Hiroshiho statek

Tomisura Raiden

Jo, vypadalo to, že zálohu doopravdy měl. Tentokrát něco sežral a to bylo pro Raidena, díky zkušenosti s Hidekim, kterého Hideyoshiho látka donutila k explozi, jasným signálem, že se měl klidit. Sám se odshunpoval do větší vzdálenosti směrem dozadu, jediný problém byl, že to neumělo jeho Kido, které skrývalo poměrně dost energie. Asi by měl přestat vytvářet tak velké věci. Každopádně, problémem bylo, že to všechno vybuchlo. Raiden se na chvíli ocitl nejspíše v naprosté tmě. Nezbývalo mu než vyčarovat světlo nové, tentokrát raději menší a začal pozorovat jaké škody napáchal. Nejprve prohlédl strop, byl by nerad, kdyby se začal propadat, to by mohl být problém i pro něho. Problém byl, že teď nevěděl jestli jde vůbec správně. Pokud se tedy objevil nějaký zával, musel ho odstranit tak, aby nezpůsobil další. "Nesnáším výbušné sebevrahy," bručel si u toho otráveně. A popravdě taky nechápal, proč do vězení vedla takto dlouhá chodba.

Tomisura Raiden

Výborně, od kapitána ke kriminalistovi a teď ještě ke krtkovi. Raiden, jak se zdálo střídal tohoto dne všechny profese, které mohl. Navíc to vypadalo, že si brzy bude muset zahrát i na stopovacího psa, aby chudinku Shinigami vystopoval. Každopádně, odhrabování sutin a podobně šlo dost lehko, protože ty, které nemohli ohrozit další zřícení prostě odpařil nějakým lehkým a primitivním Kidem, případně jen svým Reiatsu. "Raidene, Raidene... dej si pak na stůl cedulku Raiden Stavitel - práce všeho druhu," zanotoval si pro sebe, protože u něj samozřejmě nikdo nebyl a proklouzl uvolněným prostorem dál...

>>> Karakura - věznice Reimei

Kaneyama Sayuri

Výraz zděšení se v jejích očích o mnoho více prohloubil, když se dozvěděla o Genmovi. Ale Seireitei.. to je bezpečné místo. Tam... ho vyléčí. Kapitán Stein ho vyléčí, pomyslela si. Ještě chvíli byla vyděšená, ale pozvolna se uklidňovala. Lehounce pokývla hlavou. "Hm."
Před ní přistála židle. Proč? Tázavě vzhlédla k bělovlasému kapitánovi. Pak zpět na židly, jako by jí nedůvěřovala. Jako by čekala, že až si sedne, tak se s ní propadne zem a ta... no, to ani nechtějte vědět. "Kdy-když to říkáte..." špitla a přeci se odhodlala k tomu se posadit. Na pohodě jí to ovšem nepřidalo, poněvač pořád byla tam, kde byla.
Shlížela na své sepnuté ruce v klíně, hned na to sebou škubla, když se do ticha ozval opět Yoshiro. Z prvu nemohla popadnou slova, jako by snad ani vlastní jméno neznala. "Ka-ka... Kaneyama Sayuri..." Stáhla hlavu víc k ramenům. "Sayuri," zopakovala jméno, které předtím nějak spolkla.
"Pro-pro-promiňte, kapitáne..." ozvala se nejistě. Už nemohla jen tak v tichu sedět a nic nedělat. Vyvolávalo to v ní hrůzu. "O... co tu šlo? Proč nás... zajali?" tázala se a při tom nenápadně kapitána sledovala. Doufala, že se nezeptala na něco špatného, to opravdu nechtěla.

"Sayuri, dobře. Už to snad nezapomenu," zasmál se a poškrábal se vzadu na hlavě. Když se Sayuri zeptala, proč je Reimei zajali, Yoshiro jen pokrčil rameny. "Kdo ví? Oni si vždycky našli nějaké zvrácené důvody pro svoje akce. Nejpravděpodobnější vysvětlení je asi to, že z vás chtěli dostat nějaké informace. Snažili se o to?" zeptal se na konec Yoshiro dívky ze čtvrté divize mezitím, co vstával od jedné z mrtvol. Nikdo z nich u sebe neměl nic důležitého. Ale to nevadilo, informací už měli dost. Rozhodně by měly stačit k tomu, aby dokázali najít to dítě, které všichni nazývají Hiroshiho nástupcem.

Tomisura Raiden
>>> Karakura

Raiden s Ib kopli nejspíše do vrtule, protože se vrátili zpět poměrně brzo. Když se dostali do hlavních prostor budovy, překročil Raiden pár mrtvol v řadě a vyhledal Yoshira a Sayuri. "Jsme zpátky, tohle je Ib, je od Hikaka z divize," představil slečnu, co byla s ním a pak představil je: "Sayuri znáš a tohle je ten kadeřník, co je vlastně knihovník, který je ve skutečnosti novinář - Kapitán 9. divize - Yoshiro. Přišli jste tu na něco?" zeptal se prozměnu jích a pak se podíval na ty dvě holky. Pomalu pohnul zanpakuto a otevřel Senkaimon. "Asi byste se měli vydat do Seireitei na ošetření, bude to pro vás asi to nejlepší," doporučil jím a pokynul k otevřené bráně. Nechtěl jim to dávat jako rozkaz, přeci jen to nebyl úplně jeho styl, ale s Yoshirem měli ještě práci, která byla pro trochu silnější třídy. Pohledem se střetnul s Yoshirovým, jestli s tím souhlasil?

Sayuri ani nestihla odpovědět a Raiden s černovlasou dívkou za zády se objevil ve dveřích. Když Raiden dost pochybně představil Yoshira, jen zamával a nervózně se usmál. "Kadeřník? Proč kadeřník?" řekl si ještě pro sebe. Nechápal to. Ale to bylo vedlejší.
"Nic jsem nenašel, ale to nevadí. Informací máme už tak dost a měly by nám stačit k tomu, aby nás dovedly, kam chceme."
Když Raiden otevřel Senkaimon, Yoshiro jen souhlasně přikývl. Byl to dobrý nápad. Obě dívky si určitě v posledních hodinách prožily dost utrpení a nebyl důvod k tomu, aby je kapitáni hnali do nějakých dalších extrémů.
"Souhlasím, měly byste se nechat ošetřit a trochu si odpočinout," řekl ještě nahlas.

Tomisura Raiden

Když se Yoshiro překvapivě zeptal na to, proč kadeřník, Raiden si trochu povzdechl a ukázal na jeho vlasy, které byly pro Yoshira jak druhá manželka. A mohl to zapírat jak chtěl, kapitán 8. divize měl stále spoustu známých ve druhé divize a dokázal z nich dostat spoustu věcí ze sledovaček. Ale to bylo nyní vedlejší. Doufal, že holky nebudou chtít zůstat s nimi. Formuláře o odpaření nižších hodností Shinigami byly neuvěřitelné nudné a navíc... Raiden nechtěl odpařovat podřízené! Ale v boji k tomu mohlo dojít.
"Tudíž, co uděláme s tímhle domem? Necháme sem poslat hlídku, ať to tu prohledá i s tunely a pak to přetvoříme na naše sídlo?" navrhl například. Docela by se hodilo mít i sídlo v reálném světe.

"Myslím, že kapitán stejně nařídí, aby sem poslali jednotku, která to tu celé zničí. Po tom, co to tu prohledají, samozřejmě." Byla to ale celkem škoda. Barák to byl celkem pěkný. Ale čert to vem. Na tohle nebyl čas. Museli teď najít osobu, která mohla znamenat potencionální konec Seireitei tak, jak ho znali, pokud se dostane do špatných rukou. "Musíme si pospíšit, Raidene," upozornil Yoshiro a narovnal si u toho svého červeného motýlka s bílými puntíky ().

Stále mlčky nasledovala kapitána, až sa konečne dostali von. Pozrela sa okolo seba. Hm, takže tu v okolí určite nebola. Kráčala stále za ním až sa dostali do nejakej budovy. Zarazene sa pozrela okolo seba, ale radšej to nekomentovala, len sa radšej pozrela priamo pred seba a tvárila sa, že tie mŕtvoly na zemi nikdy nevidela. Zastavili sa u dvoch osôb. Jedna z nich bola Sayuri, aspoň teraz ju konečne mohla vidieť. Len sa na ňu dívala a nevedela, čo by povedala. Poškriabala sa len vo vlasoch a potom sa pozrela na druhú osobu. Ďalší kapitán a pritom ich zase toľko nebolo. Len sa trošku uklonila a pozrela sa potom na zem, pretože obaja kapitáni začali spolu viesť rozhovor na.. kapitánskej úrovni. Ako to inak nazvať. Dívala sa na zem a jemne si hladila ruky, ktoré mala schované za chrbtom. Keď sa teda rozhodli, že ich odtiaľto pošlú preč, nevedela či má byť rada alebo sa cítiť ešte viac mizerne, než sa cítila. Avšak prikývla a poslušne kráčala avšak ešte sa zastavila.
"Ďakujem za...za záchranu. Tešilo ma, kapitáni." povedala a dívala sa pritom striedavo na oboch kapitánov bez najmenšieho náznaku úsmevu. Jej hlas síce znel tentokrát viac zničenejšie než chladne, ale snažila sa, aby jej slová nezobrali nejako zle. Pozrela sa potom na Sayuri, keďže keby nepovedala, že je aj ona tam, tak by tam asi strávila večnosť. Nakoniec sa teda odobrala preč, aby ich už nezdržovala.

Tomisura Raiden

"Jo, nejspíše tu z toho zbude jen další kráter, co se dá dělat," povzdechl si trochu, když si vzpomněl na dědulu, který teď šéfoval Seireitei. Nebyl úplně špatný, jako například Izanagi, ale nebyl ani nejlepší jako třeba Sei. Rozhodně by Babču viděl na jejím bývalém postu raději. Ale na to byl asi moc malý pán, aby to rozhodl. Jedině, že by vykuchal 46tku a možná i nultou a pak by se mu podařilo řídit celé dění ve společenství duší. Ale na to byl moc Raiden, aby to udělal. Yoshiro si upravil motýlka, Raiden si upravil Haori, vlasy, oděv a tak dál, aby reprezentoval svojí uniformu, alespoň pro jednou a promluvil k odcházejícími dívkami: "Děkujeme za pomoc, příště bude vaše návštěva v tomto světě určitě lepší, šťastnou cestu do Seireitei a dejte si čaj na můj účet," popřál jim a jakmile se brána Senkai zavřela, otočil se k Yoshirovi s vážným výrazem: "Náš cíl?" zeptal se ho prostě, aby věděl směr cesty.

Poté, co se za dívkami zavřela brána, si Yoshiro trochu oddychl. Záchrana se totiž podařila celkem bez problémů a díky tomu mu spadl celkem velký kámen ze srdce. Napravil totiž to, že Sayuri spustil z očí.
Když se Raiden zeptal, kde je jejich cíl, Yoshiro se pokusil vzpomenout si přesně na Kenova slova. Mluvil o nějaké škola. Možná si to měl napsat, meh. Kolik škol mohli mít v Karakuře? Hodně určitě ne.
"Musíme do školy," řekl nakonec tupě a podíval se na Raidena omluvným pohledem. "Nejsem si sice jistej, jestli tam touto dobou někdo bude, ale můžeme se tam aspoň porozhlédnout a zkusit najít nějaké stopy reiatsu. Nebo tak něco," navrhl. Počkal na to, jestli s ním bude kapitán osmé divize souhlasit, a poté se shunpem vydal směrem do města.

> Karakura

Tomisura Raiden

"Do školy?" zamrkal trochu a povzdechl si. Znal tyhle školy, byly plné řvoucích paviánů a sebevražedných šílenců. Každopádně nedalo se nic dělat, museli do školy, jen nevěděl, jestli byla ještě doba na školu nebo tak. Ale třeba tam mohli najít něco zajímavého, například v záznamech o studentech a tak. Možná udělal něco podivného, což by je mohlo přivést na stopu. Jo a nebo taky jeho Reiatsu jak doplnil jeho kolega. Přikývl na to a začal shunpovat společně s Yoshirem směr Karakura.

>>> Karakura