Las Noches

Rucio

Nic se nedělo a Rucio začínal mít pocit, že ta komunikace asi nefunguje nebo tak něco, když v tom se ozval Phoenixův hlas. "No...jsem někde v podzemní chodbě a před sebou mám pět cest. Jednu teplou, jednu co září, jednu chladnou, jednu smrdutou a jednu klidnou. Tak mě tak zajímá něčí názor, kudy bych asi tak měl jít." pověděl svému příteli na telefonu otázku za milion. On sám vůbec neměl ponětí, kudy by měl jít. Všechny ty cesty byly podezřelé.

Leila Vergious

Na medvědův pokyn kývla a držela své tempo když ji vedl do svého... výzkumného centra? Provádět jakýkoliv výzkum venku v nějakém stanu znělo trochu hloupě s tím kolik bylo v okolí budov. Ale vždy bylo možné že se tu třeba nikdo o výzkum nezajímal a tak nikdo neposkytl potřebné pracovní prostředí. Ale pořád... práce s nářadím ze kterého by se pořád sypal písek by Leilu nejspíše brzy dovedlo k šílenství.
Naštěstí vypadal vnitřek poměrně izolovaně a čistě. A také spíše jako márnice než laboratoř nebo výzkumné centrum. Naštěstí medvěd neotálel a rychle začal vysvětlovat. Chápu... takže jsou... stále naživu... Odpověděla, lehce nejistě. Ani nevěděla co měla čekat. Vždyť to před chvílí řekla, jsou v Huecu Mundu, zemi hollow. Samozřejmě že experimenty které by normálně zničili něčí moralitu zde byly normou. S lehce slyšitelným polknutím Leila na moment zavřela oči a pak je opět otevřela. Jistě... Odpověděla na otázku zda chce vidět co medvěd našel. Nejspíše něco uvnitř jejich orgánů... chuťovka.

Rucio

Chvíli bylo ticho, což Rucia dost iritovalo. Pak se ale ozval...a řekl přesně to, co už Rucio tak nějak věděl. "Přesně to už jsem věděl. Co se zeptat třetího člena týmu? Ona je ta chytrá, ne?" zkusil to Rucio jinak. Z pěti cest se to zúžilo na tři...a i tak to bylo moc. Potřeboval nějakou radu nebo to bude muset rozpočítat jako nějaký děcko.

Leila Vergious

Leila byla v oblasti moderní technologie a biologie člověka nebo čehokoliv jiného šla mírně mimo ni. A samozřejmě rozřezávání stále žijících těl bylo stále trochu na té eww! stránce. A to jak se ten medvěd hrabal mezi orgány bylo obzvláště delikatesní. Byla tu nějaká pointa v otevírání toho hada když s ním nebylo nic špatně? Řekla si Leila v hlavě a snažila se dál sledovat pitvu. Proč mají duše vlastně vůbec nějaké orgány když je prakticky nepotřebují?
Alespoň se konečně dostali k něčemu zajímavému. Malé krystaly které byly nabité nebo samotně generovaly reiatsu odlišné od reiatsu svého hosta. Tyhle věci... se v nich vyskytují přirozeným způsobem? Nebo je možné že je na místo někdo umístil? Otázkou by bylo jak a proč... ale svět byl velký. Vůbec by se nedivila kdyby tu byl někdo se schopností procházet pevnými objekty a tudíž i schopný umisťovat cizí objekt uvnitř fyzického těla hollow.

Leila Vergious

Méďa něco vysvětloval a uvnitř Leiliny hlavy se najednou ozval známý hlas. A to jen kvůli něčemu triviálnímu. Leila si na moment ustoupila od svého společníka a otočila hlavu stranu jako dělají vždy agenti ve filmech když mluví přes vysílačku. To se mě vážně ptáte jestli jít do kuchyně, mrazáku nebo ložnice kde ještě někdo nespí? Jak se mám rozhodnout bez jakéhokoliv kontextu? Ugh, třeba tu chladnou, slýchám že lišky mají odolný kožich. Poradila mu nakonec, i když si tím kožichem u hollow nebyla zrovna až tak jistá. Nejspíš jen chtěl aby rozhodla ona aby ji potom mohl vinit pokud na té cestě bude mít problémy.
A teď se mohla vrátit zpátky k tomu co bylo před ní. Alespoň Rucio měl nějaký pokrok vůči jejich cíli, Leila se už toho nejspíše moc nového nedozví vzhledem k tomu že ten medvěd měl zjevně už jen teorie a žádné fakty. A s tím jak zmínil Phoenixe se dívka ještě jednou podívala na rozřezané hollow. Mám pocit že vím proč zrovna nechce spolupracovat... Řekla si spíše sama pro sebe a zakašlala si. Tyhle drahokamy nevypadají moc nebezpečně po extrakci... byl by jste tak laskav a povolil mi vzít si jeden. Čas teprve může nastat kdy budu mít šanci je prozkoumat dále a pak se podělit o výsledky.

Rucio

Rucio trpělivě čekal, jestli od Leily dostane nějakou radu. Když se konečně ozvala, nezněla zrovna nadšeně, že jí vyrušují. Co tam s tím medvědem asi dělala. "Dobře. Díky." poděkoval pak za odpověď, když už si dala tu práci a jednu prostě tipla. A tak se tedy vydal do té chladné a zase si svítil na cestu svou cero lampičkou. Ta vlastně měla i jednu výhodu. Kdyby narazil na nepřítele, může to po něm hned vypálit.

Rucio

Rucio šel studenou chodbou. Ještě, že mu nebyla zima. Svítil si na cestu svou cero lampičkou a při tom čenichal, jestli neucítí nějaký divný pach nebo reiatsu. Zatím nic necítil. No a pak narazil na zamrzlé dveře. No...tohle nečekal. Na okamžik zapřemýšlel, co s tím, pak si vzpomněl na svou lampičku a aniž by se nad tím nějak víc zamýšlel, prostě to cero vypálil na ty dveře.

Leila Vergious

Mezitím co jej poslouchala se zahleděla na ten největší krystal a když skončil tak si k tělu s ním přistoupla. Moment si ten krystal prohlížela a pak jej chytla do ruky. Nevytahovala jej, pouze ho držela. Držela ho tak dlouho dokud kompletně neztratil svou barvu. A pokud se poté nic nedělo tak se jej pokusila vytáhnout a držet jej ve vzduchu, stále v tom stejném stavu. Teď by se mělo ukázat jak přesně ty krystaly fungují a jestli těm hollow skutečně patří nebo ne. Na to co medvěd řekl zatím neodpovídala protože se soustředila na svůj malý pokus.

Rucio

Ruciovi se povedlo otevřít dveře. Vlastně je tedy vypařil, ale to je jedno. Za nimi bylo dost velké místo. Co to asi bylo za místnost. No a pak tam uviděl něco ležet. Bylo to velké. Co to sakra mohlo být. Rucio si v tlamě utvořil opravdu maličkou kuličku cera, aby to jen tak letmo svítilo. Chtěl si na tu věc posvítit.

Leila Vergious

Po pár sekundách ticha po prasknutí krystalu Leila kývnula jako by si potvrdila nějakou svojí teorii. Chápu. Takže nejsou schopností jiného hollow. Kdyby byly tak by se ten krystal rozpadl v momentu co jsem jej chytnula. Přeci jen její schopností bylo nulování speciálních schopností ostatních. Ne že by to teda medvěd věděl... ale to že se ten krystal rozpadl pouze po vyjmutí z těla znamenalo že nebyl stvořen jiným hollow. Takže... oblasti častých trhlin? Jaké jsou souřadnice? Zeptala se nakonec medvěda. Nebyla si totiž jistá zda by bylo moudré teď opustit Las Noches a nechat tu Rucia takže bylo možné že se na to místo dostane až později.

Leila Vergious

Ani nevěděl kam ji chtěl poslat? To bylo mírně... znepokojující. Bylo by hezké kdybych nebyla poslána někam na smrt jako obyčejný voják. Připomněla medvědovi mezitím co se na něj nepěkně podívala ze strany. Ale když už v této situaci byli tak udělala jak ji navrhl, trochu naklonila svojí ruku aby bylo na krystaly lépe vidět a vpustila do nich své reiatsu. I když to technicky udělala i předtím když na ně použila svojí schopnost, třeba bylo potřeba trochu více.

Rucio

Ta věc měla až moc studeně vypadající modrou barvu a vypadalo to mrtvě  hlavně dlouze. Rucio sice nebyl zoolog, ale i tak to tipoval na hada. Sice se nehýbal, ale i tak Rucio v dálce slyšel nějaký pohyb. Napadlo ho, že to, co vidí bude možná jen svléklá kůže. Na nic nečekal, zhasl lampičku a prostě odtamtud vycouval kudy přišel. Když byl venku z místnosti, zase si rozsvítil a vracel se zpět na rozcestí.

Leila Vergious

Doufám, že tím myslíte to, že tam půjdeme společně. A ne pouze já. Odpověděla mu a pokusila si zajistit to, že případně nezmizí do Bermudského trojúhelníku sama. A s tím jak použil svojí sílu předtím na to aby ji s Ruciem dostal jinam to vypadalo, že možná nebyl až tak slabý. Jen si nejspíše moc nevěřil nebo to byl prostě srab.
A hey, vypadalo to jako by si Leila vytvořila svůj vlastní krystal, jen mimo její tělo. Což bylo hezké protože do ní teď nemusel nikdo řezat aby se na něj mohl podívat. Pokud nic jiného tak alespoň vypadá hezky... Řekla si a začala si jej prohlížet. Buď to bylo něco parazitického co pro ni bylo špatné nebo pozitivní efekt který byl zanechán anomálií. Která z těchto možností to byla se musela ještě zjistit.

Rucio

Rucio za sebou slyšel hluk, otočil se a viděl, jak se na něj řítí hadí hlava. Ou shit. pomyslel si a jak nejrychleji uměl se dal na útěk. Jediná jeho výhoda byla, že byl ten had moc velkej a pořádně se do chodby na rozdíl od Rucia nevešel. "Nech mě bejt!" houkl na toho hada a zdrhal dál. Pokud se moc přiblížil, vypálil na něj cero a běžel dál.

Rucio

Rucio utíkal, co mu nohy stačily a že měl čtyři. Ten had mu byl furt v patách a ani cero nezabíralo. Rucio zavrčel. Dokonce doběhl až na rozcestí. "Viento Guardia..." zavrčel a vzduch kolem něj zvířil trochu prach. Máchl silně ocasem směrem na hada a vyslal tak pořádně ostrý větrný sek. Pro jistotu jich poslal víc. Několik na toho hada a několik na strom nad vchodem do té studené chodby. Chtěl v ní strhnout strop a hada pohřbít.

Rucio

Jeho plán vyšel a had byl zasypaný kameny. Snad ho to dostatečně zdrží. Ještě pro jistotu nechal zvířit prach na rozcestí. Rucio na nic nečekal a vběhl do nejbližší chodby...do té svítivé. Doufal, že v té to bude lepší. No...alespoň si nemusel svítit cerem. Snad tu také nebude něco, co by ho chtělo sežrat. A tak pokračoval dál.