Back To The Seireitei

Izanagi

Trochu ho to potěšilo, avšak podle toho co říkal trpaslík, se téhle ženě nedalo vůbec věřit. Nebyla zrovna dobrá chvíle o tom přemýšlet. Podíval se směrem k nebi. Skutečně to bylo Soul Society, ale trochu odlišné. Musel co nejdříve najít ostatní členy skupiny, takže se vydal směrem k nejbližšímu reiatsu.

Pokud je někdo v tak útlém věku kapitánem, musí být géniem své doby....

Myamoto Usagi

Oni tomu vážně uvěřili? Zajmalo by mě, jestli má Yoshiro ve své divizy taky takové naivky...... Otočila jsem se na příchozího. A tak přeci jen to má háček....tak ted co? Svoji zanpakuto jim nehodlám dát.....Joka by mi to pak pořád předhazoval......... Jsem proti tomu svěřit vám svoji zanpakuto...cožpak by jste ji vy dal do rukou neznámému shinigami z jiné divize, navíc s nějvětší pravděpodobností s niší hodností? Ale můžu jí zajistit, tak, aby nešla tasit. Takové opatření by mělo stačit ne? Promluvila jsem lehce otráveně.

Yoshiro

Co byl ten chlap zač proboha?! Proč se tak šíleně usmíval. "Hej.. Proč prostě nepoužiješ shikai, když vidíš, že mám navrch." Popravdě, bylo to dost creepy a Yoshiro se ho začínal trochu bát. "Copak mě tu nikdo neposlouchá?!" Vykřikl naštvaně a pak se znovu napřáhl. "Čert to vem!" Rozběhl se s napřáhnutím a když byl blízko sekl proti Kenpachiho meči. Nemířil mu na tělo. Chtěl se s ním chvíli přetlačovat. Třeba si trošku pokecají.

Renji

Použil shunpo a zamířil přímo za Razakim. Teď už to bylo 100%.. Je to srab. Renji si byl hodně jistý tím, že ho dožene. "Bastard!" Vykřikl a dál se hnal za ní. Na chvíli odvolal svůj shikai, aby jeho zanpakuto byla lehčí. Rozhodně o něco málo zrychlil.

Izumi Razaki

Ten bastard byl pěkně rychlej, ale já fakt neměl náladu čekat, až jsem přijdou desítky jeho nohsledů a spojenců. Musel jsem ho nějak setřást, nechtěl jsem tu s ním běhat kolem dokola. Najednou jsem se prudce otočil a vyrazil proti němu. Tak nějak jsem plánoval rozpárat ho v té rychlosti než si uvědomí, co se vlastně dělo...

Akisha Shihoamru

Nikdo si mě ani nevšiml, což mi dělalo dobře, ale jekmile jsem zahla za roh do někoho jsem vrazila a upadla na zem....Když jsem se konečhně rozkoukala podával mi ruku. "Díky." Přijala jsem ji a zvedla se. Hanatarō Yamada 4. divize??? Toho neznám, ale jestli tady neznám žádné reiatsu, znamenáto, že se teda vážně něco pokazilo, takže skutečné jméno říkat by si byla chyba. Usmála jsem se. "Omlouvat bych se měla já, nedívala jsem se.... Ale teď vážně spěchám. Promiň." Obešla jsem ho a znovu se rozeběhla do desáté divize.

Kasumi Haruka

Nějakou dobu jí nebylo jasné, co dělá její tělo tam, když ona je tady. To co ale věděla jasně, bylo to, že tohohle zvratu bude někdo hodně litovat.
Nakonec začala chápat, oč se tu vlastně jedná. Ale čím víc si to uvědomovala, tím víc se v ní vřela krev. Dokázala se však zklidnit a myslet opět jako kapitánka 2. divize, i když jí teď momentálně jaksi nebyla. Začala přemýšlet, jak by se to dalo zvrátit, když tu ucítila přítomnost někoho dalšího. Ohlédla se a jak zaregistrovala, že daná osoba mizí v dáli, neváhala a krokem shunpo jí vskočila přímo do cesty s účelem jí zastavit.

Satoshi
Diferenciál třetího řádu... to znamená... ne, integrovat nemůžu... pak by při konstantním výsledku... začal jsem přemýšlet o komplikovaném výpočtu doby, kam jsem se vlastně dostal, ale pak už konečně nějaký hollow vypadal, že by byl dostatečně silný na rozhovor. Ruiny...? Nepamatuju si, že bych nějaké tady potkal. To znamená, že jsme víc v minulosti, než byl původní plán... ale dále jsem neměl čas o tom rozímat, jelikož jsem se k ruinám přiblížil na vzdálenost dostatečnou pro překvapivý útok ze strany soupeře.

Renji

Co možná Razakiho hodně překvapilo, bylo to, že Renjiho nerozpáral. On to totiž vykryl. Sice s docela slušnou sečnou ranou na rameni, protože zase až tak rychlej nebyl, ale aspoň žil. Volnou rukou chytil Razakiho pod krkam a napřáhl se. "Hoero, Zabimaru!" Jeho zanpakuto Razakiho omotala dokola a pevně ho sevřela. Musel by teď udělat něco hodně drsnýho, aby se odtud dostal.

Izumi Razaki

Ten týpek byl fakt dobrej. Trochu jsem ho podcenil, ale to nevadilo. Možná mě spoutal svým zanpakuto, ale to moje bylo pořád namířeno jeho směrem. Vypař, Batarieli... řekl jsem. Můj meč se najednou velice prodloužil, dost na to, aby toho blba propíchnul jako špíz... špíz s ananasem... Pekelný plamen řekl jsem už lehce stísněně. Oba nás pohltila značně obrovská ohnivá koule

Renji

Když se všude objevil oheň, Renji se tvářil celkem překvapeně. Nicméně, ten blboun určitě nepočítal s jednou věcí. Renji najednou vypustil strašně moc reiatsu. Rozhodně ne tedy na kapitánské úrovni. Ale Razakiho úroveň rozhodně. Tím tedy aspoň částečně zabránil tomu, aby ho plameny dostaly. "BAN KAI!" Ozvalo se z té ohnivé koule a najednou se vše vypařilo, protože to sfoukl nápor Renjiho duševní energie. Jeho meč se změnil. Byla z něj teď obrovská kostěná opico-had. "Hihiou Zabimaru!" Vykřikl. "Sorráč, že jsem to musel použít. Ale nejspíš bys mě tím svým ohněm vypařil. Nebyla jiná možnost." Sekl a celá ta obrovská hadí opice vyrazila na Razakiho.

Izumi Razaki

Oheň mě lehce očoudil, ale naštěstí jsem byl proti ohni celkem odolnej. Taky to nebylo poprvé co jsem se přismahl. Ten chlápek ale najednou trochu kopl do pedálů. Bankai?! Děláš si pr*el?! To je dost nefér tohle! Jen tak tak jsem se vyhnul jeho opici-hadovi. Už jsem toho měl plné zuby. Vypustil jsem rovněž značně velké reiatsu, které jsem doteď spíše tlumil. Tiše jsem odříkal zaříkávání Bakudō # 75. Gochūtekkan vymetl jsem poměrně dost silné kido přímo na Ananase. Samozřejmě jsem se kryl před tou opicí...

Renji

Ta opice byla rychlejší, než se zdála. Najednou letěla přímo proti padajícímu bakudu. "Hikōtsu Taihō!!" Vykřikl Renji a z držky té opice vyletělo něco jako gigantický cero. Renji sám vyrazil s odrazem přímo proti Razakimu. Na volné ruce před sebe nastavil dva prsty. Když byl přímo u Razakiho. "Shakkaho!!" Bum.. Oba bouchli.

Izumi Razaki

Zase tak pomalej jsem nebyl. Možná jeho bankai zablokoval moje kido, ale čím chtěl zablokovat můj meč? Nastavil jsem zanpakuto proti němu a prásk. Dostal mě výbuch jeho hada. Nebylo sice příliš silné, ale i #33 dokázala slušně potrápit. Jediné co jsem mohl udělat bylo vypustit opravdu velkou dávku reiatsu v naději, že to utlumí útok

Satoshi---> Jak ses blížil k ruinám cítil jsi stále jasněji to reiatsu a jeho majitel tě nejspíš vycítil také, neboť se dal do pohybu. Jeho raiatsu bylo na hollow velmi klidné a vyrovnané, navíc bylo na adjuchu až příliš silné. Jak ses blížil k ruinám, vzdálenost mezi tebou a reiatsem se snižovala. Bylo to zajímavé, velmi zajímavé a v době kdy vás dělila snad jen jediná polorozpadlá zeď už to bylo téměř k nevydržení. Pak jsi to zahlédl. Mělo to humanoidní rysy, ale také křídla...netopýří křídla. Zprvu to bylo zastíněno zdí ale když to vyšlo na svit měsíce, pohlédl si do zeleno-žlutých očí a snad toho nejsmutnějšího výrazu co kdy byl.

Izanagi---> Nejbližší reiatsu se nacházelo dosti blízko a pohybovalo se. Vydal ses tedy směrem k ní a ono netrvalo dlouho, než zpoza rohu vyběhla dívčina. Neznal jsi ji, jen jsi matně poznával její reiatsu. byla jednou za vás. ona tě však poznávala.

Kasumi---> Žena vypadala vystrašeně a to velmi, dokonce tak, že upustila svůj košík s nasbíranými bilinkami. N-neubližujte mi pane. Já...tu jen tak sbírám bylinky...nikomu o vás neřeknu. Klopýtala dozadu. Bylo zjevné, že ani jednoho z nich nepoznává a navíc se jí zjevili zčistajasna před očima.

Mya---> Muž nahodil pohled ve stylu Srsly? Ano chápu vás a pokud vám to tak vadí, je zde ještě možnost, že nechám přinést řetězy a pouta. Jelikož jste žena, rozhodl jsme se provést to pro vás ohleduplněji, ale pokud je to pro vás lepší. Muž nevypadal že by žertoval. To, že je tvůj příběh nechal na pochybách, ještě neznamenalo, že by ti bezmezně důvěřovali a také rozhodně nechtěli porušovat směrnice.

Akisha---> Hanataro se jen překvapeně zadíval a když si zmizela, tak jen potřásl hlavou a dal ruku dolů. Jak si tak utíkala dál, pocitovala si v blízkosti jedno známé reiatsu, které se blížilo. Nakonec jsi stanula před bývalým kapitánam 11. divize - Izanagim Kenpachim, kterého si dobře poznávala.

Akio Ukitake

Se vzbudil. Hlava mu mírně pulzovala pravidelnou dávkou bolesti. Rozhlédl se a zjistil, že je v kurníku. Slepice zběsile poletovaly okolo a jejich peří ho lechtalo v nose. Zprudka tedy vstal a vyšel ze zničeného kurníku. Rozhlédl se pak, aby zjistil kde to je.

Myamoto Usagi

Nejprve jsem se tvářila otráveně, ale hned na to jsem se usmála. Dobře, když jinak nedáte...osobně hlasuji pro pouta. Mojí zanpakuto by se nelíbilo, kdybych ho svěřila někomu jinému....pak bych mu musela dlouho domlouvat a do toho se mi nechce. Pospěště si s tim, prosím. Nezapomínejte, že to je opravdu naléhavé. Tak podívám se, co mi přinesou.....pokud to budou normální pouta, tak se do nich nechám chytit, ale do něčeho, co potlačuje síly a podobně jim rozhodně nevlezu........pak by byl nejvhodnější taktický útěk, nemám důvod s nimi bojovat. Asi by to taky chtělo najít ostatní, pokud jsou někde zde.... Opět jsem prozkoumávala reiatsu v okolí, abych veděla, kterým směrem se popřípadě dát.

Kasumi Haruka

Měla nejdřív hroznou chuť vykřiknout, že není žádný pán, ale potlačila to v sobě. Raději jí hned neodpověděla, jinak by asi stále měla ten naštvaný a vytočený hlas. To by rozhodně nepomohlo, alespoň si to myslela. Pak jí něco napadlo. Když se porouchalo tohle... kde asi jsou? Vzpamatovala se a hned myslela na něco jiného. Zdvihla košík ze země a podala ho té ženě. Není nač se bát. Není v mém plánu někomu ubližovat. Snažila se ženu uklidnit. Ale zajímala by mě jedna věc. Kudy je odsud Seireitei? A neviděla jste tu někde v okolí ještě podobné, jako jsme my?

Izanagi

Když jsem se zjevil nad dívčinou, začal jsem přemýšlet, jestli se s námi vůbec vypravila. Byl to dost problém, nepamatoval jsem si jí. A tak jsem prostě mohutným krokem odskočil a vydal se hledat dál. Chtěl jsem někoho koho aspoň znám a někoho, kdo by aspoň trochu mohl tušit, co musíme udělat. V úvahu připadal Yoshiro, jenže ten mohl klidně někde trénovat alkoholové radosti, aby se mi mohl příště podívat pořádně do očí. Pak tu zbývali ještě novější kapitáni a ještě Akio. Pokračoval jsem tedy ve hledání.

Možná ta shinigami tam s námi stála, ale kdo si to má pamatovat? Obzvláště pokud je poblíž kolotoč.

Satoshi
Reiatsu se zformovalo, nebo lépe řečeno, jeho nositel se zjevil. První hollow, který se přede mnou objevil... každopádně jeho obličej nevypadá příliš šťastně... pomyslel jsem si Vidím, že jsi se přede mnou objevil narozdíl o ostatních hollowů. Předpokládám tedy, že jsi dostatečně silný a buď zvědavý, nebo po mě něco žádáš. promluvil jsem první

Akisha Shihomaru

Utíkala jsem dál, až jsem potkala Izanagiho Kenpachiho, bývalého kapitány 11.divize. Než jsem ale stačila něco říct obešel mě. "Moment...Pane Kenpachi!" Rozběhla jsem se za ním. Přece když už někoho potkám, koho znám nenechám se obejít. Mumlala jsem si v duchu a snažila se ho doběhnout. "Jsem členka divize Kapitánky Haruki. Možná mě neznáte, ale to nevadí, já se odmítám pořád honit abych někoho našla."

Yoshiro -> Tvůj útok jako by toho velkého chlapa probral z jeho překvapení. Vaše meče se srazili a na jeho tváři, kterou jsi teď měl dost blízko, se zas objevil úsměv, jen tentokrát asi padesátkrát šílenější.
"Hahahahaha, to se mi líbí! Jseš silnej! S tebou můžu bojovat... bez omezení!" Dal do meče obří sílu, která tě odrazila pryč od něj. Asi se k něčemu chystal.

Akio -> Venku jsi spatřil pána s vidlema, který se na tebe hnal.
"Co se to tady u všech hollow děje!" křičel našvaně, že mu někdo demoluje kurník. Ale jak tě viděl, zarazil se. "Aha, Ukitake-sama... omlouvám se, nevěděl jsem... Co to tady provádíte, pane?" Hleděl na tebe trochu zmateně a nejistě. Prohlížel si tvoje oblečení a mhouřil u toho oči, jako by přemýšlel.

Yoshiro

Trochu ho zarazilo to, co řekl. No.. Teda.. Trochu víc. Když ho ten velkej chlápek odhodil, musel dát hodně sil do toho, aby to ubrzdil. Ta gorila byla fakt silná a Yoshiro si toho byl vědom. Vždyť ani neaktivoval shikai a stejně měl víceméně navrch. Yoshiro si pořád přehrával jeho slova o tom, že s ním může bojovat naplno. Bez omezení. Co chtěl sakra udělat?!

Renji

Renji se dost ošklivě pořezal o Razakiho čepel. Měl dost hlubokou řeznou ránu na boku. Nicméně, Razaki z jeho shakkaho taky neunikl bez úhony. Vypustil sice hodně reiatsu, čímž si zachránil několik končetin, ale měl docela slušně popálenou levou ruku. Renjiho bankai zmizel. Zástupce kapitána šesté divize začal pomalu padat k zemi. (pokud vím, bojovali ve vzduchu )

Izumi Razaki

V tuhle chvíli jsem bolest vnímal spíš okrajově. Přehodil jsem si meč do popálené ruky a vyletěl přímo proti Renjimu. Chytil jsem ho pravou rukou za hlavu a vší silou jsem s ním vrazil do země. Teprve pak jsem si uvědomil, jak nepříjemné je být popálený kidem. Vytahovat shikai proti někomu z pravěku... nechat se zranit někým z pravěku...
Pak jsem ale ucítil známé reiatsu. Mohl to být Yoshiro? Koneckonců to zranění nebylo tak hrozně, vydal jsem se rychle k Yoshirovi. Nebavilo mě být tu sám už...

Satoshi---> Hollow nezměnil výraz a jen tě dál sledoval. Kdyžuž to vypadalo, že neumí mluvit, dokázal opak. Žádat tě o něco? Né..kdepak..to nemám zapotřebí. Popošel kousek kolem tebe a stále si tě prohlížel. Pravdou je...že shinigami se v těchto končinách často nevidí...málokdo je tak odvážný...nebo hloupý. Nicméně...cítím, že jsi silný...tak..co tě přivádí do nekonečna Hueco Mundo? Stále na tebe koukal svým propalujícím pohledem.

Izanagi + Akisha---> Ted si to zahrajete sami mezi sebou ne?

Mya---> Muži se ve tváři objevil dosti posmutnělý výraz. Dobrá tedy..jak chcete...ale myslel jsem to dobře. Luskne prsty a z houfu dorazí 3 muži třímajíc těžké ocelové okovy s obrovskou koulí k tomu. Ihned nato je na mužův příkaz začali nasazovat. Jakmile skončili, zjistila jsi, že je velice obtížné se pohybovat a na zanpakuto je dokonce nemožné dosáhnout. A i pokud sis myslela, že jsou to jen okovy, mýlila ses. Oni tři muži začali rýt prsty do okovů a mumlat zaříkání. Když zkončili, byly okovy vystuženy několikanásobnou vrstvou kido, silnou dost na to, aby kapitána na pár minut udržely. Následujte mě. Pokynul ti muž.

Kasumi---> Žena jen roztřeseně přijala košík. Eto..D-děkuji...já jsemse hlavně lekla...obvykle mi kapitáni nepadají pod nos... Promluví žena, zatímco se snaží uklidnit třas.
No...asi dva kilometry tímto směrem... Ukáže někam do hlubokého lesa. By měla být severní brána...ale myslela jsme že jako kapitáni byste se tu měli lépe vyznat vy....a pokud jde o ostatní...dalších 11. je vseireitei... Pousmála se žena.

Akio Ukitake

Zahleděl překvapeně na muže s vidlemi. Eh..dobrý den pane. Popravdě ani nevím, co tady dělám...to víte v mém věku už paměť pokulhává. Nahodí typický akiovský úsměv a pak koukne na zdemolovaný kurník. Ten kurník vám nahradím...nebo pošlu někoho ze své divize, aby jej opravil. Těšilo mě...já se musím..vrátit k povinostem.. Pomalu zamířil ke kasárnám 13. divize. Uvažoval, proč jej to tak vyplivlo, ale že by byl v jiné době jej vůbec nenapadlo.

Kasumi Haruka

To má asi pravdu. Jen taková malá pojistka, že půjdeme opravdu správným směrem, víte. Děkuji vám a omlouvám se, zda jsme vás opravdu tak vyděsili. Hlesla a oddychla si. Následně se podívala směrem, kam ukazovala žena, že je Seireitei. Stejně je to tu nějaké jiné. Ale když jsme kousek od Seireitei, alespoň najdeme Satoshiho, ať dá do pořádku tohle. Pomyslela si, ještě jednou si prohlédla ženu a pak přistoupila ke svému tělu. Ehm.... Ehm... Odkašlala si a doufala, že nebude potřeba moc, aby se probudil.

Myamoto Usagi

Podívala jsem se mrzutě na okovy. Tohle už trochu přehání.....copak jsem věžen? Ale jestli mě to dostane k jejich kapitánovi, tak to chvilku vydržim.....jen doufám, že má jejich kapitán dost rozumu, aby pochopil, co mu budu vykládat. Měla bych se z téhle doby, co nejrychleji dostat, co by se asi stalo kdybych tady něco výrazně změila? Když se muž rozešel, jen sem kývla a následovala ho.