Bezvýznamné náměstíčko

Wilhelm, byť velice očouzený a s poměrně silnou bolestí na hrudníku oslabil řady hollow svým kidem. Ovšem i tak by bylo patrně vše ztraceno, nebýt dvouocasé kočky. Ta se vrhla na hollowa a začala ho škrábat. Jistě, mělo to asi stejný efekt, jako snažit se pošrkábat železobeton špendlíkem, ale hollow to dohnalo k šílenství. Začal všude kolem sebe metat jedno cero za druhým. Jedno minulo Chieko jen o centimetry, další Wilhelmovi sežehlo vlasy, ale především se mu podařilo nechtíc umažit velké množství hollow. Ostatní se dali na ústup...

Wilhelm Gure

Nejdřív jsem naprosto nechápal co se stalo. Pak první Cero minulo Chieko a mně došlo, že se hollow snaží setřást Kura. Rozeběhl jsem se mu na pomoc, ale pak jsem rychle skočil k zemi, protože mi Cero málem usmažilo hlavu. Takhle to odnesly jen nějaké vlasy. Hollow se začali stahovat a já přemýšlel, jak moc se mám bát o Kura. Zvládne to? houkl jsem na Chieko a už jsem přemýšlel, jak sestřelit hollowa se kterým se pere kamar... koč... spolubojovník. Zvedl jsem prst, a pokud Kuro uhnul, usmažil jsem hollowovi hlavu Hadem #4.

Nekonome Chieko

No, tohle Chieko nečekala. Nečekala, že se takhle Kuro pustí do nepřítele ani to, jak na to bude ten nepřítel reagovat a tudíž jí trochu vyděsilo, když jí jen o vlásek minulo cero, jiné málem usmažilo Wilhelmovi hlavu a několik dalších sejmuly nepřátele. "N-nevím." odvětila Wilhelmovi na otázku a připravila si svou černou katanu, aby mohla v rychlosti použít její poutací techniku. Kuro se nakonec odrazil od protivníkovy hlavy, na kterou do teď útočil, aby mohl toho hollow Wilhelm trefit hadem, popřípadě Chieko spoutat svou zanpakuto.

Poslední hollow se trápil s kočkou, kterou měl na obličeji, dokud Kuro neseskočil. Hollow se zatvářil vítězoslavně, otočil se aby vás všechny sežehl cerem, jen aby mu hlavu probouralo kido. Byli jste uprostřed hořících domů... v okolí už žádní hollow nebyli. Těch pár uteklo, zbytek byl po smrti...

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na Kura a Chieko: Dobrá práce. Budeme je pronásledovat? prohodil jsem unaveně. Určitě budou okolo i jiní a... v tu chvíli jsem se najednou zarazil a na první pohled zcela nelogicky se rozeběhl jedním směrem tak rychle, jak rychle mi jen dovolila únava: Tadashi! Kde jsi?!

Nekonome Chieko

A tak Chiečin zásah nebyl potřeba, jelikož Wilhelmův Byakurai prorazil hollowovu hlavu. Kuro si zase vyskočil na své místo na Chiečině rameni a kontroloval škody na svém ocasu. "Díky. Taky sis vedl dobře." řekl kočičák, když ho Wilhelm pochválil. Chieko zavrtěla hlavou. "Takhle bychom toho moc nezmohli..." nadnesla Chieko na jeho otázku a pak vykulila oči, když Wilhelm začal volat Tadashiho jméno.Úplně na toho chudáka zapomněli a tak se rozeběhla za Wilhelmem, i pokud šel špatně, jelikož nebylo dobré se rozdělovat.

Tadashi se ale neozýval. Všude kolem bylo ticho... tedy... dřevo praskalo jak hořely domy... ale jinak tu bylo ticho. Wilhelm se rozběhl zcela náhodným směrem a Chieko za ním. Po Tadashim tu ale nenašli ani stopy... žádní hollow tu ale nebyli také...

Wilhelm Gure

Rozhlédl jsem se okolo. Všude trosky a zbytkové reiatsu po boji. I kdyby nebyl nijak vážně zraněn, tak jsem moc nevěřil tomu, že bych ho nyní dokázal najít. Podíval jsem se na Chieko a omluvně se usmál: Najdu ho, ale... je možné, že mě pak budete muset podpírat. pak jsem nabral trochu prachu ze země a udělal si značky na rukou a na zemi. Neměl jsem v plánu za současné kondice plýtvat reiatsu a tak jsem krom značek odříkal i kompletní zaříkadlo. Značky ani zklínadlo nebyly potřeba, ale nechtěl jsem pak padnout do bezvědomí: Bakudo #58: Kakushitsuijaku. pronesl jsem na závěr a začal hledat Tadashiho.

Nekonome Chieko

Tadashiho nikde neviděli, ani neslyšeli. To znamenalo, že buď jdou blbě, Tadashi je v bezvědomí a nebo mrtvej...Chieko doufala v jednu z těch prvních dvou možností. Poté se podívala na Wilhelma a párkrát nechápavě zamrkala, pak ale začal odříkávat zaklínadlo, které sice znala, ale nikdy se jí nepovedlo(nemá na něj body :-D). A tak se připravila, kdyby se náhodou Wilhelm sesunul k zemi, aby ho mohla alespoň zkusit zachytit a on si tak ještě neublížil.

Wilhelm použil poslední zbytky svého reiatsu k tomu, aby použil kido. Bohužel, informace které z něj zjistil, nebyly vůbec užitečné... jedno ale bylo jisté, už nebyl tady. Nikde blízko... a možná ani ne v tomto světě...

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na Chieko a zakroutil hlavou. Je někde daleko. Možná mimo Soul Society... poznamenal jsem unaveně a kývl: Musím ve třetí divizi nahlásit jeho ztrátu, aby za ním vyslali nějaký pátrací tým... někoho, kdo je schopný hledat efektivněji... pak jsem se zapotácel a s úsměvem dodal: Ehm... nechtěla byste mě doprovodit?

Nekonome Chieko

Chieko s Kurem čekali na to, až jim Wilhelm prozradí, co zjistil. Chieko ho podepřela z jedné strany, když se zapotácel a souhlasně přikývla, když jí položil otázku. "Nejprve bychom si měli na chvíli odpočinout a Chieko by Vám mohla vyléčit rány." pronesl Kuro. Znělo to rozumně vzhledem k tomu, že byl Wilhelm vyšťavený a s nepěknou ranou po ceru na hrudi. Chieko zabodla svou bílou katanu do země. "Tenshi no Hikari..." pronesla a kolem nich se utvořila kopulovitá bariéra. Wilhelm si mohl všimnout, že se jeho rána na hrudi začala hojit.

Wilhelm Gure

Vzhledem k míře sociální interakce jsem měl téměř pocit, že Kuro je shinigami a Chieko je jen taková zástěrka, aby se nikdo nedivil, že je kočka podkapitánem. Koneckonců... to by se rovnou mohl stát kapitánem pes. Děkuji mnohokrát. pronesl jsem k oběma a dodal: Ale opravdu musím vyhledat kapitánku třetí, nebo kapitána první divize, abych jim to mohl oznámit... nebudou z toho mít radost a čím více se zpozdím, tím menší je šance, že se ještě najde.

Nekonome Chieko

"Jenže...jestliže jsou divize stále pod útokem...tak bychom se k nikomu z nich...nemuseli v tomhle stavu ani dostat..." namítla Chieko. Ano, Chieko, ne kocour, který se opravdu choval víc jako zástupce, než ona. Kočičák se na dívku překvapeně podíval. Chtěl totiž říct to samé a nečekal, že by se toho ujala modrovlasá shinigami. "Chieko má pravdu. Jste zraněný a bez reiatsu...byl byste jen snadný terč." dodal k Chiečiným slovům-

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na Chieko a povzdechl si. Věděl jsem, že má pravdu. Ale přesto... radši bych se prosekával přes další armádu hollow, než jít za Akirou či Razakim s tím, že se ztratil člen klanu Izumi a jak se to vlastně odehrálo a že jsem si pak ještě musel odpočinout... vzpomněl jsem si na naši společnou misi na počátku, kdy jsem vstoupil do 3. divize. Tehdy jsem všechny zdržel tím, že jsem se unavil. A musel jsem odpočívat...

Nekonome Chieko

"Stačí si...jen na chvíli odpočinout...aby se vám zahojily ty rány a nabrali jsme nějaké to reiatsu...Pak tam s vámi rádi půjdeme." pokusila se ho povzbudit Chieko a dokonce se na něj usmála. "Tadashi určitě...bude v pořádku..." dodala ještě. Kuro nechápal, kde se to v ní bere. Docela ho zajímalo, kam se poděla ta holka, která se bála říct byť jen jediné slovo...

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na Chieko a kývl: Děkuji. Ale stejně se bojím. Jak o Tadashiho, tak toho, co udělají Akira a Razaki, až se to doví. pak jsem si povzdechl a dodal: Věřte mi. Krom toho, že je klan Izumi složen vesměs z dobrých válečníků, tak je složen z osob, které nadevše milují svou rodinu... svůj klan. sklopil jsem oči. Tohle je jistě nepotěší, i kdyby byl Tadashi mimo dosah mého kida proto, že byl už v kasárnách.

Nekonome Chieko

"Také se o něj bojím...ale vy za nic nemůžete..to já..já měla velení...to já měla za vás oba zodpovědnost..." pronesla Chieko. V duchu si říkala, že jestli se Tadashimu stalo něco vážného nikdy si to neodpustí. "Přestaňte s tím padáním do depresí, ničemu to nepomůže a jen z toho chytám depku taky..." ozval se Kuro. Asi ho už nebavilo poslouchat to, jak dostanou seřváno on Vrchního kapitána a tak dále. Věřil, že se dřív nebo později Tadashi najde živý a zdravý.

Wilhelm Gure

Jen jsem na jejich slova kývl a vstal. Dobrá, máte pravdu Kuro. Není k niemu propadat depresím. Jdeme do kasáren 1. divize, tam téměř jistě bude i vrchní kapitán. pak jsem se ještě otočil na Chieko a zakroutil hlavou. Já jsem ho vzal sebou na misi. Byl zde na mou odpovědnost. s těmito slovy jsem se podíval směrem k Seireitei dodal: Jdeme tedy?

Nekonome Chieko

Kuro přikývl, když Wilhelm souhlasil a přestal tak být emařem. Když na sebe ale opět bral zodpovědnost, Chieko na to chtěla něco namítnout, pak ale jen zavrtěla hlavou a nic neřekla. Dohadování o to, kdo za to může nikam nevedlo. Chieko zrušila svou techniku a celkově i shikai. Přikývla na souhlas a řekla: "Jdeme."

Wilhelm Gure

Vyrazil jsem do kasáren první divize. Byl jsem sice vyšťaven, ale už jsem se cítil na rozkrájení dalších pár hollowů. Asi bych nepředváděl nejlepší výkon, ale kido sem, kido tam. Přesto jsem doufal, že v kasárnách první divize bude už dobojováno... koneckonů, Razaki-sotaicho pls.

--> Kasárny 1. divize

Nekonome Chieko

Chieko se s spolu s černým kocourem a Wilhelmem vypravila do kasáren první divize za Vrchním kapitánem. Celou cestu museli běžet, protože jeden z nich neuměl shunpo. To ale Chieko nevadilo. Technicky vzato tím i šetřili reiatsu, což byla celkem výhoda vzhledem k tomu, že ho moc neměli.

---->1.divize

Wilhelm Gure

1. divize -->

Doběhl jsem do Rukongaie a už po několikáté se proklínal, že jsem se to shunpo odnaučil. Pak jsem se začal rozhlížet a nakonec... Dobře... byli jsme tady v tomhle prostoru. Tadashi byl odkopnut někam tam a ti hollow pak zdrhali tam. Takže nejdřív to prohledáme tam, kam letěl Tadashi a pak směr útěku té armády? navrhnul jsem.

---->1.divize

Nekonome Chieko

Dorazila na místo stejně jako Wilhelm. Jen po cestě neproklínala odnaučení shunpo, protože on ho uměla. Na Wilhelmův návrh Chieko i Kuro přikývli. Mohli sice začít prohledávat oba směry najednou, ale také mohli ve třech rychleji prohledat tuhle část. "Tak jo." řekl Kuro a seskočil na zem. Asi se rozhodl hledat sám.

Wilhelm Gure

začal jsem procházet, tentokrát už tu správnou oblast a hledat tam stopy po Tadashiho přítomnosti. Kus shihakusho, stopy reiatsu, nebo něco takového. Ještě stále jsem si pamatoval, jaké reiatsu jsem cítil, když na mě použil jedničkové hado. A žádný jiný shinigami krom nás dvou tu nebyl... aspoň jsem v to doufal.