Trénink: Rai Eshen (asistuje Sougo Okita)

Eshen v lese našel jedno pěkné místo, kde by si mohl zatrénovat. Byla to taková malá mýtina, od které se nedaleko nacházelo malé jezírko s vodopádem, pod kterým by se potom dalo opláchnout. Krásné místo na zničení. 

Eshen

Bylo hezky, a to se vždycky k tréninku hodí. Byl čas už zase zatrénovat. Svaly se zdály být takové... ne úplně bojepřipravené, po tom polehávání v nemocnici. A to ani nemluvě o ruce, kterou na misi ztratil. Jednoduše, musel se znovu protáhnout.
V lese našel hezké místo. Nebylo to nic extra speciálního.. ale Eshen už nechtěl dále hledat.
Zhluboka se nadechl, protáhl se, a pak vytáhl svoji zanpakutou. Kurokamakiri už dlouho potřeboval provětrat. Zatím s ním ale nic nedělal. Jen ho držel před sebou oběma rukama, jakoby zrovna probodl skrz naskrz nějakého nepřítele. A měl zavřené oči. Soustředil se. To je totiž ideální začátek čištění hlavy.

Eshen

Kdyby zrovna nebyl tak soustředěný, snad by si Eshen náhlého zvuku ani nevšiml. Dobrá věc, že byl teprve v první fázi. Protože, Eshen nechtěl, aby ho někdo, nebo něco při tréninku pozorovalo. Už jen proto, že tu nebyl žádný cvičný panák, a všechny rány by šly jen tak do vzduchu. To vždy vypadá trochu.. zvláštně.
Každopádně, Eshen zvuk zachytil, a otevřel oči. Zanpakutou nechal ve své ruce, jen se pomalu začal přemísťovat tam, odkud zvuk šel. Jestli to bylo zvíře, tak ho Eshen nechtěl nějak zbytečně vystrašit, a tak byl dost potichu, proto by se jeho pohyb mohl označit jako "plížení". A Eshen uměl být zatraceně tichý, když chtěl.

Eshen

Hmmm... Kitsune.
Teda...ehm..
Eshen se dál plížil. Byl v tomhle dobrý. Akorát, bohužel, zdálo se, že ten, co dělal to čvachtání, byl nějaký superslyšič. A nebo uměl rozpoznat vibrace v zemi. Protože, tohle vážně Eshen nechápal. Každopádně, nebyl důvod se dále skrývat. Eshen se napřímil.
"Ne. Právě jsem sem přišel trénovat, a myslel jsem si, že byste mohl být jelen, nebo tak. Omlouvám se." pronesl Eshen. Dneska měl koneckonců dobrou náladu.

Eshen

Chlapec vypadal.. trošku zvláštně. Eshen předpokládal, že ta páska byl nějaký druh meditace. Dost možná proto ho dokázal najít.. no, a nebo byl Eshen k ničemu plížič, ale to každý ví, že je blbost. Je to přeci podkapitán!
Kitsuneeeeee....
"Trénovat." pronesl první a kývl hlavou, jako aby to ještě víc potvrdil. Ta druhá otázka.. měla pointu. Ale, tak, on slyšel jen čvachtání! Mohl být... třeba jen na kraji, nebo tak!
"No, dneska je hezky, možná i jelenům by se chtělo smočit se..." pronesl, ale kývl u toho rameny, jakože vlastně neví. Protože, vlastně, nevěděl.

Eshen

"Protože, z užívání si počasí se ještě nikdy nikdo silnějším nestal." odpověděl Eshen upřímně svojí cestou. Takový už Eshen byl. Chtěl být lepší. Chtěl být silnější.
Mezitím si všiml, že chlapec má zanpakutou, a shihakusho. Takže to byl, při dost velké pravděpodobnosti, také shinigami. To bylo dobré. Třeba by se mohl přidat, a Eshen by nemusel jen tak sekat kolem pařezu.. ale tuhle myšlenku si zatím nechal pro sebe.
"A proč jste tu vy, smím-li se ptát..?" zeptal se. Chlapce nijak nesledoval, koukal tak nějak do vody. Nechtěl vypadat jako úchyl nebo tak. Protože není.

Eshen

Jó, tak toho si Eshen nevšiml.. Teda. Jako, buďme upřímní, byl dost překvapený. Jen proto, že tam byly ty ryby.. a taky neměl páru, že v Soul Society žijí krokodýli. No, teď už to věděl.
"Hádám, že kvalitní kůže není nikdy dost.." pronesl Eshen, myslí u toho krokodýla. Měl na tváři takový bezradný výraz. Protože, tohle bylo velice neočekávané.
A taky si uvědomil, že by si dal nějakou smaženou rybu. Sakra. Taky by měl jít někdy..rybařit..

Eshen

"No, máme divize, které se živí šmírováním lidí.." pronesl první Eshen v sebeobraně. Neuvedl ale, jestli myslí druhou, nebo dvanáctou. I když, počítali se obě. A nebo devátou, ta byla žurnalistická.. sakra, skoro čtvrtina Gotei 13 byli vlastně stalkeři.
"Žaludek?" pronesl opět v sebeobraně.. koneckonců, chlapec Rambo nebyl. A aby se Eshenovi zvedlo ještě něco jiného, to by musel mít chlapec o něco větší poprsí, a vůbec.. nemohl by to být chlapec. Eshen měl svoje preference jasně určené.
"Ale jo, to byl i původní plán.." pronesl, a podíval se opět na svojí zanpakutou, které pořád třímal v ruce. Dnešek bude ještě větší sranda. Nejlepší den.

Eshen

"Devátou..druhou.. a kdo ví, co dělá dvanáctá v těch jejich kobkách..." pronesl Eshen upřímně. Aby byla situace správně trapná, předpokládal, že chlapec bude z jedné z nich. A vzhledem k tomu, že se ptal přímo na devátou, Eshen předpokládal, že do deváté buďto patří, a nebo jí fakt nemá rád. Ani nevěděl, v co doufal. Chlapec vypadal, že boj s ním by mohla být zábava.. ale, na druhou stranu, kdyby dneska, když je tak krásně, a Eshen byl zrovna povýšen, měl Eshena chlapec zmasakrovat, tak sakra, osud by byla jedna zlá... neřádnice.

Eshen

Jo, tak tenhle chlapec byl plný překvapení. Eshen, normálně s velmi dobrými reflexy, nestačil ani malinko zaregistrovat, a to už stromy.. a hlavně vlasy... padaly k zemi. Takže, jo. Dneska bude sranda. Navíc, týpek byl víc creepy než cibulové panenky. A to už je brutální level.
Eshen se otočil, na momentální pozici chlapce.."No.. ke kadeřníkovi jsem si chtěl zajít až zítra." pronesl s natěšeným úsměvem. Postavil se do připravené polohy. Nechtěl dávat moc prostoru, a tak se shunpnul. Ne za soupeře, jak se to většinou dělá, ale vedle něj. A vedl rychlý sek na jeho levý bok.

Eshen

Netrefil se... ne, že by čekal, že by to byl nějaký fatální útok, ale hej, alespoň na vykrytí by to být mohlo. A navíc... pátý důstojník..! "Sakra.. to je v tý devátý krměj bleskovou kaší, ne?" problesklo Eshenovi hlavou.
Každopádně, nebylo času nazbyt. Eshen se, rychlým švihem, pokusil útok soupeře odrazil. Nechtěl ho ale úplně odrazit, spíš zablokovat, proto byl švih rychlý, ale ne nějak extrémně prudký. Jestli se mu to povedlo, a meče na chvíli stály, Eshen promluvil: "Eshen Rai, podkapitán šesté."

Eshen

"Všechno je.. někdy.. poprvé." pronesl Eshen, ale byl to klidný, sebevědomý hlas. Eshen se těšil na dobrý souboj... a teď už nepřemýšlel o tom, jestli si nevzal moc velké sousto. Teď už přemýšlel o boji. Vřava si ho plně vzala.
Každopádně, Okita měl i docela sílu. To se mu muselo nechat. Eshen pochopil, že jen tak svůj meč odklonit nemůže. Udělal to tedy jinak. V rychlosti se natočil, a vyšvihl svoje koleno směrem na Okitu asi do výšky žaludku. Mezitím dával pořád hodně síly do přetlačování.

Eshen

Eshenovi se podařilo to, co chtěl, a tak s tím byl spokojený. Eshen sám rád používal nertodoxní taktiky v boji, ne jen to klasické máchání mečem a shunpování za záda. Pravděpodobně by se mu přešlap při takovém experimentování mohl stát osudným, ovšem zisk, který mohl těmito riskantními pohyby získat, bral Eshen jako něco, co v boji potřebuje.
Okita se stáhnul, a dal se opět do mluvení. Eshen se musel usmát. Přesně to, co říkal u bazénu. "Jo.. šestá. Dobře si jí zapamatuj." pronesl Eshen. Byl v připravené pozici krýt, zatím nechtěl inicializovat. Chtěl vidět, jaké všechny schopnosti Okita má.