7. divize

Tomisura Raiden
>>> 6. divize

Raiden měl trochu problém se do sedmičky dostat, inu, nikdo o ní nevěděl, takže byl tak trochu problém jí najít. Ale kapitáni měli určitě nějaký šestý smysl, aby jí našli, protože nakonec se do ní konečně dostal. Území pedofilů bylo pěkně zřízený, jejích kapitán zřejmě někde zaspal a to bylo velmi smutné. Asi mu prostě bude muset pomoci. Základem bylo, že obyčejnou pěstí rozdrtil několik běžných hollow, kteří tu pobíhali a rabovali, co mohli. Fyzická práce byla tak otravná! Připadal si jak dřevorubec, co kácí les. A ještě k tomu tam byl zase jen v kalhotech. Měl by si sehnat nějaké shunko-odolné oblečení, nebo se bude svlékat při každém použití. Jak smutné. Ale teď. "Hado no 1. Sho!" křikl a rozprskl dalšího hollow.

Hollow padali jako stromy při kácení lesa. Raiden však ucítil nějaké silné reiatsu poblíž reiatsu Hikaka. Zvláštní na tom reiatsu bylo, že bylo divný. 

---->5.divize

Hoshi Kitsune

Objevila se v sedmé divizi a sejmula hollow, který se chystal vypálit po Raidenovi cero. "Tak se zase potkáváme. Dlouho jsme se neviděli." houkla na Raidena a vrhla se na další hollow. Upřímně, těch hollow mi je líto. Dva kapitáni...prostě masakr. Během chvilky bylo po nich. Už zbýval jen ten u Hikaka.

Tomisura Raiden

Raiden se usmál, když se objevila Kitsune a začal jejích oblíbený válečný tanec. Žádný hollow neměl šanci, jen se všude kupila kupa mrtvol, což nebylo nijak vábné a ani nijak hezké, ale jinak to nešlo. Během chvíle bylo uklizeno, tedy... skoro! Kapitán 8. divize se rozhlédl a hledal nějaké stopy po tom reiatsu. A našel ho. U Hikaka, který nejspíše zamrzl, takže to budou muset vyřešit za něj. "Asi jsem našel náš cíl," zamumlal, když odsekl hlavu Hollow, který se ještě pokusil z posledních sil skočit Kitsune na záda.

Hoshi Kitsune

Raiden zabil posledního hollow, který se Kitsune pokoušel skočit na záda. "Díky. Taky ho cítím." pronesla, jelikož její cítění reiatsu bylo velmi dobré. "Jdeme po něm?" zeptala se Raidena, protože cítila v tom místě i reiatsu kapitána Kioshiho. Nepoznala z toho ale, jestli to zvládá nebo ne a tak nevěděla, jestli se mu plést do souboje nebo ne.

Tomisura Raiden

"Není zač," usmál s na ní a na výzvu, jestli po něm jdou se zasmál: "Já ti nevím, nevzal jsem nám saké, bude to nuda s ním bojovat," postěžoval si, ale nakonec jen pokrčil rameny a vydal se k těm místům, kde měli být, Kioshi neKioshi. Neměl to tak zvrzat, měl už ho dávno porazit, byl by pak totiž klid a nikdo by nemusel nikoho kosit. "Mimochodem, neměla jsi sebou takového.. jednoho... divného?" zeptal se zvědavě, protože kolem ní neviděl žádný ocásek. A tentokrát nemyslel Artemis. "Co Artemis? Je v pohodě?" zeptal se taky a tentokrát měl v hlase náznak starosti, přeci jen měl toho psíka rád, vždycky pro ní měl připravené maso a podobně.

Hoshi Kitsune

"Hmm...tak to abychom to vyřídili rychle..." pronesla Kitsune na oko zamyšleně a následovala Raidena za tou věcí, co tam právě teď dělala bůh ví co s Kioshim-taichou. "Myslíš Ricka? No ten je teď pravděpodobně ve čtyřce. Chtěl si pořídit mazlíčka a moc mu to nevyšlo..." odpověděla mu na otázku a když se pak zmínil o Artemis, podívala se na něj. "Jo, je v pohodě. Jen potřebuje pár dní dovolenou..." odvětila na otázku ohledně Artemis.


Po chvíli došli na místo. Uviděli před sebou Hikaka jen v kalhotách a se spoustou šrámů, včetně probodnutého ramene a břicha. Byl zázrak, že ještě stál na nohou, natož, že se dokázal bavit s tou věcí před ním. Před ním stál muž s rohy, který si žongloval s kamínky a ptal se Hikaka na jeho narozeniny a oblíbenou barvu. Opravdu divná debata na to, že to měl být boj. 

Tomisura Raiden

"Čím rychleji, tím lépe... začínám mít trochu hlad," postěžoval si Raiden a sledoval... výslech kapitána neexistující divize. "Mazlíčka? Co to bylo? Krokodýl?" zeptal se zvědavě, když začala mluvit o mazlíčkovi a pak se usmál na zprávu o tom, že je Artemis v pohodě. Jo, dovolenou nejspíše bude potřebovat každý.
"Hele, jeho oblíbená barva je .... nevím jaká, ale z tebe zachvilku poteče červená!" pronesl kapitán 8. divize znuděně a mávl rukou směrem k protivníkovi. "Sokatsui!" hlesl a proti protivníkovi se rozletěla obrovská vlna modré energie.

Hoshi Kitsune

"Hollow kotě." odvětila jakoby nic. Jejich smrt si nevyčítala, přeci jen je to chtělo zabít. A přiznejme si, radši oni než ona. Když Raiden promluvil na toho typana před Hikakem, ten se podíval jeho směrem a to už na něj letělo Sokatsui. No...typan nastavil ruku a...vysál?...to Sokatsui dlaní. "Tohle není dobrý..." řekla si tiše Kitsune.


Pak se trošku ošil. Mezitím mu ale zmizely kamínky, se kterými si žongloval a to už mířily na Raidena. "Zdravíčko, další taichou-san..." pronesl přitepleným hlasem. Kitsune si kromě jednoho pohledu nevšímal.

Tomisura Raiden

"Hollow kotě? To zní tak oďoďo, měla sis ho nechat ty. By si ho určitě zvládla," usmál se Raiden na kapitánku 2. divize. Úsměv se začal pomalu vytrácet, když mu ten luxovač vyluxoval jeho Kido. Ale notak, nasávat sílu uměl v téhle době snad každý! "No, není... tak to zabijem a půjdem dál," hlesl směrem ke Kitsune a přitom se zahleděl na ... sakra, proč to byl teplouš?! "No, nazdar," nebyl to ani tolik pozdrav jako spíš znamení průšvihu. "Zapomněl jsi pozdravit dámu," napomenul ho a kolem vlasů se mu zajiskřilo. Proč ho Hikaku nesejmul už dávno? Inu, museli to udělat za něj. Co víc, házel po něm šutry! Které však Raiden doslova bleskově chytil. Asi to bude chtít víc než jen kamení. Shunpem se Raiden dostal k němu a sekl mu přímo po krku.

Hoshi Kitsune

Kitsune se zašklebila. "Dospělý to vypadalo příšerně...a teď už je to stejně jedno." odvětila. Byla to pravda. Ty koťata už dávno dekapitovala. A pak se uchechtla Raidenovu No, nazdar. Konečně se setkala taky s úchylem, který nešel po ní. Hollow se na ni jen podíval a lehce přikývl, když ho Raiden napomenul, že ji nepozdravil. Taky mu na pozdrav kývla. Pak se hollow zase zadíval na Raidena a měl v očích...obdivný pohled...skoro jak nějaká fanynka. Kitsune se opřela o zeď a užívala si podívanou. Raiden to přeci zvládne..nebo ne?

Hollow zmizel, když po něm Raiden sekl mečem. Přesně v tu chvílí na něj letělo zezadu cero.

Tomisura Raiden

"Ahááá... nikdo přeci nechce ošklivou kočku," zasmál se Raiden a raději se začal věnovat jejích protivníkovi. Který si zase začal hrát s Cerem. Jak ošklivé, Cero na něj dneska skoro nikdo nepoužil! A tak doufal, že si to udrží tradici. No, neudrželo a Raiden hold musel začíst shunpovat okolo, aby se tomu vyhnul. Nechtěl žádné bláznivé hollow fanoušky!
"Nechceš prostě dobrovolně umřít?" zeptal se toho chlapíka s chladným pohledem. "Kurohitsugi!" pronesl bez jakéhokoliv dalšího povídání a zavřel maníka do devadesátkového kida.

Hoshi Kitsune

"Ne, to nechce..navíc na kočky jsou experti v devítce..." odvětila Kitsune na řeči o kočkách. Pak sledovala, jak Raiden zařel hollowa do Kurohitsugi, které, než stačilo udělat svou práci a probodnout ho, se zase rozplynulo. Zatracený požírání reiatsu. Hollow zmizel z místa, kde měl stát a objevil se kus za Raidenem a v tom mu spadla hlava...doslova. To totiž Kitsune zase zahrála na kata. Ztlumila reiatsu, jak nejvíce to šlo, vypátrala to jeho a pak..no šmik jako dneska už tolikrát před tím. A tím bylo dobojováno i v sedmičce.

Tomisura Raiden

"Ó, dvojka dostála své pověsti katů," zasmál se Raiden, když Hollowovi upadla hlava. A tím byl celý boj u konce. "Projdeš to tu? Měl bych se vrátit do osmičky a zjistit, jak pokračuje... pohřbívání," zeptal se jí s dost jasným smutným podtónem. Měl přeci jen své členy moc rád. A doufal, že se zase nějakou dobu nebude bojovat někde poblíž, vždycky to bylo až moc devastující. Pokud k němu již nic neměla, tak zmizel.

>>> Timeskip

Kioshi Hikaku

Probudil se ve svém pokoji, který byl spojen s jeho kanceláří. Všude kolem byl pořád trochu povik. Pracovalo se na opravách divize. Hikaku si prohlédl své nové rány. "Drsňák" ušklíbl se nad jizvama. Bylo na čase vstát a jít se podívat, jak na tom divize je. Chvíli mu to trvalo, ale nakonec dokázal vstát, oholit se a osprchovat. Poté se vydal na obchůzky.

Kioshi Hikaku

Práce na opravách, byli v plném proudu. To, že půlka věcí byla spravována pomocí nejlepšího přítele každého instalatéra, a to sice lepící pásky, mu vůbec nevadilo. Bylo zapotřebí nějak začít a byl si celkem jist, že to jeho divize časem dá do normálního stavu. Veškeré papírování měl hotové a proto se rozhodl pro menší procházku. Zajímalo ho jak jsou na tom ostatní divize.

10.divize --->

Kaneyama Inari

Den jako každý jiný. Inari polehávala v posteli a cpala se sušenými brusinkami, na kterých si za tu dobu již určitě vytvořila závislost. Pozorovala při tom se zájmem svůj malý bonsai, jako by čekala, že jí vyroste před očima. Když snědla poslední brusinku, přestala jí tato činnost bavit, s námahou vstala z postele a přemýšlela, co by mohla podniknout. Očima začala pátrat po svém pokoji ve snaze najít nějakou zábavu nebo další pytlík sušených brusinek. Zaujal ji zaprášený papír, který ji už nějakou dobu ležel na stole - nevyplněná žádost o misi. "Už jsem dlouhou dobu nikde nebyla." Pomyslela si, sedla ke stolu a začala papír vyplňovat. Poté vyrazila směrem do míst, kde sídlil kapitán, aby svou žádost mohla předat jemu či jiné oprávněné osobě. Když dorazila na místo, zaklepala na dveře a čekala. Čas si zkrátila tím, že ze své žádosti o misi vytvořila origami žábu.

Yuriko

Zrovna procházela účetnictví a jiné nezbytnosti v kapitánově kanceláři, když za dveřmi ucítila známé raiatsu. Vyšla ven a otočila se směrem k Inari. "Á Inari, tebe jsem dlouho neviděla. Zasmála se slovu "neviděla," jak by taky mohla, vždyť byla slepá. Kioshi tady opět není, znáš ho. Potřebovala si něco důležité?"

Kaneyama Inari

Dveře se otevřely a Inari spatřila známou osobu. "Yuriko!" Vyhrkla nadšeně. Měla pravdu. Už to byl nějaký čas, co se neviděly. "Vlastně nepotřebuji nic přímo od kapitána, jen jsem někomu chtěla dát svou přihlášku na misi." Pak se na chvíli odmlčela. "Už jsem dlouho na žádné nebyla, tak mě napadlo, že bych se mohla na nějakou ne příliš náročnou misi přihlásit. Tady toho stejně moc na práci není."

Yuriko

Vzala ti papír s rukou a dala se do smíchu. "Hezká žába, ale takhle by to Kioshi mohl vyhodit." Rozložila tvé origami a zanesla ho do kapitánovi pracovny. Když se vrátila, posadila se vedle tebe "Ty Inari, proč vlastně Kioshimu říkáš pořád kapitáne. Vždyť ti už několikrát řekl, že mu můžeš říkat jménem." Sama už mu dávno neřekla kapitáne, byl to pro ni prostě "ten Kioshi."

Kaneyama Inari

Zatvářila se trochu uraženě, když jí Yuriko rozložila její origami žábu. A zrovna tahle se jí fakt povedla. Nahlas však neřekla nic. Její naštvaný výraz se jí z tváře vytratil hned, jakmile se Yuriko vrátila a posadila se vedle ní. "Já vím... já vím! Prostě jsem si na to zvykla a je pro mě těžké naučit se oslovovat ho jménem, obzvlášť pokud k němu chovám nějakou tu autoritu." Pak se na chvíli odmlčela. "Navíc... někdo by mu měl připomínat, kdo vlastně je. Znáš ho... furt někde lítá a na nás zapomíná!" Prohodím se smíchem v hlase.

Yuriko

Na tváři měla zamyšlený výraz. "Jo, máš pravdu, to by asi někdo měl." Pak chvíli mlčela. "Na druhou stranu Kioshi na takové to "já jsem kapitán" moc není." Každopádně to byla každého věc a tak do toho Inari už víc nechtěla kecat. "Co hodláš dělat teď Inari? Já zas musím jít. Postarat se o tvou žádost a tak, znáš to."

Kaneyama Inari

"Co hodlám dělat teď?" Inari se na chvíli zamyslela. Neměla nejmenší tušení, co by mohla dělat teď. Ráda by si ještě chvíli popovídala s Yuriko, ale nechtěla ji zdržovat od práce. Napadlo jí, že by se jí mohla zeptat, zda nechce s něčím pomoct. Při představě, že by jí dala na starosti nějaké papírování, však tuhle myšlenku velmi rychle zavrhla. "Nevím... možná se půjdu někam projít! Nebo trénovat!"