1. divize

Yoshiro


"Jenže co taková jedenáctá divize?" zeptal se Izanagiho starostlivě. "Říkáš, že žádná panika nehrozí, ale sám moc dobře víš, co je to za bandu, nějakou dobu jsi je vedl. Ryuuka je dobrej kapitán, ale ani on je neuhlídá. Pokud se budou snažit přenést artefakt jinam a někdo jim v tom bude bránit, mohlo by dojít ke střetu." Bělovlas vyrazil k Izanagiho balkónu. Pohled na Seireitei, které se pomalu schovává pod noční dekou byl úžasný. Izanagi měl teď rozhodně nejlepší výhled. Minimálně za to to vedení první divize stojí. "Můžu ti věřit, že to včas zastavíš, když se něco pokazí?" zeptal se opírajíc se o zábradlí.

(omlouvám se za pozdní post)
Ryuuka
Odešel jsem ihned po skončení porady, dávno předtím, než přišel Yoshiro do kasáren. Procházel jsem se po okrajích kasáren 1. divize a přemýšlel o tom, jaký skrytý význam má to, co po nás vlastně Izanagi chce. Dokud jsem ale věděl, že artefakt má někdo jiný, tak mě to nějak netrápilo. Hodlal jsem jít do svých kasáren a tam pěkně zesílit hlídku, disciplínu a výdrž na to má divize rozhodně měla.

Mitoshi CEE

Jak bylo očekávatelné, brzy se dostavil i blonďatý pod kapitán deváté divize. Už byl převlečen do něčeho obdobného co měl Yoshiro, jen v černé.
S zanpakuto u levého boku a ze zaklepáním vešel do kanceláře.
Kývl na Yoshira a pak se mírně u klonil směrem k Kenovi. 
Po pozdravu k vrchnímu kapitánovi se za díval na tři koule na stole.

Yoshiro


Kývnutím přivítal Mitoshiho. Yoshiro se na chvíli soustředil na jedno specifické reiatsu. "Vypadá to, že Raiden si toho už všiml." Yoshiro se otočil a vešel zpět do kanceláře. 
"Izanagi, mám ještě nějaké vyřizování. Navíc tu teď máš nějaké záležitosti s Mitoshim." Pokynul hlavou k blonďákovi, který na sobě teď měl hodně drsné oblečení. Yoshiro ani nevěděl, že Date takový kabát nosil. "Tak já jdu, kdyby něco, dej vědět. Zatím."
Yoshiro udělal krok dopředu a zmizel. Takovou rychlostí, že ani Izanagiho psi z druhé divize ho nemohli stopovat.

Izanagi


Tak co potřebuješ Mitoshi? Otázal se ho, jelikož ho za boha nenapadlo nic, co by po něm Mitoshi mohl momentálně chtít. Navíc potřeboval celkem nutně jít zkontrolovat divizi. Na stole  mu leželo celkem dost papírů a podkapitánka čekala na rozkazy. Začínalo se to tu hromadit a všechno to bylo potřeba zařídit.

Mitoshi

Podivil se jakou rychlostí Yoshiro zmizel.
Fakt je rychlý...
Pomalu přešel k kapitánovi.
No... Jsem zpátky... Začal naprosto zřejmou věcí.
Spíš jsem to přišel trochu osvětlit.
Pak jsem mu krátce řekl jak to bylo s mým otcem, s Aiko a všechno proč a jak.

Izanagi


Dobrá Mitoshi, myslím, že mi to bude stačit. Řekl, když uklízel haldu papírů zpět do stolu, jelikož je stihl vyplnit při tomto vyčerpávajícím příběhu. Pak se na chvíli zamyslel a podíval se zpět na Mitoshiho. Přibude ti povinnost, budeš velitel podkapitánů. Oznámil mu mezitím, co se zjevně připravoval na odchod. Na jeho tváři byl zřetelný úsměv.

Mitoshi

Nějak prostě věděl, že ho pochopí i Ken. Byl za to rád. Věnoval mu spokojený úsměv, když se dozvěděl že mu to tedy bude stačit.
To, že Mitoshi bude velet podkapitánům byla poněkud šokující informace. No, velet byl zvyklý, takže nic extra hrozného se nedělo že.
"Je-li to rozkaz," řekl jsem a mírně se uklonil.
"Mohu odejít?"

Izanagi


Řekněme, že ano. Pokynul Mitoshimu a svolil k jeho odchodu. Izanagi chtěl provést rychlou inspekci a sehnat třetího důstojníka. Potřeboval zredukovat hotové spisy, jelikož je již nepotřeboval a zbytečně plnily jeho kancelář. Zároveň si byl jist, že brzy dorazí hlášení z reálného světa, které si bude muset vyslechnout. Po té co zmizel Mitoshi zmizel i Izanagi někde v útrobách první divize.

Mezitím, co spousta kapitánů v Seireitei přemýšlela, jak zabránit vniknutí, Izanagi měl zcela jiné plány. Musel čekat před Centrálou, než se zjeví Yasumaru. Docela ho zajímalo, o jaké misi to mluvil. Sei mu zanechala spoustu vzkazů, ale o žádné misi neměl informace. Mohla to být nějaká lež, kterou si Yasumaru vymyslel pro svůj útěk? Možná jsem ho měl nechat zavřít. Zabrumlal si pro sebe, i když věděl, že někoho jako je Yasumaru není potřeba zavírat.

Satoshi
Objevil jsem se před bránou první divize s papírem na kterém jsem ani nevěděl, jestli je stížnost celá, ale přišel jsem před strážníka a vysvětlil jsem mu, že je velmi importantní, abych i s touto listinou byl předveden před vrchního kapitána.

Strážný tě dovnitř samozřejmě pustil. Velmi rychle si se ocitl v budově, kde sídlí vrchní kapitán. Po vstoupení do patra jeho pracovny si však byl informován, že momentálně něco vyřizuje ve Centrále 46. Co však pro tebe bylo daleko víc znepokojující bylo, že za stolem, který se nacházel před vchodem do Izanagiho pracovny seděla osoba dost podobná té, kterou jsi našel ve spisech. Tam se sice psalo, že osoba je členkou Onmitsukidō, nyní si však viděl ženu s podkapitánskou páskou na rameni. Bylo to celé dost zmatené.

Satoshi
A hele... tu ženskou jsem našel poměrně rychle... pomyslel jsem si, když jsem na cestě viděl osobu, která byla způsobilá za kráděž v 10 divizi Takže podkapitánka... vypadá to, že jsem měl pravdu s tím, že si ji přivedl Izanagi. Vypadá to, že si budu muset počkat... nebylo by ideální zaplést se do něčeho předtím, než si vyslechnu co tím vlastně Izanagi myslí. analyzoval jsem a postavil jsem se také před pracovnu a rozhodl se čekat na Izanagiho

Netrvalo to dlouho a Izanagi se opravdu objevil, dvoumetrový vrchní kapitán však nepůsobil jako obvykle. Místo obvyklého neutrálního výrazu byl zamračený a celkově působil nepřítomným dojmem. Také si někde stihl vyměnit haori, místo jeho obvyklého bezrukávového měl haori s dlouhým rukávem, takže mu dokonce nebyli vidět jeho ruce. Nikdy by nečekal, že se mu Centrála bude plést i do oblečení. Hne jak spatřil Satoshiho, tak pokývl a došel až k němu.

Satoshi
Vzhledem k tomu, že Izanagi vypadal velmi podrážděně a měl i nové haori po návštěvě centrály 46, rozhodl jsem se za prvé zjistit, co v tom je. Chtěli dědci něco závažného? zeptal jsem se

Firel
Trvalo mi nějakou chvíli, než jsem se z akademie dobelhal až sem. Přeci jenom jsem nemohl použít ani to málo ze shunpa, co zvládnu.
Když jsme tedy dorazil ke kasárnám první dívize. nikoho jsem neviděl, takže jsem normální chůzí pokračoval.

Izanagi chvíli přemýšlel, co by vlastně měl odpovědět. Měl v hlavě tolik, o čem přemýšlet, avšak nedostal vůbec čas si své myšlenky srovnat. Máme práci, takže hra se ruší. Řekl spíše smutným hlasem, pak mu došlo, že poslové nejspíše k Satoshimu ani k příchozímu Firelovi ještě nedorazili. Zítra navečír bude další kapitánská porada - přijďte pokud možno oba, Centrála vám nachystala ještě možná větší práci, jak ostatním kapitánům.

Yasumaru

dorazil k budově, kde se obvykle scházela Centrála 46. Měl dojem, že je tu trochu brzy. Kromě toho, že si promluvil se Suki, s Norim, s Hikari a že se převlékl, že přece jen moc nezdržel. Tak tedy postával opodál a čekal, co se bude dít. Měl by jít dovnitř? Nebo ne? Zatím měl ještě čas, aby si to promyslel. A duševně se připravil na to, co ho čeká uvnitř, ať už to bylo cokoli. Uvědomil si, že nervózně přešlapuje a neustále si jednou rukou hraje s páskou na svém pravém oku.

Satoshi
Zajímavé... tohle jsem nečekal. když jsem si vyslechl, že Centrála se rozhodla zpochybnit rozhodnutí vrchního kapitána Ale v tom případě se budu moct zeptat... proč tvoje podkapitánka ničí, ne... to nemůžu potvrdit, takže jinak... proč krade informace z archivu 10 divize a znemožňuje výzkum toho artefaktu? vykřkl jsem otázku a dodal hypotézu Předpokládám, že sama bez tvého rozkazu by to neprovedla, protože by jí jistě hrozilo potrestání.

Izanagi chvíli přemýšlel, jak to vlastně celé má podat. Dokumenty jsou schované někde jinde, rozhodně nejsou zničené. Jsou schované, aby po nich nečmuchali lidé jako jsi ty. Není to tvoje záležitost, nepamatuju si, že bych říkal něco jako - "Satoshi vyzkoumej tuto již miliónkrát probádanou kouli." Nehledě na to, že kvůli vašemu neoprávněnému vniknutí do záznamů v akademii je Centrála oprávněně rozzuřená. Ještě nebylo úplně úplně rozhodnuto, ale obávám se, že ta banda tam dole po vás bude chtít něco, co bude ekvivalentní trestu. Pak se na chvíli odmlčel, protože mu připadalo, že se tady všichni pomátli. Modlete se, protože v tomhle rozpoložení, v jakém momentálně Centrála je, jsou schopni zavřít Výzkumný ústav. Zjevně chtěl ještě pokračovat, avšak podkapitánka mu stihla sdělit, že Kuchiki Yasumaru dorazil do Centrály. Izanagi pokynul Satoshimu, že konverzace je u konce a že nehodlá dál nad ničím diskutovat. Následně zmizel v útrobách první divize.

-----------------------------------------

Yasumaru mohl vidět, jak se velké kovové dveře od Cetrály otevírají. Z dveří se vyrojila čtyřčlenná stráž, která ho poprosila o jeho zanpakuto, aby nedošlo k něčemu nekalému. Po té dostal povolení vstoupit do chodeb vedoucí k velkému sálu.

Yasumaru

odevzdal strážím uctivě svou zbraň, nic nekalého stejně neplánoval. Potom se vydal poněkud váhavým krokem dovnitř. Sice už tu byl, ale to neznamenalo, že neměl z Centrály 46 respekt. Dřív to především nikdy nebyl on, kdo stál před nimi, takže kdyby řekl, že není nervózní, rozhodně by lhal.

Satoshi
Nechal jsem Izanagiho mluvit, protože to bylo poměrně zajímavé. Pokud je to tak střežené, tak mě to zajímá ještě víc. Pokud by to bylo milliónkrát prozkoumané, nebylo by to přece tak střežené... analyzoval jsem, muselo to mít důvod, že zrovna takové informace byly pečlivě skryté Centrála chce trest? V tom případě jsou ty informace o artefaktu ještě kritičtější, než jsem čekal. Tohle bude ještě zajímavé. pomyslel jsem si a Izanagimu jsem pokynul na znamení odchodu

Firel
Překvapovalo mě, že jsem se dostal až nahoru po scodech bez problémů nebo nějakého zadržení.
I když všechno šlo hladce, pořád jsem se snažil nebýt na dohled. Takže jsem se trochu zdržel.
Nahoře před kanceláří Izanagiho stál Satoshi.
Tak o co jsem tu přišel?
Zeptal jsem se, pomalu křáčejíc k Satoshimu.

Satoshi
Máme zítra poradu, kde Centrála bude řešit nějaké kraviny. odpověděl jsem stručně s důrazem na zamlčení možnosti potrestání, protože to byl můj problém

Yasumaru postupně dlouhou chodbou došel, před další velké dveře, které již byly otevřené. Uvnitř bylo minimální světlo, avšak podle hlasů si byl na místě, kde zasedává Centrála. Při tvém vstupu se všichni ztišili a když stáž ohlásila tvé jméno, začal mluvit pouze jeden hodnostář. Kuchiki Yasumaru, přišel jste se sem zpovídat z tvých prohřešků. Znělo obrovskou halou. v které mohlo sedět podle tvého odhadu klidně dvě stovky lidí.