Onsen

Baru

(nevím, co jsou see through glasses a co všechno viděj, ale nevadí :-D)

zrudla a váhavě si vzala od Satoshiho podivné brýle. Když si je nasadila a podívala se na bazén, vůbec netušila, na co se dívá. Voda měla nějakou divnou barvu, která byla někde sytější a někde vodovější. Najednou se ze směru, odkud do bazénu přitékala nová voda, rozlil oblak syté barvy. Jako by to, co ve vodě bylo, stále přitékalo. Baru se zamračila.
"A co to je? Není to škodlivé?" zeptala se, zatímco podávala Satoshimu zpátky jeho speciální brýle.

Satoshi
Brýle jsem navrátil do hermetického obalu a odpověděl na otázku. To bez důkladné analýzy nedokážu posoudit. Proto budu muset provést testy. Předpokládám ovšem, že krátkodobý kontakt nic nezpůsobí, jinak bych tady pravděpodobně místo rozhovoru odnášel tělo do 4 divize, případně márnice. vysvětlil jsem opět s naprosto neměnným výrazem Doporučoval bych, aby raději nikdo do vody nevlezl dokud nezkompletuji analýzu.

Baru

poklesla ramena. Takže to znamenalo, že z koupele dneska nic nebude... Navíc ji Satoshi moc nepřesvědčil, cítila se dost stísněně, když pomyslela na to, že v té vodě ještě před chvílí byla až po krk.
"Dobře, tak já... zatím zařídím, aby sem nikdo nechodil," odkašlala si a rozhodla se raději soustředit na praktické věci.

Satoshi
Baru se nabídla, že zařídí, aby sem nikdo nechodil, což mi dekrementovalo počet starostí a zařizování o 1, nebylo to moc, ale co už. Vzal jsem z příruční kapsy zkumavku na odběr vzorku a vydal jsem se s ním zpátky do svých kasáren.

Baru

Nebyl tu nikdo, komu by mohla oznámit zákaz vstupu, ale vyrobila ceduli a vchod opatřila výstražnou páskou, kterou kdesi sehnala. Poslala také motýla do první divize a nezbývalo než doufat, že by mohli přidělit do onsenu nějakou stráž. Zatím nebylo vůbec jasné, o co se jedná, takže nepředpokládala, že by tomu někdo věnoval pozornost. Potom se vydala domů.

--------------------------------------------------

Mitoshi

Když dorazil, vyhl se ceduli a vešel dovnitř. Pochopitelně byla jeho ranní nálada tatam a teď už se choval seriózně, jak mu příslušelo. Když vešel, bedlivě se rozhlédl, jestli nespatří něco podezřelého. Pak se snažil najít nějakou duchovní stopu. Prostě takové ty základní věci, které by zvládl i naprostý laik.

Mitoshi

Když nic necítil, ještě jednou se rozhlédl do kola a pak se začal dostávat do oné chemické sady, kterou si donesl.
"Yare yare..." povzdechl si při pohledu na nemilé množství udělátek.
S druhým povzdechem si vzal návod a pomalu se do něj začetl.
O něco později a o něco chytřejší Mitoshi nalezl zdroj vody a opatrně si jí nabral tři nádobky. Jako první věc návod radil prohlédnutí vody všemi dostupnými smysly! Svým zeleným okem zkontroloval barvu a pak si k té vodě i přičichl.
Popravdě, nevěděl co by dělal kdyby bylo něco skutečně špatně. Přeci jen nebyl chemik...

Mitoshi

Chvíli se moudře díval na zkumavku. A díval... Pak je odložil do stojanu který si na chystal a povzdechl si.
"Stejně tomu nerozumím..." řekl tiše a napřímil se. Rozhlédl se kolem sebe ještě jednou a pak se soustředil na hladinu vody.
Se zamručením si všiml již zmiňovaného přítoku do bazénu.
Pravou rukou se chytil za bradu a pomalu se rozešel poohlédnout se po vchodu do provozní části lázní.

Mitoshi -> "Provozní část lázní" byl opravdu vzletný název pro malé jezírko schované za skalkami, do kterého z podzemního pramenu vyvírala voda a ta byla dál rozváděna do bazénů. Pramen nebyl ani zastřešený, naopak byl zarostlý keři a bylo jasné, že ho nikdo nijak neudržuje, nakonec to ani nebylo potřeba. Abys na to všechno lépe viděl, musel bys vyšplhat na skalku, která tvořila jednu stěnu bazénu, nebo se dostat přes ní. Byla kluzká a ne zrovna schůdná, ale... no... byl jsi shinigami, takže tomu ses nejspíš leda tak zasmál.

Konan Hana

Konečně dorazila do Onsenu. U vstupu bylo prázdno. Nikde nikdo. Opatrně vešla dovnitř. Že bych dorazila tak brzy? ptala se sama sebe. Zatím nemohla nikoho najít a nevěděla jestli má jít k pramenu. "Halooooooo. Je tu někdo?!" Zavolala a doufala, že se někdo ozve. Nejlépe by se mohl ozvat Mitoshi, aby Konan řekl, cože se to vlastně vyšetřuje a proč.

Mitoshi

Ani nevěděl, co má hledat. Přeci už tady někdo musel být a jestli oni nic nenašli...
Rozhodl se ale, že bude potřeba trochu nadhledu, to znamelo transportovat se na dělící zídku. Když se chystal k tomuto úkonu, vyrušil ho známý hlas.
"Ah, tady jsem Konan-san!" zvolal v odpověď jeho posila, za kterou byl celkem rád. Mitoshi toho moc nenamluvil ale bylo mu lépe, když se v jeho blízkosti někdo nacházel.
Následně se odrazil, jak to měl v plánu již předchvílí a s lehkostí dopadl na zídku, ze které se rozhlédl kolem dokola.

Konan Hana
 
Konan byla ráda, že uslyšela známý hlas a hned se vydala jeho směrem. Dostala se do provozní části lázní. "Zdravím." pozdravila, když uviděla Mitoshiho, který stál na nějaké skalko-zídce. "Co přesně vyšetřujeme? A jsou už nějaké stopy?" zeptala se Konan pro začátek. Přeci jenom toho teď moc nevěděla.

Mitoshi -> Tůň, ze které přitékala voda, byla dost zarostlá. Nicméně se ti zdálo, že tam pod vodou cosi vidíš, jako by tam něco zářilo...?

Mitoshi

"Zdravím, je mi líto, že jsem vás musel vytrhnout z mateřských povinností, ale nenapadlo mě, koho jiného si zavolat na pomoc," řekl omluvným tónem, když na Konán pohlédl svým zeleným kukadlem. Přestal se na ni dívat, rozhlédl se kolem sebe a začal pomalu vysvětlovat.
"Někdo to tu otrávil a my by jsme to měli prošetřit. Vzal nějaké chemické udělátka, ale jediné, co jsem zjistil je to že ta voda je čirá a bez zápachu."
Při povídání si dřepl a zadával se na onen svítící bod ve vodě.
"A co se týče stop..." řekl tišeji a ukázal prstem do tůňky, "nemáte nějakou tyč, nebo nevidíte něco dlouhého a použitelného?" Zeptal se a sam se začal rozhlížet, jestli by třeba nebyla nějaká dlouhá větev v porostu kolem tůňky.

Konan Hana

"Nic se neděje. Ráda si odpočinu." Usmála se Konan mile. Jak začal Mitoshi vysvětlovat, proč je Konan vlastně tady, tak z kapsy vytáhla zápisník s tužkou a vše si zaznamenala. "Shinigami mají hodně nepřátel. Když zjistíme, který z nich to byl, jistě nám to pomůže při řešení. Kdo vlastně byl otráven?" zeptala se mezitím, co hledala nějakou tyč. Jen tak by jistě nezjistili, že voda byla otrávena. Někdo to musel schytat. přemýšlela pro sebe. Nakonec našla síťku na dlouhé tyči, která se obvykle používá na čištění bazénu, a tak jí Mitoshimu podala. "Tady."

Mitoshi

S kývnutím přijal podávanoi tyč a otočil se na tu svítící tůňku.
"To popravdě nevím, bylo mi pouze řečeno, že je tu otrávená voda..." chvíli se odmlčel a pak prorazil hladinu vody síťkou, snažíc se šťouchnout, případně vytáhnou ten svítící předmět.
"Chmmmm, bude tu něco?" pomyslel si při čabrání se vévody.

Konan Hana

"Ouuu, aha." přikývla jsem a udělala si v notesu otazník. "Až tu skončíme, můžu nebo můžeme zajít do 4. divize. Myslím, že se někdo musel otrávit. Třeba už něco zjistili. No a vzorky, které jste odebral, tak do 12. divize. Jistě na to mají lepší technologie než 9. divize." Přemýšlela Konan nahlas mezitím co čekala co Mitoshi vyloví.

Mitoshi -> Síťka na tyči byla velice vhodný nástroj, protože s její pomocí jsi mohl onu věc z tůně vytáhnout. Byla celkem malá, vešla se do síťky bez problémů. Připadalo ti, že vypadá trochu jako brouk, aspoň tu myšlenku ti v hlavě evokoval její tvar. To bylo vše, co jsi na vzdálenost tyče o tom předmětu zjistil.

Mitoshi

Chvíli hmouřil oči na ten předmět a pak začal síťku přitahovat k sobě připraven jednat, kdyby ten brouk byl živý a chtěl uprchnout ruce zákona.
"Jistě, dobrý nápad..." řekl při přitahování "byl jsem ale požádán, abych tady o téhle situaci s nikým nemluvil tudíž to bude chtít nenápadnosti..."
Popřemýšlel jestli by se mu povedlo nenapadne něco vyzkoumat. Přišlo mu to celkem vtipné, vždycky chtěl být špión!
Zahnal tyhle stupidní myšlenky a řekl ještě jednu věc "osobně si myslím že náš vědátor bude mít nějaké informace i bez našich vzorků..."

Konan Hana
 
"Jistě. Nenápadnost. To by neměl být zas takový problém." Mumlala si Konan pro sebe a už se jí v hlavě začaly rojit myšlenky a nápady, jak by mohla nenápadně proniknout do 4. divize. Některé nápady byly opravdu uhozené. Ale to už její pozornost upoutal předmět v síťce, kterou držel Mitoshi. Může taková malá věc přivodit otravu? A kdyby se někdo ve vodě koupal delší dobu, mohl by zemřít? Tyhle otázky problikávaly Konan hlavou. Nejdůležitější otázky stejnak podle Konan byly Kdo? a Proč?

Mitoshi

Čekal, že při bližším prozkoumání té věci se něco stane, nebo alespoň uvidí něco zajímavého. No ale asi nic no.
"Kam by jste zašla raději?" zeptal se Konan a volnou rukou vytáhl ze svého oděvu nějaký kus hadry, kterým si omotal ruku a pak opatrně vzal tu věc. Když jsi držel v ruce, pustil síťku a nyní volnou rukou tu zelenou cosi zabal do látky.
"Doufám že mi to neukousne ruku..." řekl při seskoku ze zídky a dopadu vedle Konan.

Konan Hana

V Mitoshiho výrazu zahlédla zklamání. Je pravda, že Konan čekala od té věcičky něco víc. Třeba se rozzáří, nebo bouchne. Ale ani jedno se nestalo. "Nooo.." pokrčila rameny. "...je mi to asi jedno. Tam kam mě pošlete, tam půjdu." řekla milým hlasem. Když Mitoshi seskočil ke Konan, tak měla možnost si tu věcičku prohlédnout zblízka. "Taky doufám..." přikývla.

(já jsem psala post, ale není tady! :-O)

Mitoshi -> Ta věc opravdu nic neudělala. Bylo to nějaké zařízení a nejspíš bylo aktivní, protože stále zářilo. Nebyl to žádný brouk, jak jsi zjistil při bližším pohledu, vypadalo to spíš jako šperk. Který tvarem vzdáleně připomínal brouka. Když jsi to zabalil do hadru a držel v ruce, nezdálo se ti, že by se něco dělo.