5. divize

Doručovatel
Nejostřejší, nejpevnější, nejsilnější, nejvíc uber a nejvíc ultra epické nůžky, které v Soul Society existují. Jsou většinou používány Satoshim-sama nebo dr. Steinem pro věci, které nejsou pro veřejné sdělení, ale v poslední době jsou méně používané a méně nebezpečné verze distribuovány pro osobní použití. vysvětlil doručovatel velmi podrobně, takže si všichni mohli udělat ideální přehled. Jenomže už to, že to používali 2 nejšílenější shinigami z celé Soul Society něco znamenalo i když tohle byly nůžky z méně nebezpečné verze.

Agony
Doslova nadskočila když zasebou zase uslyšela posla, tentokrát se ovšem rozmáchla vytasenou zanpakuto a v otočce zaútočila na poslovu hlavu. To vše čistě z reflexu.
Natěstí se ale v půlce rány zastavila.
Poté posel spustil znovu, vychvalujíc nůžky ve všech směrech.
Áno, chápeme. A ano je nám naprosto jasné že ty nůžky mají být schopné přestřihnout cokoliv. Takže mi je puč, abych ti s nima mohla ustřihnut tu tvojí namyšlenou kebuli.
Poté Agony pokračovala v urážení posla ještě nějakou minutu nebo dvě.
Když byla spokojena, nebo spíše unavena, svým projevem, pokračovala v komandování.
Musíme vždy odříznout hořící část a hned s tím zbránit ohni aby napadl odhalené části. Napadá mě buď hodně dobře zkoordinovaná spousta útoků, která odřeže všechny části s ohněm dřív, než se stihne rozšířit.
Najednou opět švihla po poslovi aby mu dala jasně najevo, že jeho výbavu si má nechat pro sebe a pokračovala.
Nebo můžeme odříznou hořící část, a hned vztyčit bariéru. Oheň by se po ní měl rozšířit a nechat neflambovaný dort pod tím v pořádku.

Nekonome Chieko

I když jsem doručovateli rozuměla jen první tři slova a že jde o méně nebezpečnou verzi, mi přivolalo husí kůži. Obzvlášť to o nebezpečnosti, řekl sice méně, ale to také neznamenalo, že jsou bezpečné.
Agony málem usekla poslovi hlavu, jak se lekla. "Tuhle holku radši nelekat..." řekl si Kuro potichu.
Poté se do posla pustila slovně i s výhrůžkami. "...a nedráždit." dodal Kuro.
Když Agony skončila s doručovatelem navrhla dva návrhy. "T-to s bariérami zní lépe. J-jak na tom s nimi jsi?" zeptala jsem se jí, nevěřila jsem si totiž ani v jednom.

Agony
Soustředěně zhluboka oddechovala. Po chvilce zaregistrovala tvojí otázku a odpověděla
Jako věčina shinigami, kteří bariéry dokážou vytvořit. Stačí k tomu tlesknout, a koncentrovat svoje reiatsu v místě, kde má být bariéra. Při vysvětlování ještě názorně ukázala na poslovy, který byl teď schovaný v tmavě fialové bariéře.

Nekonome Chieko

"A-a jo. Dlouho jsem je nepoužívala. Snad jsem to ještě nezapomněla." řekla jsem a sledovala posla ve fialové bariéře. "Wow!" ozval se Kuro a obešel bariéru kolem dokola a fascinovaně jí pozoroval. "Kuro? Neumíš čirou náhodou také bariéry?" zeptala jsem se kocoura s psychickými schopnostmi. "Hýbat s věcmi ano, ale bariéry opravdu ne." odpověděl mi a dál zíral na tu bariéru. Sedl si a tlapkou do ní zkusil šťouchnout. 
"C-co když jedna z nás odřízne tu polevu, druhá vztyčí bariéru a Kuro ho přemístí do bezpečné vzdálenosti?" navrhla jsem. "Řezání asi skončí tady na Agony, Chieko by ten dort litovala, až by celý shořel." pronesl kočičák, to že Agony vypadá, že ráda seká do věcí, raději nahlas neřekl.

Agony
Kocou úchvatně sledoval bariéru a když do ní tlapkou šťouchl, chovala se jako ztuhlý puding.
Chieko poté pronesla návrh na spolupráci, který byl okamžitě zamítnut.
Bohužel, k přesouvání dortu nedojde, dokud nebude oheň bezpečně oddělen. Poté akorát přemístíme celou bariéru s ohněm pryč od zbytků dortu.
Poté se agony podívala na ohromný, třípatrový dort a uznala.
Na druhou rozkrájet TOHLE nebude zrovna lehký úkol, tekže navrhuji oddělit od sebe napřed jednotlivá patra a poté se postarat o každé patro zvlášť

Nekonome Chieko

"Je to jako puding!" zvolal Kuro, když šťouchl do bariéry. Pravděpodobně se mu to líbilo, jelikož si do ní šťouchl ještě několikrát a pokaždé rychle ucukl. No jo no, kočka. Jen jsem doufala, že se nepokusí tu bariéru i ochutnat. 
Můj návrh na přemisťování dortu pomocí Kurovy telepatie byl zamítnut. Poté jsem si vyslechla Agonin plán. "Rozumím.To zní rozumně." kývla jsem na souhlas. "Oddělit patra od sebe, poté ořezat polevu a při tom vytvářet bariéry okolo již nehořících částí dortu." shrnula jsem to a zároveň si tím utřídila myšlenky.

Agony
Když Kuro šťoucal do bariéry, "puding" se díky jeho šťoucháním hýbal čím dál více, až se prostě rozlil a vypařil. Posel v něm již samozřejmně nebyl.
Dobře, já krájím a ty tvoříš bariéry. Okomentovala Agony tvůj myšlenkový pochod.
Začneme odzhora. Pokračovala. Na tom nejmenším kousku toho můžeme teoreticky pokazit nejmíň.
Agony se na tváři objěvil zlověstný úsměv jak se připravovala seknout. zatímco tobě přišlo podezřelé, že jste zničehonic v místnosti sami.

Nekonome Chieko

Jak si tak Kuro hrál s pudingovou bariérou, bariéra se rozlila jako by někdo vylil kýbl s vodou a vypařila se. Kuro instinktivně uskočil o kousek dál. Tvářil se trochu zklamaně, že nemá do čeho šťouchat. 
Nejprve mi nepřišlo zvláštní, že uvnitř nikdo není. Jak Agony zavřela posla do bariéry a on tak nedával najevo svou přítomnost, zapomněla jsem na něj, zase. (Promiňte, pane posle) 
"Dobře." souhlasila jsem s  postupem krájení dortu. Když se však Agony připravovala k seknutí, došlo mi něco zvláštního. Měla jsem si toho všimnout dřív, toho podivného ticha. 
"P-počkat! Kde jsou všichni? Ještě před chvílí tu byla spousta lidí." zastavila jsem jí. 
Proč tu nikdo není a kam zmizeli? Dokonce jsem si i vzpomněla na posla, který měl být v bariéře, ale nebyl tam.

Agony
Se zastavila na moment a pak si tak jako ty uvědomila, že v místnosti nikdo není.
Nevím kde všichni jsou. Vždycky se okamžitě vytratí když se chystám porcovat.
Poté se opět otočila k dortu s vražedně šíleným výrazem ve tváři a sekla.
Když provedla sek a zastavila, připadalo ti že vidíš její meč jak se ještě jednou protočil kolem ní a projel dortem znovu. A to vše za doprovodu ohlušujícího zvuku přelétající stíhačky.
Když její způsob porcování dokončila, odtáhla se zpátky s výrazem neviné dívky.
Tak, vrchní patro je oddělené, zbývá jen vytvořit bariéru. Řekla klidně a tvářila se jako by se nic nestalo.

Nekonome Chieko


"Eeeee...." vychrlil Kuro překvapený a vylekaný zvuk, když Agony vysvětlila zmizení ostatních. Najednou dostal nutkání utéct také, co nejdál.
Já se také netvářila zrovna klidně, slova druhé dívky na mě zapůsobili podobně jako na Kura. Najednou jsem se necítila v bezpečí.
Když Agony sekla, vypadalo to jakoby seknutí provedla dvakrát. Upřeně jsem to sledovala a přemýšlela, co jsem právě viděla. Pravděpodobně to byla schopnost její zanpakuto. Tedy alespoň jsem si to myslela.
Z přemýšlení mě vytrhl až Agonin hlas. Cukla jsem sebou a souhlasně kývla. Tleskla jsem a své reiatsu soustředila okolo vrchního patra dortu ve snaze vytvořit bariéru.

Bariéra se povedla, horní patro bylo celé krásně obalené v zelené bariéře, která okamžitě vzplanula. Agony na nic nečekala, na moment někam odběhla a pak se s chňapkmi vrhla po dortu.
Vzala hořící část jakoby se nic nedělo a s úsměvem ho přenesla o značný kus vedle.

Agony
Poté co přenesla vrchní patro dortu se na něj zamyšleně dívala, zatímco bariéra kolem něj se rozplynula, pohlcena plameny.
Tak, tohle bychom měli. Teď jen odkrájet všechno co hoří, dostatečně rychle to pokrýt bariérou, zopakovat celý postup ještě dvakrát a máme hotovo.
Řekla s klidem a připravovala se na další horizontální sek, tentokrát mířený na vrchní část dortu.

Nekonome Chieko

Po tváři se mi rozlil šťastný úsměv, když moje bariéra obalila část dortu. Trochu jsem sebou trhla, když se do bariéry pustily plameny. Agony však na nic nečekala a zachránila vrchní patro. 
Kuro mi šťouchl tlapkou do nohy. "Nice." pronesl. Culil se jak kočka v reklamě na kočičí žrádlo, podle všeho měl dobrou náladu. 
"Rozumím." pověděla jsem na Agonin postup. Jakmile se připravila znovu seknout, připravila jsem se vytvořit okamžitě bariéru.

Agony
Tentokrát bezhlavě nesekla, jako prvně. Chvíli stála na místě a přemýšlela. Po chvíli svojí Zanpakuto posunula dort tak, aby kousek přečuhoval přez okraj stolu.
Poté se napřáhla a znovu, se stejným šíleným výrazem ve tváři znovu sekla.
Vertikální sek se zastavil kousek nad podlahou, ovšem podlaha přeci jen dostala nějaký ten škrábanec a kousek hořícího dortu odstřelil na druhý konec místnosti.
Než však stihl zapálit celé kasárny, Agony ho zavřela do svojí tmavě fialové bariéry.
Podobný postup se opakoval ještě čtyřikrát. Na konci jste ovšem měli celé jedno patro krásně odsekané.
Jupí! Máme to. Radovala se trochu předčasně, stále ještě zůstávala dvě patra.

Nekonome Chieko

Sledovala jsem, jak si Agony upravila pozici dortu tak, aby se jí lépe osekával. Když jí kus dortu odletěl, chtěla jsem ho chytit do bariéry, jenže Agony to stihla dříve než já. Zopakovala to ještě čtyřikrát, než bylo celé vrchní patro dortu zcela zbavené ohnivé polevy.  
Na Agonino radování jsem se úlevně pousmála. 
"Tak ještě ty dvě patra a můžete založit SHS, Seireiteiský Hasičský Sbor." neodpustil si poznámku Kuro. Jen z pohledu na něj mi bylo jasné, že už vymýšlí logo. 
"Pusťme se do dalšího patra." pronesla jsem směrem k Agony.

Nekonome Chieko

Náhle mi na rameni přistál pekelný motýl a předal mi zprávu. "D-do kanceláře vrchního kapitána?" vyhrkla jsem překvapeně. Proč by chtěl vidět zrovna mě? Udělala jsem něco špatně? honilo se mi hlavou. 
"J-já....musím jít, promiň. Zvládneš to tu dodělat?" pronesla jsem směrem k Agony.

Poté jsme se s Kurem vydali k pozemkům první divize.

-----> 1. divize  

Nekonome Chieko

<------ 1. divize

Cesta zpět nám trvala mnohem kratší dobu než cesta tam. Jakmile jsme se dostali zpět, rozloučili jsme se s Agony a zamířili do pokoje. Tam jsem zabalila naše věci, kterých nebylo moc. Nezapomněla jsem ani na Kurovi věci nebo svou sbírku čajů.
Když bylo vše zabaleno, naposledy jsem se porozhlédla po pokoji. Hlavou mi proběhly veškeré vzpomínky na pobyt tady. Nakonec jsme se s Kurem vypravili do naší nové divize, do devítky.

-------> 9. divize

Yuudai

Mlado vyzerajúci shinigami blúdil naprieč rôznych ulíc, pričom ho oddane sledovala mačka, ktorá vyzerala že by na hocikoho, kto by sa s Yuudaiom pokúsil komunikovať vybafla. Netrvalo dlho, až sa rozhodla vyštverať na Yuudaia, a povýšene sledovala všetkých naokolo, ktorých shinigami míňal. Už sme tu pomyslel si, keď zastal pred vstupom do hlavného stanoviska 5. divízie. Nevedel čo má očakávať, pretože to bol jeho prvý raz čo tu vstupoval. Vždy sa zameriaval práve na túto divíziu, a preto chcel tento jeho príchod nejako ozvláštniť, no nebolo ako. Nikoho nevidel, aj keď si všetko prešiel len neprítomným pohľadom. Pokojne vstúpil, a začal sa obzerať po nejakej známke života.

Yuudai:
Ať jsi se rozhlížel jak jsi chtěl nikde jsi nikoho neviděl, neslyšel, necítil...
Když v tom do tebe udeřil proud smýšeného reiatsu vychýzející odněkud zpoza budov.
Stejně rychle jak se proud objevil tak taky zmizel, ale ty jsi dostatečně rychle rozpoznal, že se jednalo o reiatsu několika shinigami v bojem, navíc bylo tak nějak na tvé úrovni.

Yuudai

"Cítil si to?" Opýtal sa Mačkodlaka, ako keby čakal, že mu odpovie. No Yuudaiovy sa podarilo nájsť aspoň nejakú stopu života, a preto sa rozhodol neostýchať a išiel smerom, kde pôvodne reiatsu vychádzalo. Nebežal, pokojne kráčal. Vzhľadom na to že mu Shunpo nebolo moc blízke, behával len v núdzových prípadoch, a toto jeden z nich podľa neho nebol. Bol to optimista, a preto si predstavil len skupinku Shinigami, ktorý pravdepodobne cvičia. Pri lepšom prípade skúšajú Kido jeden na druhom. Nechcel tam vtrhnúť len tak z ničoho nič, no asi nemal na výber. Mačkodlak skočil z Yuudaia, a pokojne ho so zdvihnutých chvostom následoval. Reiatsu už síce necítil, ale dúfal že na mieste kde bol naposledy niekoho nájde.

Yuudai:
Když jsi následoval reiatsu a prošel skrze několik uliček došel jai až na menší prostranctví.
Prostranctví bylo obklopeno budovami tak, že tvořili čtverec. Uprostřed prostranctví byl potom jasně viditelný kruh z jiného druhu kamene, než byl všude jinde.
Kolem menšího prostranctví bylo plno, ale viděl jsi několik shinigami v pokleku mezi hranicí kruhu a první řadou přihlížejících shinigami. Na první pohled ti došlo že udržují jakousi bariéru kolem prostranctví.
Pokud jsi pozorněji prohlížel střechy budov, mohl jsi zaznamenat další shinigami. Jen jsi si nebyl jistý jestli tam jsou pro lepší výhled nebo mají jiný účel.
Uprostřed kameného prostranctví byli dvě dívky. Jedna ležela v bezvědomí na zemi a druhá na opačném konci oslavovala vítězství.

Yuudai

Scenéria, ktorá sa Yuudaiovy naskytla sa mu moc nepáčila. Mal pocit že tu prebiehajú nejaké bizarné hry o život. Trocha ho zaujímalo čo je s tou dámou v bezvedomí, ale on sám liečiť nevedel, a aj keď by tú možno-bariéru prelomil, tak by to bolo asi zbytočné. Nemal moc vecí na výber, ktoré by mohol urobiť. Rozhodol sa teda nenápadne zakotviť v dave shinigami, pričom ho celkom zaujímalo čo sa bude diať. Mohli to byť ľudia z piatej divízie, len to sa mu nechcelo moc zisťovať, aj by sa niekoho spýtal, čo to tu všetko znamená, ale cítil sa dosť nepríjemne aj bez vypytovania, vzhľadom na to že tu bolo mnoho ľudí.

Yuudai:
Zatímco jsi se pokoušel začlenit do davu, mohl jsi si všimnou, že bariéra, oddělující "arénu" a publikum na moment opadla, poté na scénu naběhli dva shinigami a odnesli dívku v bezvědomí stranou. Tam k ní přistoupili jiní dva shinigami a začali s tím, co jsi definitivně identifikoval jako léčení.
Po chvíli se dívka probudila a posadila se kousek stranou. Ta, co oslavovala výhru se poté shunpem přesunula k poražené, pomhla jí na nohy a něco s vlídným úsměvem řekla.
Poté se porozhlédla po davu shinigami kolem a nahlas zařvala.
"Ještě někdo si chce "zacvičit"?" Podle intonace jsi mohl poznat, že tím cvičením myslí trochu ostřejší souboj.

Yuudai

Uhm Pomyslel si, pričom si všimol ako to tam všetko funguje. Idea týchto cvičných bojov sa mu páčila, aj keď mu prišli až moc ostré. Žena očividne ovládala Shunpo, čo bola pre neho ohromná nevýhoda, no možno to mohol skúsiť. Vedel ze riskuje vlastný život, a ak nie život tak aspoň vedomie. Nenápadne sa pousmial, predsa len istý závan optimizmu mu hovoril že to nedopadne až tak zle. Vošiel do vydlaždeného kruhu a obzrel sa naokolo. "Ja by som to rád skúsil, ak by ti to nevadilo." Pošeptal to takmer nepočuteľne, no dúfal že tá žena tomu rozumela. Mačkodlak sa pyšne natisol ku Yuudaiovy, aj keď Yuudai taký natešený zrovna nebol. Tak tam obaja stáli a sledovali ženu, s ktorou mali bojovať.