Nováčci staré posty I

Budoucí členka 9. divize

chvíli zanechala znechuceného rýpání do nasáklé hlíny a pokrčila rameny.
"No... až to doděláme... beztak bude zas nějaká strašná slichta... a jo, ty jsi vlastně nový..."

Kuchiki Yasumaru

Když byla jeho skupinka s prací hotova, nechal je jít zpátky do kasáren a šel se podívat, co ostatní. Dorazil právě včas, aby zaslechl ještě poznámku o kvalitě jídla. Raději to nekomentoval, protože to byla bohužel pravda, a obrátil se na Daisukeho.
"Ah, Daisuke, jsem rád, že tě tu vidím, už jsem si říkal, jestli nejsi nemocný, že ses neukázal ani na snídani..." Pak si uvědomil, že to není zrovna přistup drsného a nesmlouvavého velitele. "Tedy, ehm, chci říct, kdepak ses flákal? Ještě jednou a budeš běhat kolečka, jasné?" pokusil se o drsnější tón, i když mu to moc nešlo.

Shinichi Kuchiki
;

Došel jsem k místu jao poslední zaslechl jsem slovo oběd zase si do ůst vložil lízátko.Jaký oěd předchvílí byla snídaně teď do kanálu. Trošku jsem se uchechtnul

Daisuke Ryusaki

zapíchl lopatu a pokývnul na příchozí. Ne jsem v pořádku, omlouvám se včera večer sem to přehnal s běháním a nechápu jak sem mohl tak tvrdě spát, už se to nestane. otočí se na Shinichi kuchiki je to možné ale tu jsem bohužel nestihl a teď mám docela hlad otočil se spátky k lopatě a začal znovu pracovat a mumlá: teď bych si dal klidně i tu šlichtu

Kuchiki Yasumaru

"Shinichi! To je od tebe pěkné, žes nám přišel pomoct, i když tvoje skupina už má hotovo! Každý pár rukou dobrý, čím dřív to bude hotovo, tím dřív si tady Daisuke dá něco na zub," usmál se a pokynul Shinichimu k místu, kde pracovala budoucí členka deváté divize, která si nechtěla zlomit nehet, aby jí pomohl

Akio Ukitake

Dorazí mezi ostatní a bez Haori a se sníženým reiatsu vypadá jako kdyby byl další nováček co přišel pomáhat v tomhle počasí kopat.Avšak jako jediný se nechopí lopaty a směřuje přímo k Yasoumarovi.

Daisuke Ryusaki

Hehe Lechce se pousměje a sleduje Shinichi Kuchiki jak se zachová a jestli pomůže s prací. Opravdu se těším na něco teplého k jídlu. A začne znovu kopat ať už je to sakra hotový.

Kuchiki Yasumaru

si všimne známé tváře z řad kapitánů a podiví se.
"Ukitake-san! Co vy tady?"


Zatím hromada zeminy, kterou vyházeli nováčci ze zataraseného místa, se nějak destabilizovala a padá rovnou na budoucí členku deváté divize, která si nechce zlomit nehet a jistě ani nechce být celá od hlíny.

Daisuke Ryusaki

Všimne si pohybu hromady a zakřičí pozor! ale budouci clenka 9.divize na něj jen přihlouple kouká, neváhá a vyběhne aby jí strhl na stranu ale jelikoš nemá dost síly nestíhá to a hromada je oba zavalí.

Shinichi Kuchiki

Kapitán Ukitake co tady asi hledá . Yasumaru nedělej jako bys mě neznal, chytnuj jsem lopatu a začal vykopávat ty 2.

Akio Ukitake

Usměje se na Yasumaroua.Přišel jsme se kouknout jstli nemáte nějaké nováčky pro mou divizi??Jen co to dořekne tak dva zavalí hlína a on je začne pomáhat vykopávat.

Youmaru

Usmial som sa na kapitána a spýtal som sa:"Idete na pomocť kapitán?"

Kurotsuchi Midori

Midori, který ležel na svém pokoji neměl vůbec tušení co se děje na již dodělané práci. Za pár minut bylo dvanáct a ještě se nikdo nevracel a pomyslel si:"To jsem jim o tolik utekl?Vždyť za chvíli je oběd..." A zatím si šel luštit křížovky nic netušící na své posteli.

Suzaku
Po vyslechnutí rozkazu jsem opustil prostory 12 divize a pouze s potřebným množstvím reiatsu na přeměnu, jsem vyrazil do prostorů tréninku nováčků. Jakmile jsem dorazil naskytl se pohled pracujících nováčků, kapitána 13 divize a podkapitána 1. Rozhodl jsem se zeptat právě jej. Yasumaru můj kapitán mě vysílá s otázkou zda zde jsou nějací rekruti pro 12 divizi. zeptal jsem se

Kuchiki Yasumaru

se nestačil divit, jaká společnost se mu tu schází. Třináctá a dvanáctá divize měla, zdálo se, velký zájem na svých budoucích členech... to bylo jistě šlechetné. Chvíli se díval, jak skupinka zápasí s padající hlínou, pod kterou byli následně dva lidé pohřbeni... no, zdálo se, že to mají spolu s ochotným kapitánem Ukitakem na háku. Otočil se tedy nevzrušeně k osobě, která dorazila z dvanáctí divize. Nevěděl úplně přesně, kdo to je, s dvanáctou divizí se za svůj pobyt na kapitánském postu příliš neseznámil, dokonce ani nevěděl, jak se jmenuje.
"Dobrý den," řekl tedy slušně, to bylo univerzální. "Rekrutů pro dvanáctou divizi několik mám, nepamatuju si sice všechny, víte, o to, v jaké divizi v budoucnu budou, se příliš nezajímám, ale máme tu jednoho zajímavého mladíka, včera podpálil postel a dnes ráno mu vybouchla na stole snídaně, snažil se mi to vysvětlit, něco o urychlovačích, nebo snad alternativním palivu, moc jsem to nechápal, tak jsem ho nechal vytírat jídelnu, ale myslím si, že bude pro vás přínosem, je velice nápaditý!" informoval onu neznámou osobu s nadšeným úsměvem.

Akio Ukitake

Nakonec se jim ty dva podaří vykopat.Akio odloží lopatu a vrátí se k Yasumaruovi.Tak můžeme pokračovat??Co ti nováčci??jsou pro nás nějací k mání???

Kuchiki Yasumaru

se hluboce zamyslel.
"Hmmm... tak samozřejmě, jen si teď nevybavím, koho jsem to zapisoval s třináctkou... ale pamatuju si, že mi to připadalo divné, protože jako u jediné divize to byli samí muži... dokonce i do jedenáctky se hlásí jedna dívka, ale k vám zatím ne! Podivné, že?"

Akio Ukitake

Mě to zas tak podivné nepřijde!Pomyslí si.Dobrá děkuji za info a mějte se.Usměje se a vydá se do kasáren.

Daisuke Ryusaki

Konečně ho vykopaly. Chtěl vztát ale budoudí členka 9.divize ho pořád držela, když se na ní podíval a usmál se, že je to všechno v pořádku a vyděla všechny okolo rychle vztala a řekla ty hrubijáne zlomil si mi nehet! otočila se a odcházela od něj. Byl ovšem rád že se jí nic setalo, drbam se v zatilku a strašně se culil, když v tom mu začalo kručet v břiše. Ach jo mám strašnej hlad pomyslel si a chytil se za břicho.

Urahara Jomei

Trošku nesměle přišel na pokoj, kde momentálně nikdo nebyl. Viděl na posteli cedulku s nápisem "Urahara Jomei". Tady budu určitě já pomyslel si a šel si uklidit věci ke své posteli. Uvědomil si, že se doma nestihl ani najíst snad ještě stihnu oběd, určitě tu musí mít výborné jídlo trošku a ironicky se pousmál. Nejdřív se, ale musím jít nahlásit kapitánovi. Všechny věci měl už uklizené a tak šel ven na nádvoří hledat kapitána.

Kuchiki Yasumaru

Zželelo se mu Daisukeho, který očividně trpěl hlady, takže dal rozkaz k návratu do kasáren. Počasí se beztak vylepšovalo, tak kdyžtak někoho pošle, aby to později ještě dodělal.


Na nádvoří Jomei kapitána nenašel, našel tam ovšem kuchaře, který strašně nadával, protože nemohl najít naběračku a kotlík, kterými většinou svolával ty fracky (tak říkal mladým shinigami) k obědu a k večeři. Neměl totiž tušení, že ta vlasatá máňa (tak říkal Yasumarovi) jeho milované nástroje ráno použila jako budíček.

Daisuke Ryusaki

Yasamaru zavelel k odchodu tak se sebral, vzal lopatu a utahaně ji vláče do kasáren. Byl celý od bahna a v tom vedru to na něm zasychalo a omezovalo v pohybu. Bylo to k zbláznění. Že já sem se tak hrnul do práce, mohl sem se flákat v postely, v tom spěchu sem určitě vztal levou nohou.

Urahara Jomei

Přišel za kuchařem, i když věděl, že nemá zrovna nejlepší náladu. Zeptal se kuchaře: "Zdravím, jsem Urahara Jomei nový přichozí a shaním kapitána Kuchiki Yasumaru, nevíte prosím kde by mohl být?"

Kuchař

"Co, ta máňa naducaná? Ale copak já vím, kamsi zmizeli všici, hrabat se v hlíně. Oběd už mi stydne a oni nikde, se jim na to můžu vyto, víš co, viď!" rozhovořil se. Náhle uviděl nedaleko svůj kotlík a naběračku, tak k nim rychle skočil a sebral je, aby mu je už nikdo nevzal.

Kuchiki Yasumaru

Došel se zbytkem nováčků do kasáren, ti hladovější se hned nahrnuli do jídelny, ti méně hladoví se šli aspoň umýt. Hned u vrat ho uvítal kuchař.
"Kapitáne, náhodou nevíte, jak se moje nádobí dostalo támhle?!" zeptal se podezřívavě. Yasumaru se hezky usmál.
"Vůbec netuším, asi nějaký nováček s nimi něco prováděl, promluvím jim do duše, aby to už nedělali," lhal jako když tiskne, protože se hrozně bál, co by mu kuchař udělal, kdyby zjistil, jak to bylo doopravdy.
"No dobře, dyš to teda řikáte..." mrmlal si kuchař a vrátil se do kuchyně. Na cestě prohodil k Jomeiovi: "Tož támhle ho máš, máňu nafintěnou."

Daisuke Ryusaki

Konečne v kasárnách. Zahodil lopatu a rychle běžel se osprchovat, mel sice velky hlad ale ta hlina co měl všude byla otravnější. Po osprchování na sebe vzal jen kalhoty, zelenou vestu a svoje rukavice a vyběhl do jídelny. Nebyl moc trpělivý a snažil se dostat do předu aby už dostal něco k jídlu. Když se dostal konečně na řadu tak se na podávajícího usmál a zahlásil dej mi tam co se na ten tác vejde. Potom co dostal jídlo na tác si vybral prázdný stůl, sedl si na kraj a vesele se pustil do jídla.

Urahara Jomei

Došel k máně a trošku s nadšením ze sebe vydal: Zdravím kapitáne Kuchicky, je mi ctí, že Vás poznávám. Jsem nově příchozí, věci už mám naskládané v pokoji a rád bych věděl co se ode mě nyní očekává. Abych byl upřímný tak jsem se doma nestihl najíst a mám celkem hlad. Když viděl jeho černé vlasy, těšilo ho, že to není žena.