Nováčci

Izumi Amaru

No já jsem Izu... řekl jsem hrdě kdyz v tom závan vetru rozhazel mistnost a mistost se ponorila do tmy
Ve tme sem se vzdycky citil trochu nejistě ale ted sem byl přece shinigami takže jsem se tvářil statečně
Hadö #31 Shakkahō ozaril sem místnost slabým červeným světlem

Noboru Takashi

Naprostá tma zahalila všechny tváře a místnost v níž jsme stáli.
Jméno mé jest Noboru ale můžete mi říkat - Nobu. řekl jsem s úsměvem v obličeji, který nikdo nepostřehl. Kusík vzlétl a zapálil svíčku. Věděl jsem, že to není obyčejný pták, ale tohle jsem u něj nikdy neviděl, asi se chtěl pochlubit před Ivory.

Ivory

Svíčka hned zase zhasla, ale za chvíli se duchapřítomné Ivory podařilo zapálit petrolejku, o které věděla, že ji tam Yasumaru má. Zavřela rychle okenice a jala se hledat v papírech. Tedy... spíš se podívala na místnost, která jimi byla pokryta... Jen si povzdechla a začala hrabat ten správný.

Izumi Amaru

To je divny pocasi co? To jsem ještě nezažil
řekl jsem a oprel se o zed
Stat se zanpakutem ktere bylo velke jako ja nebylo prave jednoduche
Popravde to občas bylo dostu unavny

Keiji Kirako

Toulal jsem se po celém Seireitei ale když jsem viděl že se blíží bouřka zaběhl jsem rychle ke kasárnám nováčků a zalezl jsem si dovnitř.Viděl jsem uvnitř hlouček lidí tak jsem k nim přišel a řekl sem Zdravim , co se tu řeší ?

Noboru Takashi
Bonjour, no, jelikož jsme viděli přicházet bouřku, tak jsme zaběhli dovnitř, však nevím co se zde snaží Ivory najít. Když domluvil upřel pohled na Ivory, která zjevně o něčem přemýšlela. Kusíkovy oči zářily žlutý světlem a v kasárnách nebylo zrovna nejkomfortněji. To bude nejspíš tou bouřkou venku. Pomyslel si Nobo.

Ivory

"Keiji-san! Co vy tu děláte? Nedostala se k vám zpráva, že můžete už ke své divizi? Teď tu ale už zůstaňte, neřekla bych, že je moudré teď vycházet..." prohodila Ivory a dál hrabala konečně našla nějakou složku, nad kterou se pozastavila. Byla nadepsaná Yasumarovým škrabopisem.
"No konečně..." v chabém světle se jala hledat v ní dokumenty. "Hmmm..." prohlédla si oba nováčky. "Tak už vás mám... dobrá, vítejte, ale měli byste vědět, že je tu zrovna takový podivný režim... Skoro se tu nevyskytuje nikdo nadřízený, takže si nějak budeme muset vystačit sami... Můžeme začít tím, že uklidíme tuhle kancelář," rozhlédla se kolem a začala sbírat papíry. Moc jim nerozuměla, tak je prostě dávala do pěkných kupiček, ať už si je vytřídí někdo jiný.

Izumi Amaru

Ja nechci aby to vypadalo ze sem snad sebestrednej ale mohla byste se mi podivat na tu divizi konecne? Prosiiiiiim nasadil jsem svuj premlouvaci vyraz

Spoiler:

Rekl jsem a podal ji par papiru ktere sem mezitim sebral nekde na zemi
Pravdepodobne byly vsechny totalne pomichane

Noboru Takashi

Rozhlédl se po místnosti a pomyslel si Nůů, tak jdem na to... A začal sbírat rozházené papíry. Kusík vzlétnul a přistál na skříni, kde nás pozoroval.

Ivory

jen zamrkala, když na ni Amaru vrhl svůj ultimátní pohled. Ještě že byla skoro tma, takže to moc neviděla. Podívala se tedy znova na papír.
"Píše se tu, že půjdeš do šesté divize... Jaktože to nevíš, nehlásil ses tam náhodou?" podivila se.

Izumi Amaru

Ne, to jsem měl? Pochopte ze jsem par dni z akademie snazil jsem se vymluvit. Vedel sem do jaky divize sem mel jit, jen sem to... zapoměl.
Snad z toho nebude prusvih napadlo me
Myslim ze sem se tam mel hlasit dneska

Ivory

vrhla na Amarua pochybovačný pohled. Byl to skutečně shinigami, když ani nevěděl, do jaké divize se přihlásil?
"Já tě tu držet nebudu, ale počkej, než skončí ta bouře... pak se na tebe zeptám kapitána tvé divize, Ruyichi- vlastně... Kuchikiho-san..." Byl to nezvyk. "Jestli chcete, ukážu vám teď pokoje, ve kterých můžete zůstat přes noc." Pohlédla neklidně směrem k oknům, zpoza kterých se ozývalo divné hučení větru, jako by to snad byly nějaké hlasy...

Izumi Amaru

No dobre snad se svet nezblazni kdyz tu pockam chvili
Ta bourka vypada fakt osklive a nerad bych byl odfouknuty
rekl jsem a zazubil se na Ivory
A mozna bysme si mohli nechat pro sebe ze sem zapomel tu divizi ne?

Keiji Kirako

Ooops , nojo ta moje krátká paměť , no co se dá dělat přečkám tu s vámi tu bouřku , přecejen to tam venku nevypadá moc pěkně.Teda teď musim vypadat jak idiot ,achjo ta moje paměť.Pomyslel jsem si.

Noboru Takashi

Nocovat tady? Huh, já bych teda raději do kasáren 5. divize, kde na mě čeká moje nová postýlka, ale co už... když to řiká nadřízená, tak dobře pokořím se. Tak tedy jdeme. Nobův projev nebyl moc zdvořilý, byl dokonce drzý. Omlouvám se za svou reakci. Po omluvě se cítil lépe.

Ivory

"Hmmm..." rozhodla se, že na toho Amarua si bude dávat pozor. Pořád se jí nějak nezdál. Pak pohlédla na Noborua. "Já nejsem nadřízená, jsem nováček, stejně jako vy, akorát to tu na mě hodili, když tu není nikdo jiný... pro mě za mě si jdi, jestli myslíš, že tohle počasí je vhodné na procházky," řekla trochu uraženě. "Každopádně kdo chcete, tak pojďte," pokynula pak hlavně Amaruovi a vydala se chodbou z kanceláře. Proč na ni vyšla tahle práce? Tohle ona přece vůbec nemá zapotřebí! Měla to Kuchikimu-san hned říct... ach jo. S petrolejkou v ruce se vydala do obytné části kasáren. Ta byla na opačné straně, kam se muselo jít po venkovní verandě (já nevím, jak se tomu říká, takovéto pod stříškou okolo nádvoří, jak po tom vždycy capkají...).
Při pohledu na bouřlivé nebe se však zarazila a zmocnil se jí strach. Nad vámi se neklenuly obyčejné mraky. Byly těžké, protkané blesky různých ponurých barev a v jednom místě se stáčely do zlověstné spirály. Nepršelo, ovšem foukal silný vítr a ve vzduchu bylo napětí a podivné, kvílivé zvuky.

Izumi Amaru

Docela pěkné počasí co? řekl jsem ironicky
Z te bouřky mi běhal mráz po zádech. Tohle je fakt divný
pokracoval jsem ve svem monologu...
Citil sem se fakt nesvůj, fakt sem se tesil az budu zase uvnitr
Navenek sem se ale snazil tvarit se normalne

Izumi Amaru

Hele vidíte to co já? zeptal jsem se a ukázal na nádovori
To je dost divny co? dodal jsem
Bylo to fakt strasidelny ale zase nas tam bylo jak psu takze sem se tak moc nebal

Keiji Kirako

Buď si pro nás někdo jde a nebo to jsou jen nějácí blázni co se šli projít řekl jsem klidným hlasem.Doufam že to bude spíš ta druhá varianta bojovat se mi zrovna moc nechce pomyslel jsem si.Ale je nás tu hodně takže kdyby náhodou tak by neměl být problém porazit nějákého nepřítele.

Noboru Takashi

Stál za všemi a hleděl na blížící se postavy, to že ty postavy nepatří lidem mu prozradil bystrý zrak Kusíka, který v tu chvíli vypadal dosti zděšeně. Koukám, že budeme muset bojovat lidi... Jako Shinigami totiž vůbec nevypadají... Opřel se o zeď zády a s klidem čekal na reakce ostatních.

Ivory

"No ale... i když nejsou shinigami, třeba nemají nepřátelské úmysly, ne?" řekla trochu roztřeseně a nerozhodně ustoupila o krok dozadu. Své zanpakutou nevytáhla, nejspíš ho ani neměla s sebou. Postavy už zcela jasně nebyly lidské, jen tak nějak vzdáleně humanoidní. Od pohledu to zkrátka byli jednoznačně dva velcí, ohavní hollow.

Amaru

Vytahl jsem svoje zanpakuto
Coz bylo celkem legracni vzhledem k tomu ze bylo stejne velke jako ja
Hadam ze bysme je meli asi znicit co? rekl jsem trochu nejiste

Noboru Takashi

Pokud to jsou opravdu Hollow, tak co dělají ZDE?! Vždyť jsme na území Gotei 13, jak se sem dostali? Myšlenky o Hollow v SS ho přímo děsily, zachoval však chladnou hlavu a řekl - Jsme 4 a oni 2, mohli bychom mít problémy, kdyby to byli vyšší Hollow. Snad nebudeme mít to štěstí (myšleno ironicky).

Hiruko Kaze


Probudil jsem se zhodil ze sebe peřinu a šel se osprchovat po osprchování se převlékl do čistého oblečení a vydal se na prohlídku kasáren.Když jsem si vše důkladně prohlédl vrátil jsem se zpět na cvičební plochu a pozoroval okolí.Vypadá to tu dobře myslím že se mi tady bude líbit během mého pobytu v kasárnách nováčků.