Las Noches

Leila Vergious

Opravdu, žádný plán. I když to bylo nejspíše lepší než kdyby chtěl vyrazit teď hned. Pořád tu přeci jen byla na misi a teoreticky by měla pomáhat Ruciovi který byl kdo ví kde. To už ale medvěd ohledával nyní její krystal. Bylo poměrně komické sledovat někoho s takovým tělem jak pracoval s obyčejnou lupou. Odpojila jsem jej od původního hosta a teď se imprintuje na mě. Odpověděla mu. Alespoň tak tedy vypadalo. Málem ten krystal ale upustila když se najednou začalo všechno třást. Samozřejmě, první myšlenka byla... Ta liška...?

Leila Vergious

Huh? Bylo jediné co ze sebe Leila dostala než pozvedla hlavu a všimla si jak jsou mírně bombardováni. Rozpadající se krystal rychle zahodila a skočila směrem k východu ze stanu ze kterého se co nejrychleji dostala. Pak už jen sledovala co se to vlastně děje a jestli to méďu nezavalilo. I když by měl být dostatečně fyzicky zdatný aby přežil pár kamenů padajících směrem z vrchu. Vrchu? Strop? Nebo létají od jinud? Leila se začala rozhlížet všude okolo a sledovala co se dělo.

Rucio

Za sebou slyšel zatím klid. To ho uklidňovalo. Pak ale najednou cítil jakési otřesy. Tak nějak to tipoval na toho hada. Znělo to ale, že je to celkem daleko, tak snad měl klid. A tak šel v klidu dál, až dorazil k....zlatým dveřím? Rucio na ně koukal...zapřemýšlel, že za to by si mohl koupit místo jako je Las Noches jen pro sebe...kdyby tedy v Hueco Mundo zlato něco znamenalo. No a tak se ty dveře Rucio pokusil otevřít.

Rucio

Otevřel ty dveře a díval se do tváře lva, který byl o dost větší, než on. Ruciovi stekla anime kapka. "Hoodná košiška..." zamumlal a dveře zase zabouchl. Pak, než se stačil lev vzpamatovat, se dal na útěk. To tu totiž už dlouho nebylo.

Leila Vergious

Vidět něco takového bylo rozhodně neobvyklé... i v Huecu Mundu! Teď by bylo na čase aby se ukázali ti všemocní strážci a vládci pevnosti Las Noches... řekla si Leila a podívala se jestli se medvěd třeba nevyhrabával nebo něco. Pak si ale uvědomila odkud ten had vylézal. Oh můj... Rucio! Vykřikla jen tak do prázdna a udělala několik kroků směrem zpátky. Pro ni byl had prakticky neporazitelný, co jiného tu bylo za možnosti?

Rucio

Rucio tedy přibouchl lvovi dveře před nosem, ale tomu lvovi se to moc nelíbilo, jelikož zařval, až vyrazil dveře a ty teď letěli na Rucia...ty dveře, co byly větší jak on a určitě i těžší. Rucio nasadil sonido, aby se odtamtud, co nejrychleji dostal, jakmile měl možnost zahnout někde za roh, udělal to. Pokud to bylo až na rozcestí, tak zase svým útokem zatarasil vchod a pro změnu vběhl do té horké chodby

Leila Vergious

Vypadalo to, že to došlo k tomu nejhoršímu. Ten had na ní byl zafixován a nevypadalo to, že by jej zajímalo cokoliv jiného. Ale ten fakt že ještě nezaútočil možná něco znamenal. Bez jakýchkoliv pohybů zůstala Leila stát na místě a pokusila se aktivovat tu komunikaci kterou Rucio použil předtím. Cokoliv děláš... buď přestaň a zachraň nás tak nebo pokračuj a ulehčit Phoenixův úkol. Protože pokud tohle bude pokračovat tak tu nebude žádné Las Noches které by mělo být chráněno kdo ví jakou katanou.

Leila Vergious

Rozhodně toho o zvířatech moc nevěděla a bylo to poznat. Had zjevně neměl zájem nechat Leilu být na pokoji a jako by jeden obří tvor nebyl dost, i nějaký obří lev se vyhrabal na povrch. To tam dole byla nějaká zoo?!
Každopádně bylo na čase běžet. Když se had rozhodl zaútočit, Leila se rychle sklonila a položila jednu ruku do písku. Následně se s ní a oběma nohama co nejvíce odrazila do strany a pokoušela se dostat se co nejdále od paprsku smrti který doufaje nezničil ten stan s medvědem uvnitř.

Rucio

No...Rucio právě otevíral již třetí dveře, když se mu v hlavě ozvala Leila....hups. Něco mu říkalo, že ta zoologická se vydala na povrch a Leila měla tu smůlu, že na ni narazili. No...teď už bylo pozdě, ty dveře už otevřel. Upřímně se těm věcem ani nedivil. Kdyby on musel žít tady v podzemí, tak by byl taky agresivní. "I kdybych chtěl, tak bych to tam k vám včas nestihl..." zabručel do vysílačky.

Leila Vergious

Pouze pokračovala ve svém běhu a kroužila toho hada. Rozhodně to nebylo něco s čím by mohla bojovat takže šlo jen o získání dostatku času pro zdejší ochranku. Alespoň ten lev měl dostatek slušnosti aby se po ni okamžitě nerozběhl, i když to vypadalo, že na ni byl taky mírně zaměřen. Proč šli zrovna po ní? Tohle bylo nepříjemné, nečekané a bez možnosti jakéhokoliv řešení.

Rucio

Otevřel ty dveře a uviděl....večeři!!! "Ooo..." vypadlo z něj. Ruciovi se rozzářily oči a oblízl se. Uskočil dozadu, když po něm klovla, ale tvářil se furt stejně. "Vacío!" zvolal a utvořil kolem kuřátka pole ve tvaru koule a v ní vakuum.  Chtěl to kuře uhasit a udusit a pak...sníst!!! Už teď se těšil na kuřátko...njn...liška...

Leila Vergious

Tohle bylo absurdní, copak bylo cero to jediné co tihle hollow dokázali používat? Ne že by nebylo účinné... Leila takového názoru rozhodně nebyla s tím jak se snažila všem vyhýbat. A možná kdyby nebyla v zatracené poušti tak by i našla nějakou vodu z kdo ví jakého důvodu!
Nakonec se však rozhodla, že tu je pouze jedna cesta která by ji měla efektivně dostat pryč z tohoto problému. Na konci svého levého ukazováčku si začala připravovat cero a zaměřila se na toho hada.

Rucio

Pff...ta slepice byla moc velká na jeho bublinu...zvláštní, jak se sem vešla tak obrovská slepice? Uskočil jejímu ceru a začal přesouvat tu kouli směrem k hlavě jeho večeře. Chtěl tu slepici udusit a hlavně uhasit, aby si pak nespálil tlamu, až jí bude jíst. "Hodná slepička...dej si šlofíčka..." mumlal si tam. Při tom stále slintal.

Leila Vergious

Její cero bylo připraveno a zdálo se, že vše bylo na místě. Alespoň tedy doufala. Zrovna moc možností tu neměla takže to alespoň mohla zkusit a snad nezemřít.
Při první šanci se zastavila, vyskočila do vzduchu a namířila cero přímo pod sebe, skoro jako by jej chtěla vypálit do písku co tu všude byl. Haiiro Kage. Zašeptla si a pokusila se přemístit sama sebe přímo nad hlavu toho hada kde okamžitě své cero vypálila přímo na něj. To snad mělo dostatečnou sílu aby to s ním třísklo o zem a dostalo jeho pozornost. Se svou momentální pozicí také na hadovi přistála a s pomocí sonida se začala pohybovat po jeho těle až tam odkud vylezl a doufaje i dovnitř do podzemí.

Rucio

Jeho plán se mu poměrně dařil. Teď stačilo přečkat útoky toho dusícího se běsnícího kuřete. Uhýbal tedy pařátům té přerostlé drůbeže. Používal dokonce i sonido, když bylo potřeba. Stačilo jen vydržet a bude hostina. Jeho bratr tu také nebyl a tak mu v ní nic nebránilo. Sice mu slíbil, že přestane jíst hollow, ale bylo to tak těžké a tohle byla slepice, jeho přirozený zdroj potravy ve všech ohledech, tomu se nedalo odolat. Už jen chvilička, než kuře usne.

Rucio

Rucio dostal kopanec od slepice a proletěl se vzduchem dovnitř té místnosti. Dopadl na bok jako správné čtyřnohé zvíře. Oklepal se a zvedl. Stále však udržoval tu bublinu kolem toho slepičího mozku před ním. Slepička pořád nechtěla usnout věčným spánkem a rozeběhla se na něj. Rucio si všiml schodů někam nahoru. Určitě se tam podívá, až si sní večeři. No ale teď musel uhnout sonidem, aby neschytal kuřecí kung fu kick.A tak uhnul.

Leila Vergious

Ten had byl odolnější než vypadal když ho cero ani pořádně nezranilo. Ale alespoň dodalo dostatek času aby se Leila dostala do jakýchkoliv prostorů ze kterých ten had vylézal. Byla tam docela zima... bylo tohle místo kde Rucio byl? Nejspíše a tím se potvrdilo to, že ten kdo za tenhle bordel mohl byl on. Měl hledat katanu a ne ničit základy Las Noches!
V každém případě uviděla dveře a za nimi chodbu. Něco co se dalo použít proti té obří potvoře. A když Leila vběhla do oné chodby tak od svého tělo roztáhla ruce. Haiiro Sekai. S tímhle by ten had mohl i eventuálně přestat používat cero. Zatím se ale začala v té chodbě rozhlížet jestli nenajde něco ostrého než ten had dorazí.