12. divize, výzkumný ústav

Firel
Byl jsem pěknoě daleko od postavy na to abych se mohl jen tak přiblížit a doufat že horín můj výlet vydrží. Takže mě napadlo něco jiného.
Tak jo, čas otestovat si hořlavost horínu. Řekl jsem, podíval se na postavu a poté položil dlaň pravé ruky na horín vycházející z levé.
Hado no.11 Tsuzuri Raiden Řekl jsem hned poté. Usměrňoval jsem proud elektřiny tak, aby jel po horínu přímo do postavy.
Pokud to bude mít paralizující efekt, mohlo by to poskytnout jeden volný útok. Teď jen doufat, že už není dávno někde za mnou.

Firel
Takže horín dokáže vést tsuzuri. To se může hodit.
Zajímalo by mě, proč je tak pasivní. Řekl jsem si pro sebe a chvíli jen zíral na postavu.
Potom jsem zavřel oči a ujistil se, že postava je pořád na svém místě.
Vzhledem k tomu že na mě jen zírala a čekala co udělám jsem nemohl jen tak přímo zaútočit kidem z dálky. Rozhodl jsem se tedy normálně rozeběhnout k postavě. s úmyslem přímé rány na břicho pokud bych se dostatečně přiblížil.

Firel
Ten přímí útok jsem čekal, ovšem ne takhle rychlý.
Když jsem potom ležel na zádech a postava se oběvila přímo nademnou, neměl jsem zrovna čas se uhnout, i když bych se mohl odvalit do strany v boji by to moc nepomohlo.
Takže jsem jen namířil všechny prsty na rukách na postavu, na každé z nich nabyl rychle kuličku s přibližně dvoucenimetrovým průměrem a jen zašeptal.
Byakurai Nadledně mi jen proběhlo hlavou: Jestli to z tý postavy neudělá jehelníček tak jsem slušně v háji.

Firel
Dostala přímý zásah deseti byakuraii a je jenom popálená? Tento fakt me začal celkem udivovat.
Pochybuji o tom že by se nechala zasáhnout přímím úderem, takže ji musím sejmout nečekaně. Pokračoval jsem v myšlení.
Potom jsem se chytil za břicho abych zjistil jak na tom jsem. Při této příležitosti jsem si pod oblečením vytvořil bariéru ve tvaru jednoduchého brnění.
Tak to by bylo. Pokud tě v brzké době nesundám tak na tom budu špatně. S těmito slovi jsem opět přímočaře vyrazil na postavu. Takže pokud mi Satoshi nečte myšlenky a zároveň neovládá tuhle postavičku na nějakém příručním zařízení tak bych mohl uspět.

("břycho"? srsly? xD)

Satoshi sice myšlenky četl, ale na to, aby ovládal postavu byl zabrán integrováním sinc x mimo imaginární rovinu. Postava už přece jenom po všech útocích vypadala trochu znaveně, takže už to vypadalo, že nereaguje tak, jako na začátku, protože se nedokázala vyhnout frontálnímu útoku, navíc to vypadalo, že Firelův speed stat se zlepšoval graduálně. Vypadalo to, že trénink vskutku fungoval a rychlost aspoň zdánlivá se zvyšovala.

Firel
Jsem asi moc paranoidní, ale tohle mi připadá opět příliž lehké
Když jsem tedy byl přímo před postavou připraven zasadit finální ránu, tak jsem vypustil reiatsu tak jako předtím, když jsem rozlámal iluzi.
Potom jsem měl dvě varianty. Budto je postava přímo předemnou a následující zásah by jí mohl přizabít. Nebo je toto opět iluze a budu to já kdo dostane další ránu.
Takže když jsem přisal před postavou připravil jsem si reiatsu jak do sevřené pěsti tak do chodidla na kterém jsem stál. Mohl jsem tak případně zasáhnout postavu, což by jí v tuto chvíli pravděpodobně vážně přizabilo, nebo se vyhnout zákeřnému protiútoku.

Firel
Vzhledem k tomu že jsem nebyl zavřen v další iluzi a postava se zmohla jen na rychlý protiúder jsem nabyl sebevědomí.
Neočekávané, ale přesto použitelné. Problesklo mi hlavou když jsem udělal salto vzad při odrazu po protiúderu. Vzhledem k připravenému reiatsu v chodidle jsem se na okamžik soustředil abych dopadl přesně na nabité chodidlo.
Hned po dopadu jsem uvolnil veškerou energii s úmyslem dalšího útoku. Tentokrát trochu zákeřnějšímu než byl ten předchozí.
Znovu jsem mířil na břicho postavy, ovšem tentokrát jsem měl v úmyslu při prvním náznaku pohybu postavy využit mých téměř nezaznamenatelných schopností shunpa a posunout tak svůj směr o přibližně půl metru do vzduchu. Takže ve finále bych zasáhl hlavu místo břicha.

Firel
Tak tohle nebylo v plánu.
Prosvit smutné srdce Zašeptal jsem a z náprsní kapy na košili.
Corode Difirego Švihnul jsem rukou a od dlaně vyrazil proud světle modrého světla, se kterým se flétna změnila na Tmavě modrou hůl se stejně tmavím orbem na konci rukojetě.
Protočil jsem si hůl mezi prsty a chytil jí přímo pod orbem, který jsem namířil přímo naproti postavě.
Chvíli jsem tak na ní zíral a čekal jestli něco neudělá. Ona akorát opětovala pohled.
Po chvíl starring competition mi došlo že kdyby kido přišlo odjinud než odemě tak to postava zaprvé nezaznamená a zadruhé nebude čekat.
Rozhodl jsem se tedy začít s experimentováním nového způsobu vyvolávání kida.
Hado no. 31 Shakkaho Soustředil jsem se na obraz shakkaha letícího naproti mě ovšem zpoza postavy.

Firel
Z toho že moje shakkaho minulo jsem si nic nedělal, prostě jsem se mu také vyhnul.
Spíše mě překvapovalo že jsem mohl určit místo, na kterém se kido vytvoří, tak lehce.
Mám spoustu nápadů jak tě zprovodit ze světa. ovšem ty jsou jen jednorázové a kdyby nevyšli už bych pravděpodobně nemohl nic dělat. Musím tedy najít způsob jak tě zlikvidovat jen s kidama do 70. úrovně.
Chvíli jsem ještě čekal a poté jsem se jen dlouze zamyslel.
Testoval už někdy někdo jaký je rozdíl mezi prostým vysoko úrovňovým kidem a téměř nekonečným návalem těch slabších.
Namířil jsem tedy orb na postavu. Potom jsem začal se zaříkáváním shakkaha, při čemž se orb rozzářil a kolem postavy se začalo tvořit obrovské pole rudých koulí.
Bylo mi jasné že toto rozhodně nemůžu udělat a jen tak to ustát.

Spoiler:

Firel
S výrazem alá DAFUQ? jsem se díval na červeně zářící klec.
Pokud by sem tohle vytvořil z těch divných min, vznikajících kombinací seki a shakkaha... Byl by to začátek konce čehokoliv uvnitř.
Škoda, chtěl jsem si vyzkoušet ještě pár věcí. upřímě doufám že to přežije. Ale ne bez škrábanců, jak má ve zvyku.
Ještě před tím než bych na postavu spustil nekonečný nával shakkaho jsem se podíval přímo na postavu, přehodil si hůl do levé ruky, abych mohl pravou namířit na postavu, a lusknutím prsty se slovy. Bakudo no. 78 Re-vision Vyslal další shido.
Napotřetí už nedošlo jen k pouhému lámání světla, ale k jakémusi přebarvení prostoru. Připadalo mi podezřelé abych vytvořil takovouhle klec, a cítil přitom jen únávu jako bych den nespal, takže jsem podlehl paranoie že se jedná o další iluzi.
Celkový efekt se dostaví asi až po dokončení bombardace...Což by mohlo být ještě nebezpečnější než kido samotné.
Červená klec tedy vyčkávala až co se vynoří z černobílého pole, postupně naplňující místnost. Za chvíli by měla být celá místnost přebarvená do jakési černo bílé verze, kde bylo všechno reálné znázorěné šedě, vzduch bíle a iluze černě se zrnícím zobrazením zdroje iluze.

Firel
To by mohl být problém Problesklo mi hlavou když mě pokus o další nové kido dostal na kolena. Proto jsem s ním raději přestal. Takže ve fynále se ode mě šířil asi metr široký pruh kdo ví čeho, s brutálním nádechem šedé.
Takže ta rudá klec opravdu projevuje svoje nároky až později. Pokračoval jsem v přemýšlení, ve kterém mě vyrušila ještě větší únava. Došlo mi totiž že nevědomky ovládám každičkou kouli z té obrosvké klece.
A kruci. zamumlal jsem pro sebe. Bylo mi jasníé že v takové míře ovládání by tohle kido bylo první a zároveň poslední věcí kterou shinigami vytvoří v bitvě, ne li za život.
Vzhledem k tomu že sem v kasárnách 12. divize tak mi nehrozí smrt... ne taková ze které by mě nedostali.
Schromáždil jsem veškerou sílu která mi zbyla. Nepotřeboval jsem již víc využívát své zásoby reiryoku. Ovšem to že přede mnou ve vzduchu trčí nezčetné množství rudých koulí bych mohl být hodně brzy vyčerpán.
Takže právě ted se soustředím na všechny koule které čekají. Tak co takhle to udělat na opak. Přestat se soustředit... Jakmile jsem se přestal soustředit stalo se něco oc jsem nezamýšlel. Všechny červené koule najednou bleskově vystřelili na postavu.
Nezbylo mi nic jiného než vytvořit další, opravdu o hodně menší, klec. Ta se stávala z přibližně 25 koulí a její průměr bylo přibližně 5 metrů s postavou přesně uprostřed. Tentokrát jsem se nesoustředil na žádnou střelu, měli by krásně čekat ve vzduchu dokud se v mysli nezaměřím na jednu z nich. Jenže vytvoření klece mě dostalo zpátky na kolena.

Firel
Když jsem viděl jak je postava sesmažená, veděl jsem, že už potřebuje jen dorazit.
Pomyslel jsem na vizi jedné z koulí jak letí na postavu a ona konkreeétní koule se rozletěla. Takto jsem to opakoval až do chvíle, kdy už z druhé, menší klece zůstávala jen polovina.
Byl jsem tak vyčerpaný, jako když jsem na západě zlikvidoval tu opuštěnou vesnici plnou divných holow.
Tudíž jsem dopadl na záda a pomalu ztrácel vědomí.

Postava, neschopna dalšího pohybu dostala další přímý zásah a už to skutečně bylo poslední, co mohla udělat a poté počítač jen zareagoval. Simulace ukončena, boj ukončen. a Firel předtím, než upadl úplně do bezvědomí uslyšel Dobrá práce.

(Pak řekni, kdy chceš probudit xD)

Firel
Vzhledem k tomu že jsem ležel kdo ví kde v kasárnách 12. divize a ještě k tomu v bezvědomí jsem motýlka absolutně nevnímal.
Motýl ještě nějakou cvíli vydržel mávat křídly nad mojí hlavou, ale po chvíli, kdy mu došlo že jsem v bezvědomí, prostě pustil dopis a odletěl.
Dopis mi dopadl přímo na nos, takže jsem se po chvíli začal trochu dusit. Ten slabý odběr vzduchu ovšem stačil k tomu aby se rozpípala ta snad nekončící řada přístrojů na které jsem byl napojen.
Po přibližně hodině, kterou jsem si zvikal na to nepříjemné pípání v mojí hlavě, veškerý rachot prostě přestal. To mi celkově pomohlo nabýt vědomí a proudit se.
Takže jsem otevřel oči a téměř ve stejném okamžiku se posadil. Když jsem se chtěl chytit za hlavu kvůli neskutečným bolestem narazil jsem na odpor v podobě několika hadiček čouhajících z předloktí.
Tak ted jsem to už opravdu hodně přehnal... Pomyslel jsem si když jsem viděl že všechny moje končetiny jsou připojeny stejným způsobem.
Je tu někde někdo? zeptal jsem se naprázdno normálním hlasem.

Satoshi
Firela jsem studoval v speciální místnosti, kde byly přístroje na obnovu reiatsu a životních funkcí. Tak už jsi vzhůru? zeptal jsem se Doletěl nějaký otravný motýl, asi budeš někam jít. Každopádně v tomto stavu nevím, kdy budeš moct. Každopádně trénink byl evidentně úspěšný, statisticky vzato, tvá rychlost a síla tvého kido se zvýšila.