1. divize, Centrála 46, Soukyoku

Akio Ukitake

Vyletí na něj něco podobného Yoshirově útoku.Jediné co ho napadne je použít shunpo k úhybnému manévru což take udělá a úspěšně se tomu vyhne.Zatracený...neidentifikovatelná předměte..kdy už konečně pojdeš??Vytasí zanpakuto a rozběhne se proti němu.

Yoshiro

Takže se zdá, že ten jeho útok nemá limit .. Odskočil jsem, moje Zanpakuto však stále zůstala zabodnuta v zemi. Shunpem jsem se přesunul za něj a ukázal prstem proti jeho hlavě.... Hadō #4. Byakurai

Hideki Kanegawa

Pozoroval roztržku. K jeho překvapení se přidal i Yoshiro. Zatím boj vypadal vyrovnaně a taicho neměl vůli zasahovat, přecijen víc lidí si jednou začne překážet, což by vzhledem k osazenstvu byl jistě poměrně brzký jev.
Každopádně... Kde se tu vzal ten podvraťák?
Reiatsu ve vzduchu mu šlo rozlišovat velice těžce, přecijen v tomhle prostředí to nepůjde každému.

Raiden Tomisura

Zatím jsem se držel zpátky a snažil se nějak si urovnat Reiatsu. To se mi trochu povedlo a tak jsem se rozhodl zapojit se do boje. Farukone, vím že Bankai nezvládneme ale aspoň Shikai! Hlesl jsem do svého nitra a začal se soustředit. Ano buď odvážný, uklidni se a výjde nám to! Kolem mě začalo vystupovat stříbrné Reiatsu. Kita kara minami made. Higashi kara nishi e. Sanshain hakkō kagayaki. Farukon no KaminariOstatní mohli slyšet tato slova ale každýmu muselo dojít že jsou dvouhlasná. Jeden hlas byl Raidenův a druhý ten vyšší Farukonův. Vytasil jsem zanpakuto a ta zmizela ve víru stříbrného Reiatsu. Po chvilce z víru vyšla stříbrná čepel. Má tvář byla svráštěná soustředěním protože jsem byl již dost zesláblý, ale bylo mojí poviností chránit Seireitei. Když jsem viděl jak že se objevil Yoshiro za čoklem využil jsem příležitosti. Shirubādoragon!!! Doufal jsem že se drak objeví a zasáhne čokla ve stejnou chvíli.

Yoshiro -> Byakurai ti prskl do obličeje. Z nějakého důvodu nešel seslat.

Pes teď udělal něco zvláštního.
Otočil se o 360stupňů. A znovu... a znovu. Ve výšce, kde byly jeho tlapy za níni zůstávala černá stopa...
Už bylo ale pozdě na přemýšlení. To co se stalo vypadalo, jako by pes seslal vlnu kolem sebe. Proč vypadalo, bylo to tak.

Akio Ukitake

Teď nebo nikdy.Věděl ře té vlně nemá šanci se vyhnout...tak se rozhodl že to zkusí.Sogyo no Itsuwari...my to zvládnem....musí nám to vyjít jestli ne tak to bude špatný...V hlavě se mu ozve dvojhlas..jsou to holčičí hlasy.Akio-niisan....neboj..jsme s tebou....tenkrát nevíme proč ti to nevyšlo, ale něco naše spojení narušilo....soustřeď se a vyvolej nás!!!Akio si urovná v těle energii, reiatsu nechá vycházet z těla, ale snaží se ho co nejvíce stabilizovat...času nemá moc a tak to neudělá úplně dokonale.Vlny se stanou mými štíty a blesky budou mými meči!Sogyo no Itsuvari.Pokusí se podruhé vyvolat shikai.

Yoshiro

Uhm... Zakroutil jsem hlavou a sledoval, co ten Hollow dělá. Tenhle byl na úrovni Kapitánů, možná silnější, bezhlavé útočení by nebylo nejlepší. Hollowlk mezitím seslal zase ten svůj útok.. Okolo sebe.. Shunpem jsem se dostal na zem. Mitoshi, Baru, někam zalezte ... Sakra.. Vlna vystřelila, jednou rukou jsem chytil Mitoshiho, druhou Baru a shunpem jsem se přesunul o dost dál. Útok toho Hollowlka způsobil dost slušnou detonaci. Dokonce ušpinil Haori Kapitána Hidekiho.

Hideki Kanegawa

Zaregistroval tvořící se Byakurai. Ovšem ten znenadání selhal a částečně zasáhl Yoshira. Co to? podivil se v duchu taicho. Byakurai selhal? někomu takové úrovně? zamyslel se, přičemž se zadíval do země (školácká to chyba!) a už nějak nestihl postřehnout co že se to vlastně děje. Najednou uslyšel poměrně hlasitý výbuch a stočil pohled zase na bojiště, kde momentálně stál hollow v poměrně zvláštní pozici. V tu chvíli kolem něj prolétla poměrně slušná tlaková vlna. zakryl si tvář a musel přešlápnout aby si udržel rovnováhu. Po chvilce to ustalo, ovšem když se znovu podíval na hollowa, kolem něho narozdíl od minulých minut nikdo nezaregistroval. Ale... co bylo horší, zjistil, že měl špinavé haori?!?!
Tak tohle teda ne...

Baru

si věřila, že může nějak pomoct, ale čím dál víc se jí potvrzovalo, že nejspíš ne. Dokonce i když sledovala boj pouze zpovzdálí, stále byla na obtíž. Kdyby ji Mitoshi neodstrčil, nejspíš by ji ta potvora roztrhala. Ovšem jeho gesto nebylo zrovna něžné, takže ji to poslalo přes půl ulice do nějakých trosek, kde si nabila. Byla celkem otřesená, ale i přes to se jí zdálo, že slyší hlas Ruyichiho-san! Ale než se otočila, aby se podívala, jestli je to skutečně on, odhodila ji vlna, která vznikla při setkání bílé a černé vlny reiatsu, které na sebe navzájem mířili Yoshiro s pejskem. To její hlavu poslalo proti tvrdému kameni a s krvácející ránou na spánku do říše bezvědomí. Takže zcela přišla o ten epický pohled na Yoshira s delšími vlasy a roztrhaným shihakushou. Když ji pak před chvílí jmenovaný odnášel do bezpečí před dalším útokem pekelného čokla, už nevěděla o světě.

Yasumaru

chtěl začít tleskat, když se na scéně objevil Ruyichi-taichou, ale nikdo se nepřidal, takže si netroufl. Usoudil, že boj mají v rukou schopní muži, takže se o kousek vzdálil a vyhlížel vrchní kapitánku. Už by opravdu měla dorazit... všiml si, že okolo všech přítomných se začla objevovat podivná, bledá záře, která neustále sílila. A necítil se zrovna nejlépe. Jakoby se celý prostor okolo něho chtěl a chtěl ho rozdrtit. Samozřejmě to mohlo být i tím sake... ale Yasumaru se rozhodl, že určitě nebylo.

Shounagon Sei

právě dorazila se Satoshim v zádech. Uvítal ji Yasumaru.
"Sei-sama, konečně! Myslím, že je nejvyšší čas!" Sei jen přikývla. Pak její pohled padl na výjem kousek za Yasumarem. Trosky, kapitáni a hollow vlkouše.
"Tož děcka, přestaňte tu blbnout! Teď bude každá trocha spirituální energie dobrá!" vyštěkla. Bylo jí jasné, že by si měli pospíšit, boj totiž začal přitahovat další hollow. I v nastálém chaosu spirituálních částic cítila, že se jich blíží nezvladatelné množství.

Bylo to tak, přítomnost mnoha hollow mohli cítit všichni kapitáni, a tlak okolí začínal být povážlivý. Ze všech vycházela již viditelná, bledá záře, a cítili znatelné brnění v celém těle. Ti bystřejší si mohli též všimnout, že nejvyšší místa Seireitei začala postupně mizet.

Yoshiro

Po tom, co jsem nechal Mitoshiho a Baru na bezpečném místě, jsem se shunpem přesunul zpátky. Na místě už byla i vrchní Kapitánka. Už jsem na ni nebyl naštvaný, za těch několik dní jsem se vlastně tak nějak smířil s tím, že už nejsem Kapitán. Ale teď nebyl čas přemýšlet nad blbostmi. Začalo se dít něco opravdu divného. Podíval jsem se na Kapitánku. Nějaké rozkazy?

Akio Ukitake

Opravdu se pu podaří vyvolat Shikai...Na jeho tváři se objeví opravdový úsměv.Vlna se blíží...blííží...blííží už by ho měla zasáhnout a pak se stane to co by minimálně vlkouš nečekal.Akio po něm vyslal ten samý útok...

Pes pošel.

Shounagon Sei

byla trochu překvapená, když viděla Yoshira, ještě navíc v takovém stavu.
"Ty si nedáš pokoj, že ne..." zavrtěla hlavou, ale byla ráda, že ho tu teď má, protože momentálně byl každý schopný člověk navíc dobrý. Nemusela naznačovat, aby se všichni shromáždili, kapitáni to udělali sami od sebe. Kývla na ně.
"Dobrá, tady je plán. Možná to nevyjde, ale nic lepšího momentálně nemáme. Satoshi mi potvrdil, že ta bouře excituje spirituální částice. Zkrátka pokud něco neuděláme, pravděpodobně se celé Seireitei rozpadne. Nevíme, jak je to možné, ale to zrovna není naše starost. Raiden tvrdí, že když usměrnil své reiatsu a vyslal ho tak do okolí, účinky se zmírnily, dokonce mohl vyvolat bankai. Možná... možná když všichni kapitáni spojí své reiatsu, usměrní ho a vyšlou co nejdál, ta bouře ztratí na síle, aspoň dočasně. Teď se ukáže, jak cenní jsou kapitáni pro Gotei 13. Při téhle síle bouře by obyčejný člen nedokázal své reiatsu uspořádat a ovládat ho na dostatečné úrovni. Aspoň tak zní teorie. Pokud máte někdo jiné návrhy, chci je slyšet." Její hlas byl sotva slyšet přes burácení bouře. "Mimochodem... kde je sakra Izanagi, ta kůže líná?" rozhlédla se po přítomných, mezi kterými jí jistý kapitán citelně chyběl. Už takhle byly řady kapitánů osláblé. Měli tu sice jako náhradu Yasumara a Mitoshiho, ale Izanagiho reiatsu by určitě udělalo mnohé. Což ji přivádělo k otázce, jak tenhle tah zapůsobí na obyčejné členy divizí...

Akio Ukitake

Podařilo se mu porazit psa...ihned potom Shikai selhal a zmizel..v ruce měl jen obyčejný zanpakuto.Nijak to neřeši a zasunul jej do pochvy a vyslechl si Shounagon.Nechá si to projít hlavou, protože jej nic nenapadá a když to Satoshi považuje za možné..musí to vyjít...Stojí a očekává rozkazy.

Hideki Kanegawa

Dobrou polovinu z výkladu kapitánky neslyšel, jelikož mu daleko větší starosti dělalo jeho haori a smrt čokla. Reprezentativní! křičel v duchu... naštěstí ty nejspíše důležité věci zachytil, jako "Plán", "nevyjde", "Raiden"... u toho jména si zrovna pomyslel, že jsou ztraceni. Dále něco o bouři a reiatsu a že budou tohle a tamto... no prostě klasika.

Yoshiro

Taky vás rád vidím, So-taichou... Řekl jsem celkem ironicky a vyslechl si vše, co říkala, trochu mě znepokojilo to, že reiatsu všech Kapitánů by mohlo udělat trochu nevolno většině Shinigami v Seireitei.. A co obyčejní členové divizí..? Zeptal jsem se Kapitánky. Klidně by to mohlo některé i zabít. Mitoshi a Baru jsou sice zástupci Kapitánů, ale i tak. Není jiná možnost? Chápu, že není moc času na rozmýšlení, ale máme tady našeho geniálního kolegu z 12. divize.. Tohle nemusí dopadnout dobře... A co když to ani nevýjde? Zbytečně oslabíme Seireitei a Hollow nás zničí.. Byl jsem krapet.. Rozrušený.

Shounagon Sei

se podívala po straně na Satoshiho. Yoshiro vyslovil nahlas její obavy. Měl pravdu, bylo to riskantní, mohlo to ohrozit členy divizí. Jenže teď nebyl čas na vymýšlení nějakého dalšího plánu. Do mysli jí začal pomalu ale jistě pronikal chaos z vnějšku, i když věděla, že by se mu měla dokázat ubránit.

Yasumaru

promluvil. Vypadal, že na něj bouře skoro vůbec nepůsobí. Dokonce se i usmál.
"Všichni tady jsou přece ti nejlepší z shinigami. Když se budeme snažit, určitě se nám podaří nasměrovat naše reiatsu jen k té bouři," ukázal směrem nahoru, "takže ostatní budou v bezpečí. Myslím, že její střed, který je přímo nad námi, je teď to hlavní, čeho se musíme zbavit... ne?"

Mitoshi
Kapitán mě společně s Baru odnesl od toho psa.
Byl jsem mu celkem vděčný.
Pak zase zmizel. Po chvilce jsem dokázal vycítit, že ten pes smizel.
Půjdeme zpátky, ne, Baru-san?
...
Baru-san? otočil jsem se na ni. Měla ošklivou ránu na hlavě Baru-san! vykřikl jsem. Začalo mi to v hlavě šrotovat. Léčící Kido jsem neuměl a navíc by mi asi vybouchlo. Takže zbývalo jen Baru-san ošetřit nějakým provizorním způsobem a počkat do konce té bouře. Utrhl jsem si tedy rukáv shihakushou ho snažil se ho nějak prapodivně obvázat kolem hlaavy Baru, aby aspoň nekrvácela. Když jsem uznal, že byla ve vhodném stavu, tak jsem ji vzal do náručí a šel směrem zpět ke kapitánům

Satoshi
Nyní to nechcete provést...? A z důvodu, že by to některé členy mohlo traumatizovat...? Bláznovství. Co je pro vás důležitější? Bolest členů, nebo budoucnost Soul Society? řekl jsem arogantně. Poté jsem zareagoval na Yoshirovu poznámku velmi nezaujatě Tak ty jsi se taky vrátil... Každá kapka reiatsu se dá využít. dořekl jsem a pronesl jsem k ostatním Pokud se budete soustředit na své reiatsu, dokážete ho usměrnit přesně do místa, kterého chcete. Jste přece kapitáni, ne začátečníci. Ale pokud se opravdu bojíte, že by něco mohlo prosáknout, můžeme vytvořit bariéru, čímž ovšem opět oddálíme pokus a ten úkaz bude stále sílit... dodal jsem Ještě musím propočítat formaci, aby bylo koncentrované reiatsu co nejsilnější.

Izanagi

Zjevil se nedaleko skupiny kapitánů. Byl stále ještě rozespalý, jelikož ho nějaký pobuda probudil a nějaké počasí ho vůbec nezajímalo. Měl na sobě haori s douhým rukávem, což se často nevidělo. Na rameni měl opřenou katanu, která byla stále zabalená v jakémsi obvaze. Znuděným výrazem se blížil ke skupince.

Mitoshi
Přišel jsem ke kapitánům zrovna když kapitán Satoshi mluvil.
Baru-san potřebuje pomoc! řekl jsem a jemně ji položil na zem a vyslechl si zbytek Satoshiho vyprávění.
Pokud mohu předložit svůj nápad sotaichou - navrhoval bych přesunout členy čtvrté divize a všechny zraněné co nejblíž místu, ze kterého se pokusíte o potlačení nebo zničení té bouře, aby mohli začít léčit co nejdříve.

Kasumi Haruka

Přišla Vrchní kapitánka a hafan odešel. Usoudila jsem jednak jako bezpečné, se připojit k ostatním a také jako momentálně nejlepší tah, co jsem mohla uskutečnit.
Přistoupila jsem tedy k tomu chumlu kapitánů. Nějak jsem se mezi ně nepletla a jen jsem nenápadně stála opodál, a poslouchala jsem, co se řeší.
Po tom, co se ujal slova Satoshi, jsem se ještě víc soustředila, na to, abych mu rozuměla. Tak tenhle chlápek se mi rozhodně nezamlouvá. "Bolest členů, nebo budoucnost Soul Society?"... pche... to je přeci jasné... Odpustil by sis prosím, ty své argumenty? Tohle je vážná věc, tak se do toho prozatím nemontuj, rozumíš mi? Jo, rozumím. Dále jsem poslouchala, když přišel na řadu se slovem Mitoshi. Neohrozíme tak bezpečí právě i členů čtvrté divize?... Když je rozmístíme co nejblíž? Tázala jsem se v duchu, ale i tak jsem navenek nedala nic znát.

Akio Ukitake

Když Mitoshi přnese Baru vykřikne.BARU!!A přiskočí k ní...zkontroluje její ovázanou hlavu a tep...naštěstí ho nahmatá.Pak se koukne na Mitoshiho.Co se stalo???Pak v hlavě uslyší nesnesitelný smích a křik.Chachahahaha AKIO!!!Kdo to tu tak slavnostně žvanil, že už nedovolí, aby se jeho podkapitánovi nic nestalo....jak tak přemýšlím...ten ubožák jsi byl TY!!! Akio se chytne rukou za hlavu a tu skloní.Už to chápeš Akio?! Beze mě..jsi nic...beze mě...nedokážeš ochránit lidi na kterých ti záleží...BEZE MĚ BYS BYL MRTVÝ UŽ TEHDY, KDYS PŘECENIL SVÉ SCHOPNOSTI AKIOOOOOO!!!Akio držíc se za hlvu nechtěně vysloví nahlas své myšlenky.Ale zemřel bych jako Shinigami....

Satoshi
vyslechl jsem co navrhl Mitoshi Přesunout všechny členy do čtvrté divize? Teoreticky dobrý nápad, prakticky...? Neproviditelné v čase, abychom neztratili příliš mnoho času a ta anomálie nezesílila na vyšší úroveň.

Raiden Tomisura

Přemýšlel jsem nad tím co všichni navrhovali. Sám jsem se raději nezapojoval jelikož jsem byl skoro bez "šťávy". Shikai se mi rozpadl zpět na normální zanpakuto a tak jsem jí vrátil do pouzdra. Myslím si že i tak budou nějaké ztráty. Když my kapitáni uvolníme Reiatsu na maximum tak slabí jedinci zemřou! Pak jsem se rozhlédnul. Uviděl jsem že nejvyšší budovy v Seireitei začínají mizet. Hej lidi ale ať uděláme cokoliv musíme pohnout. Ukázal jsem na mizející budovy. Jestli ta bouře, stejně jako ten hafan dokáže krást spirituální částice, což nejšpíš dokáže podle tohohle tak jsme v pěkně kaši. Až zničí budovy začne si brát členy a jestli opravdu dokáže pohltit částice z celého Seireitei tak nikdo z nás kapitánů, ba ani společně nemáme šanci. Domluvil jsem a ponořil se do vnitřního světa. Už nemáme tolik sil abychom se rovnaly ostatním. Potřebuješ si odpočinout, Raidene! Ne Farukone tento boj rozhodne o osudu Seireitei. Ale víš že jestli to přeženeš můžeš zemřít! A já s tebou. Stáli jsme spolu u vodopádu u malé skalky uvnitř mě a hleděli na sebe. V tu chvíli zavál vítr a já se otočil. Farukone to dobře vím! Slib mi že nepoužiješ Bankai! Vyvýskl najednou Farukon. Víš že ti toto slíbit nemohu. Odvětil jsem a pak se zeptal. Co si myslíš o plánu Satoshiho? Já ti nevím již od počátku ho nemám rád a ty to víš. Podle mě ten plán může vyjít pouze šílencům.... Pak se jeho zobák ztvaroval do úsměvu ...šílencům jako jsi ty! Zasmál jsem se a vrátil se do skutečnosti.

Mitoshi
Kývl jsem na všechny argumenty kapitána Satoshiho.
Máte naprostou pravdu... řekl jsem po zvážení.
Satoshi-taichou, je riziko že když se bude snažit potlačit bouři, tak na vás někdo zaútočí? zeptal jsem se ho