12. divize, výzkumný ústav

Sakura
ÉÉÉÉ?! vykřikla jsem překvapením, když mě vrchní kapitánka objala dojetím, ale pak když mě pustila a já si oddechla, tak jsem vytáhla krabičku šumáku el la grande, nejlepší dovoz a nabídla jsem jej vrchní kapitánce. Během tohoto úkonu jsem ucítila Ryuukovo reiatsu a podvědomě jsem se usmála Takže jsou tady... pomyslela jsem si to a věřila, že tento problém snad bude brzy vyřešen

//Jinak vidím, že ostatní už "dorazili", takže je necháme přijít, pár vyhodíme a můžeme jet do climaxu =D

Haruka //sakra, fakt mám těch postav moc xD xD
Když byl Suzaku mimo a zrovna jsem neměla žádnou zdravotnickou práci, zaujala jsem jeho místo na hlídce, když vtom jsem uslyšela zvuk přede dveřmi, jako by se něco dělo, tak jsem okamžitě skočila ke dveřím a rozevřela je a tam jsem viděla... Ryuuku-kun. Ryuuka-kun! C-Co je to za věc, co neseš? hbitě jsem se zeptala

Ryuuka

V zápětí mého ozvučeného dopadu přišla Haruka. "A hele, tak přece jenom mě někdo slyšel." Pověděl jsem opět jen tak do vzduchu. Na její otázku jsem čuměl asi nějak takhle:



"No Haruko, tohle je ten stroj, který má zavírat trhliny. To ti o tom nikdo neřekl? Myslel jsem, že nás máte čekat s tím zdrojem, jak jsem slyšel. No ne?"Otázal jsem se jí trochu divným tónem,p protože jsem to moc nechápal. "No to nevadí. Stačí když mi řekneš, jestli to mám položit tu, či zanést někde dovnitř. Je mi to fuk." Pověděl jsem jí a čekal, co z ní vypadne. Zajímalo by mě, jestli je uvnitř i Satoshi, protože odtamtud cítím podivuhodně silné reiatsu. Normálně bych věděl čí je, ale nějak jsem se na něj nesoustředil, spíše na ten gril, co jsem měl na zádech.

Nibori Yukio

Krátce po Haruce vyšel i Yukio z kasáren 12. divize kde zahlédl svého kapitána. "Kapitán? Co ten tady dělá? A co to je za obří krávu kterou má na zádech?" Řekl si v duchu a udiveně se díval na tu věc. Pak se jen zasmál tomu jakym zpusobem to kapitan drží. "Zdravím Hosentsu-taichou. Vypadá to že jste se vrátil z nějaké výpravy, vítejte zpátky." Řekl kapitánovi a přistoupil k němu trochu blíže. Yukio doteď neměl žádné využití takže se rozhodl chodit se svým vedením tudíž kapitánem. Ten by pro něj měl mít vždycky nějakou tu misi nebo úkol. "Co to je za věc? Jestli se můžu zeptat."

Myamoto Usagi

Objevila jsem se kousek od kapitána 11.divize. Musim uznat, že jen těžko by na jeho pozici našli lepšího kandidáta..... Nepochybuji, že si Sakura vašeho velkolepého přisání zajisté všimla. A ten zdroj ještě nemají, protože se teprve musí najít podle tohohle přístroje. Informovala jsem Ryuuku a pak jsem otočila pohled na Haruku. Pro jistotu stejně zajdu za Sakurou, ale měli by sem ještě dorazit vědci, kteří mohou za tuhle šlamastiku, tak by bylo dobré, aby vás neminuli....i když minout vaše reiatsu by asi neměli, Hosentsu-taichou. S těmito slovy jsem zmizela dovnitř. Zamířila jsem si to rovnou do pokoje ve kterém byla Sakura a podle reiatsu i so-taichou. Nejdřív Akio a ted i so-taichou....slítají se domů, jak včeli na med nebo na šumák v jistém případě. Hlavně že jsou v pořádku... Zastavila jsem se před dveřmi a zaklepala jsem. Aniž bych čekala na vyzvání vztoupila jsem. Vítejte zpět. Pozdravila jsem nejprve Sei a až pak jsem se obrátila na Sakuru. Tak jsme ti přivezli balíček, kam s nim?

Ryuuka Hosentsu

Objevila se tu i kapitánka Myamoto. "Fajn, jdtěte, já to zatím položím sem." Odvětil jsem na její slova a položil gril na zem. Udělalo to trochu bum, ale to bylo jedno. "To reiatsu,.. poznám ho dost dobře, poslední dobou jsem ho poznával dost dobře, tehdy na poradě, když přišel Hiroshi, v lidském světě na bojišti, sídlo rodu Muramachi a boj s Reimei v Soul Society. To je so-taichou." Pomyslel jsem si a podíval se na sebe. Neměl jsem na sebe stále své haori, což bylo smutné, nevěděl jsem, jestli to vrchní kapitánce nebude vadit, že jsem ho po cestě zahodil. No spíše jsem o něj přišel. "Měl bych jít do jedenáctky pro nové? Ne, kašlu na to, nikam nejdu." Pomyslel jsem si a opožděně odpověděl Yukiovi. "A hele kdo tu je, zdravím Yukio. Něco nového v naší divizi? No nic, počkáme na Shizura a ty chytráky."

Haruka
Nějak jsem pochytávala, co všichni sdělovali a abych už dále nezdržovala, tak jsem začala trochu organizovat. Nejdříve jsem odpověděla Ryuukovi Ano, věděla jsem o tom, ale nečekala jsem to tak velké. ale pak jsem se otočila na všechny Saku-chi mi sdělila, že ten přístroj by měl být tady před kasárnami, ale všichni byste měli Sakuru informovat o všem. Je s vrchní kapitánkou v řídící místnosti. informovala jsem

Ryuuka Hosentsu

Po tom, co Haruka domluvila, jsem si rukou prohrábl vlasy. "Fajn, tak já tam jdu." Pověděl jsem jí a bezesvého haori opustil to nádvoří nebo co to tam bylo. "Tak nic, o divizi si promluvíme pak Yukio, zatím se měj." Pověděl jsem mu na rozloučenou a už bez přístroje jsem se konečně odebral do řídící místnosti. Kupodivu jsem dvanáctou divizi znal dobře z dřívejší doby mé operace. "No, snad to, že nemám haori, nebude až tak vadit, myslím že teď budou mít jiné starosti.." Pomysle ljsem si a vstoupil do místnosti. "Zdravím." Pronesl jsem a mírně pozvedl ruku na pozdrav so-taichou a Sakury. Pak jsem trochu popošel dopředu a čekal na to, jestli bude Sakura připravovat ten zdroj.

Shizuro

Pomalu, ale jistě jsme přicupitali do chrámu 12. divize. Tak tady tohle je panství kapitána Satoshiho? No nic moc tu toho není, je to tady takové temné. Čemu se divím k těm jejich temným pokusům to sedí. řekl jsem si pro sebe. Jak jsme pokračovali dále, tak jsem se docela divil, že jsme ještě na nikoho nenarazily. Halooo! Je tu někdo?! zavolal jsem a čekal jsem jestli se někdo ozve.

Nibori Yukio

No kapitán měl vzhledem k jeho reakci asi hodně práce a byl trochu smotaný. Takže Yukiovi neodpověděl ani na otázku o té věci. To ale bylo docela jedno, nebylo to určitě až tak důležité aby o tom musel Yukio vědět. "V divizi..." Chtěl začít mluvit ale náhle se zastavil protože kapitán byl na odchodu. "Jasně, já jdu zatím do divize zkontrolovat základní věci." Řekl a odešel směrem do jedenáctky přes dvanáctku. Po cestě potkal svého podkapitána. "Fuku-taichou, co tady děláte, máte si pospíšit támhle na nádvoří a vlastně hned potom do té řídící místnosti. Čekají na ty vědce. Měl by jste si pospíšit." Řekl mu a pomalými kroky odešel do divize. "Tak nashle." Pověděl a mavl rukou.

Shizuro

Jeee nazdar. Tebe jsem taky dlouho neviděl. odvětil jsem Yukiovy, ale jak mi řekl o té místnosti a spatřil jsem polohu. Zmizel mi úsměv ze rtů. Co?! Cože?!!!? Já si to celé obcházel!!? byl jsem naštvaný, co naštvaný zase jsem prostě zabloudil a došel jsem tou nejdelší cestou. Díky moc. řekl jsem Yukiovy a šel jsem do té oné místnosti. No tak jsme tady. Nesu vám i ty vědce. řekl jsem a ukázal jsem na ně s tím jejich harampádím co sebou tahali.

Sakura
Dříve, než si stihla kapitánka vychutnat šumák vtrhli do místnosti Ryuuka a Mya. Ryuuka-kun! Myo! jen jsem vykřikla Konečně jste zpátky! zvolala jsem znovu a přiblížila se k oběma Ještě se vším počkejme, Sei-sama potřebuje své menu. zašeptala jsem a usmála se na Ryuuku

Haruka
Nakonec přišel i poslední člen výpravy. Ahoj, Shizuro-kun. pozdravila jsem, ale pak jsem propadla ve vřelý úsměv, protože konečně dorazili i vědci, které jsme tak potřebovali Výborně! Pojďme rychle všichni dovnitř! zvolala jsem

Myamoto Usagi

Otočila jsem se Ryuuku, když vešel. Je vlatsně fascinující, že se nám podařilo ten stroj dostat až sem v jednom kuse... Napadlo se, když jsem si vzpomněla na závěrečný kousek kapitána 11.divize. Aspon s tím nezakopl a nespadl..... Obrátila jsem se zpět na Sakuru. Myslím, že tohle je trochu důležitější než so-taichou menu.....ale kdybych si měla zvolit mezi trhlinou a abstákem Sei-sama po šumáku.........bylo by to těsné...... Čekala jsem tedy, až bude kapitánka spokojena, ale to neznamenalo, že u toho musím mlčet. Ten stroj je před vchodem a za chvilku by měli dorazit i ti vědci, takže co ještě potřebuješ?

Shizuro

Aspoň milé přivítání tady bylo, pořád mě žralo to, že jsem to jako blbec obcházel. Ahoj. odvětil jsem Haruce a vstoupili jsme s vědci do místnosti. Otočil jsem se na vědce. Myslím, že už můžete začít vysvětlovat co jste našli a vlastně způsobili. řekl jsem klidným hlasem. Viděl jsem, že Ryuuka tu byl taky a kapitánka Myamoto taktéž. Taky tu byla vrchní kapitánka, kterou už jsem taky pěknou dobu neviděl.

Sei

si nevšímala ničeho kolem sebe. Jakmile uviděla šumák, nic jiného ji nezajímalo. Dala si ho do pusy a vychutnávala si ten pocit, jak jí bublal na jazyku a štípal... Nakonec se zase vrátila do reality a uviděla, že se tady najendou sešlo nějak moc lidí! Možná jí šla trochu šumáková pěna od pusy, když pronesla.
"Nazdar děcka! Tak co, připraveni zachránit svět?!" Ona byla. Měla šumák... teď už byla připravena na cokoli.

Vědci

se nesměle ve vláčkovém útvaru naštosovali dovnitř. Koukali se po sofistikovaném nádobíčku okolo sebe a bylo jim na očích vidět vzrůstající nadšení a šílené jiskřičky, jaké člověk jinde než u vědců neuvidí. Identifikovali Sakuru jako odbornici a nejdříve nesměle, ale potom stále nadšeněji jí začali vysvětlovat princip svého přístroje a jaký zdroj by na něj byl potřeba.

Sakura
Aktivita Sei-sama po naplnění šumákovou bombou byla vskutku pozoruhodná. Ale naštěstí v té době začali vysvětlovat princip přístroje, takže jsem předpokládala, že aktivita Sei-sama trochu ustane. Když jsem doposlouchala, tak už už jsem se chystala něco říct, když vtom... zazněla vysílačka Slyšíme se?! Satoshi!!! vykřikla jsem

Ryuuka Hosentsu

Chvíli jsem stál v místnosti a říkal si, kde se ten Shizuro asi toulá, když v tom se objevil i s Harukou ve dveřích. Na Sakuřin pozdrav a úsměv, jsem jen odvětil. "Ahoj, taky tě rád vidím, jo jasně počkáme." A mírně se zasmál, pak už začali s vědci něco dělat. "Zachránit svět? Tímhle grilem? Kam se poděly staré způsoby.." Pomyslel jsem si a zahleděl se na činnost vědců. Když se chystala Sakura něco říct, tak se ozval někdo z vysílačky, byl to kapitán Satoshi. Přistoupil jsem k Sakuře a sebral jí vysílačku. "Zatím pracuj na tom přístroji, já si vyslechnu, co nám kapitán chce, když už se konečně ozval." Pronesl jsem k Sakuře potichu a přiložil si vysílačku k uchu. "Ehm ehm, haló?" Pověděl jsem přiblble, vypadalo to doopravdy divně a vlastně i debilně. "Klid, dělám si srandu, kapitáne, slyšíte mě? Tak, nějaké pěkné novinky, které nás potěší?"

Satoshi
Ozval se mi jako první Ryuuka Asi si nemůžu vybírat, co...? pomyslel jsem si Vzhledem k tomu, že mám v jedné ruce osud Hueco Mundo a ve druhé vysílačku, tak nemám čas na vtípky, ani na zdržování. začal jsem narychlo Takže přebírám velení nad celou misí, první mi rychle shrňte co jste zjistili vy. Na naší straně je to ve stádiu pokusů. přikázal jsem

Ryuuka Hosentsu

Kapitán to vzal docela rychle, ten asi neměl náladu jako so-taichou. "Chce tomu tady velet, když je na druhém konci světa? Navíc jen se shrnutými detaily? No to je jedno, když si tak věří.." Pomyslel jsem si a odkašlal si. "Fajn, takže. Bezpečně jsme do Seireitei donesli přístroj, spolu s vědci, kteří jej vytvořili, který údajně dokáže otevírat a zavírat trhliny s kterými, jak nejspíše víte, máme takový problém. Je velký a těžký jako kráva, nyní ho Sakura a ostatní analyzují, aby k tomu mohli vyrobit příslušný zdroj. Nějaké další otázky?" Pronesl jsem do vysílačky a čekal na odpověď. Chtěl jsem říct -přepínám-, ale kapitán 12. divize opravdu neměl náladu na vtipky.

Myamoto Usagi

Sledovala jsem vědce, kteří vypadali jako by prožívali druhé Vánoce, ani jsem se jim nedivila. Snažila jsem se poslouchat jejich rozhovor, ale pak se ozval Satoshi. Komunikaci s ním začal impulsivní kapitán 11. divize. Rychle jsem přistoupila k němu, abych to mohla doplnit. Přesněji řečeno, je to přístroj, který by měl být schopen uzavřít trhliny a to naráz. Navíc se do Seireitei vrátilo několik pohřešovaných shinigami. Mezi nimi také Akio Ukitake a so-taichou. Přidala jsem pár informací a čekala jsem na odpověd. Čím více toho bude vedět tím lépe....a možná s ním Sei-sama bude chtít taky mluvit.....

Satoshi
Vyslechl jsem Ryuuku a jenom jsem zareagoval během jeho monologu Jeho váha mě absolutně nezajímá, hlavní je funkčnost. arogantně jsem odpověděl na nadbytečnost informací Ale když na tom pracuje Sakura, mělo by to být velmi brzo. pak se ozvala Mya, takže opět zde byl scientifikovaný názor Takže se vrátili i ti dva. No ti mají tvrdý kořínek. jenom jsem poznamenal Podejte mi poté zprávy o tom, jak skončí analýza přístroje.

Sei byla ráda, že slyší Satoshiho. Že má v ruce osud Hueca Munda, to bylo znepokojivé, ale nijak zvlášť ji to nepřekvapilo. To byl prostě Satoshi... Zatím se do rozhovoru nemíchala. Vědeckým věcem rozuměla tak nějak napůl, takže usoudila, že zatím nemá cenu se do toho míchat.
Na drát se ovšem dostal jeden z vědců.
"Můžeme vám poslat parametry toho přístroje..." navrhl a už Sakuře podával nosič, na kterém bylo vše potřebné.

Muraki (v Huecu Mundu)

si pro sebe přikývl. To, že i v Soul Society měli nějaký přístroj, který by měl sloužit jejich účelu, ho celkem překvapilo. Zachrochtnul si trochu smíchem... měl dojem, že poznával ten hlas, který se tam z pozadí ozýval. V hlavě už si propočítával, jaký dosah by mělo vysílání ne z jednoho ale ze svou přístrojů. No, rozhodně tak budou mít větší šanci zavřít všechny trhliny. Pokud budou dost rychlí a pokud budou stroje kompatibilní...

Satoshi
Když se mi ozvala nějaká schopná osoba byl jsem konečně trochu potěšen. Výborně, tohle se bude hodit. odvětil jsem Jeden z mých kolegů se tady nad tím rozplývá, takže čím dřív, tím líp.

Sakura
Už jsem byla velmi blízko ke kompletní analýze toho, co všechno na vytvoření zdroje budeme potřebovat a pak mi předal jeden z vědců parametry, které jsem měla předat Satoshimu a rozhodla jsem se, že tohle je důležitější a tak jsem začala s přenosem.

Myamoto Usagi

Připadla jsem si trochu neužitečná, ale tolik mě to netrápilo. Postávala jsem a pozorně vše poslouchala a když Satoshimu posílali parametry přístroje neodolala jsem se nezeptat. Satoshi-taichou, jak jste pokročili v Huecu Mundu vy? Řekla jsem do vysílačky a pak jsem ustoupila, aby měli vědci a Sakura dost prostroru. Odpověd uslyším tak jako tak....tedy když nějak odpoví... Odcouvala jsem až k Sei-sama. Když vědci dělají svou práci...mohla bych dělat taky trochu tu svou........ Napadlo mě a s úsměvem jsem se otočila ke kapitánce. Určitě jsme všichni rádi, že jste zase s námi. Kde jste vůbec byla so-taichou? A je pravda, že jste bojovala s kapitánem 13.divize? Překřížila jsem si ruce a se stále lehkým úsměvem čekala.

Muraki (v Huecu Mundu)

přijímal data a pro sebe si zase kýval.
"No, nepřekvapuje mě to... Oni mají lepší prostředky, ale princip je stejný..." mumlal napůl k Satoshimu. "Nebude těžké vysílat zároveň. Silné to bude dost, teď jen čím to budeme rozšiřovat po světě lidí... Hej, Yamato, dejte dohromady nějaký zařízení a pošlete s tím někoho do světa lidí... jestli můžete..." naklonil se k Satoshimu a poslední větu do ní křikl.

Plešatějící vědec

"Muraki..." procedil mezi zuby. Vypadalo to, že mezi těmito dvěma vědci vládlo jakési napětí... jistě to byla, ehm, přátelská rivalita! Nicméně Yamato, jak se zřejmě jmenoval, uznal, že je to dobrý nápad, i když přišel od jeho nemilého kolegy. Ovšem moc se neorientoval v laboratoři, takže nejspíš bude potřebovat Sakuřinu pomoc. Výroba by ale neměla zabrat více než pár minut... na nic přesnějšího stejně nebyl čas.

Sei

"Éééé... jo," odpověděla Usagi. Málem už si na to ani sama nepamatovala, tak se jí to zdálo dávno po tom všem, co se stalo. "Naštěstí se nám podařilo se dostat do světa lidí, kde se Akio uklidnil. No, to odpovídá na tvou první otázku..." dodala.