Razakiho patálie

Batariel

Z poněkud ležérního usazení vstane a praví tentokrát již o něco znatelnějším hlasem. "Prostě se budeš muset naučit i s ním, abychom přežili budeš ho muset použít." Nechápavě kuká na Razakiho. "Ty ho nevidíš?"

Razaki

Koho ?! Ty jsi šílenější než obvykle... řekl jsem naštvaně
Můj vlastní démon si ze mě dělá srandu když jde do tuhého...
Rozhlédlo jsem se po divném světě... nevypadal vůbec jako můj obvyklý svět...

Batariel

"Budu ti muset ukázat, co vidím já." V jeho ruce se objeví pekelná kosa, kterou Razaki dobře znal. Batariel s ní začal velmi rychle točit nad hlavou. Hladina lávy se okamžitě začala zvedat a pohlcovat okolní ostrůvky. Na Razakiho začal působit obrovský žár a také jiná ohromná síla. V jeden okamžik to nevydržel a byl donucen upadnout do komatu.

Když se Razaki opět probral byl jeho svět opět jiný. Tentokrát ležel na vysokém sloupu v řeckém stylu. Okolo bylo takových extrémně velkých sloupů nepočítatelně. V okolí vládla velká mlha. To vše by bylo moc krásné, kdyby Razaki nezjistil, že mu Batariel propůjčil veškerou svou moc. Teď kromě plamenné kosy měl i pochybná démoní křídla. Čtyři sloupy od něj ležel na velkém sloupu tvor. Stavbou a velikostí těla se podobal drakovi, avšak maska hollow udávala jeho rodokmen.

Raz(iel)

Tohle je zvrácenost... pomyslel jsem si
Lehce jsem zamával křídlem... bylo to divný
Rozhodl jsem se zkusit diplomacii... dřív než ho budu nucen rozsekat
Hej ty? No na tebe mluvím ty velkej hollow... Eto... asi bysme spolu měli vycházet nebo umřem co ty na to zrůdo? řekl jsem celkem diplomaticky

Hollow drak

Převalil hlavu z jedné strany na druhou. Hlasitě si odfrkl.

Batariel

V jeden okamžik se v Razakiho hlavě mohutně ozval hlas démona, hlas byl děsně hlasitý, jako by v Razakiho hlavě sídlil. "On je všechno co je na tomhle světě špatného, zároveň má sílu nás obou..... on vzniknul, když jsi ztratil své srdce. Navíc jsme údajně pod jeho úroveň." Uchechtne se.

Razaki

Aha, takže nemá cenu na něj útočit moc co? Když umí to co my... Ale musím ho nakopat, jinak si nás nebude všímat... supr... naštval jsem se...
Stěny ze železného písku, pagoda kneží, zářící pancéřové světlušky Vzpřímený postoj, tichý až do konce začal jsem tiše odříkávat
Bakudo #75 - Gochūtekkan hodlal jsem ho přišpenlit k zemi jako motýla... jen sem netušil zda v týhle formě vůbec zvládnu Kido...

Hollowdrak

Pochopil, že nejspíš nemá cenu předstírat spánek a proto se rozhodl uhnout seslanému kidou. Jedno mohutnou nohou se odrazil a odskočil na druhý sloup. Jeho hollow oči jasně zářily.

Razaki

Ve chvili kdy odskočil na druhý sloup už jsem byl připraven
Jeho pohyb mi naznačil kam dopadne
Shunpem sem se dostal na to místo a využil chvíle než dopadl k útoku
V té chvíli by měl být zranitelný
Sek jsem vedl kolmo nahoru

Hollowdrak

Viděl svého protivníka předpovídat jeho dopad. Proto využil svá mohutná křídla, která roztáhl, čím automaticky změnil směr letu. Párkrát jima zamával a dostal se nad Razakiho. Upřeně se na něj díval.

Razaki

Je větší a asi i silnější a umí vše co já?
Ale jeho velikost mu musela dávat nevýhodu
šrotoval jsem rychle
Vyskočil jsem přímo proti němu
V "letu" jsem změnil směr shunpem a objevil se za ním Aspire-style
Pak jsem udeřil vší silou...

Jeho křídla mu dávala dostatečnou sílu k manévrování a tak máchl křídly a změnil směr letu kamsi do mlhy, kde nebyl vidět.

Razaki

Nějaký plán Batariely? optal jsem se
Ten drak se pohyboval až nereálně... bojování tedy nevypadalo moc nadějně
Diplomacie s hollow byl nesmysl...
V hlavě se mi pomalu rodil další plán, ale chtěl jsem vědět co řekne Batariel

Batariel nejspíš měl něco na jazyku, když se v jenom okamžiku začala z mlhy linout červená záře, která svou silou proletěla dvěma sloupy a řítila se na Razakiho. V té samé chvíli se Hollow drak objevil na levém boku.

Razaki

Uskočil jsem stranou Bakudo #21 Sekienton ukryl jsem značnou oblast do červeného kouře
V tu chvíli jsem se shunpem přesunul na druhou stranu a použil to znovu
A znovu a znovu...
Bakudō #45 - Pin zo ro ozvalo se z jednoho obláčku
Kolem draka se objevily 3 poutací kruhy...

Drak zuřivě máchl křídly, čímž vyvolal velký výboj energie, který Razakiho zasáhl a přišpendlil na blízký sloup. Drak tentokrát začal mluvit. "Vidím, že chcete zpátky své tělo." Začal pomalu posměšným tonem. "Ale dokážete překonat všechny lidské neduhy, které dělají hollow tím kým jsou? Dokážete překonat svojí vlastní sílu? Docela paradox, do nedávna jste tu vládli jen vy dva... ale... tenhle svět je můj!" Vyletěl velmi ostře střemhlav proti Razakimu.

Razaki

Tohle tělo bylo vždycky jen a jen moje, nedovolím aby ho ovládal kdokoliv jiný než já, už nikdy víc... proběhlo mi myslí...
Pustil jsem kosu na zem... byl to jen další symbol, který ovládal moje tělo...
Pleteš se, tohle tělo je jen moje ! řekl jsem mu
Ohromnou silou jsem se odrazil od sloupu a zaútočil na draka holou rukou...

Hollow

Lehce mávnu křídly a přistál na vedlejším sloupě. "Nemá cenu bojovat proti sobě stejnou silou. Ukážu ti pravou sílu zkaženého srdce!" Jeho tělo začalo zářit, okolo začalo působit velmi silné reiatsu. Jeden okamžik oslnil Razakiho výhled. Když Razaki dokázal prohlédnout, viděl něco nečekaného. Místo draka na sloupě stál zhollowizovaný Razaki Usmál se. "Jdeme na to .... tohle ... tohle bude takové menší divadlo, doufám, že si ho užiješ stejně jako já." Razaki nestihl pochopit onu rychlost, ale jeho bílé dvojče stálo v jeho zádech. "Ochutnej samotu." Zašeptal. Okolo Razakiho se začalo smrákat. Tma zahalila úplně vše a jemu začalo připadat, jakoby padal do nekončící hlubiny.

Razaki

Nehnul jsem ani brvou
Pořád to byl můj svět a moje tělo... on tu byl jen vetřelec
Vtipný na tom je to, že ty pořád nechápeš, že jsme tu nikdy nevládli dva. Vždycky sem tu vládnul sám řekl jsem do tmy
Skoro tak vtipné jako představa, že potřebuju světlo k tomu abych tě zkopal do němoty dodal jsem
Samotu? Co on o ní může vědět problesklo mi hlavou když jsem se vyřítil na něj abych ho sundal
Nezajímala mě tma, nezajímalo mě nic
Bylo to moje tělo a můj svět, on tu neměl moc, já ano...

Razaki

Neměl jsem strach, dokonce ani obavy ne. Jediná žena, kterou jsem kdy miloval byla mrtvá. Všechny přátele jsem opustil, rodinu jsem neměl... samota? Prázdnota? To vše jsem dobrovolně přijal, nebyl tedy důvod se toho bát... Všechno co mi v životě zbylo byl ten proklatej démon... odfrkl jsem si
Stál jsem tam, uprostřed ničeho a bylo mi to jedno

V jeho okolí pocítil náhlý záchvěv reiatsu. Když se snažil zbystřit probudil ho hlas. "Kam to čumíš pako! Je tady přímo tady! Před tebou, tak se konečně vzbuď!" Rozpoznával Batarielovo hlas.

Razaki

Bakudo #61 Rikujōkōrō Vyslal jsem před sebe poutací kido
Nevěděl jsem sice jakto, že jsem najednou uslyšel Batariela, ale nelhal by mi. Byl sice proradný, ale potřeboval mě stejně jako já jeho...
Koncentroval jsem veškerou sílu do pravé ruky a udeřil
Jestli to vyjde tak mam u Batariela další dluh...

Razaki

Odskočil jsem na jiný sloup
Ty to pořád nechápeš co? usmál sem se
Tenhle svět je můj řekl jsem
Stál jsem na místě beze strachu a čekal...
S holýma rukama, už jsem věděl, co dělat...

"A co má být?" zazubil se. Pak ještě párkrát zatočil kosou, z které nakonec ona energie letěla na nawakiho.