Taidana Eris - 8. divize

Věk - vypadá na 21 / skutečný 153
Datum narození  - 21. leden
Síla reiatsu  - 453
Barva reiatsu  - Červená
Povaha
Nestává se často že by mohlo jedno jediné slovo téměř perfektně popsat člověka. U Eris je však takové slovo a je jím lenost. Ať už dělá nebo má dělat cokoliv, vždy se zařídí tak aby se nadřela co nejméně. To stejné platí i v boji kde by si se soupeřem raději udělala piknik než aby zbytečně bojovala.
Eris obecně nemá moc velký zájem v okolní svět a pouze věci které se jí do určité míry týkají zaujmou její pozornost. I když se dá říct že téměř dvě století procházení světa mrtvých ji zařídilo vcelku často měnící se nálady a pořádnou tvrdohlavost.
Když už však dojde k nevyhnutelnému boji tak se mění na vcelku aktivní šelmu která bere boj nikoliv vážně ale jako by se jednalo o tanec kde každý chybný krok může znamenat smrt která je cenou za zábavu. Alespoň to tak tedy bere do té doby než ví že nestojí proti svému soupeři šanci. V takovém případě nemá jediný problém s ústupem, její hrdost to nijak nezraní.
Povaha Ares
Eris nikdy pořádně nechápala proč někdo jako ona vytvořil zanpakuto která by o sobě smýšlela jako o zbrani která přinese válku a zkázu. Hned po své první misi v 8. divizi však začala chápat jak přesně Ares vznikla. I když je Eris normálně jen líná a vcelku mírumilovná dívka, v momentu kdy aktivuje svůj shikai se její osobnost začne postupně měnit. Čím více je zabraná do boje nebo čím déle jsou její schopnosti aktivní, tím více se začne podobat Ares samotné. Její více-méně pozitivní výhled na svět se změní v ten kde každý nese část viny ale i přesto by se měli všichni zachránit. Přestože má být někým kdo přináší zkázu, Eris v tomto stavu je překvapivě vyspělá a čestná, pokoušejíc se zachránit ty kteří si to zaslouží a zničit ty co ji stojí v cestě. A samozřejmě, jakožto Ares, bohyně samotná se cítí zcela nadřazeně a dokonce i když hovoří se svými nadřízenými, chová se jako by byla nadřízená ona. I když by nejspíše někteří preferovali kdyby zůstala v této formě nadobro.


Záliby a zajímavosti
Záliby - Třešínku na špičce dortu koníčků jednoduše zabírá odpočinek a obecné relaxování. Pokud to jde tak se jednoduše natáhne na větvi která pod ní nespadne u nejbližšího stromu a dá si na půlku dne pořádný odpočinek. I když měla přikázáno seřadit tyhle dokumenty a trénovat s támhletěmi shinigami.
A hned po té se umisťuje Erisina láska k dívkám. Od určité doby kdy se její smysl čichu lehce změnil nemůže totiž vystát příliš dlouho přítomnost mužů a byla tak nucena strávit téměř veškerý svůj čas s dívkami. Místo toho aby z nich nyní po tak dlouhé doby byla však otrávena, zjistila že k nim má čím dál větší lásku.
Zajímavosti - Eris naprosto nenávidí vysoké teploty. Jeden by řekl že by si užila ležení na střeše budovy o slunečních dnech. Ukázalo se však že její úpravy zahrnovali neviditelný kožich díky kterému se lehce přehřívá ale zároveň nemá problém vlést do vody ve které plavou kostky ledu.
I když je téměř vždy zcela bezstarostná, i někdo jako ona může být velice vážný když si to daná situace vyžaduje.
Pokud je v sázce budoucnost ve které nemusí dělat nic víc než celý den polehávat tak je schopna zcela zahodit svou lenost a udělat pro záchranu této budoucnosti cokoliv... aby mohla být líná později.

Vzhled
Eris už od prvního momentu kdy se stala shinigamim kompletně odmítala jejich černá kimono Shihakusho a zůstala u svého bojového ozdobného kimona s krátkou sukní. To že tím porušuje jistá pravidla ji moc netrápí a vždy se brání tím že by člověk měl bojovat v tom v čem se cítí nejpohodlněji.



Spousty lidí ztratí většinu svých vzpomínek z doby kdy byli ještě na živu v normálním světě. Někteří si vzpomenou, jiní neodhalí co se jim stalo do konce věčnosti. Eris si však pamatovala vše až moc dobře... život který se ji zrovna moc nelíbil. Ale jedno její přání se vyplnilo. I po smrti, její existence mohla pokračovat dále. Něvěděla sice kde přesně je nebo co má dělat, byla si však jista že už nebyla ve světě normálních lidí. Tohle byl ten bod v čase kdy duše zemřelích začínají žít v Rukongaii, snažíc se získat střechu nad hlavou. Eris si však s něčím takovým starosti nedělala a s odhadem že mrtví už jídlo nebo vodu k životu zrovna nepotřebují se vydala do nejbližšího lesa. Nikdy totiž nebyla zrovna společenská a příroda byla jedna z věcí které ji fascinovali. I když si nebyla zrovna jista jestli zde existují veverky, srnky a podobní tvorové. Hlavní však bylo že husté listí na stromech po většinu času poskytlo dostatečný kryt před deštěm nebo práhnoucím sluncem. Časem sice zjistila že i duše musejí občas něco sníst a vypít, naštěstí se však spokojila s vodou v přírodě a lesními plody, při nejhorším se po nocích vplížila do Rukungaie kde se vždy něco našlo.
Po nějaké době přebývání v lesích bez jakéhokoliv lidského kontaktu se začala Eris do určité míry měnit. Konec konců strávila v divočině více než sto let, její tělo se začalo zvláštně přizpůsobovat svému okolí. Evoluce zde nejspíše probíhala rychleji než ve světě živých a kdo ví, třeba se na cestě sem její duše smíchala s duší nějakého zvířete? Reishi ze kterého se skládalo celé její tělo se začala postupně měnit a přeskládávat a nabírat na počtu, eventuálně tvoříc liščí uši a ocas na jejím těle. K jejímu štěstí, tohle byly jediné viditelné změny. Menší tesáky a lehce ostřejší drápy už nebyly tak nápadné jako části zvířecího těla na člověku. Na konci se však jednalo pouze o příjemnou kosmetickou změnu. Alespoň to si tedy Eris myslela dokud se nerozhodla ukázat se občanům nejbližšího okresku Rukongaie. Netrvalo dlouho a začali ji brát jako zlou duši z lesa která jim přišla sníst děti a zničit domovy. A ne jen to, zdálo se že smysl čichu se dívce změnil taktéž. Překvapivě začala mít nepříjemný pocit v přítomnosti mužů a naopak ženy ji voněly velice sladce. Rozhodně chvíli trvalo než si Eris zvykla na všechny tyhle změny a než uklidnila všechny vesničany kteří ji chtěli upálit zaživa. S trpělivostí a tvrdohlavostí kterou získala v lesích nakonec dokázala vytvořit mír mezi sebou a 56. okrskem Rukongaie kde se nakonec i zabydlela v něčím podkroví. Život bez akce se ji líbil a možnosti prostě polehávat okolo vždy využila naplno. To bylo do té doby než po ni ostatní začali chtít aby také pomáhala s každodenní prací které rozhodně nebylo v okolí málo. To samotné bylo důvod aby se dívka opět stáhla mimo civilizaci na pár dobrých let.
Stačila chvíle a věci přestaly být takové jaké by je Eris chtěla. Sama si to nechtěla přiznat ale lidský kontakt ji rychle začal chybět. Ale vrátit se tam odkud utekla by znamenalo opět čelit vzteku rolníků a spousty fyzické práce pro ni. Taková myšlenka se ji ani trochu nezamlouvala. Bylo tu však jedno řešení. Ta obrovský zeď v dálce která chránila město. I hlupák by byl schopný říct že právě to bylo místo kde bohatí žijí a každý den se smějí chudým jako byla ona. Takový lidé nikdy nepracovalo protože si mohli najmou ostatní kteří by vše vyřešili a poklidili za ně! A tak se zrodil mistrovský plán, dostat se za tu velkou zeď a žít si až do konce existence v míru a nic nedělání. Plán byl však těžší než původně zněl. Naštěstí byla Eris vcelku vynalézavá a hloupá také nebyla. Rychle zjistila kdo všechno může projít bránou z města a zpátky dovnitř. Pouze lidé v černých kimonech s meči. Stejní lidé jako ten koho si pamatovala z posledních momentů kdy byla naživu. Údajně byli nazýváni shinigami, bohové smrti a uměli kontrolovat reiatsu, patrně jediná podmínka kterou člověk musel splňovat aby se mohl jedním stát. Dívka překonala svou línou duši a začala se o samotě v lesích učit kontrole reiatsu. Rozhodně to nebyl ten nejjednodužší cíl který si v životě dala, několik let experimentů však ukázal nějaké výsledky. A když byla v ruce schopna vytvořit kouly reiatsu, byla na čase stát se bohem. To si tedy myslela, nikdy nečekala že by musela projít celou akademií kde ji téměř udřeli k smrti. Nemluvě o tom že se na ni polovina lidí dívala křivým pohledem kvůli jejímu neobvyklému vzhledu. Byla tu však jedna osoba která se na ni vždy dívala pouze se zájmem v očích. Muž který vypadal vcelku důležitě se svou bílou kápí která nesla podivný znak s číslem 8. To však bylo vše, pouze sledoval a nikdy nedošel dostatečně blízko na to aby si s ní mohl promluvit.
Následující dobu strávila Eris v akademii kterou nakonec dokončila s lehce podprůměrným výsledkem a zvláštním mluvícím mečem který se zmaterializoval jednoho dne v její ruce. Pravdu říct, nebyla si zrovna jista zda už z toho každodenního učení a tréningu nezačala být šílená protože nikdo jiný její mluvící meč neslyšel. Tak to bylo do té doby než ji konečně někdo vysvětlil co přesně zanpakuto je jelikož téměř každý už svůj meč vlastnil když do akademie nastoupil. A k jejímu údivu, po pár meditacích se objevila v podivném světě který byl zcela zaplaven vodou. Podivné stíny v tomto světě žily uvnitř obrovských domů které trčeli z vody, vypadajíc jako domy ze světa živích a přesouvali se z místa na místo pomocí lodí které měly krvavě rudé plachty. Bylo to tam kde potkala dívku která údajně byla její meč. Po nějaké době škemrání a nadávání se jí dokonce i představila jako Ares, meč který přináší válku a smrt. Kdo ví co přesně tahle slova myslela. Po dlouze očekávaném vypuštění do města Soul Society Eris rychle našla povědomí a lehce nepříjemný pach který následovala až k onomu muži s bílou kápí. Údajně to byl jeden z velkých kapitánů, Tomisura Raiden.



Zanpakuto - 8 +1


Hado - 8


Léčení - 0


Zanpakuto
Jméno - Kōgō Ares

Vyvolání - Fūbi, Kōgō Ares (Dobýj, císařovno Ares)

Typ - Přímý útok, kido útok

Vzhled - Ares vypadá jako klasická dlouhá katana zdobená zlatem na začátku černé rukojeti dále zdobené rudou tkaninou, chrániči a konci černého pouzdra.

Shikai
Při vyvolání shikaie se čepel s pouzdrem spojí, prodlouží se a zformuje formu kopí.
Čepel se mění z kovu na fialový krystal vyzařující reiatsu a drží na místě díky materiálu který je podobný kameni. Rukojeť je z klasické pevné oceli s několika rudými krystaly na okrasu a s rudou látkou která je obmotána okolo celého kopí.

Vzhled kopí:

Duše zanpakuto
Ares, bohyně války. I přes to že se tato zanpakuto zrodila z Eris, jejich povahy jsou značně rozdílné. Mezitím co uživatelka ráda lenoší, její zanpakuto by mnohem více ocenila kdyby vyhledávala boje a novou sílu. Když však dojde na boj tak sdílejí stejné nadšení a to udržuje jejich vztah jakž takž stabilní.


Vzhled vnitřního světa



Schopnosti zanpakuto

Ryūketsu no rekkō raimei suiryoku (Štěrbinový bleskový krvavý výpad) - Jednoduše vypadající útok kdy Eris vyrazí proti soupeři s přímě nastaveným směrem. Ještě před útokem však rudá látka která je součástí zanpakuto obmotá čepel a zvětší její velikost aniž by se nějak snížila ostrost. Pro některé může útok připomínat vrták.
Výrazně rychlejší než normální útoky jelikož využívá odraz pomocí reiatsu pro maximalizaci rychlosti. Jeden by mohl říct že se jedná o kombinaci výpadu a shunpa.

Průběh útoku:

Sensō megami no akai yari (Rudé kopí bohyně války) - S vyvoláním shikaie získá Eris schopnost jednoduše zanechat své reiatsu ve vzduchu a kontrolovat jej na dálku. Po získání takovéto kontroli je pro ni možné bez jakéhokoliv problému vytvářet v blízkém okolí rudá reiatsu kopí které může použít normálně nebo je může nechat vystřelit na soupeře. Díky schopnosti ignorovat gravitaci mají vcelku velké množství využití. Kopí samotná mají dvě různé čepele které jsou spíše součástí aerodinamického stylu který umožňuje cestování ve velkých rychlostech.

Rudé kopí:

Shita kara shi (Smrt ze spodu) - Velice podobná technika vytváření rudých reiatsu kopí. Tentokrát však Eris může vnutit své reiatsu do fyzických objektů a poslat jej k nepříteli skrze pevné objekty. Až reiatsu dorazí na vhodnou pozici tak se zcelí a vystřelí ze země jako rudé kopí, útočící na svůj většinou nic nečekající cíl. Krom útoku se tato schopnost dá hezky využít na vytváření pastí a jelikož se jedná o rychlí útok který má překvapit, kopí jsou mnohem uzčí aby mohly dosáhnout větších rychlostí.

Rudé kopí:

Nejsem si jistý, jak u zbytku GM projdou některé záležitosti, ale musím říci, že je to pěkně sepsaná postava. Chci varovat, že jíst a pít něco musí i duše v Soul Society, u tebe to vyznělo tak, že ne.
Dále nevím jak projde half-fox postava.
Jako celek se mi ale postava líbí a pokud se mnou budou ostatní GM souhlasit, tak bych byl pro schválení a snad i 150 reiatsu.
PS.: Nebyl Ares muž? O.o

Přiznám se, nečetl jsem to celé, ale hned na začátku mě zarazilo tohle "Věk - vzhledový 21" nejsem si tak úplně jist zda spojení "vzhledový věk" existuje, zní to totiž dost zvláštně, ale jinak se mit o líbilo

Z nějakého důvodu jsem si to zapamatovala špatně a měla jsem za to že Urahara Ichigovi řekl v prvních dílech že duše nic konzumovat nemusí tak jsem tam dopsala že si jídlo dokázala obstarat.
Ještě jsem přidala jednu nebo dvě věty k její proměně a když máme velkýho plyšáka Komamuru tak proč by nemohla být postava co má jen uši a ocas, hm? :P
A vzhledový věk jsem přepsala na "vypadá na" nevěděla jsem jaký jiný termín použít...

PS.: To řekni králi Artušovi z Fate/ sérií anime

Obyčejná duše podle anime nepotřebuje jíst, avšak pokud má duchovní sílu = možnost stát se shinigami, tak pociťuje hlad. Takže naše postavy hlad mají
Co se týká vzhledu... prošly už asi i šílenější věci a Vindy ouška ráda, takže proč ne, možná je nějaká vzdálená příbuzná Komamury a nikdo o tom neví
A ten Ares... proč ne, je to její zanpakuto, část její duše, není tam podmínka, že její duše musí být mužná Viz. Arturia Pendragon byla víc OP než nějaký Artuš, tak proč ne.
Takže jsem též Pro a podporuji Vilíkův návrh na 150 reiatsu.

Už nějakou dobu tu čekám na definitivní odpověď... už k ní někdo došel?

 
150 reiatsu