Senkaimon

Genma

se rozhlédl kolem, protože měl dojem, že na někoho čekali. Potom pokrčil rameny. On misi nevelel, takže to přece nebyla jeho starost. Na Yoshirovo rozhodnutí jen přikývl, a potom se podíval na Sayuri a povzbudivě se usmál. Neměl žádné obavy ohledně pobytu ve světě lidí. Nebyl tam sice nějak moc často, ale už zhruba věděl, co čekat. Ani ho nenapadlo, že by na misi mohlo hrozit nějaké nebezpečí, jdou přece jen prozkoumat okolnosti nějaké nehody a zajistit pomoc těm, kdo ji přežili, nebo ne? Určitě by je tam neposílali, kdyby se mohlo něco stát.

Satoshi
Po nějaké době se zjevila v zákrytu budov i kápí skrytá postava kapitána 12 divize. Bylo mi celkem jedno, jestli mne někdo zpozoruje, protože jsem nebyl oficiálním účastníkem mise, ale otevírat vlastní senkaimon, když byla po ruce jiná mise, by mělo za následek spoustu papírování a vysvětlování a to jsem díky závažnosti situace opravdu neměl zapotřebí.

Kaneyama Sayuri

S klidným pomyšlením, že se ještě na někoho čeká, mlčky postávala na místě bez hnutí. O to více byla překvapená, když zaslechla rozkaz bělovlasého kapitána. Zmateně střelalila oči doleva a hned doprava. Někoho přehlédla? Ne, tak proč tu tak dlouho stáli? Nechápala to, ale byla to její první mise. Ještě hodně věcí chápat nebude. Krátce s tázavým pohledem vzhlédla ke Genmovi a rozešla se za kapitánem. Přeci jen, jeho rozkaz by si Sayuri nedovolila neuposlechnout, ať už by misi velel, či nikoli.

Vešli jste do senkaimonu o jednu členku týmu kratší, ale zase se k vám připojil podivný stalker, který nebyl nikdo jiný, než kapitán 12. divize (což ale nebylo tak snadno k poznání, samozřejmě), takže se to vyrovnalo.

------> Karakura

Hideyoshi

Vyšel ze Senkaimonu jako první, protože ho tam jako prvního strčili dovnitř.
Mmm...Seireitei...je zas fajné být v téhle smrduté díře plné ignorantů.... Řekl s patrným nádechem ironie v hlase.
Dobrá...překvapte mě...kolik kapitánů pošlo, nebo se vám postrácelo od doby co jsem s váma naposled mluvil? Sedm? Deset?
V jeho tváři bylo jisté pobavení.

Tomisura Raiden

Jen co to Hideyoshi pronesl, schytal jednu loktem, tím zdravým samozřejmě, od Raidena. Bohužel, pravdu měl. Kapitáni se od té doby, co Raiden nastoupil do úřadu měnili stále. Prakticky on, Kasumi a Satoshi byli jediní, kdo zůstali u své divize od té doby. No, trochu frustrující, ale co. "Takže pánové, doprovoďte prosím Kanu do čtvrté divize a informujte Sakuru, aby poslala někoho z divize, třeba jí pomohou," požádal Firela a Saie, sám se podíval na ruku, které byla momentálně seškvařená, takže jí spíše necítil než cokoliv něco jiného. "A nás čeká procházka do první divize," pronesl ještě a luskl prsty k Shinigamim okolo, aby jim dělali doprovod. "A pro jistotu mi pošlete pro sbor do dvojky, pouta by se mi hodila," dodal k nějakému řadovému členovi a pak ukázal směrem k první divizi. "Jdeme!"

>>> Kasárny 1. Divize {Raiden, Hideyoshi & komparz}

Sai Kazuma
 
"Na zajatce máš nějak dobrou náladu..." Pověděl jsem Hideyoshimu, když jsem vylezl ze Senkaimonu. Následně dostal za svou drzou poznámku loket od Raidena. To zas bylo jisté pobavení v mé tváři.
Raiden pronesl několik rozkazů a odkráčel do první divize. "Podle mě bys měl jít do čtvrté spíš ty..." Pomyslel jsem si, ale neřekl jsem to nahlas... Mně se do první divize nechtělo a takhle jsem ani nemusel. Navíc to asi tak vážné nebude, když má tolik energie...
Podíval jsem se na Firela... "Kdo je Sakura?"

Firel
V senkaimonu jsem se celkem loudal. Takže jsem vylezl až ve chvíli, kdy Hideyoshi dostal loket.
Poté raiden pronesl rokazy a zmizel směrem k první divizi.
Celkem by mě zajímalo, jaký podá hlášení. Řekl jsem Saiovi a poté odpoveděl na otázku.
Sakura... dala by se označit za Satoshiho sekretářku.
Poté jsem se na chvíli odmlčel a koncentroval reiryoku. Doma to prakticky bylo lehčí takže i s tím minimem reiryoku, které mi zbylo, jsem kontaktoval Sakuru přez Tenteikuru.
Zdravím. Tady kapitán Dakuraito. Právě jsme z mise přivedli někoho, kdo by ocenil prohlídku dvanácté divize. Jedná se o korupci duše, nebo by se to k tomu dalo nejblíže klasifikovat. Jestli máte zájem, pošlete někoho do čvrté divize. Poveděl jsem do vzduchu, když Tenteikura začala fungovat. Poté jsem jen pokynul Kaně a Saiovy a vyrazil směr čtvrtá.
----> Kasárny 4. divize

Tomisura Raiden
>>> 9. divize

Raiden z deváté divize opravdu pospíchal a využíval všech zkratek které znal, aby se k Senkaimonu dostal před Yoshirem. Nakonec chtíc nechtíc musel použít svoje vlastní problesknutí, aby si zkrátil cestu. Když dorazil, nezaznamenával žádnou činnost brány do světa lidí, tudíž se ohlédl a zaměřil se na Yoshirovo Reiatsu, aby ho lokalizoval. "Otevřete cestu do Karakury," vydal zatím rozkaz obsluze a procvičil si ruku, která byla opravená. Tak Yoshiro, kde jsi?

"Zdravíčko," ozvalo se Raidenovi za zády. Yoshiro se za ním objevil s rukama v kapsách a spokojeným úsměvem ve tváři. "Do Karakury, Tomisura-san?" zeptal se Yoshiro a koukal se na to, jak strážní začali otevírat bránu.
"Zdá se, že máme společnou cestu," poznamenal a znovu se podíval na kapitána osmé divize.
"Zdá se mi to, nebo tady někdo přišel o část vlasů?" ukazováčkem Raidenovi frnkl do vlasů.

Tomisura Raiden

"Á, Yoshiro, tady jsi. Myslel jsem, že tě doženu nejdřív v půlce přechodu do světa lidí, tímhle to ulehčuje situaci. A ano, do Karakury, přesněji s tebou. Jen se pak cestou zpět musím stavit v ikee, potřebuji pár věcí do divize," obeznámil ho se situací, čímž zároveň shrnul i to o společné cestě. Co se týkalo poznámky o vlasech, pouze pokrčil rameny a zkonstatoval: "Jo, trochu tvrdší bitva než jsem čekal. Nesnáším, když někdo neumí umřít napoprvé.. nebo na podruhé... a nebo na podesáté." Jo, fakt jestli ještě někdy potká něco takového, tak to odpaří hned, než si to získá jakoukoliv resistanci.
"Každopádně... jaká je situace? Vypadá to, že sis tu udělal jen krátkou zastávku, alespoň podle So-dědka," zeptal se ho a jakmile se Senkaimon otevřel, prošel jím. Během toho hodnotil Yoshirův oděv. Vypadal jako právník... nebo možná doktor. A nebo jako Doktor s velkým D? No, každopádně to byla neobvyklá změna.

Yoshiro důležitě přikývl. Věděl přesně, o čem Raiden mluví. Padouši, kteří toho hodně vydrží byli vždycky tak trochu osinou v zadku."To byla ta vaše mise do...Ehm..? Kapitán mě o tom informoval, když mi dával rozkazy." Musel to být opravdu někdo silný, pokud dokázal čelit dvěma kapitánům a jednomu shinigamimu, který byl také na kapitánské úrovni. (Sai ještě oficiálně není)
"Takže kapitán tě posílá se mnou? Nebráním se tomu. Momentální situace je taková," začal Yoshiro a vešel do brány, kterou konečně otevřeli. "Že jsem tak trochu zůstal sám z celého svého týmu. Genma je zraněný a čenka čtvrté divize, jejíž jméno si nějak nedokážu vybavit, nejspíš byla unesena. To je jeden ze dvou důvodů, proč se tam vracím." Yoshiro zatím neudal druhý důvod. Byl zvědavý, jestli se na to Raiden zeptá.

Tomisura Raiden

"No... ne úplně, prostě jsem poprosil, jestli nemůžu do reálného světa a využívám toho, že tam máš misi. Jít jenom na nákupy se mi nechce," odpověděl rychle na tu část ohledně posílání a podobně. "A jinak jo... mise do Yaity. Nemám rád vědce čim dál víc," přiznal a dál se o té misi nebavil, už takhle se mu z ní zvedal žaludek. Aspoň, že bude Hideyoshi popraven brzy. Když si vyslechl, co se dělo u něj pokýval hlavou. "Vypadá to, že máme dost práce. My přeci naše lidi neopouštíme," odpověděl mu a pak trochu zbystřel. "A důvod číslo dva?" zeptal se podle jeho očekávání na druhou věc, kterou musel vykonat ve světě lidí. Docela ho to zajímalo, Yoshiro měl většinou dobré důvody proč něco dělat.

Ačkoliv měl Yoshiro zákaz mluvit o své misi s kýmkoliv jiným, Raiden byl jeden z jeho blízkých přátel, takže neměl nejmenší důvod nevěřit mu. Navíc, kdyby kapitán chtěl, ať mu Yoshiro nic neříká, rozhodně by ho neposílal jako doprovod na jeho misi. Bělovlas se ušklíbl, spojil ruce, dal si je za hlavu a tu si do nich opřel.
"Určitě si pamatuješ na Hiroshiho, vůdce Reimei, který tenkrát napadl Seireitei, když jsi byl zrovna mimo."
Podíval se na Raidena. "Zdá se, že ve světě lidí je dítě, které má obrovský potenciál k tomu, aby pokračovalo v jeho šlépějích. Říkají mu - Hiroshiho nástupce. Nicméně," začal a na chvíli se odmlčel. "Zdá se, že to dítě o svých schopnostech nemá nejmenší tušení. Protože jsou prý zapečetěny. Než jsem se vrátil do Seireitei, měl jsem setkal jsem se s bývalým členem Reimei, který mi předal několik důležitých informací o tom, kde ho najít. Měla by to být hlavní priorita této návštěvy světa lidí. Ale jak už jsi řekl. Svoje lidi neopouštíme."

Tomisura Raiden

Raiden teď převážně poslouchal a byl docela udiven, tohle zrovna nečekal. Rozhodně to mohlo zahýbat kartami budoucnosti. Pokud to dítě doopravdy existovalo, mohl by vliv na něj ovlivnit jeho vývoj. "No nazdar, to zní jako slušný průšvih. A jinak jo, Hiroshiho si pamatuji... dorazil jsem z mise až do bitvy s pěšáky," pronesl trochu nešťastně, tehdy přišel o skvělý boj. Převážnou část práce odvedla jen jeho divize samotná a jiní kapitáni. Ale to bylo většinou tak. Když se něco dělo, on byl v tahu. Ale to teď bylo vedlejší. "Když to vezmem hopem, tak stihneme obojí. Jak zjistit něco o dítěti, tak zachránit tu členku. Možná to má spojitost. Ještě něco, co bych měl vědět?" zeptal se ho rovnou, aby ho nečekaly nějaké překvapení. "Proč jsi se vlastně mezivrátil do Seireitei? Kvůli Genmovi?" položil ještě tuto otázku, protože to bylo docela zvláštní, jak lítal tam a zpět. Pokud to doopravdy bylo kvůli členovi 4. divize, kterému dlužila půlka Seireitei za život tak proti tomu samozřejmě nic neměl, i když pro takové případy by měli spíše zřídit nějakou vedlejší jednotku, jako podporu. Ale zase, kdyby došlo na boj, mohlo by podpůrnou jednotku smazat ze světa Reiatsu obou kapitánů, takže to bylo trochu na pováženou. "Co vlastně... nebo kdo zranil Genmu? Ten Reimei? A co je s tím Reimeiem?"

Yoshiro to čekal. Muselo to prostě přijít. Otázky ohledně důvodu jeho návštěvy domova. Nebylo to něco, čím se chtěl chlubit, ale když už se ho na to Raiden zeptal, musel mu odpovědět. Byla to jeho povinnost jako kapitána a přítele. A ti si nelžou.
"Genmu jsem zranil já," odpověděl odhodlaně a dal Raidenovi sekundu na to, aby to zpracoval. "Musel jsem obětovat pěšáka k tomu, abych se dostal až ke králi a dal mu šachmat." Jeho slova zněla krutě, ale věděl, že Raiden to pochopí. "Snažil jsem se ho ale neohrozit. Nemyslím si, že mě moje důvody, mohou omluvit moje činy, ale dokážu s tím žít. A doufám, že i Genma. Potřeboval jsem ty informace zjistit. Kvůli budoucnosti nás všech. Kvůli budoucnosti mých dětí."
Představa, že by za několik let Reimei přitáhli k branám Seireitei a byli ještě mocnější, než kdy dřív, Yoshirovi sevřela hrdlo. "Ten bývalý člen Reimei je mrtvý. I přesto, že jsem se snažil získat jeho důvěru, nechtěl moc spolupracovat. Celou dobu si myslel, že má navrch, heh. Ani jsem neznal jeho jméno," řekl, ne zrovna nadšeně. Nebyl na sebe hrdý.
"Takže ano, vrátil jsem se kvůli Genmovi. Potřeboval lékařskou pomoc."

Tomisura Raiden

To, že Genmu zranil sám Yoshiro, Raidena velmi překvapilo. Zamrkal a chvíli mlčel. Ano, měl pravdu, pro dobro všech, tedy pro budoucnost, to bylo jediné strategické východisko jak informace získat. Ale i tak... zranit kolegu. I když ne vážně, stále to bylo zranění kolegy. Ale nakonec to přešel jen s pokývnutím hlavy, jakože se s tím smířil. "Neboj se, zajistíme tvým a dalším dětem dobrou budoucnost, to slibuji," dodal po chvíli přátelským hlasem.
"Mrtvý Reimei... ironie, podobný osud jsem podepsal dalšímu z nich u děduly," pronesl, aby Yoshiro věděl, že nebyl samotný, kdo musel dělat něco takového. I když byla pravda, že nejméně polovina Reimei si smrt zasloužila, protože ztratili veškerou čest i právo na soudy a omilostnění. "Každopádně, kde v reálném světě začneme?" zeptal se na budoucí plán.

Yoshiro se pousmál a přikývl. Když se Raiden zeptal, kde začnou, vzpomněl si na lokalizátor, který mu dal Satoshi do kapsy, aby mohl najít členku čtvrté divize.
"Satoshi mi dal dárek," řekl a pravou rukou si poklepal na kapsu. Zařízení si do svého nového kabátu samozřejmě přendal, aby si nezpůsobil zbytečné komplikace.
"Mělo by nás to dovést k místu, kde je držená. Zdá se, že Satoshi tam byl a dokonce jí viděl. Ale známe ho, málokdy se o něco takového stará."
Už se blížili na druhou stranu. Yoshiro už se celkem těšil na to, až zase uvidí světlo dne. V Dangaii se mu nelíbilo, obzvlášť od té doby, co v něm na dva měsíce uvízl kvůli bouři.

Tomisura Raiden

Jo, tak pokud v tom jel Satoshi, mohla to být klidně past třídy S. "Tak Satoshi? Tak to jsme mrtví," pronesl ironicky, ale pro jednou doufal, že v kapitánovi 12. divize pletl. "Sakra, pokud jí viděl, tak proč jí odtamtud nedostal?" zeptal se spíše řečnicky, ale Yoshiro třeba znal odpověď, takže nechal tuto otázku otevřenou, přeci jen tu šlo o dobro členky Gotei 13 a pokud to Satoshi zase přehlídnul, možná by to fakt byl důvod na jeho degradaci. "Kdyby ten blb měl trochu cti, tak jí odtamtud vysekal, ale aspoň máme ten dárek," přiznal nakonec a podobně jako jeho společník hledal konec Dangaie. Jednou tu jako mladý člen 13. divize potkal Čističe. Tak rychle snad nikdy nezdrhal.

Kaiyo

dorazila k senkaimonu a konečně si na chvíli mohla oddychnout. Rozhlédla se kolem, ale kromě stráží nikoho dalšího neviděla.
"Arisu-chan tu ještě není? Chvíli na ni asi budeme muset počkat," ohlédla se na Hayata s omluvným úsměvem, jako by to snad byla její chyba. Postavila se nedaleko brány a snažila se vypadat klidně, ale stejně na jejím obličeji bylo vidět, že je trochu nervózní.

Hayato

Celou dobu se držel dívčina vedení, a za chvilku byli na místě, kam mířili. Senkaimon.
Dívka podala svoji omluvu. Zdálo se, tím pádem v téhle misi není sám. A vzhledem k tomu, že dívka říkala, že "službu má 3. divize", pravděpodobně to znamenalo, že "Arisu" bude také z trojky, stejně jako on. A navíc, dost možná to byla dívka, za kterou byl původně poslán, v kasárnách trojky. Takže... třeba si najde nové přátele..!
.. a třeba taky ne. Dívka, která ho sem dovedla, se zdála být lehce nervózní. On sám docela těžce oddychoval, protože to rozhodně nebyl žádný běžec či sportovec, a dívka se sem vydala v poměrně rychlém tempu. "A kam vlastně přesně půjdeme, slečno...?" zeptal se, s takovým tím tónem na konci, který prozrazoval, že by rád slyšel její jméno. Koneckonců, jestli mají pracovat spolu.. Jinak se ale stále usmíval a dobrá nálada ho neopouštěla, ba dokonce naopak.

Kaiyo

sebou cukla.
"Omlouvám se! Měla jsem se hned představit! Jsem Kaiyo, členka třetí divize, těší mě," uklonila se jak se sluší a patří. Potom se soustředila na Hayatovu otázku. "Naším úkolem je držet hlídku ve městě jménem Tokio," odpověděla pohotově.

Hayato

Se stále nahozeným smiley facem se lehce poklonil, a pronesl: "Potěšení je na mé straně." Hayato byl dobře, velmi dobře vychován, a tohle se zdála být teď jeho sestra ve zbrani, ne jen, že jsou na stejné misi, dokonce je i ze stejné divize. Super. Získat si přátele, to by se mu doopravdy mohlo převelice hodit.
Na zmínku o Tokiu ovšem jen trošku nervózněji pokývl. Právě z Tokia pocházel. Tokio. město spousty lidí, techniky, krásy.. a taky deb*lních řidičů, co nekoukají na cesty a přejíždejí 15ti leté děti. A nebo alespoň ten jeden řidič. Hayata napadlo, že by ho mohl najít a strašit, ale to bylo příšerně pošetilé.. a taky nevěděl, jak vypadal.
Nakonec ale jen nahodil úsměv zpět na Kaiyo a vyhlížel, kdy se k nim připojí ta další dívka, a budou moct jít.

"Teď už je to jedno. Musíme jen doufat v to, že je v pořádku a dostat jí odtud." Yoshiro nad kapitánem dvanácté divize radši moc nechtěl přemýšlet. Nikdy Satoshiho nepochopil a byl si na sto procent jistý tím, že ho ani nikdy nepochopí. "Pojďme," řekl Yoshiro a konečně prošel do světa lidí. Mezitím z kapsy vytáhl lokalizátor od Satoshiho, zamrkal na Raidena, rukou mu naznačil, ať ho následuje a vyrazil směrem, který mu zařízení ukazovalo.

> Hiroshiho statek

Tomisura Raiden

"Dostaneme, neboj se," ubezpečil ho a kolem něj se mírně zajiskřilo. Rozhodně byl rozžhavený na další pořádnou akci ve světě lidí. Jen doufal, že se něco nepodělá nebo že se neobjeví někdo, kdo by mohl dělat více problémů, než by mohli dva kapitáni zvládnout. Sice to byli dva z nejlepších kapitánů Seireitei, ale ani to nebylo pojistkou úspěchu. "Jdem," řekl když vypadli z brány Senkai ven... nad Karakurou.

>>> Hiroshiho statek