Bezvýznamné náměstíčko

Nekonome Chieko

Chieko se také vydala pátrat po Tadashim. Hledala viditelné stopy i stopy reiatsu. Nešla přímo s Wilhelmem, ale kus vedle, aby pokryli větší plochu. Kuro to vzal po budovách a střechách a pokud neměl kudy pokračovat, tak se vrátil zase na zem a pátral ze země. Kočičák to měl trochu lepší, než dva shinigami, jelikož měl nos zvířete a k tomu zvířecí smysly. Za to však neuměl moc pátrat po reiatsu, na to bylo v Seireitei jiné zvíře.

Hledat kolem reiatsu bylo... těžké. Hlavně proto, že jste tu bojovali s velkým množstvím hollow a Tadashiho nikdo neviděl použít jakékoliv schopnosti shinigami. Jeho reiatsu bylo zanedbatelné. Kuro měl štěstí více. Dokázal alespoň potvrdit, že tam Tadashi byl... ale jeho stopa zmizela bez jediné... inu stopy... Wilhelm si všiml, že ho pozoruje rezavý kocour.

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na kočku. Kočka se dívala na mne. Já se díval na ni. Usmál jsem se na ni, ale pochyboval jsem, že se kočka usměje na mě. Našel jsem kočku! houkl jsem s úsměvem k ostatním. Nebylo to zrovna něco, co by pomohlo s hledáním Tadashiho, ale já měl kočky celkem rád. A co jsem nedávno poznal Kura, tak ještě víc.

Nekonome Chieko

Pátrala ale nic nenacházela. Kuro sice našel stopu, ale nakonec ji ztratil nebo mu zmizela, jak říkal on. Pak ale na ně Wilhelm zavolal, že našel kočku a tak se oba vrátili. Kuro na druhého kocoura něco párkrát zamňoukal. Byl přeci taky kočka a tak se chopil vyslýchání zrzavého kocoura. Pozdravil toho kočičáka a ptal se ho, jestli tu neviděl někoho Tadashiho popisu, který mu popsal.

Kocour vás chvíli pozoroval. Nakonec se protáhl, podíval se na vás... "Vy jste tak strašně mrtví... " řekl a zakroutil nevěřícně hlavou. "Nejdřív ztratíte Tadashiho... a pak ignorujete rozkazy vrchního kapitána..." dodal ještě hlasem, který jasně naznačoval, že jste cvoci

Wilhelm Gure

Chvíli jsem se koukal na kocoura. Pak jsem otočil hlavu na Chieko. Pak jsem otevřel pusu a pomalu nadhodil: Zdá se mi to, nebo... ta kočka právě... pak jsem se podíval na kočku a chtěl zase něco říct, ale rozmyslel jsem si to. Navíc jsem ani nevěděl, co na to říct. Pak jsem nadhodil: Chieko? Kdy myslíte, že to bude horší? Když se vrátíme s Tadashim za cenu neuposlechnutí rozkazu vrchního kapitána... nebo když prozradíme, jak jsme ho ztratili a proč byl s námi v rukongaii?

Nekonome Chieko

Chieko se taky na kocoura překvapeně koukala. Ještě nikdy nepotkala jinou mluvící kočku než Kura. No..Kurovi to docházelo pomaleji, protože měl zrovna mozek nastavený na kočičí řeč a nejprve si myslel, že dostal i odpověď v kočičí řeči. Pak mu to ale došla a zatvářil se stejně překvapeně jako oba shinigami. "Co jsi zač?" zeptal se kocoura Kuro. Pořád nějak nemohl pochopit, že narazil na další mluvící kočku. 
"No..já nevím..myslím, že už tak máme dost velký průšvih..." odpověděla Wilhelmovi Chieko. Kuro se pak na ně otočil a dodal: "Nejhorší to bude, pokud Tadashiho nenajdeme..." Upřímnost nade vše.

Kocour tam stál, stále vás pozoroval. Nakonec opět zívnul. "Jo... jasně... běháš tu celej den vedle mluvící kočky a najednou ti to přijde divný... typický..." řekl a zamračil se na Wilhelma. "A nejhorší bude, když ho nenajdete a ještě se necháte zabít..." dodal ještě.

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na zrzavou kočku: Ale Kuro je čarná kočka s rozdvojeným ocasem a doprovod silného shinigami. nadhodil jsem a pak pozvedl obočí: Ehm... myslíte, že byste nám mohl nějak... pomoci? Když víte, kdo je Tadashi a Razaki a co se stalo, tak asi taky nebudete úplně normální... mluvící... kočka... usmál jsem se na kočku a můj úsměv byl na konci trochu roztržitý. Ano... Normální mluvící kočka... co jsem to zas řekl?

Nekonome Chieko

Kuro se cítil lehce důležitěji, když o něm Wilhelm tak hezky mluvil. Chieko se zase začervenala, protože byla označena za silného shinigami. Oba pak sledovali rozhovor mezi zrzavým mluvícím kocourem a Wilhelmem. Oba je zajímalo, co je ta kočka zač a proč o ní do teď nikdy neslyšeli, když o Kurovi slyšel už kde kdo. A havně doufali, že by jim kočičák mohl nějak pomoci.

Kocour si lhostejně začal čistit přední tlapku. Chvíli vám nevěnoval absolutně žádnou pozornost. Nakonec si ale povzdychl a opět se podíval na Vilíka. "Ano, znám je, protože žiju z nich doma... co se tu stalo netuším... ale mám podezřejní... " řekl. Dál to ale nerozváděl.

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na kocoura a povytáhl obočí: Tak... jestli žiješ v sídle, tak bys mohl pomoci... pokračoval jsem a už jsme viděl naději. Bylo to sice jen malé světýlko na konci tunelu, ale přesto jsem doufal... ale ještě víc jsem doufal, že to světélko není hlaveň plamenometu... Razakiho plamenometu.

Nekonome Chieko

Takže to byl mluvící kocour rodiny Izumi...ještě lepší...Kura napadlo, že by ho měli něčím uplatit, aby to na ně neprásknul Vrchnímu kapitánovi. "Jaké podezření?" zeptala se Chieko kocoura. Mohl ten kocour vědět něco, co by jim pomohlo najít Tadashiho? Chieko v to pevně doufala. Nechtěla skončit jako grilovaná zástupkyně...Ani Kuro nechtěl skončit jako flambovaný kocour.

Kocour zase zakroutil hlavou. "Hele... co byste dělali vy, kdybyste byli obklíčení ze všech stran hollow na který byste neměli?" zeptal se vás. Znělo to trochu, jako kdyby vás nějaká učitelka poučovala o něčem opravdu očividném...

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na kocoura a zamyslel se: Buď se někam hodně dobře schoval a nebo utekl. Myslíš, že něco z toho udělal i Tadashi? optal jsem se a doufal, že mě kocour neodkáže na třetí možnost, která mě napadla: Nebo bych umřel... i to je možnost, co bych možná dělal, kdyby mě obklopilo opravdu hodně velké množství hollow, na které bych neměl.

Nekonome Chieko

Chieko sledovala kocoura a přemýšlela, co by udělala v obklíčení hollow...všechno to končilo její smrtí, což asi nebylo to, co hledala. Když pak Wilhelm řekl, co by udělal on, div se neplácla do čela, protože tohle jí nenapadlo. Tyhle možnosti se jí líbilo o mnoho víc než ty její a doufala, že si Tadashi jednu z těch dvou, co navrhl Wilhelm, vybral. Byla ale také zvědavá na to, co jim řekne zrzavý kocour. Dřív ale promluvil černý kocour: "Nebo bych umřel..." zase ta jeho upřímnost...

Kocour si povdechl. "Na co máte hlavy? Aby vám nepršelo do krku? Nemůžete utýct, páč sou všude kolem... a nemůžete umřít... protože smrt je hrozně definitivní... co vám ještě zbejvá? Teda... předpokládám, že vzdát se hollow moc nefunguje..." řekl kocour. Přitom se naděje díval z jednoho na druhého

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na kocoura a v hlavě mi začalo znovu šrotovat. Něco co jsem přehlédl. Nějaká alternativa... Zamaskoval bych se jako jeden z nich? promluvil ze mě výcvik před první světovou. Nebo bych zkusil zavolat o pomoc někoho, kdo by mohl být teoreticky blízko. nadhodil jsem, ale pochyboval jsem, že má Tadashi nějakého anděla strážného.

Nekonome Chieko

I Chieko se opět zamyslela. Přemýšlela nad tím, co mohli ještě přehlédnout, když ani jedna z možností, která je napadla, to nebyla. Wilhelma nějaké další napadly, ale jí prostě už nic nenapadalo a tak jen čekala, jestli se Wilhelm s něčím trefil. "Nebo bych jen hrál mrtvého..zalézt si někam do sutin, skrýt reiatsu..." navrhl Kuro a při tom si jen tak pohupoval svým okousaným rozdvojeným ocasem...

Kocour zakrouzil nevěřícně hlavou. "Jo... a nebo, by mohl použít nouzovej únik a zmizet do světa lidí... teda já bych to na jeho místě udělal... je to tam sice nuda, ale zase tam většinou nejsou hollow..." řekl, jako kdyby bylo samozřejmé, že mladí, nezkušení shinigami mají nějaké schopnosti nouzového úniku

Wilhelm Gure


Díval jsem se na kocoura a pak se uklonil: Děkujeme, pane... pak jsem se na něj tázavě koukl. Docela rád bych věděl, jak se jmenuje. A taky bych chtěl vědět: Nevíte, kam mohl Tadashi ve světě lidí jít? Jestli třeba ve světě lidí taky nemají nějaké... sídlo, nebo tak?

Nekonome Chieko

No, nouzový únik do světa lidí Chieko nenapadl. Možná to bylo tím, že to neuměl každý. Ona sama například vůbec ne. "Možná, kdyby to umělo víc lidí, tak by nás to napadlo..." zabručel si Kuro. Chtěl to uhádnout ale musel uznat, že tohle ho vážně nenapadlo. Wilhelm se začal kocoura dál vyptávat a tak ho Chieko s Kurem nechali a jen čekali na odpovědi.

Kocoura nezajímalo, že to není známá informace. Bylo mu to úplně jedno. "No... můj nejlepší tip je ten, že je ve světě lidí... ale kde? Jsem snad vědma? Jestli chcete, můžu se obarvit na černo, vzít si cigaretu a začít mluvit o rozbití vázy..." řekl kocour ironicky. "Pokud vím, tak mají nějakou... budovu... ale... uhm... myslím, že to je vlastně tajný..." řekl nakonec

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na kocoura a nadzvedl jedno obočí: Ehm... tajné sídlo... ve světě lidí? nikdy jsem o něm neslyšel na druhou stranu by pak asi nemělo smysl ho nazývat tajným. A... je nějaká šance, že bychom se tam mohli podívat po Tadashim? zeptal jsem se a začal se usmívat trochu nervózněji. Konec konců... tohle už začínalo být nebezpečné. Ztratit Tadashiho... neuposlechnout vrchního kapitána... a pak se ještě potulovat po sídle jejich klanu...

Nekonome Chieko

Oba dva, jak Chieko, tak Kuro, poslouchali kocourovu řeč. Kuro si při jeho poznámce o tom, že by se obarvil na černo, odfrkl. Chtěl tím snad ten zrzavý kocour něco naznačit? To Kuro nevěděl a upřímně by byl radši, kdyby ne. Když pak ale zmínil tajné sídlo ve světě lidí, oba zpozorněli a začali dávat větší pozor. Wilhelm se opět ujmul mluvení, což Chieko vyhovovalo a Kuro se nechtěl znovu ztrapnit, tak byl radši zticha.