12. divize, výzkumný ústav

Satoshi
Okamžitě jsem zareagoval Firelovo reiatsu přede dveřmi, ale rozhodl jsem se nechat to tak, přece jenom asi by nebylo ideální řešit více věcí naráz. Zajímavý byl také pohled na Yasumara, který byl jako v jiném světě. No... snažil jsem se jej znovu upoutat Asi bych měl přejít přímo k věci, přece jenom nechtěl bych nechat čekat dalšího na řadě. nenápadně jsem naznačil to, že o Firelovi vím, ale hned jsem přešel zpět k tématu Možná ti přišlo divné, jak jsem poklesl, když jsem chtěl říci ten způsob... no má to svůj důvod. znovu jsem se odmlčel Tento způsob totiž je velmi nebezpečný a pro běžného shinigamiho absolutně neproveditelný. zaujal jsem Yasumara Jde totiž o distorzi propojení světa živých a Soul Society. řekl jsem s kamennou tváří Nejlepší asi bude ukázat to. usoudil jsem a zvedl ze stolu svou masku a odklopil kryt obličeje Když si představíš vnitřek masky jako reálný svět a vzduch kolem, jako Soul Society a v masce je kryt odklopen, tak mohou částice vzduchu procházet z masky do vzduchu, stejně tak jako bytosti z reálného světa do Soul Society, ovšem... znovu jsem použil dramatickou pauzu a obličejový kryt jsem zpět nasadil ...pokud zakryji ten prostor, pak částice zevnitř nemohou pronikat do okolí. završil jsem vysvětlení a čekal na to, jak to Yasumaru pochopí.

Firel
Poslechl jsem si Satoshiho proslov o způsobu zapečetění senkaimonu.
Jestli jsem to odbře pochopil, potom nikdo, kdo v reálném světě přišel o život nebude jako duše moci vstoupit do soul society. A to ani po provedení duševního pohřbu?
Ta druhá problémová stránka by bylo to že budeme stejně zapečetěni my v Soul society. Takže nebudeme schopni vyslat jediného shinigamiho proti reimei.
Snažil jsem se držet se satoshim krok, ovšem jeho intelektu a způsobům myšlění se moje možnosti nemohli rovnat....

Satoshi
Tohle jsi poslouchat nemusel... řekl jsem a povzdychl jsem jsi Ale ve své podstatě máš pravdu. zareagoval jsem na Firela Ovšem stejně tak Reimei nebude schopna napadnout Soul Society. poznamenal jsem pozitivní stránku plánu. A duše...? Ano ani duše nebudou moct proudit sem, ovšem pokud to budeme brát do nejzazších důsledků, pak tento problém problémem vskutku není. Když budou zapečetěny Senkaimony, nebudou shinigami moct ze Soul Society, tudíž shinigami nebudou v reálném světě pohřbívat duše. Je to drastické opatření, ovšem co je důležitější? Bytí komplexu, nebo bytí jednotlivců? položil jsem filosofickou otázku a stále čekal na Yasumarovu odpověď

Yasumaru

Chtělo se mu brečet. Za á tomu moc nerozuměl a za bé to bylo hrozné. Základ myšlenky pochopil. Celkem dlouhou chvíli mlčel a byl na něm znát vnitřní boj. Až příliš dobře si pamatoval, co po něm chtěl Ruyichi-taichou, měl to zajistit jakýmikoli prostředky... ale tohle bylo moc. Byl si jistý, že by vrchní kapitánka nesouhlasila.
"Ehm..." dostal ze sebe, aby dal najevo, že stále vnímá, jen přemýšlí a proto mlčí. "Víte, myslím si, že by to nebylo dobré řešení. Stejně by to tak nemohlo zůstat navždy, bylo by to jen dočasné řešení. A navíc, to bychom sami udělali to, o čem Reimei vyhrožovali, že to provedou. Hráli bychom jim do karet. Opravdu si myslím, že musíme za každou cenu pokračovat v plnění našich povinností a jedna z nich je i pomáhat duším do Soul Society. Nicméně... určitě o tom promluvím s kapitánkou a dalšími. Ale... není tedy nějaký způsob, jak možnost otevření bran zvenku sem nějak omezit? Nebo jak co nejlépe detekovat, když se o to někdo bude pokoušet? Víte, zdá se mi, že to, co navrhujete, asi bude dost náročné a nepředpokládám, že by se dala ta... bariéra jen tak vypnout a zapnout, když bychom potřebovali někoho vyslat do světa lidí nebo naopak pustit sem..." drbal se Yasumaru dost bezradně na hlavě. Nečekal, že to bude tak složité. Na druhou stranu, měli co dělat s velice silným a mazaným nepřítelem. Nikdo nemohl zaručit, že jim pomůžou jakákoli opatření, třeba i úplná izolace. Zřejmě to chtělo zvolit jiný přístup, protože tohle možná vůbec nikam nepovede.

Satoshi
Tak to nevyšlo... no co už. pomyslel jsem si Takže nejradikálnější způsob byl zavržen. No budiž... povzdechl jsem si No musím vám oběma říct, že jsem si tak trochu s vámi hrál. Jediný způsob opravdu tohle nebylo. možná jsem tímhle oba šokoval, ale jak praví pravidlo, nikdy neříkej pravdu, než jsi si naprosto jistý Takže tedy zde by byl způsob, který jsem původně chtěl navrhnout. začal jsem Jelikož je opravdu nemožné vnější Senakaimony nijak kontrolovat, pak stačí zvýšit ochranu důležitých míst v reálném světě a míst, ze kterých by byly nejvýhodněji možné Senkaimony otevřít. Tyto hlídky by se pak v pravidelných intervalech hlásily sem a pokud by se neohlásily, pak bychom věděli, že se něco děje a mohli bychom na to být připraveni. Samozřejmě, detekce nových Senkaimonů není nic složitého, stačí překonfigurovat defaultní nastavení detekce Senkaimonů na větší odchylku od normálu a pak budou tyto Senkaimony detekovány ihned, jak se objeví, ovšem pro jistotu a ušetření energie bych předtím zavedl cílenou blokaci systému známých Senkaimonů, která se samozřejmě dá regulovat a proto systém přesunů mezi Soul Society a reálným světem bude neohrožen. No, ale proč i přes tohle všechno potřebujeme hlídky? zeptal jsem se sám sebe Jelikož, kdybychom nechali jenom monitorovat Senkaimony, tak bychom hrozící hrozbu jistě nezachytili včas. dokončil jsem další monolog a čekal, jak na to mí dva kolegové v rozhovoru zareagují tentokrát.

Firel
A co přesměrování senkaimonů mimo seireitei? Yasumaru už Satoshiho odradil od zapečetění senkaimonů, což by byl absolutně nejhorší možný tah ze strany gotei 13.
Vytvořit nějaké hlídané oblasti do kterých by jsme přesměrovávali senkaimony a ve kterých by jsme mohli eliminovat každého člena reimei který by se pokusil dostat do Seireitei. Pokud je odhalení senkaimonu opravdu okamžité. potom by jsme mohli mít dostatek času zjistit pravděpodobné umístění výchozího senkaimonu. A pokud se nepletu, pak ani cesta zkrz senkaimon není okamžitá.
I když jsem z dvanácté divize odešel. Pořád mi zůstaval můj talent na šílená řešení téměř jakékoliv situace.

Satoshi
Firel přidal také svůj názor a byl velice zajímavý. Vidím, že přece jenom stále v sobě máš spirit 12 divize. řekl jsem potěšeně Ovšem, oponoval jsem už dlouho jsi mimo divizi a tvůj intelekt trochu chátrá, tvůj nápad je velice zajímavý, ale když jej vezmeme komplexně, pak je to komplikovanější a zdlouhavější verze mého způsobu řešení. zhodnotil jsem Firelův nápad Pokud to domyslíš do důsledků, tak jistě přijdeš k tomu, co ti teď řeknu. začal jsem vysvětlovat Pokud přesměrujeme Senkaimony do mimo Seiretei místa, pak se všechny úkony, spojené s prací, nás, shinigami, ve velkém množství zpomalí. Jelikož shinigami budou z reálného světa přesměrováni nejdříve mimo Seiretei a až poté budou muset do Seiretei, i když budeme mít v těchto místech jednotky, tak když, řekněme, se bude vracet početná skupina shinigami, kteří budou zranění, budou muset jednotky pomoci a jejich počet se na chvíli sníží, protože budou muset zavést zraněné do Seiretei. A to všechno nás může stát velké problémy. domluvil jsem

Firel
Přesměrování by nemuselo být daleko, stačilo by před zeď která obklopuje seireitei. Jednotky by to neměli tak daleko kdyby přišel nepřítel a bylo by potřeba se stáhnout, brány by se zavřeli a do vzdušného prostoru by se vyslalo jedno kido kvůli kterému jsem víceméně přišel.
Důležité by bylo že pokud by se nám povedlo dostat reimei do pasti.bylo by to jen chvilkové opatření a následky a tudíž i problémi by byli neznatelné.
Po posledním návrhu jsem se smutně podíval k zemi, výsledky onoho kida zatím nevypadali zrovna růžově. Naopak vypadali celkem......výbušně.

Yasumaru

ještě vnímal Satoshiho řeč o hlídkách, ale zhruba od té doby, co řekl kapitán "detekce", jen mrkal a usmíval se, protože neměl naprosto tušení, o čem je řeč. Polovinu slov neznal a té druhé poloviny se bál. Vypadalo to, že je mírně vytěsněn z rozhovoru, a protože nevěděl, která bije, nedokázal se do něj znova zapojit. Jen se díval střídavě na Firela a na Satoshiho a doufal, že na něco užitečného přijdou. Jak se to zdálo jemu, tak stejně bude nejlepší starý dobrý postup - všude mít hodně hlídek a kde to nebude stačit, tam jich dát ještě víc. A pokud přijde nepřítel, se kterým si ani množství shinigami neporadí... no...

Satoshi
Yasumaru příliš nereagoval, což mi nepřišlo ideální, jelikož to byl právě on, který by si měl z našeho rozhovoru odnést nejvíce. Chápu, že asi nebudeš zběhlý v těchto termínech, přesto věz, že nic složitého v mém vysvětlení nebylo, takže pokud jsi to pochopil aspoň částečně, tak to úplně stačí. řekl jsem povzbudivě No, ale vidím, že Firel má ještě nějaký způsob, jak pokračovat v konverzaci, takže řekni nám o tom kidu, které jsi zmínil. vybídl jsem jej

Firel
To kido jsem jeětě tak úplně nedokončil. Každý pokus zatím tak trošičku.....Explodoval.
Při pauze můj hlas trochu klesl.
Chtěl jsem vytvořit něco jako minu, výbušná část shakkaho nebo něco podobného, která by stála na místě a aktivovala se při bližším kontaktu s reiatsu. Podíval jsem se na yasumara jestli zatím stíhá.
Takto vytvořenou "nálož" několik tisíckrát nakopírovat a umístit tak aby zablokovali jakýkoliv nechtěný vnik do seireitei. Vytvořit kido by nebyl problém, větší problém by dělalo reiatsu, potřebné k vytvoření takového počtu náloží.

Satoshi
Poslouchal jsem, co Firel tím myslel. Ach tak... zapřemýšlel jsem Tvůj nápad není špatný... ale ta zásoba reiatsu by byla opravdu velká... ale teoreticky... zamyslel jsem se znovu a začal jsem si mluvit pro sebe naprosto nesrozumitelnou řečí pro ostatní Při odklonu, použití diferenciálu třetí úrovně, avšak ochraně membrány, při vstupu a následné konverzi... takhle jsem pokračoval ještě notnou chvíli, takže jsem příliš nereagoval na to, co by ostatní řekli.

Yasumaru

rozhodně Satoshiho nerušil tím, že by něco říkal. Snažil se před tím aspoň přikyvovat a předstírat, že to, co bylo řečeno, aspoň zhruba pochopil, ale bohužel tomu tak nebylo, už vůbec neměl tušení, o co se jedná. Tak nějak doufal, že tento rozhovor dospěje k jakémusi zdárnému konci, kde Satoshi nějak srozumitelně oznámí, na čem se tihle dva dohodli.

Firel
Yasumaru? Mohu tě požádat o menší laskavost? Zíral jsem na Satoshiho jak se snaží technicky upravit můj návrh na kido, nebo něco v tom smyslu.
Hádám že Satoshi-taicho bude mít ted díky mě trošičku víc práce. Já ho nechci nijak rušit tak mě napadlo že by sjte mu řekl, že jsem si šel zařídit pár svích věcí. Pohlédl jsem na Yasumara s klidným úšklebkem vítěztví a vyrazil schánět jednu zajímavou knížku o kidu, která by v tuto chvíli mohla být užitečná.

Yasumaru

se podíval na Firela dost zmateným pohledem. Nepamatoval si, že by si kdy s Firelem začal tykat. On na tom sice netrval, ale i tak se mu zdálo, že by od téměř neznámého člověka bylo na místě připojit ke jménu "-sama", když mluví s hlavou nejvýznamnějšího rodu v Seireitei... nebo alespoň "-taichou", když mluví s kapitánem šesté divize! Nijak Firelovi neodpověděl, jak byl šokovaný ležérností až drzostí, s jakou zrovna jeho žádal Firel o laskavost. Firel měl štěstí, že byl Yasumaru takový, jaký byl... za tohle by ho od někoho jiného mohl čekat nepěkný postih.

Satoshi
Ještě jsem chvíli přemýšlel a pak mě napadlo řešení. Heuréka! vyřkl jsem a bylo jasné, že jsem přišel na problém. Rozhlédl jsem se a Firel zde už nebyl. Hm... to je mu podobné... přijde z problémem a pak ani nezůstane na to, aby slyšet řešení... pomyslel jsem si ironicky, no každopádně bylo na místě vyřešit tu věc s Yasumarem. Takže... tu věc s Firelovou "bombou" jsem již vyřešil a dá se říct, že bych byl schopen provést multivýrobu těchto bomb, ale důležitější bude teď probrat tu věc ohledně obrany Senkaimonů, o které jsme začali diskutovat. mluvil jsem srozumitelně, aby Yasumaru pochopil o co jde. Takže co říkáš na můj nápad, který jsem zde navrhoval? S tím, že bych měl pak využití pro "Firelovy bomby".

Yasumaru

"Ummm..." vylezlo z něj, jak se zoufale snažil nějak si urovnat v hlavě, co že to tady Satoshi celou dobu povídal. "Myslíte to, že... se všechny příchozí senkaimony... budou otvírat jen do určitých míst? Jde to skutečně zařídit?" zeptal se skoro nevěřícně.

Satoshi
V zásadě, tohle byla Firelova vize, ano dalo by se to zařídit, ale stálo by to obrovské množství energie na přesměrování Senkaimonů mimo Seiretei. odpověděl jsem na Yasumarovu nejistou otázku Má vize disponuje s menším výdejem energie, která by se využila jen na rekalibraci, nebo řekněme přenastavení, detekce, tedy monitorování, příchozích Senkaimonů, ale zase vyžaduje užití větší shinigami armády, která by se použila na hlídkování určitých míst v reálném světě, ze kterých by bylo nejnebezpečnější otevřít Senkaimon, dále by podávaly zprávy o situaci v jejich okolí no a podle jejich zpráv bychom adekvátně zareagovali. A pokud by byly řekněme poraženy tak náš posílený detektor Senkaimonů dokáže s velmi malou odchylkou určit přesnou polohu nového Senkaimonu o pár chvil dříve, než se přímo otevře a mohou z něj vystupovat nepřátelé. snažil jsem se to vysvětlit co nejpodrobněji, aby to Yasumaru aspoň z části dokázal pochopit

Yasumaru

"Armádu shinigami bychom měli, ale nezapomínejte, že se jedná o zločince, kteří zranili i hlavní kapitánku... neřekl bych, že kdokoli jiný proti nim bude mít velkou šanci... Stejně jako se zdá, že jsou na velice vysoké úrovni co se týká vědění, určitě přijdou na způsob, jak otevřít senkaimon z nějakého pro ně bezpečného místa..." vyslovil Yasumaru své pochybnosti o Satoshiho plánu. "Možná že věnovat co nejvíc pozornosti detekci všech bran by bylo přece jen nejlepší, mohli bychom ustanovit speciální jednotky, které by to měly na starosti a byly by okamžitě k dispozici a stále ve spojení s dvanáctou divizí... Tedy... je pravda, že tomu až tak nerozumím..." snažil se nepůsobit, jakože radí, protože nechtěl, aby se to potom tak udělalo a ukázalo se, že to byl hloupý nápad, protože za to nechtěl být raději zodpovědný.

Satoshi
Zareagoval jsem nejdříve na první část Yasumarova proslovu. Hiro na tom nikdy nebyl příliš technicky, takže tohle nebude problém, ale bude lepší, když se budu tvářit, že to beru v potaz. rychle mi blesklo hlavou Ano, samozřejmě to je možnost, ale není takové riziko při jakémkoliv plánu? zeptal jsem se filosoficky a pak zareagoval na druhou část proslovu. Tak to také bylo zamýšleno. odpověděl jsem Yasumarovi a byl jsem rád, že dokázal porozumět způsobu řešení Takže bych to mohl brát, jako vyřešení naší malé diskuze, není-liž pravda? nadhodil jsem

Yasumaru

I on byl rád, že asi pochopil, o co jde.
"Dobrá, tak... já ohlásím kapitánu Ruyichimu, že je potřeba zařídit ty jednotky, obávám se, že s tím zbytkem nemám jak pomoci..." ošil se. "Zbytek nechám na vás!" doplnil do nejoptimističtěji.

Vtom přiletěl k Satoshimu pekelný motýl. Byl od vrchní kapitánky a žádal ho, aby, jakmile bude mít čas, dorazil do restaurace Modrá muška v Rukongai.

Satoshi
Iterashai. ještě jsem vyprovodil Yasumara, než mi přiletěl pekelný motýl. Zajímavý způsob pozvání na schůzku... povzdechl jsem si, od té doby, co se všichni vrátili jsem neměl vůbec čas na práci. No co, tohle stejně nebude za chvíli, tak to můžu spustit po tu dobu, co budu pryč. pomyslel jsem si a začal jsem na správním počítači rekalibrovat vlnovou délku příchozích Senkaimonů a nastavil podpůrný program pro detekci. A vyskočilo mi vyskakovací okno stylu Win7 s odpočtem provedení a neurčitým počtem hodin. Takže neurčitý počet hodin... no co se dá dělat, ještě že nemám Vistu, to bych tady asi byl do jara. sarkasticky jsem poznamenal Tak tohle je nastavené, detekci doladím po hrubém provedení a to by asi bylo tedy pro teď vše. řekl jsem si, spustil program, převzal si svou masku a vyrazil jsem na smluvené místo.

Kunimatsu Fujikage
Když zrovna chtěl promluvit vešel dovnitř taicho a jako další Fukutaicho 5.divize. Yare yare...Začíná se nam to tu shromažďovat. Naštěstí už pak nikdo nepřišel.Já jen mlčky sledoval jejich rozhovor,nechtěl jsem se do toho kapitánovi plést.Po značné chvíli rozhovor skončil a já měl chvíli pro sebe.Chvíli jsem přemýšlel o různých věcech ale pak mě to přestalo bavit a řekl jsem si že bych mohl někam jít projít se...Vydal jsem se tedy z kasáren na procházku po Rukongai

---------------------------------------------------------------------------------------------

Izumi Razaki

Zjevil jsem se v kasárnách 12. té divize... zastavil jsem si prvního člena divize co jsem potkal...
Zdravím, je tu kapitán? Nebo někdo jiný, kdo zodpovídá za technické vybavení a tak? zeptal jsem se

NPC character
Jakmile uviděl podkapitána 3 divize, tak se okamžitě pokorně uklonil a když na něj Razaki promluvil pozvedl hlavou Prosím sečkejte chvíli, Izumi-sama. Pokusím se najít někoho povolanějšího. pokorně pronesl a během projevu se zjevila Sakura
//je doufám Izumi příjmení xD

Sakura
Šla jsem na pochůzku kolem svých vědeckých kolegů, abych zjistila stav a naskytla se mi možnost zaslechnout rozhovor Razakiho-san s jedním z podřízených a tak jsem se přiblížila, abych všechno objasnila. Dobrý den, Izumi-san, Satoshi, tedy kapitán Satoshi, zde není, odešel na schůzku s vrchní kapitánkou, ale svěřte se se svou prosbou, třeba budu schopna vám pomoci. řekla jsem co nejuctivěji