7. divize

Kaneyama Inari

Kapitán jí sice zachránil před velkým letícím balvanem, ale ani tak neměla Inari vyhráno. Když si tuto skutečnost Inari uvědomila, nastavila zanpakuto před sebe do vodorovné polohy a volnou ruku dala před něj. "Hadō #32. Ōkasen" Vyhrkla rychle a doufala, že se ten balvan roztříští a přinejhorším ji zasáhne jen pár úlomků z něj.

Kioshi Hikaku

Hikaku si ženo pořádně prohlédl. To ona mohla za to co se dělo jeho divizi, nemělo smysl ji nechávat žít, byl to nepřítel stejně jako ostatní. Zadíval se jí ze země do očí chladným pohledem a poté pevně sevřel ruku v zemi a tím i kamennou ruku, která ženu držela. Dal si obzvláště záležet na tom, aby se jí zbavil. Rozdrtil jí i s maskou na padrť.

Kaneyama Inari

Inari se ulevilo, když se jí podařilo zastavit letící úlomky kamene. Pak si však všimla, že na ni letí další kámen. Na nic nečekala a rychle se pokusila dostat z jeho dosahu. Všimla si při tom nějaké postavy v dálce. Možná ona mohla za ty kamenné útoky. Pokusila se k ní dostat blíž a pokud se jí podařilo uniknout před letícím balvanem, na osobu zaútočila svou zanpakuto. Doufala, že se při tom na ni nezačne valit kamenná lavina.

Kioshi Hikaku

Žena byla mrtvá a bylo to správné. Hikaku uslyšel chvíli po tom co se jí zbavil z druhé strany divize nějaké výkřiky. Byl už tak dost pochroumaný, ale divize je divize, nepřestane za ní bojovat jen proto, že má pár malinkých škrábanců. Přesunul se tedy k místu, odkud výkřiky vycházeli. Nechtěl přijít o další část své divize, té krve už bylo dost.

Hideaki Shirayanagi

Byl ve své důstojnické ubykaci, když ho z psaní reportu vyrušily ohlušující rány, které se ozývaly z venku. Nejdřív ho napadlo, že se něco stalo s opravou vodojemu, který se opravoval a bylo okolo něj postavené velice šetrné lešení, které by mohl kdokoliv shodit. Pak ale rány neustávaly, naopak začaly zesilovat a přidal se k nim křik a řinčení zbraní. Hideakiho to vyprovokovalo k tomu, aby sáhl po kataně a vyběhl ven. Se zaskřípáním dřevěných dveří, které se doslova rozlétly se objevil v uličce baráků sedmé divize. K epicentru to měl vážně kousek, protože ubykace důstojníků nebyly daleko náměstíčku. Pořádně se rozhlédl a když viděl, že z epicentra jde kromě výkřiků i kouř, který nejspíš šel od nějakých trosek, vydal se oním směrem. V hlavě mu proběhla myšlenka na to, co se tam může dít, ale pochyboval, že by to byl nějaký narušitel, spíš měl podezření na šarvátku mužstva, která mohla přerůst v nějakou nehezkou bitvu. Uháněl jak jen to šlo.

Kaneyama Inari

Když jí ta obluda zastavila útok holou rukou, jen na něj zůstala s vytřeštěnýma očima zírat. Tohle nečekala. Když po ní pak další kámen, okamžitě namířila na kámen prst a poslala na něj jeden byakurai a další namířila na jejího nepřítele. Ihned na to se od něj kousek vzdálila a trochu koktavě vyhrkla: ""Tanči, Teijuuryoku!". Teprve po tom se snažila hollowa znovu zasáhnout.

Hideaki Shirayanagi

Když dorazil na místo, nemohl uvěřit svým očím, divize byla pod útokem a spousta jeho druhů ležela na zemi těžce zraněná, možná i mrtvá. Snažil se proto rozhlédnout po bojišti, kde se bojuje nejvíc, aby tam mohl přispěchat na pomoc, ale ve chvíli, kdy identifikoval místo, kde se nejvíce bojuje, uviděl kapitána, který zrovna vyřadil nějakou ženskou. actual song

Posílen přítomností kapitána se rozhodl, že se nebude plést do cesty a že místo toho vykoná jiné věci. Po jeho pravici stála skupinka přihlížejících členů, které ihned okřikl. Vy! Okamžitě dojděte do čtvrté divize, ať sem někoho pošlou! Zakřičel zplna hrdla, jelikož tam byl strašný randál a nebylo vlastního slova slyšet. Přestože tam byl strašný randál, nikdo nezvonil na poplašný zvon, který by upozornil ostatní na to, že tyhle obrovské rány nejsou jenom žádným cvičením, proto se rozhodl doběhnout ke zvonu a začít s ním zvonit, aby zburcoval zbytek divize, který se z jakýchkoliv důvodů někde zdržel.

Kioshi Hikaku

Každý výbuch ho bolel. Tohle byla jeho divize. Krev v něm doslova vřela. Když uviděl toho hollow, který ubližoval jedné z členek divize, sevřel pevně rukojeť meče a rozběhl se směrem k němu pro sebe si něco říkajíc pod nosem. Když bylo zaříkávání dokončeno zařval na něj "Ty!" Tak aby si toho všiml a vypálil byakurai, který si připravil. Chtěl tím odvést pozornost. Když byakurai vyletěl na nepřítele, Hikaku se přesunul shunpem za jeho záda a pokusil se ho rozseknout od hlavy k patě. Za nepřítelem se objevil zhruba v ten čas kdy k němu doletěl vystřelený byakurai.

Hideaki Shirayanagi

K jeho zděšení tu nebyl žádný zvon, což ho velmi překvapovalo, protože si byl celkem jistý, že se tu zvonilo na poplach. Zoufale se proto otočil, aby se rozhlédl po okolí a zjistil, kde by se mohl angažovat. Bohužel při jeho rychlé otočce mu ujela noha a on podklouzl do našeho kachýňkového jezera, které jsme zde z nezjištných důvodů měli. Mezitím co se kachýňky rozuprchly na bojiště, zahlédl koutkem oka jak k němu letí nějaká okřídlená věc, kterou nedokázal identifikovat. Instinktivně se nadechl a potopil se o jezírka, nebylo hluboké, ale aspoň na chvíli nebyl vidět a tak mohl doufat, že si ho pták nevšimne.

Kaneyama Inari

Inari tiše zasyčela a začínala těch šutrů mít dost. "To sis tu přišel hrát s kamením?" Vyhrkla na něj a znovu se na něj pokusila zaútočit. Tentokrát však nezůstávala pouze u jednoho útoku, ale útočila na něj z různých stran a neustále se přesouvala z místa na místo. Několikrát se na něj pokusila vystřelit byakuraii v naději, že ho třeba aspoň škrábne.

Hideaki Shirayanagi

Překvapilo ho, že had za ním skočil do jezírka, navíc se zdálo, že je elektrický a ve vodě je jako doma. Došlo mu, že buď se musí z vody dostat on, nebo had a jelikož on narozdíl od hada byl pomalejší a z vody by to nestihl, rozhodl se situaci řešit jinak. Bakudō #9. Hōrin.

Bakudo making:

Vypustil bakudo, kterým hada velice precizně chytl a rychlým škubnutím vyhodil z jezera, načež bakudo rychle uvolnil, protože si nebyl jistý jestli nemůže dostat ránu i přes bakudo. Hned po té se již musel vynořit z jezírka ven, protože mu docházel dech a on se nutně potřeboval nadechnout. Taky měl pocit, že jestli se had vrátí, bude to konec kachního jezírka v sedmé divizi.

Kaneyama Inari

Když proti ní letěly kusy stěny, nastavila zanpakuto a ruku před sebe. Znovu se proti útoku bránila útokem. "Hadō #4. Byakurai". Vykřikla hlasitě. Na nic pak nečekala a pomocí shunpa se přemístila blíže muži. Během toho se připravovala na další útok. "Hadō #11. Tsuzuri Raiden" Pronesla, když se nacházela u muže, a zároveň na něj znovu zaútočila svou zanpakuto... pokud stál stále na svém místě.

Kioshi Hikaku

To co se stalo dívce si samozřejmě za vinu dával. Když se o něj ten uchyl začal třít, neváhal a bodl katanou dozadu. Katanou si propíchl vestu. její dráha vedla těsně kolem těla. Provedl to opravdu rychle a doufal že ho trefí. Opravdu neměl na tuhle bitvu náladu, což bylo zvláštní, ale čím dál divnější hollow už ho začínali unavovat a tenhle už mu opravdu lezl krkem. "Chcípni" Zařval při svém bleskově provedeném výpadu.

Hideaki Shirayanagi

Měl jsem čas vyskočit z jezírka, i když jsem tušil, že to bude znamenat konec domova kachniček. Zabral jsem v nohou a vyhoupl se ven z jezírka, načež jsem se kotoulem odkoulel dál, protože mi bylo jasné, že to bude nejspíš silná exploze. Postavil jsem se na nohy zkontroloval situaci, chtěl jsem také vědět, jak se daří ostatním a hlavně jestli kapitán už chytil toho, kdo vede tenhle zběsilý útok na sedmou divizi. Připadalo mi divné, že se tu objevili hollow, kteří se do Soul Society za normálních podmínek nemají šanci dostat, natož přímo do Seireitei, které je chráněno zdmi a bariérou. Nebylo možné, že by si někdo nevšiml, že bariéra byla narušena a že někdo pronikl - ledaže by nepřítel byl i v našich řadách, což ve mě vyvolávalo smíšené pocity. Také to, že jsem nikde na obloze neviděl gargantu mohlo znamenat, že se hollow do Seireitei dostali někudy jinudy. Přál jsem si, aby tenhle zmatek už skončil a někdo nám řekl, co máme dělat.

(Omlouvám se za neodepisování, ale měl jsem toho moc )
Kioshi Hikaku

Stáli tam tak pěkně dlouho a Hikaku si během toho dosti odpočinul ačkoliv mu přibili nové rány způsobené roztříštěnou zeminou. "To je pravda, ale spíš mě zajímá proč tak z nenazdání?" Na to co řekl předtím nebral ohled, alespoň to tedy nedával najevo, ale uvnitř ho to štvalo. Jediné co o nepříteli věděl, bylo to, že zatím bojoval na blízko, čehož by se dalo docela slušně využít. Přál si aby tohle už skončilo a mohl si opět pořádně odpočinout.