z velitelů. Ten druhý pořád mizel, ale ještě trochu poznat byl..

Hoshi Kitsune

Kitsune se potýkala s těmi slabšími hollow, no potýkala...bylo to jako když děláte koktejl, vše naházíte do mixéru jako by nic. Vrchní kapitán jí neodpověděl, takže jí buď neslyšel a nebo...asi jí neslyšel. A v tom se to stalo...kompletně zmizelo jeho reiatsu stejně jako reiatsu jednoho z těch velitelů. Kitsune proběhla hlavou hromada možných scénářů, kromě toho opravdického. Připadala si tam úplně sama...když tedy nepočítala ty hordy hollow kolem...a právě proto tu nebyl nikdo, kdo by jí zabránil udělat to, co jí něco v hloubi našeptávalo. Nebyl tu nikdo, koho by musela chránit a základnu si mohou postavit novou, když na to dojde. Jestli se ale nezbaví velitelů téhle armády, bude se pořád opakovat dokola. A tak nechala slabší hollow slabšími hollow a svým superrychlým shunpem se vypravila za pomalu mizícím reiatsu druhého z velitelů. Byl čas seznámit se s těmi, co to mají na svědomí.

Izumi Razaki

Zničehonic jsem proletěl nějakou nepříjemnou stěnou. Patrně to byla nějaká clona blokující reiatsu. Chytré. Nebo možná nějaká transportní technika? Skutečně mě ale překvapilo, když jsem zjistil kdo je za ní. "Osobně... s kýmpak mám tu čest?" zeptal jsem se. Chtěl jsem se dozvědět něco zajímavého, než ho budu muset rozmáznout po celé poušti...

Razaki

"Kotren Jiheed." představil se mladík, a opět se lehce uklonil. Jeho oči byly modré. Úplně Razaki mohl cítit, jak je propichován pohledem. Ovšem určitě z chlapce nešel strach. Snad ani respekt. I tak to byl ale.. tichý hoch.
"Pravá ruka Krále pouště.." pronesl ještě, pořád s pohledem na Razakiho. Říkal to vážně, a také tak jaksi důležitě..

Kitsune

A mezitím, Kitsune se dala na druhou stranu, a stalo se jí to samé, co Razakimu. Prolétla jakousi písečnou stěnou, a najednou ten silný zdroj reiatsu.. přímo před ní.
"Ale ale, jestlipak tohle není hezká kapitánka, eh?" pronesl chlapec, asi tak čtrnáctiletý, s červenými vlasy a šílenou jiskrou v oku. Pořádně si Kitsune prohlédl, od hlavy až k patě.. a na jistých partiích se lehce zasekával. "Snad jsi se neztratila, eh? Cha.. dobrá věc, že vždycky chytnu to hezčí.." Na zádech měl obouruční meč, dlouhý tak, jak byl on sám.

Izumi Razaki

Nemohl jsem si prostě odpustit facepalm. "Král pouště? Už zase? To je kolikátý samozvaný vládce? Pokud správně počítám tak.... čtvrtý? Nicméně, napadli jste naší základnu a to se mi příliš nelíbí... takže bych rád slyšel vysvětlení a to hned, nejsem z toho totiž zrovna nadšený..." řekl jsem v klidu. Nejdřív tu byl Jiten, pak další týpek kterého jsem si nevybavoval... a naposledy ta... Zelená lady? A teď král pouště?

Hoshi Kitsune

Kitsune prolítla jakousi hradbou z písku, za kterou okamžitě zastavila, jelikož objevila zdroj velitelského reiatsu. Tak tohle je jeden z generálů...děcko? pomyslela si, ale nenechala se ošálit. Možná, že vypadal jako čtrnáctiletý dítě, ale pořád to byl hollow s pěknou zásobou reiatsu. 
"Opravdu si to myslíš?" pronesla Kitsune, když o ní řekl, že je hezká kapitánka, a při tom si ruku bez zanpakuto opřela o bok. Moc dobře viděla, jak si jí prohlíží a i ona si ho prohlížela. Dokonce na oko dělala, že si ho prohlíží z toho úchylnějšího hlediska ne kvůli bojové strategii.
"Upřímně...já se ztrácím často. Kdopak vlastně jsi?" odvětila na jeho otázku a při tom pohodila vlasy. Celkem jí zaujal jeho meč, možná proto, že ten její byl taky dlouhý jako ona a ještě trošku víc.

Razaki

"Při třech jsem přestal počítat." pronesl chlapec, a pokrčil rameny. Zdálo se, že byli nějací ještě po Zelené lady.. a nebo tu byl ten chlapec tak dlouho, aby pamatoval nějaké hodně zpátky? Těžko říct..
Každopádně, pak se jen zamračil. "Stáli v naší cestě. Neopustili naší zemi. Stáli v cestě Invazi. V cestě Králi." pronesl vážně.

Kitsune

Když se Kitsune ptala na to, jestli si to myslí, jen s uznalým úšklebkem pokýval hlavou. "Kotren Jeehid, levá ruka krále pouště." představil se, s úsměvem na tvářích. "A ty budeš Sexy Gorgeous, Miss Seireitei, eh?" V jeho očích byla známka pobavení, ale vypadal, že svoje slova myslí vážně.

Izumi Razaki

"No, věc se má tak, že neuznávám žádného krále pouště... a jelikož já jsem "král" Seireitei tak si tohle beru trochu osobně. Otázkou je, zda chcete mít za nepřátele Gotei 13... Takže jde jen o to, zda budete naslouchat hlasu rozumu... nebo to chcete řešit bojem... " řekl jsem. Se Zelenou lady jsme měli několik rozumných dialogů, které naznačovaly, že jí jde o mír. Pokud tenhle "král pouště" nestál o rozumné řešení tak jsem byl připraven ho připravit o ruku...

Hoshi Kitsune

Když se to úchylné děcko představilo, zkusila si ho Kitsune ještě několikrát říci v hlavě...bylo to divný a složitý jméno. Prostě mu bude říkat Jee a bude to. 
"Ale no tak...já jsem jen věčně se ztrácející Liška." zastyděla se na oko Kitsune a jako by po očku po něm pokukovala. Z nějakého důvodu měla provokativní náladu.
"Co je vlastně zač, ten král pouště?" zeptala se Jeeho, musela přeci vědět, co jí čeká, až to tady dokončí s tím děckem.

Razaki

"Chtěl bych vidět, jak by se tvářili kapitáni, kdyby jste před nimi řekl, že jste jejich král." pronesl s lehkým, ale snad smutným úsměvem, ale bylo vidět, že pochopil až moc dobře, jak to Razaki myslel. Pak se zamračil. Bylo vidět, že ho něco tíží.
"Můj rozum musí stranou. Musel jsem přísahat věrnost Králi, a Král řekl, že bude válka..." pronesl chlapec, a postavil se do pozice připraveného k boji.

Kitsune

"Kdyby každá Liška tady po poušti vypadala jako ty, nebylo by už nikdy zapotřebí koukat jinam." pronesl chlapec, stále pobaveně. Dokonce na Kitsune po té větě i mrkl.
Každopádně, když se Kitsune zeptala na Krále, chlapec se zasmál ještě víc. "Takový velký, docela mocný týpek. Neboj.. dokud jsem tu já, s ním si dělat starosti nemusíš.." pronesl, a jeho úsměv se změnil z úchylného na.. no, ještě o něco horší.

Izumi Razaki

"Co by řekli oni toho se nebojím. Co by řekl skutečný král, to by teprve byla sranda..." řek jsem. Král duší by si mě asi pozval na kobereček. Ta představa byla legrační. "Pokud jde rozum stranou pak bych rád řekl, že nebudu brát ohledy na váš... vzhled. Pokud začnete boj nebudu se držet zpátky..." dodal jsem. Batariela jsem celou dobu držel nízko, ale byl jsem dokonale připraven ve vteřině zaútočil...

Hoshi Kitsune

"Ale jdi ty..." odvětila Kitsune na Jeeovo další lichotky. Jedno musela Kitsune uznat, ten kluk to se slovy uměl. Když na ni mrkl, stydlivě se podívala jinam. Vůbec netušila, kde se v ní tenhle herecký talent vzal, ale rozhodla se ho pořádně využít. 
Když jí řekl o králi...nebo spíš neřekl. Nahodila na něj výraz typu 'Oooo...my Hero!' ale nahlas řekla jen: "Vážně?" 
Ten jeho úsměv jí upřímně děsil. Už před tím, jí z něj běhal mráz po zádech, ale teď to bylo ještě horší. Nesnášela úchyláky, už ho vážně chtěla rozsekat na velikost písku kolem.

Razaki

Přikývl. "Něco takového bych ani neočekával." pronesl s náznakem smutku, ale určitě ne strachu, v hlase.
Pak si přirazil štít blíž k tělu, a mávnul katanou směrem na Razakiho. Na štítu se zhmotnily jakési ledové úlomky, rampouchy - takové "šípy" - a ty v okamžiku vylétly směrem na Razakiho. Vypadaly docela ostře, tvrdě, a nebezpečně.

Kitsune

"To právě, jít nemůžu." pronesl. Pak se na tebe ale.. vlastně docela mile podíval.
"Ale za to, že jsi tak sexy, dávám ti šanci, abys odešla ty! Měla to být past, ale.. jak bych jen mohl ublížit tak krásné bytosti.." pronesl, vytáhl svůj masivní meč, a opřel se o něj, jakoby se nechumelilo.

Hoshi Kitsune

Kitsune překvapilo, když jí ten malej úchylák nabídl, že může odejít. "Hmm...odejít a nebo tady zůstat s někým jako jsi ty....to je těžký rozhodování." pronesla zamyšleně a když ho zmínila, provokativně na něj mrkla. "Tak já teda půjdu." řekla a vydala se k odchodu, před tím mu ale mile zamávala na rozloučenou. "Třeba se ještě potkáme za lepších podmínek." dodala ještě a už si to kráčela směrem k hradbě z písku. Neměla však v plánu doopravdy odejít.

Izumi Razaki

Batariel zvýšil svůj žár. Prosmíkl jsem se shunpem kolem několika úlomků, další 2 jsme rozsekl mečem na kousíčky, defacto jsem tancoval pomocí shunpa mezi úlomky, další jsem ničil a přibližoval jsem se k němu jen abych ho jílcem meče udeřil vši silou do hlavy... doufal jsem, že se kapitánce daří dobře. Tohle nebyl souboj, který jsem chtěl. Nezáleželo na tom, kolik let mu bylo a jak byl mocný, příčilo se mi bojovat s dětmi... byl to ale nepřátel Gotei 13... a to bylo vše, na čem záleželo...

Razaki

Razaki se schopně vyhýbal a ještě schopněji ničil, ale i přes vzezření jeho soupeře to nevypadalo, že by to měl být až tak jednoduchý souboj. Když se totiž Razaki dostal až k místu, kde chlapec předtím byl.. už tam nebyl.
Stál velký kus za ním, a něco mumlal. Jeho štít už nebyl bílý jako předtím, ale byl celý obalen ledem. Dokonce i na hlavě se mu zformovalo něco, co vypadalo jako ledová přilbice. Pak praštil štítem o zem, do písku. V tu chvíli, jakoby se země začala v přímé řadě směrem na Razakiho otevírat, a hned potom začal směrem od chlapce z díry doslova "vystřelovat" ledovec, jež pokračoval v úctyhodné rychlosti dál a mířil přímo na Razakiho, pod kterým už se země otevřela také.

Kitsune

Když se Kitsune rozhodla odejít, chlapec přikyvoval. "Velmi chytré rozhodnutí. Jenom škoda, že nejsem úplně blbej. To byli členové tvojí divize, eh? Hádám, že nebyli tak krásní jako ty.." povídal, a jeho úsměv se změnil z lehce milého zpět na těžce bláznivý.

Hoshi Kitsune

Kitsune dál kráčela k hradbě, když se k ní donesla chlapcova slova. Kitsunin naivní a poblázněný výraz zmizel a nahradil ho zcela vážný a odhodlaný. "Haaa....takže jsi na to přišel..." pronesla a otočila se zpět ke svému soupeři. Tvářil se jako šílenec. "Tím líp pro mě." dodala ještě. Už nemusela dál nic předstírat. "Máš pravdu, byli z mojí divize a jakožto jejich kapitánka jsem je přišla pomstít." řekla až se jí v očích nebezpečně zalesklo. V tom samém okamžiku snížila své reiatsu, aby se mu jí špatně zaměřovalo, a zmizela. Objevila se v podřepu za ním a sekla po něm, hned na to se zase shunpla někam jinam.

Izumi Razaki

"Věčný plamen..." řekl jsem tiše. Oheň kolem mě se zvýšil, jeho intenzita rovněž. Ale hlavně se zvětšila moje rychlost i síla. Tenhle útok jsem nepoužil už celkem dlouho. Rozhodně to byl dobrý pocit. Prostě jsem zmizel a objevil se přímo před svým oponentem. "Bakudō #63. Sajō Sabaku" zlatý řetěz začal bleskurychle obmotávat toho klučíka... zároveň jsem veškerou silou udeřil Batarielem přímo do jeho štítu...

Razaki

Razaki se vyhnul ledovci, jež se po něm snad skoro i sápal. Sázka na hrubou sílu tady fungovala dobře. Mezitím, co byl chlapec zamotáván Bakudem, štít Razakimu přímo nastavil.
Byla to tvrdá rána. Led na štítu se okamžitě roztříštil, štít samotný byl prasklý odshora až dolů. Rozpadl se z ruky hollow chlapce.
A v tu chvíli se roztříštila i ta obrovská masa ledovce před všemi, na miliardy a ještě více ostrých úlomků. Ty se bleskurychle shromáždili za Razakim, a stvořili obrovskou vlnu smrti (nebo alespoň pořádného zranění), která se chystala přehnat jak přes Razakiho, tak přes chlapce.

Kitsune

"No tak. Vy Shinigami jste tak strašně upjatí.. bylo mi to jasný." pronesl. Pak už jen přikyvoval se šíleným úsměvem, když Kitsune mluvila o pomstě.
Každopádně, snížit si reiatsu byl sice dobrý nápad vzhledem k lokalizování, ale Kitsune to udělalo o něco pomalejší. A tak chlapec neměl nejmenší problém svým masivním mečem, který držel jakoby nic, odrazit její útok. Vlastně se ani tak moc nesnažil.
"Ale notak." pronesl, a dupnul nohou. Kolem něho se okamžitě utvořil kruh z vysokého plamene, a i jeho meč začal hořet. "Pojď znova."

Hoshi Kitsune

"Upjatí...jo jasně." pronesla ironicky. Stejně jako shinigami připadali hollowům upjatí, hollowové jim připadali jako vraždící stvůry. Každý má právo na svůj názor. Její útok jí nevyšel, jako vždy. Nechala si snížené reiatsu. Najednou se kolem Jeeho objevily plameny a jeho meč začal hořel. Kitsune na něj hodil a pohled typu 'Oheň? Realy? Nemáš nic originálnějšího?'. Dneska narážela na samé plameny, hrozný toto. Zmizela z místa, kde stála a objevila se za ním. odtamtud ale zmizela také a objevila se zase jinde, no a pak zmizela úplně. Objevila se nad ním a stejně jako v případě kopiníků, proti němu vypálila své cero. A poté zmizela i odtamtud.

Izumi Razaki

"Bakudō #73. Tozanshō" řekl jsem ma vytvořil ochrané kido kolem nás obou. "Ohnivá cela" řekl jsem hned potom. Sloup spalujícího ohně vyrazil ze země pod mým oponentem. "Fakt chceš, aby to skončilo takhle?!" zeptal jsem se. Doufal jsem, že trocha nesnesitelného žáru ho přivede k rozumu... nicméně tohle bylo něco, co bych nepřál nikomu na světě, tenhle žár dokázal během nějaké doby spálit samotnou esenci bytosti... ale tak daleko jsem to nechtěl nechat zajít

Razaki

"Já..jsem nikdy... na vybranou ani neměl!" pronesl chlapec, tiše a slabě, ale docela zřetelně, když byla ledová vlna pryč. Projela přes ně, a o pár metrů dál už zmizela úplně. Už v celém okolí byl zase jenom písek.
Bylo vidět, že nějakou sílu ještě má, ač byl spalován pod žárem snad samotného peklo. Zvláštní ovšem bylo, že to vypadalo, jakoby se ani nesnažil dostat se z toho bakuda ven. Prostě tam klečel, a čelil bolestem.

Kitsune

A také Kitsune měla důvod se hodně pohybovat. Jakmile se totiž objevila poprvé, chlapec rozjel ze svého meče doopravdovou artilerii ohnivých koulí. Alespoň už bylo jasné, odkud se předtím brali. Jakmile se někde objevila, už za ní koule letěla.
A když se objevila nad ním, cero se střetlo s koulí. Byl z toho docela efektní výbuch, ale bez jakýchkoli zranění na jakékoli straně. Chlapec zase jen čekal, až se Kitsune někde objeví, s mečem připraveným vyslat další kouli..

Hoshi Kitsune

Když na Kitsune vylétla první ohnivá koule, došlo jí, že Jee je ten, kdo po nich před tím střílel. A jelikož nebylo zrovna bezpečné, stát někde moc dlouho, shunpovala tam kolem něj. Když už kolem létal ten oheň rozhodla se Kitsune povolat ten svůj, aby to bylo zajímavější. "Karyū!" pronesla tiše. Její meč se také obalil plameny. Náhle se kolem Jeeho objevilo více kapitánek. Stálo jich tam asi 10(rychlostní klony), všechny s mečem obaleným plameny a všechny na něj švihnutím vypustily ohnivé vlny. Pak se v klidu shunpovaly dál kolem něj a snažily se uhýbat případným dalším koulím.

Izumi Razaki

Díval jsem se, jak plameny spalují dál a dál. Bylo to velice nepříjemné sledovat. Nesmírně... "No, je mi to líto... tohle je osud, který si nikdo nezaslouží..." řekl jsem a pozvednul Batariela. "Ale až bude tvoje duše očištěna, tak na výber mít už budeš..." řekl jsem. Nesměl jsem nikdy zapomínat, že Shinigami nezabíjí hollow, ale očistí jejich duši, která se pak může konečně odejít do Soul society. Zvedl jsem meč. "Nějaká poslední slova?" zeeptal jsem se.