Onsen

Konan Hana

Konan s povzdechem přikývla. Baru-san měla pravdu. Pokud otisky nikomu nebudou patřit, tak jsou opět na začátku. Jediné co budou vědět a není to zrovna ta nejpříjemnější zpráva, že je tu nová skupina, která jistě bude chtít zničit Soul Society, nebo něco podobného. A taky, že v té skupině bude nějaký Quincy. Paráda. Mezitím se rozhlížela opačným směrem než Baru-san, aby jí v hledání pomohla.

Baru

I když zmobilizovala veškeré své pozorovací umění, nic zajímavého už nenašla. Nakonec se tedy rozloučila s Konan s tím, že se postará o rozbor náramku. Vydala se do kasáren druhé divize, ale v půlce cesty si to rozmyslela a vyrazila k vědcům do dvanáctky. V druhé divizi určitě nemají zařízení, které dokáže provádět radiokarbonovou metodu datování!

----> 12. divize

Ryuuka

To je ono, jeden se soustředí na jedno a příjde mu do cesty něco jiného. Bohužel, mým osudem už nejspíš navždy bylo padat pod zpropadené klacíky. Kdyby to byly aspoň stromy, ale klacíky zněly tak potupně. Nicméně jak už dobře víme, začínal jsem si na to zvykat, a tak jsem se spokojil s uklidněním tím, že jsem jen vyřval všechna existující sprostá slova, dal deset kopanců do země, vytáhl zanpakutou, nakrájel ten klacík na nanometrové kousíčky a pak je pošlapal. "To by bylo." Pronesl jsem s úsměvem. Poté jsem se zase vydal směrem, odkud přicházely divné zvuky, zase jsem zbystřil a šel za očima. Tentokrát jsem se díval pod nohy.

Konan Hana

V okolí už nic zajímavého nebylo a Baru-san vyrazila do kasáren 2. divize. Tedy tak to aspoň řekla. Konan se tedy vydala najít kapitána 11. divize, aby mu řekla, co Baru-san našla. Už by se vydala špatným směrem, když v tom uslyšela všechny existující sprostá slova. Některé z nich ani nikdy před tím neslyšela. Dále bylo slyšet bušení do země a cinkání zanpakutou. Rychle běžela tím směrem, v ruce připravené své zanpakutou. Když konečně doběhla na místo a rozhlédla se.....sjela jí po hlavě anime kapka, protože kapitán tam zadupával titěrné kousíčky něčeho do země. "Ehmm....všechno v pořádku?" zeptala se Konan polohlasem a přitom vrátila své zanpakutou zpět do pouzdra.

Baru

Netrvalo to dlouho a byla zase zpátky. Tvářila se docela ustaraně.
"Konan-san?" nakoukla do lázně, ale nikoho tam nenašla. Nebylo ale tak těžké dopátrat se kapitána a Konan, kteří nebyli daleko.
"Ehm, objevili jste ještě něco?" optala se jich na uvítanou, když k nim dorazila.

(Promiňte myslel jsem, že bude Red reagovat :-O)

Ryuuka
Vypadalo to fakt divně, ale já to prostě musel udělat, to, že mě tu už několik měsíců devastujou klacky mi totiž moc nepomáhalo. Podíval jsem se stydlivě na Konan a na příchozí Baru. Nasadil jsem si zase svou masku a podíval se na ně. "Všechno v pořádku. Jak to vypadá s odebráním vzorku? Já tu zrovna slyšel nějaké zvuky a je tu nějaká stará chatrč, vypáčená, takže pochybuju, že to páčil někdo od nás." Pronesl jsem a ukázal na chatrč.

Konan Hana

Stydlivý výraz na tváři kapitána 11. divize? Ach, proč jen jsem si nevzala foťák. Zalitovala v duchu Konan, když v kapsách narazila jen na kapesníčky a křupky pro děti. Na kapitána se však mile usmála. Když přišla Baru-san, tak jí samozřejmě pozdravila. Vzala to opravdu hopem. Pomyslela si Konan. Hold když někdo umí, tak umí.
Podívala se zpět na kapitána. "Měl byste to prozkoumat. My Vás budeme krýt......kdyby něco." řekla Konan.

Ryuuka -> (On na tebe zapomněl D:) Přiblížil ses k chatce a vycítil jsi, že tam někdo je, podle tvého odhadu dva lidé. Nebyl sis jistý, jestli shinigami, protože jejich reiatsu nebylo nijak zvlášť vysoké. Také jsi zevnitř slyšel nějaké zvuky, ale nedokázal jsi z toho odvodit, co se tam děje.


Baru

Zatímco kapitán šel zkoumat jakousi kůlnu, Baru si vzala Konan trochu stranou.
"Konan-san, v 12. divizi mi tvrdili, že tento náramek... no, že se velice podobá Quincy výstroji, i když prý to není úplně jisté," oznámila jí trochu nejistě, co se dozvěděla. Sama nevěděla, co si o tom má myslete. Letmo se podívala za Ryuukou, jako by nechtěla, aby ji slyšel. "Víte, možná bychom měli zvážit návštěvu některého z informátorů 9. divize v Rukongaii. Yori-san mi dal jejich seznam, když jsem se stala důstojnicí, jistě o nich taky víte. Ale raději bych sebu nebrala kapitána, aby se necítili... v ohrožení... jestli mi rozumíte," zrudla mírně v obličeji. Nerada navrhovala, že by měli kapitána vynechat, ale bála se, že by mohl jejich zdroje odradit nebo rovnou zaplašit. Většina z nich nepatřila zrovna mezi hrdiny.

Konan Hana

"Quincy?" Zopakovala pro sebe tiše a přitom dál poslouchala Baru. Opravdu, všechno nasvědčuje na Quincy. Jen aby to nebyla další velká válka. Ale takhle podle otrávit vodu? Ach. Pořád máme málo informací. Přemýšlela mezitím. "Informátoři?......Ummmm. Ano, asi se mi něco vybavuje." odpověděla , protože si honem nemohla na nic vzpomenout. "A rozumím naprosto jasně." přikývla Konan po tom, co se opět podívala směrem na kapitána Hosentsu. "Jak odůvodníme svůj odchod?" zeptala se hned na to.

Baru

se podívala na Konan, potom směrem k východu. Napadlo ji, že by prostě mohly utéct... ale to by asi nebylo pěkné.
"Hosentsu-taichou? My jdeme... přebalit... děti Konan-san, za chvíli budeme zpět!" křikla, čímž pravděpodobně úplně zničila efekt toho, že se Ryuuka plížil k chatě a snažil se být nenápadný. Potom ukázala Konan zvednutý palec. Tak dokonalá lest! Bylo to opravdu hrozné, ale nutné. Pokud Konan neměla žádné další námitky či poznámky, vydala se spolu s ní ven z onsenu.

(Potom půjdeme sem :-))

Ryuuka

Slyšel jsem tam nějaké zvuky, dokonce jsem odůvodnil, že tam byly i nějaké osoby. Jak Baru předpokládala, můj efekt plížit se tam tajně byl ztracen, tak jsem se otočil a kývl jsem na ní ohledně toho přebalení. "Jasně." Pronesl jsem a poškrábal se na hlavě. "Proč mi připadá divné, že je jdou přebalit obě dvě? Navíc, někdo jí je přece musí hlídat, když je tady s námi a ten, kdo je hlídá je od toho ne? No, teď je to fuk.." Právem jsem zapochyboval, protože to byla opravdu chabá a nepromyšlená výmluva, třeba se chtěly jen ulít z vyšetřování. Teď jsem to ale neřešil, prostě jsem nakráčel dovnitř abych zjistil, co to tam je za lidi/shinigami.

Ryuuka -> V chatce bylo přítmí. Usoudil jsi, že ony osoby se nacházejí někde za hromadou krámů, přes kterou jsi zatím neviděl. Ať to byl kdokoli, zřejmě si ještě vůbec nevšiml, že je někdo jiný na blízku. Slyšel jsi šuškání a hihňání.

Ryuuka

Slyšel jsem nějaké hlasy, ale nevypadalo to, že by si mě všimli. Dokázal jsem identifikovat každou hladinu reiatsu a vidět jí i skrz předměty pomocí svého Ryuuganu, zavřel jsem tedy oči a Ryuugan aktivoval. S mou oční technikou jsem začal prohledávat okolí s úmyslem identifikovat, nebo alespoň najít ty bytosti, co se tu skrývaly. Hledat je takhle bylo mnohem snažší, než to prohledávat ve tmě.

Ryuuka -> Viděl jsi, že tam opravdu jsou dva lidé. Nějací hodně průměrní shinigami, jejich reiatsu nebylo vůbec na vysoké úrovni. Možná by to mohly být i jen pouhé duše s trochou talentu. Rozhodně nehrozilo, že by ti něco udělali.

Ryuuka

Hlavou mi lámalo, co tu dělají takové duše, nicméně ten zámek nasvědčoval tomu, že tu asi nebyli oprávněně. Mohl bych z nich dostat nějaké informace. Nechal jsem si oči aktivované a šel jsem přímo za nimi, za ty věci tak, aby mě viděli a abych viděl já je. Hodlal jsem s nimi hodit řeč, zanpakutou jsem měl v ruce, takže pokud nehrozilo, že mi něco udělají, tak jim nehrozí, že by mohli utéct.

Ryuuka -> V přítmí kůlny jsi uviděl mladou holku a kluka. Seděli u nějaké bedny převrácené dnem vzhůru a na ní měli rozsypaný jakýsi barevný prášek. Holka si tě všimla, ale nic neřekla. Dívala se na tebe velice divným pohledem, jako by se pokoušela na tebe zaostřit.

Ryuuka

Kupodivu tam seděli nějací dva mladíci. Nevěděl jsem, co mám dělat, takové věci byly vždycky otravné. Nicméně, zpozoroval jsem nějaký prášek. Možná to mělo nějaký význam a možná ne, za pokus za zeptání jsem přece nic nedal. "Ehm, ahoj. Jsem kapitán 11. divize." Pronesl jsem a představil se, přičemž jsem měl na tváři přiblblý výraz, protože se na mě koukali podiveně. "Co tu děláte? A.. co je to za prášek?"

Ryuuka -> Ti dva nejdřív nechápali, co se děje. "Nazdar..." zamumlal kluk, když si tě všiml, a civěl na tebe jako na jaro. Holka byla zřejmě v trochu vnímavějším stavu, protože začala panikařit. "Jééé, Gin-chan! Shinigami! Kapitán! Rychle, zdrhej!" zvedla se a chtěla utíkat, ale přerazila se o bednu, na které měli ten svůj prášek, a převrhla ji, takže se rozprskl všude okolo. Kluk na to jen koukal, a potom se začal blbě smát.

Ryuuka

Už jen podle jejich chování a oslovení mě jsem usoudil, že nejsou Shinigami. Koukal jsem na ten rozvířený prach jak na léto. Moc dobře měli vědět, že by mi nemohli utéct. I když, náhoda je blbec a já jsem celkem velké nemehlo. Nikam jsme se ale pořád nedostali, zamračil jsem se a hrůzostrašným hlasem, který dělala maska jsem pronesl. "KDO...SAKRA...JSTE..." Už jsem byl z toho nervní. Mluvit s nimi nebylo jako bojovat s hordou zabíjáků

Ryuuka -> Ti dva se rozhodli pokračovat místo rozhovoru ve svém slavném útěku. Holka otevřela okno tak špinavé, žes původně ani nevěděl, že tam je, a začala lézt ven, jenže se zasekla. Kluk se jí snažil z druhé strany tlačit ven, ale ve skutečnosti ji spíš jen držel za nohy.

Amaterasu

"Kasu? Kdy jsme naposledy byli v lázních? Pamatuješ si to ještě?" Zadívala jsem se na ceduli, kde bylo úhledně vyryto japonskými znaky Onsen, krkavec na mém rameni hlasitě zaskřehotal a mě bylo jasné, že proti tomuto způsobu trávení volného času rozhodně nic nenamítá. "Počkej na mě u okénka." Opeřenec souhlasně pokýval hlavou a ztratil se kdesi za vysokou střechou lázní. "Tak dobře, Amaterasu. Snaž se tvářit jako úplně normální Shinigami a snad nikoho nevylekáš svým vzhledem." Klidným krokem jsem vešla do lázní, recepční nejprve nevěděla, zda má toto brát jako přepadení, nebo jestli jsem jen neškodný zákazník. Nakonec zůstala do jisté míry v klidu a já si vzala klíče od skřínky s číslem 4. Rychle jsem ze sebe strhala oblečení a tiše si povzdychla nad tím, když několik slečen vyběhlo s vyděšeným výrazem pryč z dámských koupelen. "Ah, tak je to vždycky." Opatrně jsem si sundala poslední vrstvu oblečení, přes obličej si dala bílý šátek, aby případně nikdo nezahlédl mou tvář a zabalená v měkkém ručníku vešla do lázní, kde jsem momentálně zůstala úplně sama. "Ty si nedáš pokoj, že?" "Vypadám na to?" Letmo jsem se pousmála nad poznámkou Kasumara a pustila ho dovnitř, o chvíli později jsem si už spokojeně relaxovala ponořená do poloviny hrudníku v horké vodě. "Příště ze sebe nedělej ďábelského krkavce, co se snaží agresivně vyklovat díru do skla, ano?" "Když ona je to sranda, měla bys vidět ty reakce!" Raději jsem se odmlčela a napustila do dřevěné nádoby trochu vody, přičemž ji položila za sebe na podlahu. Kasumaru okamžitě využil situace a skočil do své osobní nádržky, kde ze sebe mohl po dlouhé době smýt nečistoty a prach. "Měla bych taky ukázat v divizi, aby na mě nezapomněli, ačkoli tam určitě nikomu nechybím... No to může počkat, teď je čas na chill out!" Zavřela jsem oči a představovala si, co asi tak může dělat Kizuna-niisan, zatímco minuty kolem mě ubíhaly a ubíhaly a já si z nich absolutně nic nedělala...

Amaterasu

Myšlenkami jsem se vrátila do starých dobrých časů, kdy jsem ještě s Kizunou-niisan pobíjela rozdivočelé Hollowy v Rukongai, když v tom mě najednou z té nejlepší scénky vytrhl cizí ženský hlas. "Hmm," zabručela jsem ne zrovna nadšeným tónem a hodila svým karmínově rudým očkem po uklízečce, jež svírala v rukou koště, kterým si nejspíše dodávala odvahu, aby na mě vůbec promluvila. Letmo jsem se pousmála a natočila hlavu ke Kasumarovi, jež se spokojeně dále cákal ve své horké lázni v kbelíku. "Budu potřebovat trochu pomoct. Zabavíš ji na chvilku?" "Není problém." Krkavec ze sebe rychle vytřepal přebytečnou vodu a rozletěl se proti uklízečce, pár sekund jí kroužil před hlavou a já se mezitím mohla zabalit do ručníku a zakrýt tak svá zohyzděná záda. "Už jsem stejně na odchodu," pronesla jsem takovým až mrtvým hlasem, Kasumaru vyletěl pootevřeným oknem ven a já odešla do šaten, kde si vyřídila vše potřebné do dvou minut. Klíče jsem vrátila zpět na recepci a vydala se vstříc dalšímu nudnému dni v ulicích Seireitei i se svým krkavcem na rameni...

-> Bar "Na Poradě"