Hollowtown (SZ)

Izumi Razaki

Pokusil jsem se rozeznat jejich reiatsu... pokud měl být jen jeden pravý a druhý ne, tak bylo možné, že jsem mohl pocítit nějaké drobné rozdíly mezi jejich reiatsu. V případě, že by to nevyšlo jsem byl připraven k nejhoršímu - obrátit se na Batariela o pomoc...
Začal jsem se vážně soustředit, abych vycítil i ten nejmenší rozdíl...

Izumi Razaki

No chvíli tu ještě budeme, tak se v klidu posaďte... řekl jsem a posadil se. Zanpakuto jsem si položil do klína... tohle jsem nedělal už dlouho a ještě dýl jsem to neplánoval... ale co se dalo dělat. Čekal jsem, kdy se mi konečně povede dostat se do války rozdrásané krajiny, která byla domovem mého drahého Batariela...

Izumi Razaki

Člověk by řekl, že si budeš chtít pokecat, když jsi pořád zavřenej v tomhle hnusným bojišti... zamručel jsem jen o trochu "vrleji" než Batariel... Občas mě zajímalo, proč se s tím idi*tem musím snášet... potlačil jsem svojí momentální nevrlost a podíval se na okřídleného šílence
Podívej se, ty zřejmě víš co se děje teďka, potřeboval bych tvojí radu... tohle všecno začíná bejt trochu mimo mojí expertízu, ty máš ale ... ehm... unikátní pohled na věci... řekl jsem. Ač jsem to nechtěl, tak to znělo moc jako prosba...

"Pokecám si rád, ale společnost si vybírám," řekl Batariel mírně pohrdavě, ale už smířlivěji. Potom si vyslechl, co po něm Razaki chce. Odmlčel se, jako by přemýšlel, jestli Razakimu sdělit výplody své moudrosti nebo ne. "A co přesně bys chtěl objasnit? Hodně už bylo řečeno, řekl bych, a vysvětlilo se mnohé..."

Myamoto Usagi

Rada se už celá sešla a ted byla řada na mě. Narovnala jsem se. Zhluboka se nadechla. I když mi možná nebudete věřit, jsem ráda, že vás opět vidím. Prvně bych vám chtěla velice poděkovat, že jste nás minule tak rychle pustili na pomoc našim přátelům. Odmlčela jsem se a při tom jsem se podívala na Rondeho, protože poslední věta patřila hlavně jemu. Jak už jsem se tady zmínila. Můj pohled přejel k housenkovému hollow. Přivádí mě sem hned dvě věci. Za prvé jsem přišla si s vámi promluvit a za druhé potřebuji Seikovu pomoc. Musím získat jejich důvěru.......pochybuji, že by si aspon někdo z nich nevšiml Razakiho a jeho syna....bude lepší být k nim upřímná alespon v tomhle.... Jistě jste si všimli, že jsem tentokrát nepřišla sama. I když minule jsem taky zrovna "nepřišla"..... Doprovází mě zástupce kapitána třetí divize a jeho syn. Jehož jméno je Seiko a který je vzhledově naprosto stejný, jako Seiko tady ve vesnici. Chtějí si s ním jen promluvit a zkusit to nějak vysvětlit. Izumi-san a jeho syn jsou tu na moji zodpovědnost a oba přísahali, že nic co by se dozvěděli neprozradí....sami o vás nemají zatím nejmenší tušení a pokud půjde vše podle plánu ani se nic nedozvědí, když si to nebudete přát. To je to za druhé. A ted se konečně dostávám k hlavnímu tématu. Minule jsme neměli mnoho času si dostatečně promluvit a tak bych to ted ráda napravila. Tvrdítě že toužíte po míru...a tak se vás ptám, jak si vy takový mír představujete? Co jste pro něj schopni obětovat? Jaké jsou naopak vaše požadavky? A máte nějaké záruky, že jsou vaše úmysly čisté? Opět jsem se odmlčela, nechala jsem jim prostor, aby se mohli nad mými slovy zamyslet. Navíc k vám mám ještě jednu otázku na kterou bych opravdu ráda znala vaši odpověd. Na okamžik jsem sklonila hlavu a zadívala se pod nohy, jako bych tam hledala ta správná slova. Zvedla jsem svou hlavu a upřela svůj pohled na celou Radu. Už jsem nebyla nervozní nebo nejistá jako minule, ted jsem byla odhodlaná a to se přesně zračilo v mých očích, když jsem je sledovala. Myslím, že je vám známo, že když shinigami svojí zanpakuto porazí hollowa, tak ho vlastně očistí....tedy pokud nepáchal nic špatného už za svého pozemského života...........a díky tomu se mi naskýtá jedna velice zřejmá otázka. Neměli by tedy hollow, kteří jsou hodní, přátelští a mírumilovný chtít, aby byli očištěni od jejich hollow stránky? Ukončila jsem konečně svou řeč a to něčím, co mi vrtalou hlavou už nějakou dobu.

Razaki -> "Chceš znát můj názor? Jako pokus. Jako pokus na někom bezvýznamném, na někom, koho nebude nikdo postrádat, pokud pokus nevyjde a on se už nevrátí. A jak poznat, který je ten pravý? Jeho vlastní otec se na to ptá proradného démona... promiň, je to příliš zábavné, ještě se chvíli budu dívat," uviděl jsi výsměšně šlehnout dva body, jeho probodávající oči. "Co se týče zničení zanpakutou... Nevím, žádné zanpakutou a takových věcech nepřemítá rádo, což tě asi nepřekvapí. Ale řekl bych, že se to za jistých okolností zvrátit dá." Víc to nerozváděl.

Usagi -> Rada tě pozorně poslouchala, aspoň jsi doufala, jelikož na některých to nebylo poznat. Hollow se sukýnkou, který byl podle jeho umístění v řadě asi vůdce, lehce přikyvoval. Po první části tvé řeči k tobě pokynul rukou ve zvláštním gestu.
"Věříme kapitánce Myamoto a těm, které s sebou přivede. Seiko-kun je tu podle vlastního přání, proto také vše, co tu dělá, je jeho svobodná vůle. Chceme jeho bezpečnost, ale s kým mluví nebo nemluví není v naší moci, stejně jako podivné záležitosti shinigami." Další část tvé řeči už ho zaujala víc. "Jak si představujeme mír? Nemáme složité požadavky. Jen chceme, abychom byli zanecháni na pokoji. Ztratili jsme už mnoho přátel, když se setkali s shinigami a oni je bez jakýchkoli otázek odpravili. Chápeme, že nepřátelství mezi hollow a shinigami je staré jako tento svět, ale rádi bychom to změnili. My nezabíjíme shinigami, někteří ani v obraně ne. Duše necháváme také na pokoji, nepodnikáme nájezdy do světa lidí. Chceme si jen v klidu žít. Pokud se nám podaří najít něco, za co můžeme takovouto imunitu od vás koupit, budeme šťastní. Nic jiného nežádáme. Nechceme se míchat do záležitostí někoho jiného, chceme jen, abychom mohli v poklidu žít." Když slyšel, že chceš ještě jeho odpověď na další věc, zmlkl a zaposlouchal se. Tvoje otázka ho překvapila, stejně jako zbytek rady. Zmateně se po sobě podívali. Tato možnost je zřejmě ani nenapadla. Chvíli trvalo, než se sukničkář zmohl na odpověď. "Nečekaná otázka, kapitánko. Můžeme za sebe říct, že nevíme, co je potom, co je po očištění, budeme to ještě stále my? A budeme skutečně očištěni? Co to vůbec znamená? Nyní jsme mírumilovní, ale co když jsme za svého života před TÍM páchali zlo? Naše existence, jak jsme nyní, nám vyhovuje a toto je příliš mnoho otázek. Ale věc, kterou jste tu nastínila, bude pro shinigami těžká na pochopení... tato komplikace nás nenapadla." Zdálo se, že už nemá moc dobrou náladu a má starosti. Něco mu říkalo, že shinigami, jak to často dělávají, budou chtít vzít jejich dobro do vlastních rukou a pomoci jim od hříchů, které je tíží... "Velice, velice zapeklitá otázka..." Opravdu o tom přemýšlel ze všech stran a odmlčel se.

Myamoto Usagi

Prohrábla jsem si rukou vlasy. Zdá se, že jsem se dostala na docela tenký led......že já jsem tak zvědavá....ale když už jsem to nastínila, nebylo by správé to aspon nedovysvětlit. Jde vidět, že jsem vás svojí otázkou překvapila. Nechápejte to špatně, snažím se vám pomoci. Je samozřejmě na vás, co si vyberete...mohu vám pouze odpovědět na vaše otázky, tedy na ty na které znám odpověd. Pokud vím, očištění by mělo být jako duševní pohřeb a vaše duše by se měla dostat do Rukongaie. Jestliže jste za svého života páchali zlo, není jen spravedlivé, že za to budete potrestání? V případě, že nějaká duše taková byla, dostane se po očištění do Pekla. Co je tam, to já nevím. A po očištění by jste asi nebyli stejní jako ted.....pokud jste takový nebyli za svého lidského života... O čem docela pochybuji... ...jak se bude duše v soul society chovat je samozřejmě jen na ní. Na okamžik jsem ve svém vysvětlování přestala. Sama si zbytečně přidělávám komplikace..... Chtěla bych, jen aby jste o tom popřemýšleli. To co vám mohu slíbit je, že vaše požadavky o mír přednesu před vrchní kapitánkou a pravdivě vypovím to, co jsem zde viděla. Určitě si vezmu na pomoc Ukitakeho...to by mohl so-taicho přimět o tom aspon trochu uvažovat.... Budu ráda, když mi poskytnete, co nejvíce informací, které chcete, abych s nimi byla obeznámena, než něco takového navrhnu v Gotei 13. Navíc jsem sebou přinesla vysílačku, kterou nechám u Lavandy-san, tudíž budeme moci býti v kontaktu. A já se zbavým třetiny svého zavazadla......ale co se dá dělat, je to sem přeci jen dálka a normální vysílačka by tady nezabrala............ A i kdyby to u shinigami prošlo, má docela obavu, co by provedla 12.divize...mírumilovní hollow a to nemluvim o jejich vřídlu....

Izumi Razaki

Poslechl jsem si nudné a v mnoha ohledech ironické povídání svého démona. Trochu naštvaně jsem se ohradil. Možná se ptám proto, že ho znám asi stejně dobře jako ty... A možná tebe překvapí, že mě absolutně nezajímá o čem nerad přemítáš. Mám už plné zuby tvých kryptických hádanek, ironických reakcí a posměšných poznámek. Takže máš 2 možnosti, buď mi řekneš co chci slyšet, nebo z tebe tu odpověď vymlátím... řekl jsem. Už bylo příliš dlouho od doby, kdy jsem naposledy skřížil čepel s tím pošukem...

Usagi -> Hollow se netvářili, že by se jim tvůj návrh nějak zamlouval. "Děkujeme za tuhle informaci, Myamoto-taichou. Dáme všem vědět o možnosti, kterou jim shinigami rádi nabídnou, ať sami posoudí, jestli chtějí přijmout." Po pravdě jsi teď byla na vážkách, jestli tohle nebyla ironie. "Teď se mi ale mír se shinigami zdá ještě vzdálenější, než před tím... teď se mi totiž připomnělo, jak se na nás díváte. Dobrá... každý z našich lidů je jaký je. Takovéto spojenectví se neuskutečnilo nikdy... bylo by naivní se domnívat, že to bude lehké, navzájem si porozumět." Ostatní přikyvovali nebo dělali jiné pohyby, které nahrazovaly přikyvování. Na vyysílačku se ale tvářili dost podezřívavě. Nicméně přijali. "Dobrá. Nenapadá mě nic, co bychom mohli vaší velitelce ještě sdělit, předejte tedy jednoduše náš vzkaz o míru a že uděláme snad cokoli, co není proti našemu přesvědčení, abychom ho dosáhli."

Razaki -> Batariel na tebe dlouho hleděl. Napůl pobaveně, napůl posměšně. "Pravý je ten, který s tebou přišel ze Seireitei," řekl nakonec hlasem, který také směšoval hlavně ty dvě hnutí mysli, které už jsem zmínila. Neudělal ani pohyb, který by naznačoval, že chce s Razakim bojovat.

Izumi Razaki

Nehnul jsem ani brvou a jen dál stál na místě. A co se týče zničené zanpakuto? zeptal jsem se. Řekni mi co víš! vyzval jsem ho. Bylo těžké s ním mluvit. Na všechno měl vlastní názor a tvářil se, že ví všechno. Bylo neuvěřitelně těžké smířit se s tím, že je mojí součástí když představoval vše, co jsem na lidech nesnášel, vlastnosti, kterými jsem opovrhoval

Razaki -> "Co bych měl vědět? Neznám žádné zanpakutou, které by bylo zničeno a potom obnoveno. Je jen mám názorem, že pokud je shinigami dost silný a má se svým zanpakutou úzký vztah, dokáže ho znova... vypěstovat, řekněme. Ale toho je schopný jen málokdo. Pokud přemýšlíš o tom, že by tvůj Seiko něco takového zvládl... Rovnou ti říkám. Tenhle kluk to nedokáže, to vím naprosto jistě." Začal vážně, ale poslední větu už zase řekl posměšně a vychytrale. Vypadalo to, že se celou touhle situací opravdu dost dobře baví, svým podivným, démoním způsobem.

Izumi Razaki

Tvoje nedůvěra ke všem lidem je patetická. Nevěříš nikomu a proto nemáš nárok vynášet nad lidmi soudy. prohlásil jsem suše. Co jsem vědět potřeboval jsem se dozvěděl, otázkou bylo jenom to, jak se k tomu postavit. Bylo k neuvěření, že se ze Seika mohla stát taková troska.

Otevřel jsem oči a upřel je na Seika, toho pravého Seika...
Vstal jsem a uchopil svoje zanpakuto do ruky. Chtěl jsem ti poděkovat Seiko, poděkovat za to, že jsi mi jednou vrátil chuť do života. Bohužel ty už nemáš žádnou chuť do života, nemáš chuť bojovat, nemáš sílu bojovat, nemáš sílu abys mohl dál žít... řekl jsem docela smutně...

Seiko, který přišel ze Seireitei

mírně špulil rty. Vypadal, že se mu ulevilo, žes v něm poznal původního Seika, ale zas se mu moc nelíbila tvoje slova.
"Ale co to říkáš, tati? Vždyť já chci dál žít, žít s tebou!" ohradil se.

Izumi Razaki

Do očí se mi vydraly slzy. Před mnoha lety si mi ukázal, co dokáže síla snu, aspirovat na něco, co se zdá nedosažitelné, ale teď si tu myšlenku sám opustil. Ano, provedli ti něco hrozného, ale ty jsi se rozhodl, že s tím nebudeš bojovat, že se vzdáš. A to je důkaz, že ty nejsi ten, koho jsem dřív znal, ten by totiž byl pro svojí věc ochotný bojovat vždycky! poslední slova jsem téměř vykřikl. Po čepeli se mi mezitím rozběhly plameny...

Seiko, co přišel ze Seireitei

o krok ustoupil. Nevěděl, co si o tom má myslet, ale jedno věděl... nemá se jak bránit, pokud ty plameny budou namířeny na něj. V očích se mu taky objevily slzy, slzy strachu.

Seiko, co bydlel v Hollowtownu

"Ale Razaki... já mám přece dál svoje sny, i když už jsou jiné, než když jsme se rozloučili! Nemám sice zbraň, jako třeba ty, kterou bych pro ně mohl bojovat, ale to neznamená, že je vzdám! Tomu, co mi provedli, nerozumím... bylo to hrozné... ale přivedlo mě to sem, proto jsem tak trochu rád, že se to stalo!" Na rozdíl od prvního Seika, tenhle udělal krok k tobě a ruce vztáhl, jako by se tě snažil uklidnit. Měl v očích strach ze tvých plamenů, ale nevypadal, že by čekal, že bys je obrátil na něj.

Izumi Razaki

Na to, co říkal ten nepravý Seiko jsem nereagoval, na něj jsem teď nemluvil. Stále jsem se přibližoval k tomu pravému. Byl bych přísahal, že mi oheň plápolal i z očí. Došel jsem až těsně k němu a podíval jsem se mu přímo do očí. Řekni mi... máš ještě nějaký důvod žít? Nebo hodláš celej zbytek života utíkat! zeptal jsem se ho klasickým hlasem naštvaného Gandalfa

Myamoto Usagi

Mlčky jsem poslouchala Radu. No za celou dobu, co to tu znám, mě ani jedinkrát nenapadlo, že by mír byl něco, čeho jde dosáhnout nějak snadno...obzvláště v tomhle případě. Jsme nepřátelé od nepaměti.....a tak to budou asi shinigami brát nebo aspon většina. Vzpomněla jsem si na Lavandu, které to tu rychle přirostlo k srdci. Přesvětčit je možná bude nad mé síly, ale za zkoušku nic nedám...snad. Přeci jen mi pomohli...nevim, co by se mnou bylo, kdybych zůstala s tím zraněním hlavy, někde jen tak ležet. Aspon snahu jim dlužím. Vaši zprávu určitě doručím. Odmlčelala jsem se, abych si mohla prohlédnout, jak Rada po tomhle setkání vypadá. Veděla jsem, že se jim můj návrh nelíbil a doufala jsem, že poznám kdo z nich je nevíce proti. I když o nějacé mimice se u hollow těžko mluví. Pokud to bude zatím vše, ráda bych se podívala po Seikovi. A měla bych dát vedět Izumimu....zdržela jsem se více, než jsem čekala...

Razaki -> Seiko jen zděšeně civěl a asi nebyl schopen slova, protože ani nepípl.

Usagi -> Housenkovitý hollow nečekaně promluvil svým podivným, aristokratickým tónem hlasu.
"A nebylo by moudré poslat s vámi nějakého zástupce? Nechceme přece jen využívat prostředníka, i když jste to vy, pokud máme dosáhnout míru, neměli bychom se bát... Je to trochu razantní přístup, uznávám, ale aspoň bychom zjistili počáteční reakce shinigami na přítomnost hollowa, který je nechce zničit... I když nevím, kdo by se takové role ujal, je to dost nebezpečný úkol..." Nemusel ani říkat, co tím myslel. Pokud se nějaký hollow vydá na Seireitei, i když s poselstvím míru, může být mrtvý dřív, než řekne "cero".

Izumi Razaki

Jakej je tvůj plán? Proč tě nastrčili do Seiretei? Jaký byl tvůj úkol?! Byla chvíle, kdy jsem byl ochotný věřit tomu, že jsi Seiko, ale spletl jsem se! Opravdovej Seiko by bojoval, dokázal by překonat všechny překážky. Tobě se stane jedna tregédie a rezignoval jsi, utekl. A to mám věřit, že jsi můj syn?! Pokud to chceš dál tvrdit, dokaž to! řekl jsem mu hrozivě a ještě víc začal zvětšovat svůj drsnej Mafia-look

Seiko

ještě chvíli civěl. Ale ani potom neodpověděl. Dal se na útěk.

Izumi Razaki

Jen jsem vzdychnul... tak tohle ten pravej asi nebude... ale problém byl ten, že jsem nevěděl, kolik z toho pravého v něm může být. Bakudō #62. Hyapporankan řekl jsem a vrhl po něm dost silné poutací kido. Měl jsem sice o dost jasnější představu kdo je kdo, ale celkově jsem nebyl o nic moudřejší...