30. okresek Jižního Rukongaie

Kitsune


Kitsune tam nenápadně zápasila s pouty, dokud se jí nepovedlo vysvobodit si víceméně jednu ruku. No..teď se mohla alespoň podrbat na nose, protože reiatsu jí stále nefungovalo. A tak si Kitsune v duchu zakřičela FTS a pokoušela si nějak osvobodit i druhou ruku nebo alespoň zanpakuto, aby se z toho mohla nějak prosekat. Ti šneci si jí naštěstí nevšímali a to i přes to, jaké tam Kitsune chvílema házela ksichty, protože to, čím byla spoutaná bylo opravdu dost nechutný a lepivý a nechutný, prostě fuj, brrr a eeeh...

Kitsune

Snažila se nahmatat zanpakuto, kterou měla mít u pasu a...nic, rozhlédla se kolem a uviděla jí a to přímo u těch hmyzáků. To bylo dost na nic. V tom ale uslyšela zvuk tekoucí vody, znělo to jako potůček nebo tak něco. To vnuklo Kitsune nápad. Nápad, který, jestli nevyjde, jí možná bude stát život. Ale za pokus to stálo a tak se začala opatrně sunout směrem k té vodě. A tak se Kitsune začala nenápadně koulet směrem k té vodě s úmyslem, do ní žuchnout. Třeba se ta lepkavá věc rozpustí.

Kitsune

Kitsune se nepozorovaně dostala do té vody. Naštěstí nebyla hluboká takže se netopila. To, že byla studená jí nevadilo, ale to jak tam začala pěnit...no, to by mohl být možná trochu problém. Pěnilo to totiž docela dost a ještě to vonělo po vanilce. Ale pomáhalo jí to k povolení pout, jen..no bylo to dost pomalý. Kitsune se tomu snažila všelijak pomáhat použitím své síly. Nezapomínala sledovat, co se děje u hmyzáků a ostatních.

Kitsune

Kitsune se tam tak hezky čvachtala a snažil se se rozlepit. Bylo to fakt nechutný. Uvolnila si jednu nohu, což bylo fajn. S tou druhou to moc nešlo. Byla nějaká tuhá. No ale měla volnou ruku a nohu. To byl pokrok. No a pak se to stalo...Kitsune se dívala kolem a v tom si všimla, že na břehu leze jeden z těch šneků. Chvíli to vypadalo, že poleze dál a nevšimne si jí...ale všiml si jí a zíral přímo na ní. Kitsune nevěděla, co má dělat. Sůl s sebou neměla a i kdyby, už by se rozpustila v té vodě. Mohla na něj jen zůstat zírat. "Prosím pšt." šeptla k němu. Pokud ale se pokusil nějak zakřičet nebo tak něco, tak pohla rukou. "Bakudō#4. Hainawa." šeptla, spoutala ho a mrskla s ním do té vody, ale kus od ní. Technicky vzato by měl začít šumět a pěnit jako ona.

Kitsune

Kitsune by toho šneka možná i bylo líto, ale on si začal. A jak pěnil. Ty vady, bylo to jako by někdo dal do pračky moc prášku na praní a vypěnil celej barák. No ale začalo se tam pohybovat najednou nějak moc šneků a vypadaly fakt smutně. Kitsune se začala cítit provinile. Ale za to už byla skoro volná. "Co po nás chcete?" zeptala se jich trochu vyplašeně. Fakt nerada ubližovala živým tvorům a těm, co smutně koukali ještě míň.Doufala, že s nimi bude nějaká dohoda...i když, potom, co jim rozpustila kamaráda tušila, že asi ne...

Kitsune

Tak tohle bylo špatný. Jazyková bariéra, ta už mohla za tolik věcí. Zároveň to vypadalo, že se jí bojí nebo z ní mají respekt. Kitsune nevěděla, jestli je to dobře nebo špatně a tak na ně jenom tak koukala a sledovala je. V tom ale uslyšela nějaké kvílení z místa, kde byly Artemis a Koto. Kitsune se tím směrem podívala a pokusila se osvobodit, jak nejvíc to šlo.

Kitsune

A tak Kitsune přetrhla ty pouta, která jí držela. Připadala si jako Fenrir,který se dostal z kouzelných pout od skřítků. Šneci raději vzali do zaječích...nebo snad do šneččích? No...ale byli to šneci, takže jim to utíkání moc nešlo. Ten zvuk byl stále slyšet. Kitsune na nic nečekala a zamířila si to rychle na to místo.

Kitsune

Kitsune se, co nejrychleji dostala na místo, ze kterého se před tím odkulila a no...ten pohled se jí moc nelíbil. Artemis stále svázaná a Koto zase zářila tvář  a něco divnýho jí čouhalo ze zad(TG hype!) a spousta těch divných zvířátek na těch divnejch věcech bylo napíchnutých. "Koto! Uklidni se. Všechno je už v pořádku. Všichni jsou v pořádku. Neboj se." snažila se jí ukonejšit a pomalým krokem a s milým úsměvem se k ní vydala. Dávala si ale pozor na ty divné energetické věci, co jí čouhali ze zad, aby jim mohla když tak uhnout.

Kitsune

Kitsune nestačila zírat, jen, co jí Koto uviděla, se uklidnila a ty divný kagune věci zmizely."Jsi v pořádku? Nic ti není?" zeptala se jí starostlivě. Pořád si sice nemohla zvyknout na to, že jí označuje jako svojí matku. Problém byl ale v tom, že si tak už pomalu začínala připadat. V tom jí ale tak nějak došla ještě jedna věc. Jak se Koto dostala z toho hnusu, který blokoval reiatsu. Nebyla však vědátor z dvanáctky, aby si na to dokázala odpovědět a tak to zatím nechala být. Otočila se na Artemis, stále zabalenou ve slizu. "Potřebuješ vykoupat."řekla směrem k ní. Nejprve si ale došla pro zanpkuto, kterou dala do pouzdra. Pak opatrně čapla Artemis. "Pojď, Koto. Vykoupeme pejska." usmála se na ní a vydala se k té říčce, ve které se koupala sama.

Kitsune

"Už je to dobrý. Jsem tady." řekla k ní jemně a pohladila jí po hlavě mezitím, co jí objímala. Poté se vydali k říčce, do které se před tím skutálela. No a tak Tam Artemis prostě vložila. Přece jí tam jen tak nehodí, to by jí neudělala. Vyhrnula si rukávy a pak jí tam začala různě namáčet a drbat, aby jí z toho rychleji dostala. Její výraz jasně mluvil za to, že se jí ta koupel moc nelíbí, ale určitě to bylo lepší, než být zabalená v tom hnusu. Dokonce pokynula i Koto, aby přišla k ní a dělala to samé, co ona, pokud to teda Artemis nevadilo.

Kitsune

No a tak se tam máchali komplet všichni. Kitsune, Koto i Artemis. Kitsune se nejprve trochu mračila, protože byla promočená na kost, když ale viděla jak se Koto směje a raduje, musela se zasmát. Pak tam společně drbali dolů to svinstvo, které na sobě měla Artemis nalepené. "Já vím, holka, že se ti to nelíbí, ale máš toho svinstva na sobě opravdu hodně. Dokonce víc, než jsem měla já, asi se tě báli víc." pronesla směrem k vlčici a zazubila se na ní. Při tom byla všude spousta pěny a...no vypadalo to, jako by někdo dal moc pěny do koupele.

Kitsune

V klidu si tam smejvaly z Artemis ten humus a když už byly tak v půlce, tak začala Artemis jiskřit. To, že byly ve vodě, tomu moc nepomáhalo. Koto se dokonce běžela schovat na břeh za strom, odkud jen tak vykukovala. "Přestaň si hrát na Raidena nebo tě nechám zalepenou." houkla na vlčici. Fakt už jí nebavilo dostávat elektrošoky.