1. divize, Centrála 46, Soukyoku

Dr.Shuchiteki Stein

Pardon...mám to v popisu práce...kdyby mi umírali pacienti, tak ztratím klientelu a můžu jít prodávat...co já vím...klacky...jo...klacky všem zájemcům o post kapitána 11.divize. Schoval si věci a popošel od stolku. Dovolím si promluvit jako první Shounagon-sama. Zapálí si cigaretu a zlehka potáhne. Je tady taková situace. Genma byl napaden neznámým útočníkem a téměř zabit. Kdo to byl je mi upřímně jedno, to ať vyšetří 2.divize. O co mi jde je to, že byl při tom útoku otráven a umírá. Abych ho mohl zachránit potřebuji najít protijed, ale v mých zásobách nic takového není. Proto potřebuji prozkoumat okolí Rukongaie, Hueco Mundo a Reálný svět. Jediné o co chci požádat je někdo bojově zdatný...kapitán...nebo podkapitán možná by stačilo i několik členů...jen někdo kdo mi zajistí bezpečí. Domluví. Věděl že bylo nezdvořilé mluvit bez vyzvání a ještě před kapitánem, ale jeho prostě tlačil čas.

Yoshiro

Byl trochu šokován, když kapitánka vyskočila na nohy, jako by se nic nestalo. Co ho ale ještě víc šokovalo, byla zpráva, kterou ohlásil člen 4. divize. "Genma byl napaden?" Pomyslel si Yoshiro a snažil se z té facky vzpamatovat. Jako chápal, že v tomhle městě je hodně těch, co by si přáli, aby byl doktor Shiranui pod kytkama, sám Yoshiro to už chtěl někdy udělat, ale že se o to někdo opravdu pokusí, to by ho ani ve snu nenapadlo. Pravou rukou bleskově zamířil k rukojeti své zanpakuto, ale nakonec vůbec nic neudělal. Tedy, vypadalo to tak až do doby, než se cigareta, kterou měl Shuchiteki v ústech, rozpůlila a zapálená část spadla na zem. "Uvědomte si před kým tu stojíte." Zavrčel naštvaně na Steina a obrátil se znovu ke své nadřízené, poté udělal krok dopředu. "Kapitánko, hned jak to se mnou vyřídíte, žádám o povolení vypátrat toho, kdo napadl Shiranuie Genmu." Yoshiro stál hrdě v pozoru a s vážným pohledem hleděl kapitánce do očí. I přes všechno to poutání na lůžka, injekce a výhrůžky, které od něj Yoshiro v nemocnici trpěl, byl Genma jedním z důležitých přátel a ten kdo ho napadl rozhodně nemohl zůstat nepotrestán.

Dr.Shuchiteki Stein

Smutně pohlédl na konec své cigarety, který zmizel z jeho zorného pole a vypálil Sotaicho do koberce pořádnou díru. Co je na tom tak špatné? Pomyslel si. Ta stará škatule taky hulí jak fabrika. Pak hodil na Yoshira takový ten pohled, který se dá shrnout pouze v podobě meme. Neberu zvé závislosti jako nějakou neuctivost...každý nějakou máme... Jinak byl zticha.

Dr.Shuchiteki Stein

Začínal si připadat tak trochu opomíjen a jeho mise byla, řekněme neodkladná. Ehm....omlouvám se, že ruším váš zabíjecí rituál Sotaicho, ale mě na stole umírá jediný druhý nejlepší doktor v Seireitei. Řekne krapet zvýšeným hlasem. Nevím co vám Ryuuichi-extaicho udělal, ale ztrestat ho můžete i za pět minut... Věděl, že si příliš dovoluje, ale pokud šlo o pacienta, neznal hranice, které by ho zbrzdily.

Shounagon Sei

"Děláš... si srandu?!" zavrčela na Yoshira hlasem, který nevěstil nic dobrého, když se jí konečně povedlo nahmatat šumák a dát si asi pět tabletek do pusy. "TO SI VÁŽNĚ MYSLÍŠ, ŽE Z TEBE NĚCO ZBYDE, AŽ S TEBOU SKONČÍM?!" zařvala potom. Bylo to dost děsivé, hlavně ta šumáková pěna, která jí šla od pusy. Vypadalo to, že vše ostatní zatím ignoruje, jelikož se stále ještě nevzpamatovala z příchodu kapitána, kterého měl každý za navždy ztraceného. "Jen tak si tady přijdeš a čekáš, že se budu tvářit, jakoby nic? Co to mělo znamenat? Kam ses zdejchnul v tom zatraceným světě lidí?!" Ne že by čekala odpověď, pouze jí povolily nervy. Celou dobu se tvářila, že je vše v pořádku, a teď, když se ukázalo, že nejspíš opravdu je, konečně uvolnila svůj stres z obav, že všechno v pořádku není. Shuchitekiho zatím tak trochu opomíjela. "Pořád jsou s tebou jenom problémy, POŘÁD! Zabilo by tě, kdybys jednou dělal, to co ostatní?! Uffff..." Sei si sedla zpět na zem, odkud před chvílí vstala, a dala si ruku, která se jí úplně třásla, na čelo. Zřejmě zažila opravdu šok, ale pomalu se z něj už vzpamatovávala. Odmlčela se, ale Shuchiteki se nedal a předběhl mě v postování, hodila zlým pohledem tedy i na něj. "Hodláš jít na výpravu hledat protijed, o kterým nevíš ani co to je ani kde roste, tak to ti asi zas tak rychle neumírá," zahučela. "To už mi přijde jednodušší najít toho, kdo to udělal, a prostě se ho na protijed zeptat. Určitě to bude rychlejší, řekla bych..." mručela si dál.

Dr.Shuchiteki Stein

Ano! Odpoví odhodlaně. Protože, i když umírá Genma pomalu, nakonec přeci jen umře! Najít toho, kdo ho napadl, se vám určitě nepodaří za pár dní. Dostat to z něj taky bude nějakou dobu trvat a i když vám řekne, co nakrásně funguje jako protijed, tak v mých zásobách to není. A to si troufám říct, že mám největší zásobu léčiv a bylin v Seireitei. Opravdu si myslím, že mám větší šanci protijet najít, když se vydám ihned...při nejlepším si můžu vzít něco, čím mě kontaktujete o tom, kde by se to mělo nacházet. Skončí.

Yoshiro

Proti kapitánce byl momentálně úplně maličkej. "No, já." Radši to zakecal. "Omlouvám se, kapitánko." Pořád stál v pozoru, nevěděl, jestli ještě něco ze strany kapitánky přijde nebo jestli už to bylo všechno. Radši se ale rozhodl, že nebude odpovídat na její otázky, na které stejně nejspíš odpověď znát nechtěla. Tedy až do chvíle, než to ten debil fakt udělal. "Kapitánko, někdy nesouhlasím s rozkazy. Tedy vlastně dost často, ale když je poruším, jsem si vždycky na sto procent jistý, že dělám tu správnou věc. A vy to víte taky, že ano? Můžete si mě tu seřvávat jak chcete, ale oba víme, že mě nikdo nebude seškrabávat z podlahy, takže až vám bude připadat, že už jste si na mě dostatečně vykřičela hlasivky, dovolte mi prosím najít toho, kdo napadl Genmu. Ať si tady doktor jde hledat protijed třeba do země Oz, ale jestli neví, na jaký jed hledá protilátku, tak je Genma stejně odsouzený na smrt. A to já nehodlám dopustit." Trochu na sucho polkl, protože si s největší pravděpodobností nemohl něco podobného dovolit. Situace si to ale prostě žádala.

Dr.Shuchiteki Stein

Koukne na Yoshira s nezměněným výrazem. Doktor jsem tu já...víte...když někoho otráví, tak jed bývá v krvi a z té krve se dá vzorek získat. S nezájmem vytáhne ze svého vášku u pasu, který musel být nejspíš bezedný, lahvičku, v níž bylo dostatek jedu k potřebným testům. Takže Sotaicho...poskytnete mi někoho k ruce? Řekl nezůčastněně.

Sei

si mrmlala pod fousy nějaká velice neslušná a násilnická slova. Nechápala, jak je možné, že se v její kanceláři stále schází jen lidi, co jí lezou na nervy! Potom přimhouřila oči. Yoshiro měl pravdu, vždycky mu všechno prošlo, ale nelíbilo se jí, jak si tím byl jistý a spoléhal na to! V hlavě se jí zrodil velice ďábelský a zlomyslný plán, vlastně měla problém se nezačít uculovat. No, zas takový problém to nebyl, byla opravdu dost naštvaná.
"Dobře. Vidím, že tě čtvrtá divize opravdu zajímá. Takže když tam budeš hledat ty vrahy, už tam zůstaň. Ode dneška jsi kapitánem čtvrté divize... vítej zpět v Gotei 13!" hodila mu na hlavu jediné zbývající haori. "A co se týče vás, doktore..." otočila se na Shuchitekiho. "Pokud na tom tak trváte, dám vám někoho k ruce," a že ji napadalo hned několik velice otravných individuí, "ale pokud někdo tady ve městě utrpí zdravotní újmu kvůli tomu, že jsem poslala pryč nejlepšího dostupného lékaře, budete to mít na svědomí." Oprášila si spokojeně ruce.

Dr.Shuchiteki Stein

Něco jako by ho udeřilo po hlavě několikatunovým kladivem a současně mu někdo zařval do obou uší, když pronesla Sotaicho svá slova. Chvíli se snažil posbírat si v hlavě co to vlastně řekla. On?! On kapitánem lékařské divize? Vždyť Ryuuichi Yoshiro byl jedním z těch kapitánů, po kterých toho na bojišti moc nezůstávalo. Shuchiteki moc nechápal proč někdo s jeho zaměřením dostal tohle místo, ale Sotaicho asi věděla co dělá. Taky si matně začínal uvědomovat, že se tak z něj stává jeho nadřízený...No...tohle bude něco... Pomyslí si překvapený Shuchiteki. Pak si uvědomí, že na něj Sotaicho mluví. Děkuji Sotaicho. Nerad se vydávám tak daleko bez ochrany... Začne. Jelikož nejsme ve válečném stavu, nepředpokládám dramatický přírůst kriticky zraněných a Genma je pro mě momentálně nejvíc ohrožený. Navíc nemocnice je plná doktorů, kteří by se měli zdárně poprat s tím co jim přijde do cesty. Pro mě jsou důležití pacienti, které mám teď...ne ti pomyslní. Řekne s klidem.

Yoshiro

"Ano, kapitánko, za-počkat-CO?" Stihl Yoshiro vykřiknout těsně před tím, než mu kapitánské haori s růžovým podbarvením spadlo na hlavu. Yoshiro stál jako přikovaný a nevěděl, co má říct. On a čtvrtá divize? Dělá si srandu? To už jí stáří zastínilo myšlení? Yoshiro mohl vést snad jakoukoliv divizi, ale zrovna čtvrtou? Zhluboka se nadechl a několikrát na sucho polkl. "Rozumím, kapitánko, děkuji." S haori na hlavě se otočil a udělal několik kroků dopředu. Do pravé ruky sevřel kus kapitánského svršku, stáhl jej z hlavy a s ne zrovna příjemným výrazem v obličeji, si jej oblékl. "Ruyichi Yoshiro, kapitán 4. divize... Zní to tak blbě, že se mi z toho zvedaj chlupy na zadku..Razaki se mi vysměje.." Zamumlal si pro sebe a vyšel z kasárny první divize. Jakožto nový kapitán by měl jít navštívit svoji divizi a ukázat se jim. Yoshiro je v Seireitei docela známá osoba, hlavně kvůli jeho skvělému talentu, který mu pomáhal být tam, kde zrovna byly nejhorší problémy. Prohrábl si vlasy a nešťastně si oddechl. "Vždyť mě tam zabijou.." Nahodil skleslý výraz a vyrazil kupředu ke čtvrté divizi.

Sei

kývla na Shuchitekiho, i když stále nebyla zcela přesvědčená. Ale, pravda, žádné kritické období se právě neodehrávalo, takže pokud si myslel, že takhle má opravdu největší šanci... budiž po jeho.
"Jděte se tedy zatím připravit, doktore, zanedlouho vám pošlu ochranku," pronesla k němu, že je záležitost vyřízena a on může jít.
Pousmála se na záda odcházejícího Yoshira, v duchu se ale ďábelsky chechtala. Dobře mu tak! Snad ho to naučí aspoň nějaké pokoře, když bude v divizi, kde snad i ti nejpodřadnější členové budou umět v něčem víc než on. To má za to, že ano neřekl na shledanou!

-----------------------------------------------------------------------------

Sei

nechápala. Sotva se vzpamatovala z jednoho šoku a teď zas tohle... Ale odmítala to řešit. Jediné, co udělala, bylo, že vytáhla toho pisálka zpoza skříně a rozbila mu fotoaparát. Pak jen pozvedla obočí, znova si sedla a pokračovala v pokuřování. Nemělo cenu to řešit, nejspíš... Jsou věci mezi nebem a zemí.

------------------------------------------------------------------------------------

Shounagon Sei

položila pero a pečlivě ho uložila do krabičky s psacími potřebami. Chvíli počkala, než inkoust zaschne, a potom svitek, který právě sepsala, srolovala. Nadepsala ho "Izanagimu". Potom se zvedla od stolu. Na sobě neměla shihakushou ani haori, její oblečení se spíš podobalo něčemu, co obyčejně nosil Tougou. Cítila se docela sobecky, ale jinak to prostě nešlo... Byla si jistá, že nakonec to všichni, na kterých záleží, pochopí. A ostatním to bude jedno. Zřejmě naposledy se rozhlédla svou kanceláří.

O den později bylo v kanceláři vrchního kapitána o něco více rušno. Vedle stolu stála skupinka čtyř lidí, kteří stále dokola a dokola četli ten dopis. Na jejich tvářích bylo vidět, že tomu sami nemohou uvěřit. Přeci jen Shounagon Sei byla představitelkou mnohaleté éry relativního klidu, kdy Soul Society bylo pouze párkrát krůček od zničení. Byla zárukou toho, že ten bordel, který vždy vzniknul bude zase odklizen. Byla zárukou kvalitního kapitánského osazenstva a to i přes to, že posledních padesát let se tu objevovala různá stvoření, která se za kapitány vydávala.
Nakonec jeden z černokabátníků protnul ticho. Nemůžeme s tím nejspíš nic dělat, je to její právo. Pak zase zakroutil hlavou, jako kdyby tomu nechtěl nikdy věřit. Ale proč sakra zrovna on! Zakňoural jako dítě, kterému se právě zhroutil svět. Centrála už to taky odsouhlasila, přece nemůžeme jít proti centrále! Přitakal druhý. Zatracené baba, ať shnije v hrobě... Zaklel třetí přičemž vytrvale mačkal dopis v svých tlapkách.
Pak zaskřípali dveře, načež byly slyšet kroky doprovázené cinkáním katany o železný opasek. Proti skupince se zjevil dvou metrový nový kapitán první divize. Myslím, že by jste měli už jít,než si některé věci rozmyslím...

Satoshi
Přiběhl jsem do kasáren jak nejrychleji to šlo a už z dálky se dalo vycítit, že něco není v pořádku, ale nedalo se přesně vystopovat odkud byl signál detekován, takže jsem se postavil před kasárny a začal jsem vyčkávat, zdali detekovaná abnormalita provede něco, co by prozradilo její pozici.

Neznámá postava

Tak nějak se po chvíli jednání neznámé osoby ukázalo. Vyšla zpoza rohu a vydala se směrem k tobě, když tě však zpozorovala, tak se zastavila. Koukla na tebe. On říkal, že VY budete první, kdo na to přijde. Řekla s jistým pobavením v hlase. Pak si rukou sundá kapuci z hlavy. Před tebou stála dívka. Mohlo jí být tak 16 let, měla vlasy spletené do culíků a podle vzhledu docela odpovídala onomu záhadnému experimentu, který chytal v reálném světě Izanagi. Přišla jsem predat vzkaz vrchní kapitánce.

Why so Steins Gate, I thought xD

Satoshi
Netrvalo to ani tak dlouho a postava se zjevila. Tak to vypadá, že ON je velmi poučen. poznamenal jsem a ihned poté mi vyjevila svůj záměr To možná bude problém. začal jsem Naše tvrdohlavá kapitánka nám zanechala zprávu o tom, že chce odejít do důchodu a tak se na nás prostě vykašlala.

Yach Yach...Steins Gate

Dívka

Zavrtěla hlavou. Hmm...to HO nepotěší...vždycky mluvil o pomstě starému establishmentu...teď když je půlka mrtvá a druhá to zabalila je to mnohem těžší. Ušklíbne se. Každopádně bych měla zprávu doručit někomu, kdo to tady vede...možná i vám, Hideyoshi si vždycky rád pokecá s nějakým vědcem a vypadá to, že k vám chová jistou úctu...

Satoshi
No... vedení neoficiálně převzal Kentarou Izanagi jak to tak vypadá, takže asi jemu, pokud víš, kdo to je. poznamenal jsem na to, že by to měla doručit někomu z vedení. Nakonec z ní vypadlo, že ON se pravděpodobně bude jmenovat Hideyoshi Pokud mu nebude vadit, že si to převezmu já, případně se bude chtít sejít, není to pro mě problém.

Dívka

Udiveně koukla. Tak Izanagi-taichou převzal vedení Gotei 13? To je ale náhoda...kdy by si pomyslel, že to bude právě on. Ušklíbla se. Tak to vypadá, že zprávu předám jemu, Izanagi si určitě rád pokecá s někým, kdo s ním pěkně vyje...vypekl. Ukloní se. Jestli máte chuť pokecat si s jiným vědeckým géniem, můžete taky, ale prý teď máte nějaké trable se Senkaimonem, takže myslím, že asi máte práci jinde ne? Pokyne hlavou, projde kolem Satoshiho a vydá se do kanceláře kapitána Izanagiho.

Satoshi
Vypekl Izanagiho? Interesting... pomyslel jsem si Na ty problémy už jsem poslal své zanpakuto, on bude jistě stačit. Rozhodně mě víc zajímá, jak na to bude Ken reagovat, pokud to, co tvrdíš je pravda, protože moc existencí, které dokázali vypéci našeho drahého Kentara, a přežít, neznám. opět jsem se rozhodl k činnost pro mne zábavnější, než abych cítil nějakou povinnost ochránit SS, nebo tak něco.

Dívka

Uchcetne se. Musíte mít...ehm...jistý talent...Pokývá hlavou a se Satoshim v závěsu se vydá skrz kasárny 1. divize až ke kanceláři Vrchního kapitána. Z nějakého důvodu tu cestu znala bez zaváhání. Jakmile dorazí ke kanceláři Izanagiho, tak bez klepání otevře dveře a s úsměvem promluví. Dobrý den Izanagi-taichou, nesu vám zprávu od Hideyoshiho!