Re: Prostory 7. divize

pro **Mina** Thu Mar 28, 2024 5:43 pm

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

S úsmevom oboch pozorovala a na chvíľku sa stratila vo svojich myšlienkach. Predpokladala, že jej už na stole pristálo niekoľko reportov o výsledkoch dnešných tréningoch a ešte mala dostať report o výdajoch divízie, ktoré väčšinou pozostávali z opráv zničených trénigových pomôcok a niekedy aj opráv stien či podlahy. Už jej jemne cukalo obočím, keď si tie čísla predstavila. Tieto účtovné veci jej nikdy nešli. Našťastie z týchto myšlienok bola vytrhnutá veľmi neočakávaným návrhom od obidvoch prítomných shinigami. Párkrát na nich zmätene zamrkala ako spracovávala ich návrh. Prvá reakcia bola, že spojila pery k sebe, urobila menší 'pop' zvuk, keď ich zase uvoľnila a pokývala hlavou.
[rec=kiyo]"Jasné, určite,"[/rec] pousmiala sa a poťapkala kapitána po rameni. [rec=kiyo]"Už je myslím aj čas, však? Tak poďme.[/rec]

Ako vyšla z kancelárie a kráčala chodbou, zamýšľala sa nad tým čo povie. Nakoniec sa rozhodla, že naozaj ho len v krátkosti uvedie, keďže hlavné slovo by mal mať on. Ešte sa nestretla s tým, aby kapitán inej divízie uviedol nového kapitána, ale všetko je raz prvý raz a možno to naozaj bude robiť dobrý dojem na jeho podriadených. Nuž, bola odhodlaná pomôcť ako len mohla, predsa len to sľúbila. Keď vykročila von, videla tam už nastúpených členov siedmej divízie. Prebehla očami po zhromaždenom dave a odkašlala si.
[rec=kiyo]"Členovia siedmej divízie,"[/rec] oslovila nahlas všetkých prítomných. Jej hlas bol prísny, pevný, dokonca až neoblomný. Bol by zázrak, keby ju niekto v tom dave nepočul. Musela tak pôsobiť pred hlavne svojimi, aby dávali pozor a brali ju vážne. Toto bola jedna z výnimiek, keďže sa prezentovala aj pred cudzími ako kapitánka jedenástky. [rec=kiyo]"Mám tu česť vám predstaviť vášho nového kapitána,"[/rec] začala a rukou zľahka poukázala k Hikakovi. [rec=kiyo]"Kioshi Hikaku bol s dnešnou platnosťou zvolený do funkcie vedenia siedmej divízie. Než sa však rozídete, kapitán by vám osobne chcel povedať pár slov,"[/rec] dokončila svoju krátku reč a rukou ponúkla Hikaka, aby pred nich predstúpil. Ona v ten moment odišla na stranu, kde sa oprela o stenu, založila si ruky na hrudi. Chcela byť mimo, keďže chcela, aby celú pozornosť venovali jemu. Akékoľvek pravidlá, podmienky, či už rady alebo spôsob fungovania by im mal povedať kapitán sám, aby to nepôsobilo tak, že zaňho rozhoduje ona alebo naňho dozerá. To by asi už dobrý dojem nespravilo, ale ona verila v to, že to Hikaku zvládne vzhľadom na to ako sebavedomo pôsobil, keď bol odhodlaný pred divíziu predstúpiť.

pro **Mishkenzie** Fri Mar 29, 2024 12:09 am

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Při scházení schodů celou dobu přemýšlel co přesně členům divize řekne a došlo mu, že nejlepší bude, když zůstane přirozený. Počkal na úvod od Kiyo, pak ji pokynul a udělal pár kroků vpřed, aby na něj bylo pořádně vidět.

[rec=hikaku]"Zdravím, děkuji Kapitánce Kiyo za uvedení. Jmenuji Kioshi Hikaku, jak už bylo řečeno. Přiznám se, že z mého zvolení kapitánem jsem byl trochu rozpačitý, ale vše ze mě opadlo, když jsem měl možnost v rychlosti poznat tyhle nádherné prostory a také jednoho z vás." [/rec] Věnoval Momo upřímný úsměv plný štěstí. [rec=hikaku]"Nemusíte se bát, nějakých razantních změn, budu rád, když mě navštívíte v mé kanceláři s jakýmkoliv dotazem či připomínkou. Budu se snažit vést divizi zodpovědně a přizpůsobit se zvykům, které už jste tady měli."[/rec] Vydal ze sebe bez sebemenšího zaváhání. sebejistě a známky stresu. Byl sám sebou a opět jednou se mu povedlo mít prostě štěstí a vše se udělalo tak nějak samo.

[rec=hikaku]"Těším se na to, až vás všechny poznám víc osobně, dveře kanceláře jsou vám otevřené kdykoliv."[/rec] Dodal ve zkratce a prohlédl si letmo členy divize, to stačilo, aby si všiml, že má divizi plnou veselých lidí. Od pohledu také pracovitých a urostlých. Došlo mu, že věnovat se stavbám musí vyžadovat velikou sílu a zdatnost, kterou i on sám měl. Tak nějak cítil, že tady je opravdu jeho místo. Sršela z něj pozitivní energie a správné sebevědomí.

pro **passionpower** Fri Mar 29, 2024 12:29 am

Hikaku, Kiyo, Momo -> Když Kiyo s Hikakem a Momo došli na nádvoří, všichni členové divize tam již postávali. Přešlapovali tak z nohy na nohu nejistí tím, co je čeká či se jen nudící. Někteří si i povídali mezi sebou a celkově tak vládl takový ten hlučný šepot. Hikaku si mezi členy dokonce všiml kromě urostlých a statných jedinců i několika žen. Pravděpodobně měli na starosti salóny, aranžmá a možná i architekturu. Rozhodně ne stavební práce.
Jakmile tahle banda zahlédla dvojici kapitánů, postupně všichni zmlkli a z většiny se i postavili více do pozoru.
Během úvodu Kiyo, hltali každé její slovo a někteří po ní pokukovali i potom, co se vzdálila předala slovo Hikakovi.
Hikakova řeč některým na tvářích vykouzlila úsměv, jiní se pro změnu tvářili opatrně ohledně nového kapitána a ten zbytek stále co nejvíce nenápadně okukoval Kiyo. Nějací dva mladí šupáci se tam dokonce jemně pošťuchovali, zatímco se ani nepokoušeli skrývat jejich zájem o kapitánku jedenácté divize. Momo ty dva znala. Známá dvojice troublemakerů, ale byla s nimi vždycky sranda.
Když Hikaku svůj proslov ukončil, dočkal se potlesku a z davu i několikrát slyšel slova na uvítanou. Celkově se zdálo, že ho jeho noví podřízení jsou ochotní přijmout. Ne že by měli na vybranou, ale i tak to byl jistě příjemný pocit, takové vřelé uvítání.

pro **Lus** Fri Mar 29, 2024 10:37 am

[name=momo]Momo-chan[/name]

Momo se společně s kapitánem a Kiki-chan vydala před budovu. Cestou dolů si zpívala písničku Tři čuníci jdou, pěkně za sebou... a vesele u toho poskakovala.
Pak Kiki-chan uvedla kapitána, který se pustil do proslovu. Při zmínce o ní, se usmála od ucha k uchu. Cítila se šťastně, že kapitána tak dobře přivítala. Pak si všimla pohledů některých členů divize, kteří pokukovali po Kiki-chan. Momo stála kousek od ní a v tu chvíli ji chytila za ruku, aby všem naznačila - hlavně těm dvěma, že Kiki-chan je její kamarádka a rozhodně se o ní dělit nebude! Provokativně těm dvěma problémovým jedincům pak ještě zamávala. Momo-chan je vlastně nebrala jako problémové jedince, občas vyváděli nějakou neplechu, ale Momo se s nimi vždy bavila.
Jak tak Momo stála a držela Kiki-chan za ruku, bedlivě poslouchala kapitánův proslov. Momo-chan doslova hltala každé jeho slovo. Na jeho konci konečně pustila ruku Kiki-chan a začala nadšeně tleskat a smát se. Z celého proslovu si pamatovala hlavně to, ŽE MÁ DVEŘE VŽDY OTEVŘENÉ.

pro **Mina** Fri Mar 29, 2024 4:41 pm

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Zatiaľ čo prebiehal Hikakov prejav, dívala sa zamyslene do diaľky. Medzi tým ju Momo chytila za ruku, čo ju vytrhlo z myšlienok a pozrela sa na ňu. Následne prebehla zrakom po dave a všimla si zrejme zdroj toho na čo sa Momo dívala a došlo jej to. Tým dvom drzým chlapíkom venovala len kamenný pohľad, ale potom už im žiadnu pozornosť nevenovala. Keď Hikaku skončil svoju reč, tak mu krátko zatlieskala a potom čakala až sa dav rozíde, aby sa mohla rozlúčiť a ísť si po svojom.

pro **Mishkenzie** Sat Mar 30, 2024 4:53 pm

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Po představení se divizi byl s výsledkem spokojený. Podíval se na Kiyo s Momo, které obě soudili pohledem dva lumpy někde vzadu, ale z těch si Hikaku nedělal vůbec hlavu. Všude se najdou takoví, jako jsou oni a často s nimi bývá i zábava

[rec=hikaku]"Myslím, že se to celkem povedlo."[/rec] Přemýšlel co teď. [rec=hikaku]"Máte někam namířeno Kiyo-chan?"[/rec] Nechtěl ji nějak zdržovat, ale neměl zatím nic na práci, ni se za ním nikdo extra nehrnul. Mohli tedy vyrazit do nějakého nového podniku.

pro **passionpower** Sat Mar 30, 2024 5:30 pm

Hikaku, Kiyo, Momo -> Dvojice maníků si všimla, jak Momo chytla Kiyo za ruku a přivlastnila si jí tak. Viděli i ten její smirk, co na ně hodila a vrátili jí ho svým vlastním pobaveným. Ten jim ale rychle na tvářích ztuhl, když po nich Kiyo přísně koukla. Raději se zase zaměřili na kapitánův proslov.
Když Hikaku skončil svůj monolog, na který se mu dostalo z většiny kladných reakcí, došel zpět za Kiyo s Momo, se kterými se dal znovu do řeči. V tom si to k téhle trojici zamířil jakýsi tmavovlasý chlapík v kulatých brýlích. V rukou držel jakési složky s dokumenty. Hikaku si ho nevšiml, jelikož stál k němu zády, za to Kiyo ho viděla dobře, ale neznala ho. Nebyl dost hot na to, aby byl součástí její sbírky ani dost důležitý na to, aby o něm psali v deváté divizi články. "Kioshi-taichou?" ozvalo se tak zpoza Hikaka. Jakmile se na něj Hikaku otočil, zdvořile se uklonil. "Hokona-taichou." uklonil se i Kiyo na pozdrav.
"Mé jméno je Fujita Masato z první divize. Přišel jsem kvůli zakázce, kterou měla sedmá divize vyřídit. Bohužel však již vypršela lhůta dodání a stále nemáme žádné zprávy o stavu. Chápu, že jste ve své funkci teprve první den a tohle je problém ještě z dob Vašeho předchůdce, ale...z vedení na to dost tlačí a začínají tam naskakovat i penále, které budete pravděpodobně muset uhradit. Tady mám veškeré podklady na naší straně. Vy byste někde v dokumentaci Vaší divize měl jistě najít i nějakou vaší verzi s podrobnějším plánem a dalšími detailnějšími informacemi, nežli mám k dispozici já." vysvětlil Masato důvod své návštěvy sedmé divize a podával Hikakovi složku dokumentů. "Myslíte, že byste se na to prosím mohl podívat a vyřešit to?" požádal ho. Hikakovi mohlo být jasné, že to je jen zdvořilostí otázka a že ve skutečnosti vlastně nemá na vybranou.

pro **Lus** Sat Mar 30, 2024 8:15 pm

[name=momo]Momo-chan[/name]

Momo-chan se už začala trošku nudit. Ne že by jí nudil samotný proslov, ale bylo to na ní příliš dlouhé. Respektive dlouho stála na jednom místě a nic nedělala. Začala si tedy kouskem křídy, který našla ležet opodál (zřejmě ho tam dříve sama zapomněla), kreslit kytičky na zem. [myslenky=momo]"Třeba bych mohla kapitánovi takhle vymalovat kancelář! Určitě by se mu to líbilo, když se mu líbila moje malůvka..."[/myslenky]Jak si tak kreslila, sedl si kousek od ní motýlek. Chvíli ho zaujatě pozorovala a když se zvedl ze země, rozběhla se za ním a zkoušela ho chytit. Motýl se však nenechal a neustále se jí snažil uletět. Chvíli to vypadalo, že si z ní dělá sprťouchlata a schválně Momo provokuje. Z její hry jí vytrhl shinigami, který se zničeho nic objevil u kapitána a Kiki-chan. Momo přiběhla zpátky k nim, schovala se za Kiki a pak ji zatáhla lehce za oblečení. [rec=momo]"Kiki-chan... Má Hik... kapitán problémy?"[/rec] Zeptala se tiše tak, aby jí nově příchozích shinigami neslyšel. Doufala, že zrovna ty papíry, o kterých shinigami mluvil, nepoužila pro své malůvky.... z toho mohla mít průšvih.

pro **Mina** Sat Mar 30, 2024 9:17 pm

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Keď sa začal dav rozchádzať, odlepila sa od steny o ktorú sa opierala a poriadne si ponaťahovala ruky. Vyšiel z nej spokojný výdych, keď cítila ako sa jej rozhýbali stuhnuté svaly a potom sa pozrela na Hikaka, ktorý sa k nej a Momo pripojil.
[rec=kiyo]"Pekný preslov,"[/rec] pousmiala sa Kiyo a ukázala Hikakovi palec hore. [rec=kiyo]"Nuž, možno by som sa už mala vrátiť k svojim povinnostiam,"[/rec] poznamenala trochu nútene, keďže sa jej samozrejme do toho dvakrát nechcelo, ale nechcela zanedbávať svoje povinnosti. V tú chvíľu si všimla, že za nimi niekto šiel. Prebehla očami po chlapíkovi, ale absolútne ho nepoznala. Keď ich zdvorilo pozdravil, tak ona len kývla hlavou na pozdrav, aby ho neprerušovala a bola zvedavá aké noviny niesol. Po vysvetlení jej jemne cuklo obočím, pretože tento pocit dobre poznala zo svojich začiatkov, keď jej ešte kancelárske veci moc nešli. No, doteraz jej niektoré veci nešli, ale našťastie si už za tie roky na to našla schopných a dôveryhodných ľudí, ktorí jej v tom pomáhali.
[myslenky=kiyo]A už je prvý prúser na stole,[/myslenky] pomyslela si a povzdychla si trochu. Potom ucítila ako ju Momo zaťahala za haori, takže sa trošku sklonila, aby ju počula, a zvedavo sa na ňu zadívala. Potom sa na ňu usmiala a jemne ju pohladila po vláskoch.
[rec=kiyo]"Neboj sa Momo-chan. Nech už ide o čokoľvek, kapitán to zvládne. Má tu predsa teba,"[/rec] pošepkala holčičke a mrkla na ňu povzbudivo.

pro **Mishkenzie** Thu Apr 04, 2024 8:35 pm

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

[rec=hikaku]"Děkuji."[/rec] řekl směrem ke Kiyo a už se chystal pokračovat, když v tom byl přerušen. [myslenky=hikaku]Dokumentace? Zakázka? Dluhy?[/myslenky] No to mu to hezky začalo. Vůbec nevěděl kam dřív, proto nejprve trochu zklidnil mysl a pak se dal do řeči. [rec=hikaku]"Pokud si to vedení, žádá, asi nemám jinou možnost. Upřímně mě trochu mrzí, že už nějaký dlouh naběhl, ale asi není třeba ztrácet čas, Pustím se do toho tedy rovnou."[/rec] Převzal si podklady a začal si je pořádně pročítat.

[rec=hikaku]"Momo-chan, co myslíš, dokážeš mi pomoci s takovýmto dospěláckým úkolem?"[/rec] Zvedl jedno obočí a pousmál se na ni. [rec=hikaku]"Problém nemáme ani ty, ani já, jenom to teď musíme vyřešit. Netušíš, kde by mohli být nějaké důležité papíry, po kterých se rozhodně nesmí kreslit?"[/rec]

Ještě se tady pořádně nevyznal a tak aspoň trochu doufal, že mu Momo-chan poradí. Přesunul pohled na Kiyo a ta mohla vidět, že ho to trochu trápí, ale zároveň, že vůbec není ztracený a tak nějak ví, že to prostě zvládne.

pro **passionpower** Fri Apr 05, 2024 4:25 pm

Hikaku, Kiyo, Momo -> "Děkuji kapitáne, budu čekat na další informace z Vaší strany." pronesl Masato, když mu to Hikaku odkýval. Pak se uklonil oběma kapitánům a vydal se k odchodu.
Hikaku se v dokumentech dočetl, že se sedmá divize zavázala k tomu zvelebit oblast kolem osmé a čtvrté divize a nákupní čtvrti. Přeci jen se jednalo o nejnavštěvovanější oblast a tak dávalo smysl, že to tam chtělo zkrásnit nějakou pěknou zelení. Viděl tam i zmínku o jakémsi parčíku. Skutečně tam ale moc detailů nebylo. Jako třeba kdo tu zeleň dodá, nebo nějaké plány od architekta... Každopádně se tam Hikaku ještě dočetl, že hotový projekt měl být předán již před týdnem a že se v tom bylo celkem dost peněz.

pro **Lus** Fri Apr 05, 2024 7:21 pm

[name=momo]Momo-chan[/name]

Když zjistila, že kapitán zřejmě problémy nemá, ulevilo se jí. Jenže pak přišla řeč na ony papíry. [rec=momo]"Důležité papíry.... po kterých se nesmí kreslit? Jakože vůbec? Jakože ani kachničky ani kapříci ani kytičky nebo třeba motýlci a ani podobizny kapitánů? Ani křečci a morčátka? Jakože vůbec vůbec vůbec nic? Ani žádný maličký nebo maliličký obrázek sloníka? Vůůůbec nic?"[/rec] Zeptala se tázavě, jako by poprvé slyšela o tom, že existují nějaké papíry, po kterých se jakože fakt nekreslí. K čemu jinému by jako papíry asi tak byly? [rec=momo]"Tak takové my tu nemáme! Tedy.... ummmm.... Jakože.... Možná jich pár zůstalo ve stole.... A pak je tam ta veeeeelká skříň... A nějaké jsou i v mém šuplíčku v tom stole...."[/rec] Na chvíli se odmlčela. Tvářila se trochu provinile. Uvědomovala si, že na nějaké takové papíry asi možná kreslila. Ale nikdo jí to nezakázal! Ale ani jí to nikdo nedovolil... [rec=momo]A nějaké jsou v archívu! Ano... No.... Tam jsou ty papíry, po kterých se nekreslí! Ty důležité a tak... Hiki-chan, mám průšvih?"[/rec] Zeptala se náhle tiše mezi řečí, protože jí ta představa, že se na ni nový kapitán zlobí hned první den, jí nebyla z nějakého důvodu příjemná. Koukala při tom do země a špičkou nohy si při tom kreslila po zemi, aby se nemusela kapitánovi dívat do očí. Na papíry z archívu nemohla kreslit z jediného prostého důvodu... Neměla k nim přístup.

pro **Mina** Mon Apr 08, 2024 4:36 am

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Nijak nezasahovala do rozhovoru, bola to hlavne záležitosť divízie, ktorá ona súčasťou nebola. Jej divízia našťastie nemala iné zameranie okrem trénovania a príprav na súboje, takže sa nemusela o takéto veci starať. Masatovi znovu len kývla na pozdrav, keď sa s nimi lúčil. Následne pozorovala interakciu medzi Hikakom a Momo. Do toho im tiež nechcela zasahovať, dokiaľ sa na ňu Hikaku nepozrel trochu s nervóznym pohľadom.
[rec=kiyo]"Takýmto veciam sa veľmi nerozumiem, ale rada pomôžem, ak potrebujete,"[/rec] povedala s úsmevom a pokrčila ramenami.

pro **Mishkenzie** Fri Apr 12, 2024 12:02 am

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

[rec=hikaku]"Ne ani kachničky, ani kapříci, kytičky taky ne, motýlci možná. Podobizny kapitánů také ne. Ani křečci, nebo morčátka, Malý obrázek sloníka taky ne."[/rec] Snažil se ragovat hned vzápětí, co Momo jmenovala všechny možné věci. [rec=hikaku]"Přesně takové papíry hledáme."[/rec] Odvětil s úsměvem a pokorou. Kohokoliv jiného by tohle dítě už dávno vytočilo, ale Hikaku si ji stihl rychle oblíbit a nemít ji nic za zlé.

[rec=hikaku]"Archív to je nápad."[/rec] Důvod proč ho tahle možnost nenapadla byla prostá. V osmé divizi většinou někdo řekl. [myslenky=hikaku]"Vždyť víš, je to v té místnosti s chlastem."[/myslenky] A každý přesně věděl kde má hledat. Pobavil se nad vtipnou vzpomínkou z předchozí divize.

Obrátil se směrem ke Kiyo. [rec=hikaku]"Nechci vás ovšem nijak zdržovat kapitánko."[/rec] Žekl v nějvětší pokoře, ale ve skutečnosti byl celkem v háji, avšak nedával to na sobě moc znát. [rec=hikaku]"Tak co Momo, vyrazíme do Archívu? A neboj, průser nemáš a myslím, že zatím ani já ne."[/rec] Vydal se směrem, kde by Archív měl být. Měl pocit, že kolem něj dneska taky prošel.

pro **Lus** Mon Apr 15, 2024 12:53 pm

[name=momo]Momo-chan[/name]

Momo pozorně poslouchala kapitána a snažila si zapamatovat vše, či nesmí kreslit. Byla z toho dost smutná... a s každou další věcí, kterou kapitán jmenoval, byla ještě smutnější. Zároveň se cítila více provinile, jelikož nevěděla, zda zrovna ty důležité papíry nepokreslila. Ale očividně problém neměla. Dost se jí ulevilo.

[rec=momo]"Hmmmmm..... To je spousta pěkných věcí, které se nesmí kreslit."[/rec] Pronesla smutně. Kapitánův výčet vzala doslovně. Přesně tohle se na důležité papíry kreslit nesmí. Ale co nebylo řečeno, nebylo zakázáno. Takže to bylo vlastně povoleno.

Kapitáni se pak bavili spolu ohledně pomoci. Sama by ráda pomohla, ale tyhle dospělácké věci byli dost nuda, takže byla ráda, že o pomoc žádá Kiki-chan. Pak se jí kapitán zeptal, zda vyrazí do archívu. [rec=momo]"Do archívu? Spolu? Jakože tam můžu taky?"[/rec] Nevěřícně na něj koukala svýma velkýma očima. V archívu ještě nebyla! Prolezla už kdejaký kout divize, znala nazpaměť všechny skrýše a věděla, jak se nejrychleji dostat z bodu A do bodu B. Ale archív jí byl zapovězen. Alespoň do teď! Začala vehementně kývat hlavou dříve, než si to Hiki-chan rozmyslí. [rec=momo]"Vzhůru do archívu!"[/rec] S těmito slovy zvedla jednu ruku do vzduchu, druhou si dala v bok a jako superman se rozběhla kupředu směrem k archívu.

pro **passionpower** Tue Apr 16, 2024 11:51 pm

Hikaku, Kiyo, Momo -> Poté, co si Hikaku s Momo vysvětlili, že existují papíry, které nejsou ke kreslení a že takových je například plný archív, bylo právě tohle místo tím, kam se vydali. Měli dokumenty potřebné k nalezení. Takové hledání pokladu...i když v tomhle případě to byl spíš pravý opak od pokladu.
Naštěstí byl ale archív dostatečně organizovaný a tak stačilo zapátrat v části s dokumenty z poslední doby. Díky papírům od chlapíka z první divize, věděl Hikaku číslo zakázky a to mu pomohlo najít ten správný šanon. Uvnitř něj našel vypracovaný detailní plán na zvelebení daných oblastí i stavbu parku včetně smluv s dodavateli i dodací listy. Materiál by všechen měli. Co ale Hikaku nenašel, byl dodací list ze zahradnictví Zlaté Květy v Rukongaii, od kterého bývalý kapitán objednal veškerou zeleň. Převážně pak okrasné stromy a keře. Slíbené datum dodání bylo měsíc zpátky.

pro **Mina** Wed Apr 17, 2024 3:19 am

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Kývla na kapitánové slová a bez ďalších rečí sa s nimi vydala do archívu. Počas dlhého pôsobenia v 11. divízie sa zoznámila s podobným archivom, aj keď ten nebol až takto pekne zorganizovaný. Po chvíľke sa jej podarilo zorientovať a začala sa prehrabávať v zložkách projektov za poslednej doby.
[rec=kiyo]"Toto má najnovší dátum. Je to ono?"[/rec] opýtala sa a podala Hikakovi zložku bez toho, aby ju bližšie skúmala. Nebola to jej divízia, takže nechcela do toho tak strkať nos a zároveň to chcela nechať viacmenej na ňom, keďže bol kapitán.

pro **Mishkenzie** Wed Apr 17, 2024 11:15 pm

[name=hikaku]Kioshi Hikaku[/name]

Když Momo zavelela k přesunu, byl rád, že sám zvolil správný směr už předtím a nebyl teď za hlupáka. Když přišli do archívu, hned se vydal k nejnovějším spisům, kde ho ale už předběhla Kiyo a tasila zjevně správnou složku. [rec=hikaku]"Ano je to ono."[/rec] Přečetl si pozorně celý spis a pak rekapituloval. [rec=hikaku]"Zdá se, že zde máme tak nějak vše až na jednu položku. Konkrétně nám zde chybí dodací list a pravděpodobně i materiály ze zahradnictví Zlaté Květy." [/rec]

Podíval se na Momo. [rec=hikaku]"To je ale záhada co? Půjdeme ji poslu vyřešit?"[/rec] Viděl, že Momo je opravdu nadšená, když může pomáhat a doufal, že po tomhle se její oči rozzáří ještě více. [rec=hikaku]"To stejné platí i pro vás kapitánko, také v naprosto svobodné vůli."[/rec] Nedělal si z toho nějak velkou hlavu, přeci jen by se na něj nemohl nikdo zlobit, kdyby došlo na nějaké neshody.

pro **Lus** Mon Apr 29, 2024 10:47 pm

[name=momo]Momo-chan[/name]

Momo se v archívu docela nudila. Myslela si, že to bude větší zábava. Bylo tu sice spoustu papírů, na které se dalo kreslit, ale neměla sebou pastelky. A navíc měla takové tušení, že by se to kapitánovi zrovna moc nelíbilo. A tak se aspoň tvářila, že pomáhá hledat. Důležitě prohlížela složku za složkou bez jakéhokoliv řádu či systému, občas nějakou vytáhla a prohlížela si. Pak jen zakroutila hlavou, dostatečně nahlas si povzdechla a vrátila složku zase zpátky.
Z nudného hledání dokumentů jí zachránila Kiki-chan, která zřejmě našlo to, co kapitán hledal. A dokonce to vypadalo, že je to ono! Jen něco chybělo a bylo třeba to dohledat...
[rec=momo]"Záhada? Jakože... si budeme hrát na detektivy? To by mohla být sranda! Budu vrchní... hlavní... nejvyšší.... velevážený vyšetřovatel a vy dva budete moji pomocníci!"[/rec] S těmi slovy ukázala napřed na jednoho a pak na druhého. Její nadšení bylo najednou zpátky. Navíc... konečně můžou vyrazit pryč z tohoto hrozného místa!
Momo zavřela složku, kterou právě držela v rukou a chtěla ji vrátit zpátky. V tu chvíli si všimla, že po vrchní desce pochoduje obrovitánský pavouk. [rec=momo]"Ááááááááááááááááááááá....."[/rec] Vyjekla najednou a odhodila složku do vzduchu tak, že se papíry rozlétly po celém archívu. [rec=momo]"Mám ho na sobě! Mám ho na sobě! Blééééééééééééé!"[/rec] Řvala, jako by jí na nože brali. Různě poskakovala, snažila se z vlasů a dalších svých částí setřást onoho pavouka a dále hlasitě ječela. Jak tak poskakovala, v jednom momentu uklouzla na papíru, který předtím vyhodila do vzduchu a s hlasitých žuchnutím dopadla na tvrdou zem. Naštěstí spadla šikovně na zadek a nic se jí nestalo. Momo se však tak lekla, že byla nejprve v šoku, a chvíli bylo ticho. A pak se ozval tichý pláč a popotahování. Na pavouka úplně zapomněla.

pro **Mina** Tue Apr 30, 2024 8:31 am

[name=kiyo]Hokona Kiyo[/name]

Ticho počúvala, čo sa Hikaku dozvedel zo zložiek a v duchu pretočila očami. Samozrejme, že to vždy bola nejaká drobnosť, ktorá spôsobila veľké problémy. S týmto sa potýkala pred rokmi často a preto nemala rada papierovanie. Našťastie ona už na to mala svojich spoľahlivých ľudí, čo sa o to starali.
[rec=kiyo]"Rada pôjdem. V tom zahradníctve som už dlho nebola,"[/rec] pravila s úsmevom k Hikakovi. Rada navštevovala nové miesta alebo miesta, kde už dlho nebola a do záhradníctva nemala dôvod chodiť nejak často.
Následne na seba strhla pozornosť Momo-chan, ktorej sa vrátila dobrá nálada. Čo však netrvalo dlho, pretože zrazu spustila taký cirkus, ktorý by Kiyo v mladších rokoch vyviedol z miery a hneď by utekala preč, keďže vtedy deti kvôli mladšiemu súrodencovi nevedela vystáť. Namiesto toho zmätene pozorovala Momo-chan ako sa zo seba snažila striasť pavúka a hneď prišlo k tej najpravdepodobnejšej veci, keď dieťa vystrájalo.
Najskôr si s hlbokým výdychom premnula spánok na pravej strane a potom si kľakla k Momo-chan, ktorá sedela na zemi.
[rec=kiyo]"Ale no, však sa nič nestalo,"[/rec] povedala s prívetivým úsmevom. [rec=kiyo]"Šup, späť na nohy."[/rec] Nežne podobrala Momo-chan pod rukami a pomohla jej postaviť sa späť na nohy. [rec=kiyo]"Tak, vrchná vyšetrovateľka, vyrazíme na miesto činu? Bude tam veľa farebných kvetov a možno aj motýliky."[/rec] Pokúsila sa odvrátiť jej myšlienky na niečo iné, takže dúfala, že to zaberie.

pro Sponsored content