Kavárna U Vysmátého Arrancara

Kioshi Hikaku

Zamyslel se nad situací, kterou si před chvílí prožil. "Spíš ta druhá varianta, ale jednalo se jen o nějaké papírování, o které jsem se už postaral." Pak se usmál. Na Inari. "To jak si na mě před chvílí vyjela. To bylo dobré." Začal se znovu smát. Dnes měl opravdu dobrou náladu. smál se tak hlasitě a z plna plic, že mu z toho cinkali přívěsky na krku. Když ten zvuk zaregistroval, vzpomněl si na sestru. Inari se na Hikakovu sestru, alespoň co se chování týče, trochu podobala. Možná proto jí měl tak rád.

Kaneyama Inari

"Vyjela?!"  Řekla trochu zhrozeně. "Ale... ale... to jsem tak nemyslela! Nechtěla jsem na vás vyjet, kapitáne!" Začala se ospravedlňovat, když si uvědomila, že takhle by se s kapitáne nejspíše bavit neměla. "Moc se za to omlouvám. Už se to nebude opakovat." Přislíbila a doufala, že ji to její chování odpustí.

Kioshi Hikaku

Tohle Hikaku nikdy nedokázal pochopit. Kapitáne sem, kapitáne tam, chovat se k někomu jinak jen proto že má nějaký titul a je zkušenější. Právě proto byl bryč, od tohohle potřeboval klid. "Inari." Začal z volna. "Nemám rád když mi přátelé říkají kapitáne a už vůbec když se ke mě chovají jinak." Měl tu dívku rád. Nechtěl pro ni bát jen autorita ale opravdový přítel. "Poslouchej, nechtěla bys mi říkat normálně Hikaku? A chovat se ke mě jako tady ke Saiovi?" Nabídl ji něco z čeho asi bude rozrušená. "Vím že je to zvláštní, ale beru tě i jako dobrého přítele a ne jen jako mou podřízenou" Pak jí nechal chvíli přemýšlet a podíval se na Saie. "Psst vyšlo nové číslo." Řekl mu a podal mu pod stolem časopis divize v plavkách. Kde byli ženy a dívky z různých divizí jen v plavkách. Většinou šlo o fotomontáže, ale věděl že Saie to nadchne stejně, jako jej.

Sai Kazuma

Jako nic proti, ale myslím, že to s tím smíchem už trochu přeháněl. Smát se je zdravé a celkově to není špatné, ale neměla by se překročit jistá hladina hluku. Nicméně jsem nic neříkal, nechtěl jsem kazit dosavadní náladu.
Inari se začala omlouvat. Prý za něco "co tak nemyslela", ale všichni víme své. Tím narážím na to, že to tak určitě myslela, jen se z toho snaží vykroutit. Nevěřícně jsem zakroutil hlavou a dal jsem si záležet na tom, aby to Inari zpozorovala.
"Pozor, kapitán promluvil..." Byl jsem zvědavý jaký filmový žánr z toho Hikaku udělá. Místo por-, ehmm, z toho vzniklo k mému velkému zklamání jakési drama o citlivém muži a výbušné dívce, kteří se společně rozhodli pro těžkou cestu přátelství. Docela mě zajímalo, jak Inarinka odpoví.
"Cože? Čeho?" Odvětil jsem a podíval se pod stůl. Mé oči se rozzářili radosti a rychle jsem časopis schoval pod uniformu. Využiju ho později.

Kaneyama Inari

Saiova kroucení hlavou si sice všimla, ale nijak na něj nereagovala a vyslechla si, co měl kapitán na srdci. "Ale kapitáne... teda... um..." Na chvíli se odmlčela. Bylo na ní znát, že je trochu v rozpacích. Nevěděla, jak se má v tuto chvíli rozhodnout a zda tuhle nabídku přijmout či odmítnout. To, že jí Hikaku nabídl, ať ho oslovuje normálně... jménem, pro ni byla čest a těší ji, že ji bere jako přítele. Na druhou stranu... je to jediný kapitán, ke kterému chová opravdovou autoritu a ne jen tu strojenou, kterou by měli všichni členové ke všem kapitánům mít. "Když ono..." Vydala ze sebe po chvíli, ale pak se zase odmlčela. Najednou ji napadlo, že se možná tato nabídka nebude opakovat a že toho možná bude jednou litovat. "Dobrá.... tedy chci říct... zkusím to." Bude jí chvíli trvat, než si na tohle zvykne. Pokud si vůbec někdy zvykne.

Kioshi Hikaku

"To jsem rád. Chápu že u tebe mám určitou autoritu, ale tu má i Sai, i když to určitě nikdy neřekne nahlas. Ale to je jiné, my se známe už dávno. Chci jen říct že chovat k někomu autoritu a být mu přítelem, to jde sloučit" Pak se podíval na Saie a vzpomněl si na to jak ho kdysi seznamoval s osmou divizí a na spoustu dalších příběhů. "Nechci rušit tohle naše shledání, ale co by jste řekl nějaké společné misi? Myslím že by se pro nás určitě něco našlo? Co Saii, nevyšel jsi už ze cviku?"

Sai Kazuma

"Tak?" Pomyslel jsem si a podíval se na své imaginární hodinky na ruce. Inari si rozhodně dávala načas se svým rozhodnutím. Nakonec nabídku přijala. Dle mého názoru správné rozhodnuti. Následoval Hikakův dlouhý monolog o autoritě. Měl pravdu v tom, že bych to nikdy neřekl nahlas a i v tom, že nějakou tu úctu k němu pociťuji.
"Společná mise? To zní dobře... Já jsem pro, co ty Inarinko?" Druhou Hikakovu otázku o připravenosti jsem ignoroval. Na to přece nemusím ani odpovídat. Samozřejmě že jsem (ne)vyšel ze cviku.

Kaneyama Inari

Chovat k někomu autoritu a být mu přítelem, to jde sloučit... Ta věta zněla Inari v hlavě pořád dokola. Takhle nad tím nikdy nepřemýšlela. Pousmála se na Hikaka a když navrhl společnou misi, souhlasně přikývla. "Myslím, že to je dobrý nápad." Odvětila a pak se otočila na Saie a ušklíbla se na něj za tu Inarinku... jako by mu pohledem říkala, že tohle si s ním vyřídí později. Pak si sama sebe představila, jak nad ním stojí, tlučeho ho pěstí do hlavy a opakuje mi při tom své jméno. Stále při tom hleděla na Saie a na tváři se jí objevil mírný, avšak trochu ďábelský úsměv.

Kioshi Hikaku

Nestihl již reagovat na načaté téma. "Inari pojďme!" Neřekl to vůbec pohotovým tónem. Inari ho takto ještě nikdy neviděla. Podíval se na Saie a pokynul hlavou. Chtěl mu tím naznačit, že může jít s nimi bránit sedmou divizi, anebo jít někam jinam. Pak za pomocí Shunpa zmizel, na Inari nečekal. Věděl, že v divizi musí být co nejrychleji.

---> kasárny 7. divize

Sai Kazuma

Z pohledu Inari mi přejel mráz po zádech. Raději jsem si ani nepředstavoval, co se skrývá za jejím "nevinným" úsměvem.
Rychle jsem vstal od stolu, u kterého jsem seděl a vyběhl z kavárny. Když jsem se ocitl venku, použil jsem shunpo, abych byl v jedenácté divizi co nejrychleji. Sedmá divize bude určitě v pohodě, mají přece Hikaka a Inari určitě také něčím přispěje. "A období klidu je pryč..."

Kaneyama Inari

Najednou pocítila něco zvláštního. Ihned jí bylo jasné, že něco není v pořádku a když kapitán rozkázal k odchodu, neváhala a zvedla se ze židle. Stihla na stůl ještě dát drobné za svou útratu, pak už jen kývla na Saie na rozloučenou a vydala se co nejrychleji do sedmé divize. Vypadalo, že s návratem kapitána to tu znovu ožije. Doslova.

---> Kasárny sedmé divize