13. divize

Suki Taiketo

Suki se otočila na Hitsuta, který jí mezitím dostihnul. "Jste hrozní darebáci.. To jste vůbec neměli dělat v takovou vážnou dobu." hlesla Suki. Už to však nebylo rázným ani uraženým hlasem, teď se usmívala. "No, tady už moc nejde o srandu. Já předpokládám, že když jsme minule tak dobře spolupracovali a nebyl žádný zásadní problém, tak teď to bude taky tak. Navíc Kyouhei-san mě předtím zachránil.." dořekla na vysvětlenou a čekala než se dveře otevřou. V hlavě jí stále běžel text písně, kterou si broukal Kyouhei. Možna i proto měla stále veselý výraz...

Yoshiro

Musel se hodně držet, aby nespadl k zemi nebo se neplácl přes čelo. Ale zvládl to a jenom nad tím mávl rukou. No, každý byl nějaký. Yoshiro se otočil a vyrazil směrem ke 4. divizi. "Tak pojďte, slečny..Jdeme pro doktora.." Sice se mu za Genmou opravdu nechtělo, ale musel. Navíc, bez medika v týmu by to nemuselo dopadnout moc dobře, takže tu zřejmě jiné východisko opravdu nebylo.

Yaoi fanynky

"Rozkaz, kapitáne!" pronesly v unizónu a spolu s Yoshirem se vydaly ke čtvrté divizi. Sice zpočátku bylo jejich postavení předpisové a každý důstojník by je pochválil, časem se to však zvrhlo ve formaci "babinec tři metry za kapitánem". Yoshiro si vyslechl věci, o jakých se mu ani nesnilo. A on byl rád, že se mu o nich nesnilo! S tím byl ale teď nejspíš konec, bohužel.

Suki Taiketo

Společně s Hitsutem vešla do prádelny a se zájmem pozorovala Kyouheie. Byl to zajímavý pohled a dokonce to vypadalo, že si to praní snad užívá!
"Ano, doslova osud!" zasmála se vesele. "Ne, popravdě je to jinak.. Na obranu Seireitei budou vytvořeny týmy a můj kapitán se rozhodl, že jeden z nich bych snad byla schopná vést.. A já bych byla moc ráda, kdyby si v mém byl." pousmála se a s očekáváním na něj koukala svýma kaštanovýma očima. Suki doufala, že nebude mít nic proti..

Nedalo se poznat, jestli má Kyouhei něco proti, každopádně byl v šoku. Aspoň na chvíli.
"No... tož jestli to jsou rozkazy! Teda samozřejmě i jestli to nejsou rozkazy! A tady Hitsuto-san je s námi taky? Ha! Kapitán už by byl zase hrdý!" vychrlil ze sebe a urychleně vstával a sbíral své prádlo.

Hiboru Baru

dorazila bez dechu do kasáren. Ovšem hned jí bylo jasné, že kapitán tam není, nikde necítila jeho reiatsu. V jeho kanceláři to hrozně smrdělo po chlastu... Baru byla upříně šokovaná. Chvíli tu není a ceá divize zvlčí! Nějakého nejbližšího člena divize se zeptala na to, jak se věci mají, a kde je kapitán. To, co slyšela, ji nepotěšilo. Vypadalo to, že velení divizím je teď centralizované a všichni silnější důstojníci vytvářejí jakési elitní týmy na obranu proti Reimei. A kapitán... byl pryč. Možná na něj dokonce byla vypsaná odměna, ale to člen nevěděl jistě. Fajn... Baru sotva přišla, neměla tušení, co dělat, a otravovat vrchní kapitánku asi nebyl nejlepší nápad. Takže bylo jen jedno další místo, kam zamířit, aby si udělala ve všem jasno. Vydala se do kasáren třetí divize.

Suki Taiketo

S úsměvem Suki pohlédla na oba členy JEJÍHO týmu. Ona měla tým?! Nemohla tomu uvěřit! Poprvé měla něco důležitého ve svých rukou. No, nebylo to tak úplně poprvé, ale poprvé měla vést tým.. Suki byla doslova nadšená a dalo se říct, že už teď cítila, jak je napnutá a nejraději by hned něco dělala. Moc chtěla kapitánovi Yasumarovi dokázat, že je schopná a může jí důvěřovat.
Myšlenky na Akia, který byly zatím všudypřítomné se pomalu vytrácely. Nebylo by to tím, že by snad její city ochladly, nebo se nějakým způsobem rapidně změnily. Zmizel z jejich očí a jak se říká..Sejde z očí, sejde z mysli.. Pořad měla "složku" Akio podvědomě uloženou v hlavě a ona vystražně "blíkala" vždy, když na něj pomyslela. Možná, to pro Suki teď bylo lepší, jen by jí to odvádělo od aktuálního úkolu.
Po chvilce zamyšlení, kdy na se na ně sice dívala, ale byl to takový pohled spíš skrz ně, si promnula spánky a pokračovala.
"Chybí nám poslední člen, který budu přidělen.. Zatím také nemám přesné rozkazy o jakou část Seireitei se budeme starat, takže klid Kyouheii." usmála se po tom, co viděla jak lehce panikaří a sbírá prádlo.

Suki trpělivě a dokonce s milým úsměvem čekala, než si Kyouhei přerovná prádlo a vezme vše potřebné, i když ho místo toho měla chuť popohánět. Pak jako mávnutím proutku nasadila vážný výraz, který byl proto tuto situaci vhodnější. Stáhla si rychlým pohybem své dlouhé hnědé vlasy do copu, aby jí při případné šarvátce nezavázely a spěšně zkontrolovala obsah své taštičky, kterou nosila stále kolem pravého ramene. Měla štěstí, že byla tak pořádná a pořád se v ní nacházelo to nejnutnější.. Nějaké ty obvazy a tak dále..
"Myslím, že bychom měli vyrazit ven z kasáren. Přeci jenom je hodně pravděpodobné, že mě poslední člen bude shánět v kasárnách 6.divize.." hlesla s lehce velitelským tonem, který byl pro Suki trochu nezvyklý. Následně bez dalších zbytečných řečí vyrazila ven z prádelny..

Jeemusu Ginsei

Se konečně objeví v kasárnách 13. divize. Rozhlédne se. Neví kde jí hledat, ale kancelář kapitána bude nejlepší místo kde začít. Svírajíce složky dojde až ke kenaceláři a zaklepe. Zevnitř se ozývá jen ticho. Pak si výimne nějaké dívky co vyšla ze vzdálených dveří. Hej dívko prosímtě někoho hledám. Nevíš kde najdu někoho kompetentního.

Suki Taiketo

Se zamyšlením vyšla z prádelny, přičemž očekávala, že jí Hitsuto i Kyouhei budou následovat. Ještě stále nevěděla, kde se mají vydat a jakou část Seireitei bránit.. Kapitán Yasumaru však říkal, že jim dá vědět. Tak Suki doufala, že se nepřeslechla.
Jen co vzhlédla od brašničky, kterou zrovna zapínala po důkladné kontrole všech potřebných léků a obvazů, oslovil ji nějaký muž.
Pozvedla lehce udiveně obočí nad oslovením "Hej dívko.." a odpověděla. "Záleží na tom, jak moc kompetentní osobu hledáš. Moc ti toho neřeknu, jsem totiž podkapitánka 6.divize. Takže, co se děje a kde se nacházejí osoby 13. divize nevím. Jen to, že kapitán je mimo.." dořekla a lehce se pousmála.
Suki rozhodně vypadala na člověka, který se právě chystá do boje, nebo v jejím případě něco bránit. Dlouhé kaštanové vlasy měla stáhnuté červenou stuhou, přičemž na jedné straně jí kolem tváře splýval zatočený pramen vlasů, který nezbedně vyklouzl ze svého zajetí. U pasu jí viselo zanpakuto, na jehož rukojeti spočívala pravá ruka. Kolem rameno taštička s červeným křížem, což dokazovalo to, že v ní budou nejspíše léky a v první řadě neohrožený bojovný výraz ve tváři, který se nedal přehlédnout..

Ginsei

Zastaví se před tou lepou děvou vyzbrojenou až po uši zdravotnickým materiálem. Podkapitánka 6. divize Suki Taiketo? Jestli ano, pak se tedy omlouvám za svůj pozdrav a hlásím se k vašemu obranému týmu. Nahodí úsměv v kterém je jistá energie mládí, nespoutanost jeho rockového ducha a klukovské lumpárny.

Suki Taiketo

Se zamyšlením ho rychle a "hlavně nenápadně" prohlédla od hlavy až k patě. Po chvíli, kdy jí v očích hrálo nespočet emocí, se zaculila. "Ano, to jsem já.. Tak to mě velice těší.." řekla mile, ale jelikož neznala jeho jméno, nemohla ho oslovit adekvátním způsobem. "A vaše ctěné jméno?" zakřenila se a pohlédla na to, co svíral v rukou. Byly to nějaké složky.. Že by rozkazy?

Ginsei

Eh omluvte mou nezdvořilost. Jeemusu Ginsei jméno mé. Usměje se. Tady vám mám předat složku s rozkazy. Podá jí Suki. Moc jsem je nepročítal, takže co plánujeme dělat velitelko? Zazubí se.

Hitsuto

stál jsem a sledoval jsem tu energičnost se kterou ten chlápek přišel a nenápadně jsem se přiklonil ke Kyouheiovi "Kyouhei-san, myslíte si že aspoň pije ? jestli ne tak to ho asi nebudu mít rád" zašeptal jsem a nenápadně se zasmál.
"Co to je za týpka ? vypadá že je nějak moc energickej ... takový lidi bejvaj moc ukecaný a otravný" pomyslel jsem si a dál jsem stál a prohlížel si toho chlapa.

Suki Taiketo

Samozřejmě, že Ginsei nebyl jediný, koho Suki svým ostřížím zrakem pozorovala. Po očku se koukala i na ty dva darebáky, co zřídili Akiovi kancelář. Hitsuto se zatím tvařil trošku podezřele a něco si tam šuškali s Kyouheiem. Suki to sice trochu připomínalo malé děti a měla pár jízlivých poznámek na jazyce. S lehkým přemáháním je raději "spolkla" v jejím zájmu přece bylo, aby spolu vycházeli...
"Těší mě Ginseii.." pousmála se Suki a převzala složky, pak pokračovala s lehkým úculem dál. "No, plánujeme bránit Seireitei." zasmála se a pak už se s vážným výrazem začetla do papíru a s napětím očekávala jaké místo jim bylo určeno..

Ginsei

Jo to mě docela napadlo. Mrkne na ní. Otázkou je kde budeme bránit. Zůstane stát a čeká na rozkazy.

Kyouhei

"No já bych řekl, že je to jasná násoska!" mínil Kyouhei po tom, co Ginseie prozkoumal okem odborníka. Ginsei mu přišel jako sympaťák, i když možná až moc hlučný. Většinou byl Kyouhei nejhlučnější v okolí, takže nebyl zvyklý na jiné uřvané lidi.

V dopise stálo, že vám byla přidělena oblast kolem severní brány.

Suki Taiketo

Bedlivě si přečetla vše, co se v dopise nacházelo. Pak ho úhledně složila a vložila do taštičky, která jí visela kolem pravého ramena. "Takže nám bylo přiděla oblast kolem severní brány.. Až na místě vám rozdělím úkoly... Není nač čekat, jdeme!" pousmála se Suki energicky a odešla tím směrem..

Ginsei

Hááá Severní brána, to vrací zpět zapomenuté vzpomínky. Zatváří se mírně nostalgicky a pak bezeslov pokračuje za Suki.

Hitsuto

po tom co jsme se s Kyouheiem dobavili jsem ještě chvíli sledoval Ginseie a když Suki zavelela tak jsem jen kývnul hlavou a bez váhání jsem vyrazil za ní.
"Snad bude aspoň cestou ticho" řekl jsem si a díval jsem se po okolí.