Seireitei

Hideki Kanegawa

Když došel k místu svého bydliště, tedy až nepřiměřeně blízko kasáren desáté divize, uvítala ho dobře známá místnost. Při průchodu do míst, kde obvykle přespává si promnul a podíval se na hodiny. Bylo kolem půlnoci. Ještě rychle provedl očistu a zalehl s náročným dnem v zádech.

Satoshi
Jako už bylo mým zvykem pracoval jsem spoustu dní bez jakéhokoliv odpočinku. Ach jo... další výtvor, který jen tak uteče, hned jakmile jej vytvořím... říkal jsem si Už bych opravdu měl začít používat čip poslušnosti... povzdychl jsem si a rozhodl jsem se vyzkoušet způsob, který byl úspěšný už u tvorby Youmara. Jenomže co vytvořit teď... neustále tvořím humanoidy a nebo organismy, které stejně nic nepřipomínají... začal jsem přemýšlet a v tom spadla na stůl jedna kniha Aizenova historie? pomyslel jsem si Tuhle knihu jsem měl už vrátit před kolika roky... Hideki na to asi zapomněl... pomyslel jsem si znovu a posunul jsem se blíže ke stolu. Arrancaři? přečetl jsem nadpis. Hned na začátku byl obrázek jednoho z prvních arrancarů. Ulquiorra...? Arrancar... neboli hollow s lidskou podobou... to by mohl být dobrý pomocník... když tu teď není ani Suzaku ani Auki a Youmaru není stále kompatabilní k práci, tak by Ulquiorra mohl být dobrá záloha... Jo to půjde... aspoň zase budu mít co dělat. Jenom mu budu muset dát více lidsky shinigamskou podobu. rozhodl jsem a vrátil jsem se zpět do laboratoře...

Akio Ukitake

Jakmile dokončí třetinu papírů protáhne se a unaveně zívne...s údivem zjistí že od začátku uplynulo pár hodin.Sakra...tolik hodin a já jsem si sotva udělal místo na to, abych se dostal ven....no co...Vyjde z kanclíku a začne se procházet po kasárnách.Po chvíli se zastaví před dveřmi prádelny.Tam vzadu za tím prádlem je ukryto tajemství 13.divize.Otevře dveře...projde prázdnou prádelnou a z pod uvolněné parkety vytáhne klíč od dveří,jenž jsou téměř zataraseny harampádím.Odemkne a zmizne ve tmě panující uvnitř.Chvíli mu trvá než najde vypínač, ale nakonec rozsvítí a jeho pohledu se ukáže trochu zaprášená destilační kolona,která je nefunkční od posledního Kyouheiova experimendu při němž málem vyhodil prádelnu do luftu.Taky to byl Kyouhei kdo ji tajně zkonstruoval a objevil způsob,jak z fialových plodů rostoucích na stromech v celé zahradě 13.divize vydestilovat alkoholický nápoj tak silný, že saké proti němu vypadalo jako kojenecká voda.Byla oblíbená mezi některými kapitány alkoholiky a proto také byli smutní když dodávky zkončily.Akio sundá haori a pověsí ho na hřebík.Začne si prohlížet kolonu a hledat závadu a její možnou opravu.Kdybych tu měl Kyouheie..ten by věděl...ale když jsem ho nechal drhnout záchodky měsíc za tože to tu málem vyhodil do povětří,tak by mě asi nepomáhal to zprovoznit moc rád.Začne pracovat...úřed očima má vidinu degustace toho chutného nápoje.

Youmaru Ramperouge

Videl som ako išiel kapitán do laboratórií a šiel som za ním a opýtal som sa ho:Satoshi-sama môžem vám nejako pomôcť.A čakal som na jeho odpoveď.

Satoshi
Uslyšel jsem kroky, které se za mnou blížily a nakonec i hlas, tak jsem se otočil. Youmaru...? Že by už byl schopen služby? trochu jsem byl překvapen z jakou rychlostí se byl schopen můj výtvor dostat do života. No prozatím nic potřebovat nebudu, ovšem jsem rád, že jsi byl schopen se tak rychle dostat do provozu. Prozatím se projdi po prostorách kasáren, aby jsi věděl, kde se co nachází, poté by ses také měl podívat ven. Je přece jenom potřeba, aby jsi se zapojil do normálního života. dořekl jsem s uspokojením, že se můj výtvor tak podařil.

Akio Ukitake

Po notné chvíli začne jeho snaha nést výsledky.Pomocí pásky,nějaké pěny,dřeva a lepidla se mu podaří ucpat to co ucpáno nebylo,zprůchodnit to co nebylo průchodné.Palírna nyní vypadá vcelku provozuschopně,jediné co mu chybí jsou fialové plody a na ty si musí tak týden nebo dva počkat.Akio zhasne,oblékne si haori a vyjde ven.Zamkne a klíč schová.Pak se nasměřuje opět do své kanceláře.Po cestě má divný pocit..jako by mělo přijít něco zlého.

Kyouhei

měl fakt skvělý den. Nikdo po něm nic nechtěl, jeho veledíla z nástěnky nikdo nesundával, mohl si jen sedět, pít, vysmívat se nováčkům, prostě jeho ideál spokojeného života. Zrovna si šel pro další zásobu sake, když na nádvoří kasáren zmerčil Akia.
"Hój, taichou! Tak jak u vás swinguje život?" pozdravil ho a chlapácky ho plácl do zad (že mu málem vyrazil dech).

Akio Ukitake

Prochází se když tu najednou dostene přímo královskou ránu do zad.Ehm..zdravím Kyouhei.Usměje se na něj.Ale...dá se...Poslední dobou je vcelku klid.Ale chybí mi Baru...je tu bez ní tak nějak moc klid a moc práce.Doufám že se má na misi dobře..že se jí nic nestalo.Pak mu hlavou probleskne nápad.Ehm...Kyouhei....mám takový dotázek....nemáš...nebo nevíš kde sehnat takové ty fialové plody co normálně rostou v zahradě.Potřebuji je pro..ehm...vlastní potřebu.

Kyouhei

"Fialové plody? To má bejt jako nějakej slang nebo co? No jesi myslíte švestky, tak... to záleží, jaká je ta vaše potřeba, ke který je potřebujete," zatvářil se podezřívavě. Sice to byl kapitán, ale štvestky jsou štvestky.

Akio Ukitake

Aaaaaa.Tak se ty plody jmenují..ano ano švestky.Usměje se.No..já víte...mám strašnou chut si dát tak dvě nebo tři kila....potřebuju vitamíny a těch je v oněch švestkách požehnaně.Zkusí ho zatahat za fusekli.Přece by mu neřekl napřímo že jde pálit alkohol za který on musel drhnout záchody...i když to mu zadala Baru né on....všeobecně byla Baru přísnější a větší autorita.

Kyouhei

"Tak vitamíny, jo...?" pohlédl podezřívavě na svého kapitána. "Teda to slyším poprvé, že by shinigami potřebovali vitamíny, ale tak si dejte třeba mandarinku, v tý je jich prý taky dost jsem někde slyšel..."

Akio Ukitake


Už to nevydrží.Tak jo ksakru.Zašeptá a nakloní se blíže.Chcu pálit Kyouheiovici.Usměje se na něj šibalsky.Dokud tu není Baru.

Kyouhei

praštil znova kapitána po zádech, silnějši než poprvé.
"No vida, taichou! To je jiná! Tak se mi to líbí!" Pak také ztišil hlas. "Počkejte tam na mě, skočím pro všechno, co potřebujem. Musíme si pospíšit, přece jen, kdo ví, kdy se fukutaichou vrátí, že jo," zamrkal spiklenecky, a pak odkvačil, spokojený sám se sebou, že se mu konečně podařilo svést mladého... ehm... relativně mladého kapitána na zcestí.

Akio Ukitake

Jestli se tohle dozví Baru tak budem dřít záchody oba.Pomyslí si a pak se vydá do oné místnosti.Když se postaví k palírně jen j úsměvem prohlíží práci ktrou před chvíli dodělal.Palírna vypadala jako nová.Rozbité věcy byly vyměněny a špína setřena.Pověsí haori na hřebík a čeká na Kyouheie.

Kyouhei

byl na místě co by dup. Táhl velkou nůši se švestkami, kterou postavil před kapitána.
"Takže, taichou? Chcete si to zkusit, nebo to necháte na profesionálovi?" optal se slavnostně.

Akio Ukitake

Nechám to na tobě.A jen abys věděl..toto je světlá vyjímka...Baru by nás rozčtvrtila a se mnou vytřela nádvoří kdyby o tom věděla. Zaškelbí se.Tak jdem do toho..ukaž jak se to dělá.