6. divize

Tomisura Raiden

Jo, ta maska byla opravdu na prd. A co víc, ty blesky, co používal začínaly být značně dotěrný. Když oba používali prakticky to stejné, nejspíše by to chtělo nějakou změnu. A naštěstí měl Raiden jednu v rukávu. Ještě než ho něco chtělo pěkně nakopnout do čelisti, zabodl zanpakuto do země a odvolal Bankai.
Ve chvíli, kdy se noha přiblížila k jeho čelisti zastavila jí vlna bílé energie. "Shunko: Hakuen!" {Bílý plamen} vyřkl Raiden jméno svého Shunka, které si pojmenoval tak, protože inu... nabývalo podobu bílého plamene. A bylo velmi nestabilní, ještě to neměl plně v ruce. Podobně jako u většiny ostatních shunko, začala vlna bílé energie unikat skrze ramena a paže, čímž vytvářelo dojem, že za Raidenem hoří. Zároveň tvořilo ochranu, proti momentálnímu nakopnutí.
Raiden si prokřupl krk. "Pokračujeme?" zeptal se ho s úsměvem, když horní část oblečení opadla dolů. Odmítal ovšem nosit tu dívčí uniformu, kterou kdysi navrhli v druhé divizi. Rychlým skokem překonal vzdálenost od svého protivníka a dlaní zahalenou v bílé energii se mu pokusil rozrazit hrudník.

Tomisura Raiden

To to opravdu bylo tak snadné? Tedy, ne že by byla aktivace Shunka zrovna jednoduchá, každopádně dokázal svého protivníka zpacifikovat opravdu rychle. A to bylo přeci fajn! "Tse, kdyby si byl pravý Raijin, nevydržel bych s tebou ani minutu," podotkl nad jeho slovy, protože pravý Raijin byl jeho otec, Tomisura Raijin. Člověk, co odmítl 3x kapitánský titul a byl kandidátem do 0. divize. Ale to bylo před dobou, než se opět skryl i s Raidenovou matkou.
Kapitán 8. divize raději rychle ukončil svojí schopnost, než by mu explodovala do xichtu a pěkně po svých šel zjistit, jestli někdo nepotřebuje jeho pomoc?

Tomisura Raiden

Tolik různých voleb k návštěvám divizí! Jenže kterou si vybrat?! To bylo těžké, velice těžké... o sedmičce nikdo nevěděl, že by zkusil tu a dal Hikakovi trochu za vyučenou? Přeci jen... je to jeho bývalý člen, i když furt někam mizel, tak by možná mohl zjistit, jak se mu daří. A příležitostně u toho pozabíjet spoustu Hollow. Jo, to by asi šlo. A jelikož už tady nikdo nepotřeboval nikdo moc pomoci, letěl už shunpem do 7. divize.

>>> 7. divize

Sen Kagami

Kagami se potloukal po divizi a sem tam s něčím někomu pomohl. Byla tu spousta práce. Kapitánka byla bůh ví kde, což Kagamiho mrzelo. Vsadil by se ale, že se stará o svoje děti. Teď to tu měl na povel ten modrovlas, kterému Kagami přál zadušení sušenkou. No...i kdyby na modrovlasa spadl nějaký ten trám při opravách, asi by ho neoplakal. A tak se Kagami vydal hledat nějakou slečnu v nesnázích, které by mohl pomoct něco odnést přidržet nebo tak něco.

Eshen

Procházel se tak po divizi, pomáhajíc, kde bylo doopravdy potřeba, a sledujíc, jak jdou opravy, kde potřeba nebyla. Nebyl to žádný kapitán, ale divize teď byla pod jeho správou, a Eshen byl pevně rozhodnutý, že právě pod ním je už jen tak žádní hollow nedostanou. A tak shlížel opravám, pomáhal, kde se dalo, a plánoval. A jak se tam tak procházel, smutně si prohlížející celou tu spoušť všiml si starého.. známého.
"Kagami." pronesl, když se objevil hned za ním. "Žiješ." pronesl suše, když si tenhle fakt uvědomil. Hmm.. když ho naposledy Kagami viděl, vysmíval se mu, že dostane pořádně namláceno od kapitánky.. a on místo toho dostal podkapitánský odznak. Ale teď byla kapitánka pryč, a všechna ta váha na ramenech Eshenovi patřícím..
.. ale jemu určitě vedení nevadilo.

Sen Kagami

Náhle se za ním ozval jemu dost povědomý hlas. Hlas, který slyšet moc nechtěl. Otočil se na modrovlase a dokonce se na něj usmál. "Fukutaichou....vy žijete...ani nevíte, jak jsem rád..." pronesl a na Eshena se opravdu usmíval. Tak trám na něj přeci jen nespadl, škoda. pomyslel si Kagami. Docela ho zajímalo, komu by divize připadla, kdyby modrovlas natáhl bačkory...no, to se asi jen tak nedozví. "Jak dlouho myslíte, že ještě potrvají opravy?" zeptal se Kagami, aby tam nestály v tom trapném tichu, a už se přestal usmívat, přemáhání pro dnešek stačilo.

Eshen

Eshen si odfrkl, a na jeho obličeji zformoval úšklebek. "Podle toho, kolik povalečů tu máme. To se teďka zjistí." pronesl otráveně, a podíval se na Kagamiho takovým tím podezřívavým pohledem. Koneckonců, už jen z toho faktu, že ho tam chytil nic nedělajícího..
Pak se z poloviny úšklebku stal i úsměv. "Ale doufám, že brzy. Jde to dobře.." pronesl, tak nějak Kagamiho předběhl před něj. Zastavil se, dlaně si složil do sebe za zády, sledujíc práci. "Bylo to dost rychlý, co?" zeptal se najednou, stále koukajíc kamsi do dálky.

Sen Kagami

Kagami si z modrovlasovy poznámky o povalečích a jeho podezřívavého pohledu nic nedělal. Přeci jen on mezi ně nepatřil. Pomáhal, kde se dalo. Kagami se pak za ním otráveně díval, když ho předběhl a stoupl si tam jako velký šéf s rukama za zády a pohledem na makající lid. "Jo, to bylo." odvětil Kagami při vzpomínce, jak cero jen o kousek minulo princeznu, kterou měli hlídat. A pak jeho boj s chobotničákem. Od té doby nechtěl takoyaki ani vidět...ani nedostal šanci tu věc sejmout, protože zdrhla někam do tramtárie. Pak byla jejich mise zrušena a vrátili se domů. Prostě ideální první mise...

Eshen

Eshen Kagamiho určitě poslouchal, ale jeho pohled pořád patřil lidem v dálce. Zrovna se dávali do svačiny, když se jim povedlo opravit jednu ze zdí budovy, na které pracovali. Eshen měl na tváři pořád dost neutrální výraz.
"Nevím, co dalšího může přijít.." pronesl, hlasem o něco hlubším a zamyšlenějším, než mluvil předtím. ".. Ale bez ní.." začal, ale větu nedokončil, jakoby ztratil slova. Pak se znova nadechl: "..tahle divize musí bejt připravená." pronesl k tomu, a konečně se otočil pohledem na Kagamiho. "Jseš loajální tak, jak bude potřeba, až bude tahle válka pokračovat..?" zeptal se ho napřímo a bez okolků, s tvrdým a vážným pohledem.

Kagami

Kagami také Eshena poslouchal a také koukal na lidi v dálce. Svačili tam a když jeden vytáhl takoyaki, Kagami se zašklebil a podíval se radši někam kus vedle. A tak Kagami nechal Eshena se vypovídat. Měl tam teď takový ten epický monolog nebo si to alespoň myslel. Když se pak modrovlas na Kagamiho podíval, oplatil mu pohled a pozvedl jedno obočí. Co to do toho týpka vjelo. "Jasně..." odpověděl mu. Byl loajální, jestli k modrovlasovi, to nemohl říct jasně, ale ke Gotei 13 a šestce určitě...

Eshen

"No... dobře." pronesl, a konečně nechal té pózy. Svačící lidi ho už tolik nezajímali. Pak si vzpomněl ještě na jednu věc. "Jo, Kagami. Dobrá práce s.. chráněním nějaké té důležité ženské." vzpomněl si konečně, kde dneska viděl jméno tohohle Shinigamiho. Bylo to na nějakém listu z mise probíhající při invazi. A byl tam právě on. Otočil se celý, a vlastně se na Kagamiho i usmál. Byl to unavený, ustaraný úsměv.. ale úsměv to byl.

Kagami

No...dobře. To bylo to jediné, co řekne? No co, Kagami se v tom rejpat nehodlal. A pak přišla pochvala...od modrovlasa..to Kagami nečekal. Podíval se na něj s pozvednutým obočím. "Díky." řekl. Tak nějak nevěděl, co by na to mohl ještě říct. A pak se na něj Eshen dokonce USMÁL...na NĚJ...a vypadalo to upřímně...tomu už Kagami vůbec nevěřil. Dokonce se i štípl do ruky, jestli se mu to jen nezdá. Nezdálo. Kagami začal přemýšlet, jestli modrovlasa nevyměnili emzáci...

Kagami

Seděl si tak ve svém pokoji u stolu a psal báseň pro jednu nejmenovanou slečnu, kterou před půl hodinkou viděl a hned na to si i zjistil její jméno, věk, divizi a oblíbenou značku instantních nudlí. Nebudeme si onu báseň číst, jelikož nechceme nikoho pohoršovat a Kagami by nerad dostal přes hubu od nějakého milovníka básní. Do toho před něj na stůl dosedl pekelný motýl. "Mise?" podivil se Kagami. Vždyť se z jedné nedávno vrátil...no co, rozkaz byl rozkaz. A tak Kagami schoval tu strašnou báseň do šuplíku, vstal od stolu a připravil se k odchodu. Zabalil si nějaké ty potřeby pro léčení a několik energetických tyčinek, kdyby byl hlad a nebyl čas se najíst, že jo...no a pak vyrazil směr první divize.

Yato
Přijdu ke vchodu do 6.Divize ... do které i patřím. Udělám pár kroků vpřed a jsem v kasárnách 6.Divize. "Už je to celkem doba co jsem tu nebyl ..." řeknu si pro sebe v duchu a začnu chodit po kasárnách, dá se říct že si i kasárny prohlížím, něco jako čínský turista v Praze bez foťáku. "Asi si zajdu pro nějaké pití" řeknu si potichu čistě pro sebe a mířím směrem k nějaké blízké hospodě ... celkem doufám že jí najdu a neztratím se ve vlastních kasárnách.

Sen Kagami

Kagami se s rukama za hlavou procházel kasárnami šesté divize. Neměl pořádně co na práci a tak hledal něco, čím by se mohl zabavit nebo nějakou dívku v nesnázích, které by mohl pomoci. Dívku bohužel nenašel, místo ní ale našel nějakého týpka, který se procházel divizí a prohlížel si jí jako nějaký turista. "Hledáte něco?" zeptal se toho týpka(Yata), když k němu došel blíž. Připadal mu povědomí, možná ho tu už někdy viděl, ale nemohl to říct určitě. Jo, kdyby byl holka, pamatoval by si to dokonale.

Yato

Po pár minutách prohlížení mé vlastní divize mě někdo zastavil a zeptal se mě jestli něco nehledám. Zastavil jsem se a podíval jsem se na toho člověka ... podle oblečení soudí že je to shinigami, ale kdo jiný by to byl že? Po chvíli prohlížení jsem usoudil že to je muž. Odpovím na jeho otázku "Ehm ... no hledám tady někde nějakou hospodu, nebo někde kde bych se mohl napít dobrého saké" ze začátku jsem trochu byl nervózní ale netrvalo mi dlouho a už mě ta nervozita přešla. Vypadalo to že tenhle muž(Sen Kagami - teď nevím co je jeho první jméno ) patří do stejné divize jako já a to do šesté. Jestli se nemýlím tak by mi mohl pomoct v nesnázích a ukázat mi nějakou hospodu.

Záchrana:

Kagami

Moc se mu nelíbilo, jak si ho ten týpek prohlížel. Pak ale zmínil saké. "O jednom místě bych věděl. Pojď." odvětil mu Kagami a už se chystal vyrazit ke svému oblíbenému místu s alkoholem. Jenže je zastavil nějaký stařík a každému vrazil do ruky jedno koště. Kagami na to koště párkrát nechápavě zamrkal. Lítat na tom neuměl a zametání nebylo pro něj. "He?" vypadlo z něj a koukl se na Yata. Pak se koukl zase na staříka. "To myslíte vážně? My už něco na práci měli." odvětil staříkovi.

Yato

Byl jsem tak rád že věděl kde je nějaká nedaleká hospoda, ale moc jsem to nedal najevo. Když jsem s Kagamim chtěl vyrazit do hospody tak se tam zrovna objevil starší muž s dvěma košťaty a dal nám je abychom uklidily verandu nějaké budovy poblíž. Když se na mě Kagami podíval a potom na staříka tak začal říkat něco ve stylu že jsme zrovna někam chtěli jít bla bla bla, no prostě to vypadalo že se mu moc uklízet nechce. Byl jsem na Kagamiho straně, taky se mi moc nechtělo zrovna teď uklízet. No nechám to zatím na Kagamim jak to vyřeší, možná se dočkám toho že uklízet nebudu muset i když je tam malá procentuální šance.