Tokio

Arashi

Arashiho pohled upoutala zajímavá událost. Na nebi se otevřely dveře. To už samo o sobě bylo velice zvláštní, daleko zvláštnější ale bylo, že z nich něko vyletěl ven... srazil se s ptákem a žuchnul na zem jak tuna cihel. V první chvíli vystartoval, aby se pokusil pomoci, ale když viděl, že ta osoba je v pořádku, tak místo toho vybuchl smíchy. Celé to představení bylo prostě strašně komické. Ještě před nějakou dobou by ho to asi neuvěřitelně překvapilo, ale po tom šíleném honu s tou bytostí... a tak vůbec, mu to už přišlo jenom... lehce zvláštní. "Dobrý den, můžu vám s něčím pomoci?" zeptal se osoby.

Janny

Trochu se zamračila, když sletěla dolů. Vstala a zkusila to znovu, neměla v plánu přestat, dokud se jí to nebude dařit alespoň trochu. Přikývla směrem ke Kaenovi. Tak tedy to zkusila znovu, soustředila se, snažila se ujít co největší kus, než znovu spadne dolů. Janny není typ člověka, který by nerad neúspěšně opakoval neustále jednu věc dokola a to se odráželo i na jejím tréninku.

Kurogane Noriyuki

"Okej, vypadá to vcelku jednoduše. Zahrajeme si na honěnou?" zeptal se jí s pobaveným úsměvem, jen co si párkrát zkusil hirenkyaku ve vzduchu. Než to zkombinoval s plošinou, několikrát skončil v té rychlosti zpět na zemi, ale naštěstí mu ta divná duchovní síla pomáhala v těhlech rychlých pohybech a tak. Plus to bylo podle anime, takže velké skoky uměl každý a nic si neudělal. Každopádně, snad by to mělo jít a tak mohl zkusit tu výzvu se svojí shinigami kamarádkou.

Arashi

Arashi zmateně pokrčil rameny. "Vidím... ale hádám, že bych asi neměl... " řekl. Chudák neměl vůbec tušení, že by tyhle věci vidět neměl, nebo naopak měl. "Uhm... já jsem Arashi... a... no... nepotřebujete teda s něčím pomoct? Vypadá to, že jste něco ztratila?" zeptal se. Snažil se působit přátelsky, protože si najednou uvědomil, že vlastně neví, zda třeba ta osoba není nepřátelská.

Kurogane Noriyuki

"Dobrá," usmál se na ní a v jeho levačce se objevil luk. "Ještě se ti totiž musím pomstít za to, že jsi mě do tohohle navezla," usmál se skoro klukovsky. Takhle se necítil od doby, co byl, inu... dítě. Vystřelil do vzduchu a zaměřil si Akane. Použil Hirenkyaku, aby jí zmátl a pak se na ní pokusil vystřelit. Dal do toho málo síly, aby jí to neublížilo. Ale byl to momentálně jeho způsob, jak předat babu. To by jí asi měl říct, co?

Janny

Janny byla spokojená se svým prvním úspěchem. "Díky." Podívala se směrem k Norimu a musela pobaveně pousmát. Pak se znovu vrátila ke svému vlastnímu úkolu. Janny si byl jakžtakž jistá, když stála, nebo se pohybovala pomalu. Proto zkusila, čeho všeho je schopna. V první řadě se zkusila proběhnout a energii držet. A v druhém se zkusila postavit někam výš a seskočit směrem k zemí a kousek na zemí si zpevnit znovu zpevnit energii.

Arashi

Arashi zuřivě kýval hlavou, jakože rozumí, ačkoliv neměl sebemenší tušení o čem to dívka mele. "Těší mě... pomůžu vím jí najít..." řekl a začal se dívat po okolí, zda třeba nebude mít štěstí. Díval se také na ten strom, který zbrzdil její pád. Mohla třeba uvíznout někde na větvi, nebo tak něco. Nechtěl příliš vyzvídat, ale samozřejmě, že ho celá ta situace zajímala.

Kurogane Noriyuki

Akane zmizela. Potvora! Jenže, Noriyuki si už před nějakou chvílí všiml, že každý zde přítomný má trochu jinatší ... stopu té divné síly, kterou hromadí. Možná by mohl začít hledat tu. S Akane strávil nějaký čas, nejvíc s těmi tady, takže jí podvědomě nějak vnímal. Bylo to složité, ale začal jí takto vyhledávat.

Janny

Janny měla radost. Učila se, jak být Quincy a zatím ji to šlo přinejmenším uspokojivě. Ještě chvíli blba, moc jí to bavilo, ale pak se podivala na Kaena "Co dál? " zeptala se nadšeně. Její nadšení ještě vzrostlo, když prostorem proletěl šíp. Seskočila n zem, byl to pro ní zvláštní pocit, znovu stát na zemí, protože v poslední době na zem buď padala nejrůznějšími způsoby a nebo kráčela vzduchem. " Je to trochu nezvyk." konstatovala.

Janny

Střílení z luku znělo dobře. Janny z toho byla trochu na rozpacích, protože chodit umí každý, to, že někteří chodí po vzduchu je v tomhle případě jen dobrý bonus. Za to střílení z luku je dočista něco jiného, dívka jako Janny se nikdy něčemu takovému nikdy naučila. Nechtěla roztroskotat na takové věci, navíc jak si všimla očividně všichni Quincy používají luk, jako svou primární zbraň. Využila toho, co již uměla, nahromadila energii a zkusila si vyvovat luk. "Mám k tomu jednu poznámku.. Nikdy jsem z luku nestřílela!" přiznala se dívka a zaculila se na Kaena.

Arashi

"Jasně..." prohlásil a začal hledat. Bohužel to vypadalo, že není moc platný, protože neměl moc štěstí s hledáním. Ani na stromě nic nebylo. Přesto se ale nakonec ukázalo, že možná to štěstí má - uviděl něco bílého, ale to v parku mohlo být i něco méně příjemného, takže raději byl opatrný. V noci tu přeci jen byli různí feťáci a ožralové, takže opatrnost byla patrně na místě...

Kurogane Noriyuki

Nori zamrkal. Jaktože jí necítil?! To bylo divné. Ta malá se k tomu div málem neklátila smíchy. Takže se "shunpnul" k ní. "Nom, tak se zasměj," vyzval jí a očekával výbuch smíchu. Chvilku si počkal... klidně i o něco déle. A jakmile případně přestala, položil jí otázku: "Je možné maskovat... jak to říkala... rihatsu?" Doufal, že mu odpoví, když ze sebe dělala takového mistra. A přitom netrefila ani vrata od garáže... Budování vztahů s dětmi bylo těžké!

Janny

Chvilku byla smutná, že se nic neděje a naopak, když luk vyvolal, trochu jí to polekalo. Pozorně sledovala Kaena a zkusila též natáhnout svůj vlastní luk. Byla docela nervozní, nebylo to jako chůze na vzduchu, hodit uměla přirozeně, takže stačilo sou středit se na energii. Janny se do toho opravdu snažila dát vše, co mohla, ale sama sobě moc nevěřila.

Arashi

Sehnul se a sebral ze země obálku. Smetl z ní nějaké smítko. "Je tohle to, co hledáte paní? Eh... slečno... " řekl a podal jí obálku, kterou našel na zemi. Byl rád, že mohl aspoň trošku pomoci. "Vypadá důležitě..." dodal, ačkoliv nevěděl, proč by měla. Ale přišlo mu, že by měl říct něco takového. Byl celkem zvědavý, co ta obálka může skrývat a proč byla tak důležitá.

Kurogane Noriyuki

"Aha, díky za informaci," pokýval hlavou Noriyuki. To, že se smál ignoroval. Problém byl, že pomocí reiatsu jí teď stopovat nemohl. A tak se na to hold musel vrhnout manuálně. To nebylo tak cool, chtěl zlepšovat svoje schopnosti, ale když jinak nedala, aspoň to vezme v té nadzvukové rychlosti. Rozeběhl se tedy vzduchem, hledajíc Akane. Pfff, příště musíme stanovit pravidla. Takhle z toho udělala schovku, zanadával si Nori pro sebe.

Arashi

Arashi jen lhostejně pokrčil rameny. "To já nevím. Ani nevím, proč bych vás vidět neměl... ale nebojte se, já nikomu nic neřeknu..." slíbil a podal jí obálku. "Ale napadlo mě... nemohl bych nějak pomoct? Fakt nemám co dělat... a třeba byste uvítala někoho, kdo zná město..." zeptal se nevinně. Cítil v tom nějaké dobrodružství... a asi chtěl vědět něco víc o tomhle tajemném světě, který nedávno objevil...