Hiroshiho statek

Hiroshi jenom nepatrně přikývl a tuto událost přešel bez sebemenšího zájmu. Pokračoval tím co začal. "Kapitáni jsou již zaměstnaní, teď to bude již záležet pouze na nás." V tom okamžiku, kdy dokončil větu se otevřely dveře. Teplota v místnosti se okamžitě snížila minimálně o deset stupňů. Do místnosti vstoupila tato dívka. Na to okamžitě reagoval Yuki. "Ale, ale... koho nám to vítr přináší?" Přivítal svým flegmaticky, přesto tentokrát ironicky stavěným hlasem dívku. Asura si v tu chvíli sedl vedle Newerminda. Hiroshi letmo přehlédl stůl až postupně došel k dívce. "Vítejte, Mayumi-dono." Hlesl ledovým hlasem, který by zmrazil i srdce ledové královny. "Hiroshi - sama, na váš rozkaz už jsou ve městě." Opáčila roztomilým hlasem, o kterém by si leckdo myslel, že patří dítěti. Hiroshi se protentokrát mírně usmál, avšak né tolik znatelně, jeho koutky se pohnuly v řádech milimetrů. "Kolik jich je ve městě?" Opáčí otázkou směrem k dívence. "Už ani nevím, snad kolem jednoho sta." Odhadla dívenka počet něčeho nejmenovaného, co si nedokázal Newermind dosadit.

Newermind Irenami
Nahol sa k Asurovi a šepotom sa ho opýtal: "Kto to je ? A o čom hovoria ? A aký kapitáni sú tu ?

Asura mu neodpověděl, mezitím zmizela dívka i dva muži, kteří přišli s Hiroshim, místnost teď byla poloprázdná.


Rei ->
Brána se otevřela a vy jste vyšli do prostoru, který zahrnoval jakousi louku s domkem na kopci. Už hned od začátku si cítila přítomnost velmi silné bariéry, která okolo byla. Směřovali jste k domu.

T.T.

Lúka by mohla byť za normálnych okolností nádherná, ak by bolo neskoré babie leto, tráva by bola ešte sýto zelená a nad hlavou by bezstarostne poletovali oblaky. Dnešok bol však zamračený a zdalo sa, že sa schyľuje k akejsi búrke, pretože jesenné slnko bolo už aj beztak za sivastou oponou oblohy. Teraz už bolo len otázne, či tá tiaha bola kvôli tomuto, alebo kvôli bariére obklopujúcej celé okolie. Toto miesto by nenašla, nech sa snaží akokoľvek. Očividne to bola minimálne kapitánska úroveň kido... Možno inými technikami, ale to by musela poznať podstatu bariéry samotnej. Mlčky s úsmevom kráčala smerom k domu, kam ju obaja muži viedli.
"Predpokladám, že pracujete pre Suyrouchiho-san? Dúfala som, že si ma všimnete. Viem, aké problematické je vás nájsť." Odvetí mimovoľne a s pokojnou dušou kráča.

Pomalu jste došli k domu. Shinigami nenechal skrytou otázku nezodpovězenou. "Kdybychom pracovali pro Seireitei, byla by jste již mrtvá." Následně otevře bílé dveře, které rozprostře velkou místnost obsahující zhruba deset stolů, na niž se nachází artefakty promítající aktuální dění v různých lokalitách v Seireitei, tak i v reálném světě.

Pravdepodobne nevedia, s kým tu majú dočinenia... alebo sú len príliš sebavedomí. Jedinou otázkou však ostávalo, či sú takí sebavedomí oprávnene. Keď ešte bola mladšia a chodila na Akadémiu, každý sa jej bál... nie, že by to bolo inak dnes... dnes je to však absolútne prirodzený rešpekt. Vtedy si rešpekt ešte len vydobýjať musela. Meno rodu Takagashi malo silnú moc, aj keď neustále slabla vďaka činom vrchnej kapitánky, ktorá v pozadí toho všetkého hrala bábkovú hru tieňov a intríg, tváriac sa ako jediná možná čistá spása sveta. Kto by už len mohol vytiahnuť špinavosti na ňu? Len málo. A keď aj, tak sa museli veľmi snažiť... ona bola vždy snaživý typ. A zdalo sa, že aj Hiroshi, čo spoznala, akonáhle sa objavil druhý Senkaimon. V tomto bola utvrdená ako bariérou, tak aj artefaktmi.
"Pôsobivé."

Postupně jste prošli uvítací místností, až jste se dostali k masivně zdobeným dveřím, které se okamžitě otevřely. Uvnitř se nacházela velká místnost s dlouhým stolem a zdobenými židlemi. Na konci místnosti byl též masivně zdobený trůn na němž seděl, respektive popisu odpovídal, Hiroshi. V místnosti však bylo více lidí - usmívající se shinigami, pak jsi rozeznala uprchlého člena třinácté divize, uprchlého vězně jedenácté divize a zvláštní člověk.

Newermind Irenami
Asura mu neodpovedal a jeho otázku. Hneď nato vstúpi do miestnosti iná shinigami. Bola to žena. Asi ďalší člen Reimei. Koľko ma Reimei vlastne členov. pomyslel si

(( ako sorry, ale nikde nemáme definovaný znak, ani nič také ;) takže powergaming... určite by som nikam takto nešla ako idiot zháňať ľudí na vzpuru ešte aj s tým, že mám na sebe "Hello, Im Takagashi" preto by som ťa poprosila, nedomýšľaj si skutočnosti, je to jedna z najväčších chýb rpg a hovorím to len v dobrom, pretože ničíš tým hru nielen sebe, ale predovšetkým aj ostatným... ako dw povedal, kľudne toho teraz môžem využiť a v konečnom prípade ťa zabiť, lebo mi meníš absolútne plány nevhodným spôsobom. nič, len rešpektuj a čítaj príspevky ostatných, na ktorých reaguješ. vďaka.))

"Suyrouchiho Hiroshi-san." Riekla s pevným rozhodným hlasom, no i s náznakom istej pokory sa hlboko uklonila tak, ako prikazovala prísna etiketa. Išla predsa vyjednávať, nie ukazovať svoju nadradenosť. Stále si však musela zachovávať suverenitu.
"Nie som tu v záležitostiach Seireitei, preto vás žiadam a prosím o audienciu. Takara Takagashi, je mi potešením, možno ste o mne, alebo mojom rode už počuli." Mierny úsmev na jej perách nepoľavoval.

Hiroshi

Pootevře svá červená očka, která jakoby odrážela velký plamen. Jeho přísný pohled si změřil narušitele, avšak ani smrt jeho vlastní matky by neukázala jeho skutečný charakter. "Rád vás poznávám, Takara-dono." Šeptl do místnosti, ve které by v tu chvíli byl slyšet spadnout špendlík. "Ten, kdo po mně pátrá, nemá nejspíše čisté svědomí, nemyslíte?" Zažehnul plamen konverzace taktní otázkou.

Úsmev sa takmer okamžite zmenil do úškrnu. Prístup tejto osoby sa jej zjavne páčil. A dokonca aj auru, ktorú vyžaroval. Shinigami, ktorí preňho pracujú musia mať pevné nervy a obrovskú moc... Nevyzerá na niekoho, kto by vo svojom okolí nechal slabochov a pravdepodobne sa riadi "zákonom džungle". Ten najsilnejší vyhrá. Nech je to ktokoľvek.
"Hlboko sa ospravedlňujem, že vás takto ruším, no privádzajú ma tu záležitosti... nečistého svedomia. Ak niečo také vôbec existuje." Jedným ladným, rýchlym a rokmi nacvičeným pohybom vybrala zdobený vejár pred svoju tvár pravidelne sa pomaly ovievajúc.
"Ale kto ho v dnešnej dobe má dokonalo čisté? A v konečnom prípade... ten, kto je ochotný si zašpiniť ruky pre správnu vec..." Odvetí pokojne a pozrie sa naňho úhrančivým pohľadom spod vejára, ktorý hovorí za všetko.
"V Seireitei o vás kolujú veľmi zvláštne zvesti. Pripisujú sa vám vlastnosti skvelého vodcu... a ešte lepšieho bojovníka. Nejdem vám však lichotiť, som len poslom týchto správ, o ktoré mi však nejde. Prišla som si preveriť ich pravdivosť."

Hiroshi

Vyslechne si Takaru, načež však nepředvídatelně vyloží karty. "Musím Vás zarazit hned na začátku, Takara-dono. Pokud by jste zapřemýšlela, dost by jste zapochybovala, že jsem pouštíme každého." V tom okamžiku se uprostřed stolu objeví jeden z artefaktů, který začne promítat rozhovor mezi Takarou a Satoshim. "Existuje jich pouze třináct, avšak jsou to šikovné věci, nebylo lehké je získat." Vysvětlí existenci pochybného artefaktu, který vypadal jako dalekohled na podstavci.

"Fascinujúce." Na zlomok sekundy sa jej zreničky rozšírili a ona hľadela na artefakty majetnícky, túžebne, priam až dokonalo prekvapene, že sú schopné vidieť aj niečo takéto. Takmer okamžite sa však vrátila jej chladnosť a pokoj. Pocity ňou dlho nezamávajú. Opäť jej prejav bol studený ako jesenný dážď.
"Predpokladám teda, že vás to zaujalo..." Dala mu priestor vyjadriť sa. Viac slov nebolo potrebných, pretože už aj tak všetko dozaista vedel.

Hiroshi

Zahledí se do artefaktu, který zase pomalu začal mizet ve stole. "Rád si vyslechnu vaší nabídku, Takara-dono." Následně se dábelsky usměje, což ta trochu začalo děsit. Avšak všichni přítomní vzhlíželi k nečekané návštěvnici s úžasem v očích.

"Absolútna moc nad Seireitei." Povie jednoducho s ľadovou vážnosťou, ktorú ešte znásobuje pohľad modrých očí takmer bez emócií. Zdalo sa, že technika Kamenného srdca, ktorý využíva jej rod po stáročia má dosť široké využitie.

Hiroshi

"Jste si vědoma, že taková pomoc nebude zadarmo?" Vrátí jí svým tichým hlasem její vlastní nabídku. Ostatní členové jakoby zkameněli, nechápali co se zde odehrává, nechápali co je ta dáma zač ani poč přišla. Ale všichni věděli, že se tu může stát něco velkolepého, něco co změní historii světů.

"Samozrejme, nie pre mňa, Hiroshi-sama." Jemne sa pousmiala, čo bolo značne vidieť aj na jej očiach. Mala to po matke, bohužiaľ, že sa aj jej oči smejú, ak sa pohnú samotné kútiky jej pier.
"Nie som natoľko ambiciózna. Vlastne mi na Kráľovi ani na nikom z nich nezáleží. Avšak na to, aby som dosiahla svoje ciele musí nastať v Soul Society zmena režimu, na ktorej sa chcem podieľať. So zbytkom vynaložte, ako sami uvážite za vhodné."

Hiroshi

"Myslím, že najdeme společnou cestu ke změně režimu." Tentokrát se však již neusmíval, nechal si svojí kamenou tvář, s kterou pokrčoval. "Pro nás jste od teď spojenci, avšak nemůžeme si dovolit, aby vás zajali lidé ze Seireitei." Potom mírně pootočí hlavu a pohledem upře na usmívajícího se shinigamiho. Ten přikývne. "Zpět do Seireitei s vámi pošlu Yukiho a Newerminda." Dá příležitost novému členovi, zároveň však utne veškeré další diskuze. Síň naplní potlesk.

Skvelé. Išlo to lepšie, než čakala... Kamenné srdce ani nemusela natoľko využiť, ako sa obávala, aby nepreukázala niečo, čo by mohlo narušiť rokovanie. Zdalo sa, že Hiroshi má monštrózne ego... a že je neradno sa s ním zahrávať. Diskusia s ním musí byť vedená ako kolóna slonov cez tenký ľad. Vyžaroval neúprosný rešpekt a prísnosť. Prešla pohľadom cez Yukiho a Newerminda. Nepatrne nadvihne obočie. Následne rýchlym pohybom opäť skryje svoj vejár do obi a mierne sa lídrovi ukloní. Deti revolúcie sa zrodili. Zmena nastáva.

"Myslím, že je čas" Řekne zvláštní chlapík v kabátu, který následně pomocí složené pečetě otevře uprostřed síně bránu do reálného světa. Brána vypadala opravu luxusně, možná ještě více honosně než brána kdejakého experta. "Nuže, štastnou cestu, Takara-dono." Rozloučí se Hiroshi se spikleneckou výpravou, která měla zelenou. Pro Seireitei existovala největší skrytá hrozba za celou dobu své existence.

Newermind Irenami
Poslúchal rozhovor. Keď bola otvorená brána, tak sa Newermind postavil a povedal: Hiroshi - sama, ak dovolíte musím protestovať. Nieje to tak dávno, kedy som ušiel zo seireitei, určite mnoho ľudí si ma pamätá. Je veľmi nebezpečne ma tam posielať, po tak krátkej dobe.

V tom okamžiku přišel k Newermindovi Asura a něžně ho plácl přes rameno. "Prostě poslechni a běž, Hiroshi-sama ví co dělá." naznačil mu striktně, že by nebylo vhodné protestovat. Jak se zdálo, nedalo se nic dělat.

Newermind Irenami
Pozrel sa neveriac na Asuru, potom na Hiroshiho a odišiel do brány.

Hiroshi vstal z jeho ručně vyráběného křesla. Byl čas pro první kontakt, který tak dlouho plánoval. Pořádně se rozhlédl, okolo něho byli téměř všichni členové Reimei, tentokrát již v černých pláštích s rudým znakem Reimei jako odezva na kapitánské haori Gotei 13. Uprostřed sálu se otevřela brána do světa duší níž však s ním vstoupili pouze dva členové.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Yasumaru

Protože jejich průvodkyně nebyla z nejsdílnějších, neměl tušení, kde přesně se z brány jeho skupinka vynoří, tak byl raději připravený úplně na vše.