Sborovna (informace)

Počúvala ju a povzdychla si. Za ten rok nič nerobenia bolo na ňu aj toto zložité.
"Takže.. teraz mám upaľovať na nejakú prednášku alebo mám ísť niekam s niečim trénovať?" opýtala sa pre istotu a pozrela sa na ten stoh papierov. Nedobrovoľne si ho zobrala do rúk a bola pripravená po jej odchode odísť niekam von na čerstvý vzduch, kde by si to mohla prečítať.

Sekretářka
V tomhle ti to trochu ulehčím. Řekla trochu soucitně.
Tvůj pobyt na akademii je hrazen divizí do které se poté přidáš. Takže se všichni snaží splnit zkoušky co nejdříve aby nedělali zbytečné náklady. A co se týče tvého studia, tak zkoušky můžeš skládat kdykoliv se ti bude chtít. Prostě si jen najdeš patřičného učitele a začneš. A až budeš mít vše splněno tak za mnou jen příjdeš a budeš moci odejít.

Počúvala ju pozorne. Skoro po každej vete prikyvovala a potom sa hlboko uklonila, keď skončila.
"Veľmi vám ďakujem." povedala a potom sa narovnala, čo pre ňu bol problém, keďže ju skoro dopredu prevážil ten stoh papierov, ale podarilo sa jej to. Potom sa otočila a odišla preč z miestnosti niekam von, kde si to mohla prečítať a prípadne nejako začať.

Juichi Shimomura


Konečne je to tu, môj posledný deň ako študent akadémie. Už mám potvrdenie o prijatí do divízie a jediné čo zostáva je prísť sem a vyzdvihnúť si graduačné doklady. Vkráčam teda na sekretariát ľahkým krokom, nečakajúc žiadne problémy. Hlavne sa netvár ako majster sveta, budeš aj tak len členom  a to ešte nie je žiadna výhra. Ako vchádzam uvidím nejaké dievča odchádzať, chcem ju pozdraviť, ale zasekne sa mi hlas a v hlave sa mi urobí úplné mlieko. A tak len ticho počkám než sa stratí z dohľadu a čo najtichšie prekĺznem dovnútra a okamžite skoro narazím do sekretárky. Uhm, nazdar. Volám sa Juichi Shimomura a mal by som si tu vyzdvihnúť doklad o ukončení výuky. poviem a nahodím svoj sladký výraz aby som mal čo najľahší priebeh.

Sekretářka
Vzhlédla od křížovky, jak je možné, že za jeden den jí projdou kanceláří tři studenti, když většinou tu není nikdo.
Podívala se na tebe, natočila hlavu na jednu stranu, poté na druhou. Pak jen suše pronesla.
Co prosím? Najednou se zamyslela a poté se začala hodně nahlas smát.
Nemyslíš si, že pokud by jsi ty papíry měl opravdu připravené, potřeboval by jsi se představovat?
Naťukala něco do počítače, a poté na tebe znovu pohlédla.
Na tréningovém prostranství je teď nějak rušno. Di se tam podívat a pak sem celou tu chásku přiveď.
Dala ti rozkaz a ty jsi věděl, že tak jednoduché to mít nebudeš...

Juichi Shimomura 


Ako sekretárka, lebo to musela byť sekretárka, rozprávala postupne mi zamŕzal a mizol úsmev z tváre. Keď dohovorila len som vyhŕkol Madam, áno madam. Otočím sa na opätku a odpálim odtiaľ rýchlosťou, ktorá hraničí s shunpo. Až za dverami si dovolím spomaliť, ale aj tak v podstate bežím ako vládzem na cvičisko. Cestu som poznal, už som tam bol nespočetnekrát.
>>> tréningové priestranstvo

Satoshi
Procházeli jsme do akademie, což zaznamenalo spoustu hlídek, které se bezhlavě pokusily zastavit postup... bezvýsledně. Dorazili jsme přes tréninkové prostranství až k sborovně, kde by měly být informace. Mezitím možná pár... no, možná víc, než pár... studentů akademie zaregistrovalo míííííírné vychílení hladin reiatsu, na které byly zvyklí. Jo a možná to některé skolilo. Vpadneme přímo do archivu, nebo si necháme opět pomoci od úředníků? zeptal jsem se svého kolegy

Firel
Kdyby se někdy na jednom místě sešlo opravdu všech 13 kapitánů... Tak zabíjíme všechny nepřátele pouhým vypuštěním kombinovaného reiatsu. Pomyslel jsem si poté, co jsme dorazili do akademie přez pár odpadlíků.
V první řadě bych vyřešil to reiatsu, nebo jednou návštěvou zabijeme několik nových generací shinigami.
Chtěl jsem snížit svoje reiatsu na minimum a ještě použít kyokko. Díky tomu, že pořád nosím ten artefakt sebou sem nemohjl udělat ani jedno.
Rozhodně bych ale skusil sekretariát, tokud je při vědomí. Potom, až ho budeme potřebovat bude možná ve stejném stavu jako zbytek akademie.

Satoshi
Tohle dělá moje minimální hladina reiatsu? pomyslel jsem si Yowai... yowai... yowasugiru... zalamentoval jsem si a vymazal jsem svoji reiatsu. Ano, tohle nebylo snížení, tohle bylo čisté vymazání, takže už všichni mohli pocítit pocit úlevy, protože už nebylo cítit nic. Jelikož ani jeden z nás už nevypouštěl žádné reiatsu. A to díky tomu, že Firel stále držel artefakt a tak jsem mohl využít charakteristik a vytvořit něco jako bariéru kolem něj, která tlumila proud reiatsu do okolí. Budiž to by bylo... Pokud bude sekretářka v bezvědomí, tak si vypůjčíme informaci přímo z mozku. řekl jsem jako by to byla naprosto standardní procedura. A tak jsme opět vystoupali směrem k našemu cíli.

Firel
Necítil jsem se tak, jako když limituji svoje reiatsu, takže jsem nevěděl že pro akademii nejsem smrtelná hrozba a ani jsem si nevšiml bariéry od Satoshiho.
Myslím, že učitelé a další pracovníci v akademii by měli něco málo vydřžet. Řekl jsem a po zaklepání na dveře sborovny vešel.


Sekretářka
Veděla, že za dveřma nestojí další dva otravní studenti. To jí ovšem nedonutilo zahodit svojí otravnou náladu takže před tím, než Firel zaklepal rovnou řekla.
No když už jste tady tak vstupte. Potřebujeme vás dostat z akademie dřív, než nám všechny nováčky zabijete.

Satoshi
Ignorujíce studenty jsem šel přímo k sekretářce, která nás příjemně přivítala. Potřebujeme veškeré možné informace o téhle shinigami. řekl jsem a předložil jsem její fotku Čím rychleji to bude, tím víc studentů přežije.

Firel
Nepřišli jme vyhrožovat Nadhodil jsem sekretářce po odmítnutí.
Přišli jsme sem zjistit o té shinigami co nejvíce z toho důvodu, že zničila několik knížek v tajném archivu desáté divize.
Chvíli jsem počkal a poté pokračoval.
Vzhledem k jistým okolnostem jsme nemohli jinak, než jsem nakráčet.
Chtěl jsem ještě říci že kdybychom se tu oběvili zničeho nic, tak by to taky nedopadlo dobře.
Ale vzhledem k tomu že jsme měli rovnou dbát na to, kam jdeme, jsme na tom teď byli celkem špatně.
Dál jsem jen vyčkával, veděl jsem že Satoshi brzy začne lovit informace svím způsobem.
Pohlédl jsem na studenty a šeptem jim pravil.
Jakmile se mu na tváři oběví šílený výraz, zdrhejte.

Satoshi
Výborně, takže tady informace o ní jsou. analyzoval jsem mezitím, co jsem nechal Firela vysvětlovat. Začal jsem se pouze rozhlížet. Šílený výraz se neobjevoval, měl jsem naprosto stejný a neměnný výraz. To... bylo mnohdy horší.

<<< kasárny 8.divize (Raiden, Kasumi)


Haruka Kasumi

Šťouchla Raidena loktem do boku. Jen lehce, samozřejmě, nechtěla mu tím nijak ublížit. ,,Nebuť tak škodolibý," upozornila ho po těch jeho poznámkách, ale víc s tím dělat nemohla. Takový on prostě byl.

Jak se Kasumi obávala, reiatsu kapitána dvanáctky přicházelo z akademie. Než se tam s Raidenem dostali, zesláblo. Přesto je dovedlo přímo do místnosti, kde byl on i Firel, jehož přítomnost jí překvapila, neb jeho reiatsu nezaznamenala.
,,Kapitán Ramperouge a Dakuraito v akademii? To jsou věci, vracíte se do studenských let, pánové?" Pustila se Raidena a raložila si ruce na hrudi. Vrtalo jí hlavou, co zrovna tihle dva potřebují v akademii a proč necítí Firelovo reiatsu. Ale teď tu byli hlavně pro tu věc, o kterého toho taky věděla ve své podstatě setsakramentsky málo.

 Tomisura Raiden

"No jo," stihl jen odpovědět a už frčeli směrem akademie.
Na akademii nebyl Raiden opravdu dlouhou dobu. A už vůbec ne ve fialovém kimoně. Když se objevili na zápraží, stiskl Raiden svojí zanpakuto, jen lehce a v tu chvíli se na jeho rukou objevili stříbrné pásy, které zmizeli když se předtím vysvlékl z uniformy. Jeho Reiatsu samozřejmě bylo drženo na hluboce nézké úrovni, nebyl přeci neschopný, aby tady kosil studenty po stovkách. I když... jak znal studenstvo, minimálně polovička by nějaké to Reiatsu v normálním stavu vydržela, ta druhá musela ještě trochu trénovat.
Každopádně, nechal mluvit Kasumi jako první, sám si zatím stáhl Sakkat více do očí a ze záhybů kimona vylovil svojí fajfku, kterou si lusknutím prstů a trochu magie kida zapálil. Linula se z ní příjemná mátová vůně. "Nazdar pánové, jak se máte? Propadli jste u zkoušek ze Shunpa tak to jdete zkusit znovu?" nadhodil s úšklebkem a opřel svojí zanpakuto o zeď. Následně položil ruku Firelovi přes ramena, podíval se na něj přísným pohledem a pak se zeptal: "Co myslíš, sluší mi fialová a krátké kimono, mám na to nohy, co?" myslel to naprosto seriózně, přičemž natáhl svojí mírně ochlupenou nožku, ze které bylo vidět pouze lýtko a zamával jí ve vzduchu.
Následně se podíval na Satoshiho a položil otázku zase jemu: "Mimochodem, neměla ta koule ležet už v nějaké cizí divizi? Víš, co jsem ti řekl, měl jsi jí předat hned dnes ráno!" pronesl trochu přísnějším hlasem a v jeho očích se zajiskřilo.

Firel
Přítomnosti dalších dvou shinigami nad úrovní členů akademie mě překvapila. Chtěl jsem odpovědět Kasumi na její otázku, ale Raiden se začal chovat jako po další z jeho nekonečných párty.
Kdybych mohl, asi bych v tu chvíli začal doslova hořet vzteky.
Naštěstí jsem se rychle uklidnil, smetl Raidenovu ruku ze svého ramene a začal mluvit.
Ale on tu kouli předal. Odpoveděl jsem napřed Raidenovi na otázku směrovanou Satoshimu, načež jsem mu ukázal artefakt.
To co tady děláme je trošku ložitější, chtěli jsme zjistit víc o tom artefaktu, tak jsme šli do archivů. Složka s informacemi o artefaktu byla tak trochu zdevastovaná nějakým shinigami z jedničky. Potomhle jsem ze svého saka vytáhl složku, kterou jsem měl celou dobu sebou a pokračoval.
A mnohem překvapivější je fakt, že jsou tři kapitáni na jedno místě, aniž by se jednalo o poradu, chlastačku, hostinu, nebo jinou zábavnou činost či konec světů.
Poté jsem se šibalsky podíval na ty dva studenty, kteří si z nás celou dobu utahovali. Opravdu mě zajímal jejich výraz na to co se před nimi dělo.

 Tomisura Raiden

Raiden kývnul na sekretářku a usmál se. Líbil se mu způsob jejího jednání, rozhodně navrhne, aby jí byl zvednut plat. Razaki určitě sežene nějakou tu finanční podporu, měl na to pozemky a taky zfalšované papíry. Každopádně, Firel ho dost bavil.
"Prosímtě, vás dva už nějakou dobu počítám jako jednoho, tak jaképak předání," pronesl a oprášil si ruku, kterou se předtím Firela dotknul, protože na ní měl částečky odumřelé kůže. "A mimochodem, na lupy je dobrý šampón, Yoshiro ti nějaký doporučí," pronesl a ukázal na rameno kapitána 5. divize.
"Jo, tak chlápek z jedničky, kterýpak to asi mohl být, že? Co třeba Izanagi, který chce, abysme hru hráli a ne předmět studovali?" nadhodil jako jednu možnost a povzdechl si. Tahle dvojka mu teda dávala zabrat, nejraději by je šoupnul do oddělených sklepů, aby byl klid.
"Aha, tak ne zkouška ze Shunpa, ale rovnou opakování celé akademie," zamrkal nad způsobem Firelových počtů a ohlédl se na jednoho studenta, ke kterému zvedl palec nahoru. "Hochu, ty to dotáhneš minimálně na důstojníka," pronesl k němu přátelským hlasem a pak mrknul ještě jednou na Firela: "A nebo se stane tvým nástupcem, umí matiku."
Každopádně, jejích přítomnost v akademii nebyla zrovna obvyklá a to z dobrých důvodů, měli práci jinde. "Takže, předáte tu kouli dál a přestanete otravovat tuto milou slečnu či paní?" optal se ještě klidným hlasem a kývnul směrem k sekretářce. Jako bonus vyfoukl Firelovi do tváře trochu mátového kouře.
"Jinak kluci, jak pokračuje studium? Už jste byli na cvičení v Realném světě?" zeptal se studentů tím stylem, jako kdyby to byli už nějakou dobu kamarádi.

Haruka Kasumi

Zatímco Raiden se vrhl do akce s plnou parádou a s kopečkem šmoulí zmrzliny navíc, Kasumi zůstala stát opodál, skoro u dveří, ze kterých sem přišla. Jen sledovala tu scénu, co se před ní odehrávala podobně, jako přihlížející studenti. Kdyby mohla, spráskla by nad tím dramaticky ruce a modlila by se k samotné Sei, kde jí jen byl konec. Toto vskutku nemístné chování, které tu předváděli ne jen studenti, naprosto neschvalovala.
Kapitán by se měl zachovávat důstojnost a studenti respekt, kam se to Seireitei jen řítí, povzdechla v duchu. Nějak tu diskuzi Raidena se studenty prostě odmávla a obrátila se na Firela.
,,To stále nevysvětluje, proč jste tady a proč si jeden z vás nehlídá zrovna na takovém místě hladinu svého reiatsu," pronesla a i když dotyčného nejmenovala, nepatrně se po něm, Satoshim, ohlédla, aby bylo vše dostatečně jasné. ,,Mimochodem, myslím si, že 1.divize toho s akademií moc společného nemá. Tedy kromě toho, že odsud do ní posílají nové členy, ale to do každé jednotky."

Satoshi
Jak všichni pravděpodobně čekali, Všechny jsem je ignoroval a zamířil jsem si to ke dveřím, které vedly k archivům, které překvapivě byly zamknuté. No... měl jsem desintegrující rukavici, takže zámek moc dlouho neobstál. Vstoupil jsem a začal jsem se prohrabovat záznamy. Přece jenom Firel byl dost na vysvětlování věcí zamilovanému páru a nebylo ideální, aby odebírání informací z hlavy viděli i studenti. Tím jsem také podpořil Firelovu teorii o třech kapitánech.

Firel
Když Satoshi prošel kolem mě a Raidena sledoval jsem ho se škovoaným výrazem.
To...neni...dobrý... Prohnalo se mi hlavou zatímco jsem ho viděl odcházet.
Ten se jen tak nevzdá.
Po pár vteřinách jsem si zase uvědomil, že jsem ve sborovně akademie, s párem dalších kapitánů zatímco Satoshi šel násilím získat informace.
Náš důvod návštěvy jsem vám už řekl. Co sem přvádí vás?
Opravdu nervlá otázka co si to můj kolega dovoluje za tři...dva...jedna...

Satoshi
Zvolala na mě sekretářka během toho, co jsem prolistovával záznamy. Na chvíli jsem přestal. A vám není jasno, že přesně toho chceme dosáhnout? Státní zaměstnanci... pomyslel jsem si Teď snad sklapne i Raiden, když si uvědomí, že tím se artefakt dostane do první divize... chtěl jsem tomu věřit... ale... Raiden měl plnou hlavu Kasumi... bylo těžké předpokládat, že bude myslet i na něco jiného.