Seireitei

Satoshi
Cítil jsem všude kolem sebe, jak se shlukovalo reiatsu. Asi nějaká akce... to by mohlo přinésti nové informace a třeba bych našel konečně ten prvek, který hledám. řekl jsem si Suzaku myslím si, že budu potřebovat tvou pomoc. řekl jsem a hodil své zanpakuto proti dveřím a to se zformovalo do mé podoby. Běž k severní bráně. Tam cítím nejméně reiatsu, takže bude tvá pomoc potřeba nejvíce. přikázal jsem Jistě kapitáne. odpověděl Suzaku A přitom zkus najít ty víš co. řekl jsem poslední věc než Suzaku odešel.

Diddy de Hakushi

Když jsem dopíjel poslední saké do hospody přiletěl pekelný motýl řekl mi něco o misi a pak odletěl.Budu platit.Hlasitě jsem řekl a rozloučil se s Meddy.Mým shunpem se přemisťuju k severní bráně.

Hideki Kanegawa

V obálce bylo pouze složeně nějaké lejstro. Megu byla celou dobu potichu, zřejmě byla napjatá! což o to, kapitán byl vlastně taky.
Pomalu vytáhl lejstro a rozložil ho. O pozornost si právě říkala drobná čmáranice, napsaná téměř u konce prázdné stránky.
"Čekejte návštěvu, napadlo mě, že si přijdu vypůjčit něco o kidou!... hehe"
Podpis vrchní kapitánky byl ještě provokativně dokreslen pár motivy.
Tak tohle už je moc... pomyslel v duchu.

Satoshi
Seděl jsem ve své laboratoři přemýšleje o tom jak se asi vyvýjí mise a zdali můj zanpakuto dorazil do míst, kde by se mohla nacházet hornina, kterou potřebuji. Až ji tam přidám mělo by to trochu pomoci... Asi to bude jenom dočasné, ale i to je pokrok... říkal jsem si pro sebe Tak, ale teď s tím už nic nenadělám. Asi začnu s něčím jiným... Co by bylo asi nejlepší pro SS... započal jsem přemýšlet.

Akio Ukitake

Prochází se a přemýšlí,jak na tom asi je Baru,když si uvědomí, že ony Kalhotky památka na onu nejmenovanou ženu míří do pračky což by zahladilo onu vůni,poslední vzpomínku na tu ženu.Pomocí shunpa se přesune do kasáren 13.divize a následně do prádelny kde se začne prohrabávat špinavým prádlem.Ještě štěstí že tam není nikdo jinak by ho prohlásili za šílence.

Trojice yaoi fanynek z 13. divize

se rozhodla, že dnes je ideální den na velké prádlo. Pěkně se na to vyparádily (ale ony byly vždycky vyparáděné, takže to nikoho nepřekvapilo), sbalily všechny své růžovoučké svršky i spodky a vydaly se do prádelny. Byly celou cestu samé hihňání, protože přemýšlely, ke komu by se nejlépe hodil jejich zvrhlý kapitán, ale ony byly vždycky samé hihňání, takže to opět nikoho nepřekvapilo. Když vešly do prádelny, spatřily tam kapitána, který se přehrabával prádlem, co chvíli vytáhl kalhotky, řekl "Ne, to nejsou ony..." a pokračoval v hrabání. Vypadal u toho velice zapáleně.
"Jéééééééééé!" zaječely všechny šokovaně na pozdrav, když spatřily objekt své debaty dělat takovou věc.
"Taichou, co to tady děláte?" zeptala se se zájmem ta blonďatá s culíčkama, na kterých byly gumičky s motýlky.

Akio ukitake

Zrovna když se mu podaří najít krásné krajkované černé kalhotky do místnosti vtrhnou 3.dívky známé firmy.Aeauh....ehm no to..víte já tady...provádím....soupis...Ano ano soupis.Nový rozkaz že se musí počítat množství použitých kalhotek.Kalhotky v ruce nenápadně strčí do kapsy.No původně to měla dělat Baru ale když je teď mimo divizi..tak to musím udělat já..aleee už jsme u konce a soupis dopadl velmi uspokojivě..teď když dovolíte dámy...pokusí se pomalu vytratit.

Trojice yaoi fanynek

se rozhodla, že ho jen tak nepustí, chtěly tomu přijít na kloub a tu fintu se sčítáním sežrala jenom ta nejnaivnější a nejmenší s velkýma, důvěřivýma hnědýma očima.
"Ale taichou, to je tedy vellice zajímavé, povídejte, proč se musí sepisovat prádlo?" zazubila se zle blonďatá. Třetí z nich, krátkovlasá zrzka, si samozřejmě všimla i toho, že taichou jedny strčil do kapsy.
"No tedy, teď budou jedny chybět v registru, co to má znamenat?" přisadila si.
"Snad se nesnažíte zmanipulovat výsledky!"
"A nebo že byste jen nechtěl, aby se vědělo, že nosíte dámské spodní prádlo?"
"Já chci vidět kapitána v tangách!"
"Já taky! A v podvazkovém pásuuu!"
Chudák Akio.

Akio Ukitake

Eheee dámy kliiid..á vás ujištuji, že dámské prádlo nenosím..tyto kalhotky se ...ehm....zamíchaly z jiné divize tak je musím jít vrátit....Ustupuje ke stěně....jistě se nebudeme schylovat k násilí...rozejdeme se v klidu apokoji....Usmívá se a mává rukama.

(Chcípám smíchy, vy jste fakt dvojka xD)

Trojice yaoi fanynek

"Ale o násilí přece nikdo nemluvil, taichou," povytáhla obočí blondýna s úlisným úsměvem. Všechny tři už Akia obklopily a vypadaly velice zaujatě, rozhodně nejevily známky, že by ho chtěly nechat jen tak odejít.
"Z jiné divize, jo? Tak to by mě tedy zajímalo z které!" nadchla se zrzka.
"Možná z deváté, její taichou je takový záhadný..." pronesla zasněně tmavovláska.
"A nebo z jedenácté, Kentarovi-taichou by jistě tyhle černé s krajkou slušely," začala se hihňat zase zrzka.
"Ts, Izanagi-sama je drsný, na kraječky je to moc velký chlapák!" ohradila se culíčkatá blondýna. Pak všechny zkrotily své pochybné fantazie a zamrkaly tázavě na Akia, aby to konečně rozsekl. Těšili se, že se konečně dozvědí pravdu o tom, ke komu jejich kapitána táhne srdce!

Akio Ukitake

Ehm dívky...je mi líto..toto je až příliš intimní a navíc tu onu neznáte...Usměje se na ně..když vidí že není východiska nenápadně se přesune ke koši s ručníky a v echvíli největší nepozornosti jim je hodí na hlavu a začne prchat z prádelny.Příliš se vyptávaly...a byly příliš hezké...a příliš Yaoi....

Trojice yaoi fanynek

"ONU?!" vykřikly všechny tři zklamaně, blondýna dokonce nezadržela slzy. Když pak kapitán zbaběle vzal kramle a nechal je zápasit s ručníkem, musely uznat porážku a šly si poslušně vyprat, ovšem během toho zdrbly snad všechny, co v Seireitei byli, aby si to vynahradily.

Keikoku Shihōin

Zastávka v kavárně ještě před navštívením Seireitei mi rozhodně přišla vhod. Nejenom, že jsem nějak tak narychlo přijal funkci kapitána 5. divize, ale navíc jsem přišel na zvrat událostí, a to přesněji jejich pekárnu a také to, že za posledních pár měsíců vystřídali mnoho kapitánů. Určitě mě přijmou s otevřenou náručí... říkal jsem si pln ironie v mysli. Nejspíš toho mají tak jako tak dost... No a tohle je první vyšší funkce... Ačkoliv, abych se dostal do výšin, musím to zvládnout...
V kavárně už nebyla volná místa, a tak jsem si sedl ke skupince tří žen, nejenom proto, že u nich bylo jedno místo stále volné, ale také proto, že to byly snad jediné ženy tady. Ostatní zřejmě zběhly do pekárny obdivovat obsluhu. "Zdravím vás, slečny," pozdravil jsem je, než jsem si ještě sedl, a mírně se uklonil a až pak přišlo na samotné sednutí si. "Nevadí vám má přítomnost?" ujistil jsem se, ale nezdálo se, že by jim přítomnost muže nijak zvlášť vadila. Hned na úvod jsem sobě i své společnosti objednal dvojité espresso a jahodové řezy. CO nadělám... Sedl jsem si k nim, tak musím přinést oběti... Ale ty oběti kvůli ženám děláš rád, co? Má zanpakutou mě znovu nachytala přitom, jak myslím až moc na něco jiného, než je práce a závazky.

Trojice yaoi fanynek

zrovna po náročném praní a výslechu kapitána vysedávala v kavárně U Vysmátého Arrancara, když tu si k nim přisedl neznámý muž. Osamělý neznámý muž, který si přisedává ke stolku s třemi dívkami, pro ně sám o sobě příliš neznamenal, navíc ho ani neznaly, takže to nemohl být nikdo důležitý a tudíš hodný jejich pozornosti. Podívaly se po sobě a pokrčily rameny. Dokud jim bude kupovat zákusky, ať si tu klidně sedí.
"Ale já nepiju kafe," zafrfňala zrzka.
"Nebuď tak nevděčná, tadyhle, hmm, umm, pán se o něco snaží a ty hned takhle... mimochodem, jak se jmenujete?" nenápadně vyzvídala blondýna, která měla slabost pro bezvýznamné muže s temnou minulostí.

Keikoku Shihōin

"Um... Já jsem Kei, prostě jen Kei..." řekl jsem, nevěděl jsem, co jsou děvčata zač, a tak jsem raději jméno rodiny dvakrát neskloňoval. "Těší mě," začínal jsem si připadat nicotný, jako by snad ani neměly zájem. Hm... Možná jsou to... Lesbická trojice v kavárně... Tady má někdo štěstí... Co tě bere, tyhle spíš vypadají na... ehm... velmi zatvrzelé slečny. I když jsem mluvil jen se zanpakutou, změna výrazu, když začala Karei skloňovat lesbická, byla zřetelná.

Akio Ukitake

Se rozhodne že si půje sednout do svojí oblíbené kavárny...Pohodlným krokem dojde až ke kavárničkce a s úsměvem vejde dovnitř.Dobrý den ve spo..Najednou zmlkne když si u stolu všimne oněch tří dívek...avšak t jsou zaměstnané nějakým novým kapitánem...Tomu se říká štěstí..Nenápadně se posadí do rohu tak aby byl co nejméně vidět a objedná si čaj zákusek.

Keikoku Shihōin

"Hm.. Kdo to?" na chvíli mou pozornost odvede někdo, kdo vešel dovnitř a nahlas všechny pozdravil, zdál se mi známý a aby také ne. Hm, přehodnoťme priority... Tyhle tři nevypadají na to, že by měli zájem... Ah, Kei-sama,... Vy jste tak neohrožený hrdina, že zahodíte šanci na sblížení s děvčaty za někoho takového... Je to můj otec, nebo ne, ačkoliv... Matka se o něm moc nezmiňovala, je tu možnost, že se pletu. Má zvědavost mě přemohla, a tak jsem slečnám nechal na stole ještě něco málo na útratu a přesunul jsem se blíže k nástěnce, která mimoděk byla u Akiova stolu. Začal jsem dělat, že si ji pročítám, ale má hlavní pozornost byla, ujistit se jestli to otec skutečně je.

Trojice yaoi fanynek

okamžitě zbystřila. Jejich nový známý, Kei, se zdál zaujatý novým příchozím, ze kterého se nevyklubal nikdo jiný než jejich kapitán Ukitake Akio! Sledovaly, jak se Kei "nenápadně" přesunul k nástěnce a házel po bělovlasém taichovi zkoumavé postranní pohledy. Dívky hned zapomněly na nějaké zákusky a nespustily z těch dvou ani na chvíli oči, tohle vypadalo zajímavě!!

Akio Ukitake

Pošilhává po dívkách...zjišťuje že jej i toho jejich společníka usilovně sledují ale k němu nejdou.Pohledu kapitána si nevšímá.Dojde k němu vrchní...Taaaak co si budete přát Kapitáne..V tom ji akio umlčí.Pšššt....tamty tři dívky jsou nebezpečné...nesmí vědět že tu jsem..jeden čaj a ten úžasný zákusek víte který myslím...Vrchní se chvíli diví ale pak se jen usměje.Samozřejmě Kapitáne....Hierrisu ale dnes jen čokoládové...ale vám to myslím nevadí..Usměje se a odejde.

Keikoku Shihōin

Bílé vlasy, zvláštní oči i přes nemoc je svalnatý... Hm... Kei-sama, co kdybyste se ho pokusil alespoň oslovit... Nepoznáte tím lépe, či je, či není... Ale on je... Ukitake; podle těch vlasů a prostě všeho. Já jen, že by si Váš pohled mohl špatně vyložit... No, jistě... Tentokráte jsem přejel očima na nástěnku a začal číst náhodnou zprávu, když mi do očí přímo bil titulek: "Akio Ukitake, kapitán 13. divize, načapán v ručníku; máme i usvědčující foto," nezabránil jsem v přečtení titulku nahlas a následného: "EEEEeeeh?!" vyjadřující nelibost a překvapení. Podíval jsem se střídavě na kapitána a na titulek a nakonec mi to nedalo a chystal jsem se časopis otevřít na straně s usvědčující fotkou. Třeba si jen spletli jméno... Nějaká chyba tisku...

Akio Ukitake

Jakmile uslyší o své fotce v ručníku zrudne jak paprika.Zvedne se a otočí se na kapitána který to četl a už už šel otevřít časopis.Být vámi...to neotevírám....ta fotka vypadá strašně....a přece byste se nechtěl do konce života v nocí bát.Usměje se úsměvem který je jemu i jeho otci byl tak typický.Poj´dte přisedněte si...Kapitáne Ehm???Nenápadně mu časopis vytrhne z ruky a sochová pod shihakusho..

Keikoku Shihōin

Takže je to on... vidět někoho, kdo stojí za vaším stvořením, jak se snaží chránit sebe i vás, je velice zvláštní pocit. "Těší mě, Ukitake-taichou-sama," řekl jsem s úsměvem a hlubokým úklonem. "Jmenuji se Keikoku, Keikoku Shihouin," odpověděl jsem mu s úsměvem, i když se vlastně neptal, a přisedl jsem si k němu. "Hm, takže Vy jste ten slavný ručníkový hrdina?" snažil jsem se navázat konverzaci vtipem.

Akio Ukitake

Těší mě Kapiáne Keikoku....Ano jsme to já...a pokud to chcete vědět..ty tři tam by byly blažeností bez sebe kdyby se dozvěděly že spolu něco máme...Zachechtá se.Shihouin hmmm to tedy pocházíte z vzenešeného rodu..párkrát jsem o vás slyšel...Slavný Syn Yoruichi-Shihouin...Co vás dostalo k Vysmátemu Arrancarovi??

Keikoku Shihōin

"Ale Vy také nejste zrovna nízkého postavení, Ukitake-taichou-sama." řekl jsem s již přemýšlivým výrazem. "A slavný asi není to správné slovo, ale těší mě, že už jste o mě párkrát slyšel..." pomalu jsem se začal drbat v zátylku, tousan opravdu věděl, jak mě znervóznět. "Ale U Vysmátého arrancara je to celkem pěkné, alespoň pokud se chcete zbavit osobní stráže..." oddychl jsem si, alespoň nějak se dalo zbavit zraků těch troubů, co si říkali shinigami a Ochranný sbor rodiny Shihouin. "A když o tom tak mluvíte, tak spolu opravdu něco máme... Nesmíte zapomínat na dobré vztahy mezi našimi rodinami,... Vlastně, veškeré vztahy mezi členy našich rodin sebou něco přinesly a stále přináší, že..."