Nováčci

Ichigo Imanagi
Všimne si Yukiinýho úsměvu a vyslechne si jí.Jasně rád si s tebou dám někdy ještě souboj. řekne milým tónem a na chvilku se zamyslí.Po chvilce přemýšlení se zeptá Nemáš hlad?zašel bych do jídelny na něco k snědku nešla bys semnou? usměje se a přitom se kouká Yuki do očí Dneska jsem uklízel kuchyň tak by mohlo bejt dobrý jídlo. Zasměje se a kouká na Yuki

Yuki Sarashi

Byla překvapená už jen z toho chválení, natož když ji pozval na jídlo. Yuki neměla moc hlad, protože než šla trénovat, tak se najedla, ale věděla, že když půjde, tak by mohla zapadnout lépe do kolektivu a udělat si prvního většího kamaráda. Porozhlédla se kolem sebe jestli se něco nebude dít, ale pak přikývla hlavou a na tváři se ji objevil úsměv. "To je docela dobrý nápad, já teda zase tak moc velký hlad nemám, ale stejně teď nemám nic na práci." Řekla s radostí v hlase a pak se rozhodla trochu zavtipkovat. "Tak to doufám, že když tam přijdu, tak nebudu muset taky uklízet." Řekla tónem, který naznačoval, že se jedná o vtip, ale kdyby Ichigo nevěděl, tak se Yuki radši ještě mírně zasmála.

Ichigo Imanagi
Zasměje se Neboj mistr Ichigo uklízečka tam perfektně uklidil teda pokud tam ten divnej kuchař neudělal zase bordel Otočil se na patě Tak dem do jídelny a vydal se pomalím krokem směrem k jídelně.

Yuki Sarashi

Pousmála se a pomalu vyrazila k jídelně. Celou dobu tu jsem bez přátel a nevim jak je získat, pak jednou chci cvičný souboj a hned si najdu kamaráda. Pomyslela si a podívala se na Ichiga, lehce si ho prohlédla a pak se podívala na cestu, protože už jednou se ji povedlo takhle spadnout na zem a ještě k tomu na veřejnosti. "Co ty a divize? Jaká je tvá vysněná?" Řekla Yuki, protože ji zajímalo, jestli s nim pak nemá šanci být v divizi.

Kioko Matsuta
Kývne a začne se taky rozcvičovat. Potom vezme dřevěnou katanu a rozběhne se proti panákovi. Rozmáchne se tolik až panákovi usekla hlavu. Ó, tak to sem se asi rozmáhcla moc, ale co je to trénink. Usměje se a pak udělá pár chvatů na panákovi z useklou hlavou. Můžeme skusit začít bojovat proti sobě ne? Ale jemně. souhlasíš? Usměje se.

(mimo: já tu teďka hodnou chvíli nebudu páč mám zaracha takže aby ste se nedivili že neodpovídám. ok?...pro vysvětlení: tuhle část sem napsala ve škole).

Ichigo Imanagi
No má vysněná divize je 12. výzkumná divize, rád experimentuju s různými látkami,sloučeninami a taky rád zkoumám sem hrozně zvědavej. Uvažoval sem mezi 11. a 12. divizí protože rád bojuju ale nakonec vyhrála 12. a co ty? jaká je tvá vysněná divize? Usměje se a pokračuje v chůzi

Akisha Shihomaru

"Nevadí a ahoj" Řekla jsem a rozloučila se s Inuzurim a šla si sednout ke stolu. Hmm, tak co si dneska dám? No asi nějaké ovoce. Rozhodla se a vzala si ze stolu jablko, potom hrušku, pak meruňku a nakonec kousek chlaba s máslem. "To jsem se najedla" libovala jsem si, nalila si vodu a vypila ji na jeden nádech. "Tak teď si půjdu někam odpočinout." řekla si a šla ven. Venku se ještě trénovalo a tak si našla strom na který si vylezla a lehla si na tu nejtlustší větev. "Tak tady se mi líbí."

Ichigo Imanagi
Dozvěděl se skvělou novinu že je přijat do 12. divize a rovnou jako důstojník. Velmi ho to potěšiĺo Rozloučil se s Yuki a Kioko a odešel do výzkumné divize.

Suki Taiketo

Když se dozvěděla, že byla přijatá do 6.divize, neváhala ani minutu.
"Musím jít Kioko, přeju hodně štěstí, ať se ti daří v divizi, do které tě přidělili." Pousmála se, odložila dřevěnou katanu a vyrazila směr kasárny.

Renmaru Houkazaki

Prišiel som do priestorov pre nováčikov. Pozrel som sa na miesto, kde došlo k tomu krváku. Aj ja som si odniesol pár šrámov a tiež dier na mojom shihakunsho. Bolo tu trochu podozrivo živo. Zostal som na nádvorí a povedal som si, že si zatnem do pár panákov. Tréning by mohol prísť vhod. Ešte aj Ivory-san je preč. Skvelé.

Ivory

koukala do nějakých papírů a mračila se. Když spatřila Renmarua, trochu se pousmála, stylem "no konečně!" a zamířila k němu.
"Renmaru Houkazaki, mám pravdu?" Ne že by to nevěděla, ale co kdyby...

Renmaru Houkazaki

Zatiaľ čo som si vybíjal zlosť na panákovi, oslovila ma známa osoba, ktorej som tak trochu pomohol.
"Hmm? Ivory-sama, potrebujete odo mňa niečo?" spýtal som sa čiastočne nezaujate, lebo jediné, o čom som sa zaujímal bol tréning. V poslednom čase som trpel nedostatkom sebadôvery.

Ivory

Zase to oslovení, nedokázala poznat, jestli to myslí vážně nebo výsměšně.
"Ne, to ne, jen jsem vám přišla říct, že se máte hlásit ve své divizi. V Seireitei je pohotovost, takže prý potřebují každý pár rukou..." podala mu dokument, který měl předat svému kapitánovi při nástupu do služby. "Hodně štěstí," dodala a trochu nejistě se usmála.

Renmaru Houkazaki

"Tak ďakujem." poďakoval som kradmým úsmevom jedným kútikom úst. A ten papier som od nej bral akosi dlho.
"Majte sa. Ešte sa uvidíme." dodal som a odišiel som do kasární si zbaliť svojich päť slivák. Pohotovosť? Prečo? Niečo sa deje? Takže idem do piatej jednotky. Dúfam, že ma tam kapitán nezožerie za moje výsledky tu.

Izumi Amaru

Byl jsem jen par dni po dokonceni akademie Shinigami
Nejak sem poradne nevedel co vlastne se po me chce, nebo co bych mel delat
Lezel jsem na lavicce a koukal na nebe. Popravde sme nedostal ani zpravu, ve ktere divizi to vlastne sem. Nechcel tem si z toho delat tezkou hlavu

Ivory

se právě vracela dovnitř s pocitem, že teď už se tu opravdu jen ona, když tu pohledem zavadila o mladě vyhlížejícího shinigamiho. Pochybovačně se na něj podívala.
"Ahoj, můžu pro tebe něco udělat? Hledáš někoho nebo tak?" optala se.

Izumi Amaru

Prekulil sem se na druhý bok ale mel sem moc tezky zanpakuto takže sem přepadl a spadl na zem. Vyškrábal sem se na nohy a podíval se na příchozí
A...ahoj. No to, já vůbec nemam tuseni co mam tedka delat. Vlastne vubec nevim do jake divize patřím, pokud vubec nekam. Sem jen chvíli ze školy
rekl jsem trochu na svojí omluvu ale nějak mě napadlo ze to stejně nepomůže

Ivory

"Myslíš jako... ze základní?" zeptala se a pohled jí sklouzl na zanpakutou. "Víš, myslím, že bys měl ten meč vrátit, s takovými věcmi není radno si hrát..." doporučila opatrně. S ozbrojenými dětmi měla špatné zkušenosti.

Izumi Amaru

Hej ! Ja sem dodelal akademii pro shinigami a poctive ! rekl jsem dotčeně
Kdyz sem si vsiml jak se tvari tak sem se rozcilil jeste vic a vypískl jsem jeste
To neni legrace !

Noboru Takashi

Přiběhnu k nim a promluvím k Ivory: Zdravím, tak mě tu konečně máte! a usměji se.
Tak co se tu děje ? Jaké jsou plány ? zeptám se milým, naivním hlasem.

Ivory

se koukala z jednoho na druhého. Mrně, co si hraje na shinigamiho, a nějaký natěšený blázen? To je tedy společnost...
"Pojďme radši dovnitř," navrhla s pohledem na temnějící nebe.

K Seireitei se hnala nočné bouře. Ochladilo se a foukal čím dál silnější vítr. Nebe bylo temné, ani jedna hvězda neprosvítala, a čím dál blíž bylo možné zahlédnout jasné, namodralé blesky. Vzduch jako by vibroval a ta těžká, matoucí atmosféra dávala cítit, že nebude bezpečné zdržovat se venku.

Noboru Takashi

Kossuku, ke mě! zvolal jsem a pták mi přistál na rameno. Vykročil jsem za Ivory, která už byla skoro u dveří. Uh, já se tak těším!... Kossaku o mě lehce škrtnul zobákem - pochopil jsem to jako ,,Ovládej se...".

Vskutku, moje zanpakuto je v základní podobě ptáka, často mě otravuje, ale celkově vzato je to dobrý parťák a rozumíme si i přes naše drobné spory, viď?

Izumi Amaru

Vešel jsem za ní dovnitř
Něco se sem žene řekl jsem očividné
Nemáte tu nějakej seznam nově přijatejch do divizí? Nechci aby mel kapitan hned prvni den duvod me nemit rad rekl jsem a roztáhl svuj obličej pres pul mistnosti (obrazne)

Ivory

na ty dva chvíli koukala a pak usoudila, že je načase vykrámovat Yasumarovu kancelář. Zavedla je tedy do místnosti vyzdobené podivnými, různorodými obrázky, z nichž většina zobrazovala kachny, a začala hledat seznam absolventů Akademie, kteří měli být přijati k tréninku.
"A jak se tedy jmenujete?" zeptala se během hledání. V tu chvíli dovnitř oknem zafoukal silný vítr, rozházel papíry po celé místnosti a zhasl svíčku, takže se všichni tři ocitli v téměř naprosté tmě.