2. divize

Tsu Utsukushi

Když uviděl jak si ještě víc rozestřel barvu na svém oblečení tak přestal a chvíli sledoval dívku jak odchází "Tak ke kapitánce ..." chvíli přemýšlel protože moc se s kapitánkou neznal takže o ní nic moc neví. "No nevadí, musím jít a převléknout se" rychlejší chůzí šel ke svému pokoji aby se co nejdřív mohl převléknout. Cestou přemýšlel o tom jestli je vlastně někde v soul socienty prádelna ale určitě tu někde musí být, s úsměvem šel ke svému pokoji.

Tsu Utsukushi

Už jsem byl převlečený a čistý takže jsem měl konečně klid. Když jsem si všiml těch medvídků tak jsem si řekl že to tady někdo asi zapomněl a nebo je to dárek ale netuším od koho. Když ještě k tomu mi do pokoje vlétla duha a oni přede mnou poklekly tak jsem netušil co se děje. "Co to ku***, to se mi jen zdá že?" začal jsem dělat věci co lidi dělají když se cítí zmatení. Když jsem to dokončil tak jsem už přestal blbnout a podíval jsem se na ně "Kdo jste a kdo vás poslal?!" zvýšil jsem hlas protože mě trochu štvalo že mám v době nějaké v medvídky.

Tsu Utsukushi

Po té co mi řeklo že mám přijít k dvornímu čaroději co je z Vycpaného království a chtějí mojí pomoct tak se nedalo říct ne. Chvíli jsem byl potichu, díval jsem se jinam abych nepodlehl té roztomilosti a přemýšlel jsem jestli mám vážně jít. V soul society je o hodně lepších a silnějších shinigami tak proč si vybrali mě? No to je teď jedno, zhluboka jsem se nadechl a odpověděl "No dobrá, rád s vámi půjdu a pomůžu vám" řekl jsem s menším úsměvem a čekal co se stane ale samozřejmě jsem byl ve střehu jestli by se ukázalo že jsou posednutí ďáblem.

Aririki Rick Ginken

Měl jsem chuť to, co prolétlo ještě kopnout. Stihl bych to a mou celokovovou botou by to jistě nebylo příjemný. Něco mi ale napovědělo, že by to asi nebyl nejlepší nápad. Místo toho jsem se zapřel rukama a vystřelil se zpátky na nohy. Během toho jsem se otočil, až od bot odletěly jiskry a střípky dlaždiček. Tak schválně. CO je TO... pomyslel jsem si ještě předtím, než jsem dotočil své tělo a podíval se na Sadie-chan.

Aririki Rick Ginken

Podíval jsem se na kozu ve své náruči a jen jsem nenápadně poznamenal. Slyšel jsem, že je má kaptánka nádherný... ale že jednu svoji kozu bude nechávat v mučírně, to jsem vážně nečekal. díval jsem se na zvířátko a nemohl jsem opustit myšlenku, že je to nádherný to nádherný tvoreček. Co vyslýchaným dělá? Ulíže je k smrti?

Aririki Rick Ginken

Začal jsem se smát. Pak jsem se najednou zarazil a můj smích se změnil spíš do nervózního chechotu. Jak jsi mi říkal, že vyslíchaným olizuje nohy, odtáhl jsem si kozu, aby mi nemohla olizovat obličej, tak jak dlouho to je, co naposled někoho takhle vyslíchali? ptal jsem se dost opatrně. Upřímně, nevadilo mi být celý zacákán krví, nebo jinými tělesnými sekrety, které vystříknou z rozpůleného soupeře. Ale voblízanej ksicht od něčeho co předtím lízalo cizí nohy? Ne!

Aririki Rick Ginken

Okay, okay. kývl jsem na Daikiho a zase si kozu přitáhl k sobě. A teď vážně. Jaká je kapitánka? zasmál jsem se: A chci slyšet i něco jinýho, než to, jak krásný má kozy, to už vidím tady. řekl jsem a jednou rukou koze pročísl bradku. Vážně je to kawai. Aspoň vidím, že jako mučící nástroj se dá použít úplně všchno.

Aririki Rick Ginken

Podíval jsem se zaujatě na Daikiho a usmál se. To zní na fajn ženskou. Mezi vším tím chlastem mám i něco sladkého. Taky rád piju. A taky se chovám mile ke všem, ale jinak jsem drsnej a badass. pak jsem se zasmál a opatrně položil Sadie-chan na zem. Radši jsem se nedíval na ruce, ale na druhou stranu po těch slinách se chlapovi musely dobře lesknout svaly na rukou, které mi samozřejmě oblízala, když jsem ji odtáhl...

Aririki Rick Ginken

Pokrčil jsem rameny. Jen machruju. usmál jsem se na Daikiho. Já mám lásku jinde. Jen... nevím jestli opětovanou. Ještě jsem se nedostal k tomu, abych jí to řekl. Čekám, až bude dopsaná sbírka básní. Už mi jich chybí jen pár. usmál jsem se na Daikiho. Nevěděl jsem, jak moc romantický typ to byl... ale kdyby se mi smál, tak si holt dáme přes držku a pak si na usmířenou zachlastáme, no.

Aririki Rick Ginken

Už asi jen ta místnost za zrcadlem a pak půjdeme někam dělat bordel, ne? zasmál jsem se. Zároveň jsem na Daikiho kývl a zeptal se: Co ses tak zaksichtil na chvíli? Co tě napadlo za kravinu? zeptal jsem se s úsměvem. Vždycky mě zajímali cizí myšlenky. A vždycky jsem byl nejradši, když jsem je opravdu věděl.

Aririki Rick Ginken

Rozhlédl jsem se po místnosti a pak se zeptal Daikiho: Ten kávovar je erární? Že by to byla první věc, co bych si ve vězení vyzkoušel prakticky. usmál jsem se a začal si prohlížet výběr kávy. Měl jsem na ni docela chuť. Hořká káva byla skvělá na zapití zbytku chutě po medové whisky. A až dojdeme někam stranou, bude to skvěle fungovat i opačně.

Aririki Rick Ginken

Kývl jsem a začal jsem si taky hrát s čudlíky. Hořká, silná a tak černá, že jsem přemýšlel, jestli po cestě něco neukradne. Taková byla podle mě správná káva. A takovou jsem si dal. Dobrý. usmál jsem se a kývl na Daikiho. Pak jsem vykročil směrem ven z věznice. Tak co? Chlastat? nadhodil jsem Daikimu. A doufal jsem, že se na tu návnadu bez váhání chytne.

Tsu Utsukushi

Podíval jsem se vedle sebe a tam vážně byla ta cedule, dívka si mohla na mě všimnout že mi po obličeji sjela kapka potu. "Co to?" jednou rukou jsem se chytl za hlavu a snažil se pochopit co se vlastně stalo. První co mě napadlo bylo že jsem zaspal ale to nevysvětluje to že tohle jsem už jednou zažil. Podíval jsem se na dívku, postavil se a zeptal se "Komu neseš ty dokumenty?".