Seireitei

Razaki

Kapitáne, nesu vám papírování za celý měsíc. Je toho hrozně moc a já tu moknu. Pracoval jsem na tom několik hodin a nechci aby to zmoklo... řekl jsem a zaklepal znova... Potřebuju jen jeden, maximálně dva podpisy... bude to za 10 minut hotové... řekl jsem konejšivě

Yoshiro

Pfff... Pfffnul jsem a sklopil hlavu. Grily.. Proč zrovna grilly? Problesklo mi hlavou, ve které se mi mezitím začal tvořit ďábelský, a pro Mitoshiho zrovna ne moc příjemný, plán. Víš co, Mishi? Já ti ty grily přenechám a vrhnu se na něco důležitějšího a ne, nemusíš mi děkovat. Mrkl jsem na svého více-kapitána a zmizel ve dveřích. Přemýšlel jsem zrovna nad nějakou zajímavou akcí, která by se dala uskutečnit. Když už to mám na krku, tak proč nevymyslet pořádnou párty u bazénu..Nebo něco, kde by bylo hodně jidla a pití... Mmmm Napadalo mě hodně věcí. Kreativita se nezapře a na tuhle pozici se určitě hodí. Procházel jsem kasárnami, míjel jsem hodně dveří od pokojů, ve kterých byli ubytováni Shinigami z mé divize. Některým jsem do oka zrovna nepadl. Nový kapitán to má vždycky těžké a musí své divizi dokázat, že na tu pozici má. To se mi zatím nepovedlo.

Yoruichi

I přes peřinu se ke mně dostal hlas podkapitána a jeho prosby o 10 minut. Papírování za poslední měsíc, ale přesto to bude hotové za 10 minut? To se mi nějak nezdá. No ale už jsem byla prozrazena a asi bych... Zýýýýv. ...měla otevřít. Řeknu si spíše jen pro sebe. Asi další tři minuty jsem lezla ven z postele. Bylo velmi těžké opustit, tak krásně vyhřáté místo. Rychle jsem přes sebe přehodila kapitánský plášť, který byl dost dlouhý a široký, abych zakryla noční košilku. Pak jsem se docupilata ke dveřím a otevřela, tak aby mohl Razaki vejít. Taaaak pojď. Povím mu zníčeně.

Mitoshi
Když kaitán ve spěchu odešel, tak jsem bouchnul hlavou o stůl.
Ale já nemůžu podepisovat tyhle dokumenty zaskučel jsem.
Zaškrtit prohlásil jsem potichoučku. Pak jsem se zvedl a začal jsem opět dělat svou práci + i tu kterou jsem mhl dělat ve jménu kapitána

Megurine Luka

Byla jsem vzhůru už nějakou tu dobu a seděla jsme u okna. Přemýšlela jsem o věcech jako kdy už vysvitne sluníčko atd a pohlédla jsem na oblohu a doufala, že zahlédnu nějaké paprsky slunce. Copak asi dělá kapitán pomyslila jsem si. Zvedla jsem se a vydala ho najít. Šla jsem tak po chodbě a přemýšlela kde může být. Určitě je v knihovně jak ho znám a vydala jsem se tam. Byla jsem před vstupem a zaklepala, abych kapitána náhodou z něčeho nevyrušila. Zaklepala jsem a pootevřela jsme dveře. Zdravím kapitáne, nechcete s něčím pomoct? Nemam co na práci, tak jestli chcete nějak pomoct s knihami nebo tak a porozhlédla jsem se po místnosti v domění, že ho zahlédnu.

Razaki

Přišel jem dovnitř. přes sebe jsem měl nějaký nepromokavý plášť. Odložil jsem ho a zvedl neuvěřitelně velkou hromadu papírů. Položil jsem část před kapitánku. Hlášení ze všech výprav a misí za poslední měsíc. Položi jsem další. Zpráva o opravě společenské místnosti Další, poněkud tenčí svazek. Žádost šesté divize vě věci... ehm... grillu... Další balík papírů, tenrokrát mimořádně velký. Hlášení o pohybu Hollow v několika městech Nakonec asi 2 listy. Někdo z divize chce proplatit noc v nějakém... penizonu ve zkutečném světě. Strávil 2 noci v penzionu "Rudá Pamella" a utratil tam fůru penez... řekl jsem nakonec
Chce to podpisy tady a tady a tady. Tady 2. Tohle podepsat ve 3 kopijích. 1 pro nás, jednu pro archív. Třetí odeslat. Pak tady to podepsat tady a tady. Tady musíte dopsat zprávu o hodnocení divize za poslední měsíc. Máte tu pár návrhů... To bude asi všechno

Suirou Kuchiki

Opřel jsem se zády o strom, jednu nohu jsem skrčil a paží se o ní opřel. Je to zvláštní, být kapitán. Vlastně jsem se k tomu nijak nepřičinil... Nebýt tebe, Tentei no shi no jinsei, nebyl bych teď ani mezi živými, zadumal jsem se hlouběji do svých myšlenek. Dnes byla pekárna ještě zavřena, stále se museli udělat jisté poslední úpravy a dnešní počasí se na její slavnostní otevření a zprovoznění nehodilo.
Přemýšlel jsem ohledně toho, co se vlastně stalo s bratrem, že se vzdal postu kapitána 6. divize, která vždy patřila pod ochranná křídla rodiny Kuchiki. Ty zvěsti, co se po Soul Society šíří, se mi vůbec nelíbí, ale nic s tím nenadělám. Navíc, je to můj bratr a můj bratr si uměl poradit vždy, jistě k tomu měl své důvody.
Mírně jsem zamhouřil oči; když se mi vybavila nepříjemná vzpomínka, raději jsem oči otevřel. Musím na to zapomenout...
V rychlosti jsem vstal ze země a běžel jsem zpátky do Seireitei, celý promočený. Několik desítek metrů před okrajovým okrskem Rukongai jsem se na chvíli zastavil. Neměl jsem rád pohled na duše trpící nouzí a hladem, ale musel jsem to překonat a doběhnout až do Seireitei.

Hideki Kanegawa

Náhle ho ze čtení vyrušil zvuk. S očekáváním, že se jedná o někoho z jednotky se otočil a vypálil. Pozítří?! zítřek?!. Marně čekal zprávy o čase a ty knížky byly tak zajímavé. Teprve potom si uvědomil, čí byl hlas. A... Megurine, dobré... dobrý... ehm.. odmlčel se na chvíli Prostě zdravím. řekl mírně přiškrceným hlasem. Jediný problém na tomto rozhovoru bylo nejspíše to, že mu v pohledu na vchod bránila drobná vozová hradba knih.
jednu... žádost bych možná měl, jaký je den a čas? nějak jsem se v tom zamotal.
Doufal, že nepromeškal nic důležitého.

Kasumi Haruka

Byla jsem ve své kanceláři. Seděla jsem na židli u otevřeného okna a rukou jsem se opírala o jeho rám. Po nějaké době konečně zase prší.... Všechno papírování mám už hotové..... Že jsem kvuli tomu ale nepotřebovala vstávat tak brzy.... Zívla jsem a dívala jsem se z okna. Bušeni dešťových kapek, hřmění a občasné blýsknutí na obloze, To jediné jsem teď vnímala. V kasárnách byl stejnak klid. Většina členů ještě vyspávala. Znova jsem zívla. Přivřela jsem oči a ještě chvíli jsem vnímala déšť. Pak jsem ale usnula......

Megurine Luka

Podívala jsem se na kapitána .. aha zase ležel v knihách pomyslila jsem si a usmála se. Nic se neděje ani se nic nechystá pokud vím a kvůli tomu dešti se ani neorijentuju jestli je nový den nebo pořád ten samí a šla jsem směrem ke kopičce knih, kde byl kapitán. A kdyby se něco stalo důležitého, tak mi to navíc asi neřeknou jsem přeci pouhý člen a nemam žádnou hodnost, stím by šli rovnou za vámi a zastavila jsem se už před stolem s knihami. A vůbec čtete něco zajímavého kapitáne? taky bych si něco přečetla ale co..

Yoruichi

Už jen pohled na ty papíry mi stačil. A tohle bude trvat deset minut? Ach jooooo........Výpravy a mise.......Společenská místnost, no ta už chtěla opravit....Žádost....o co? Zarazila mě žádost 6. divize ve věci grillu. Mezitím Razaki neúprosně pokračoval. Hollow....Proplacení noci kdoví kde? Ani náhodou. Nechala jsem Razakiho domluvit, a pak jsem spustila já. Tak zaprvé. Gril? To už 6. divize zase chce něco pořádat? Zeptala jsem se, jestli náhodou Razaki něco neví. Za další. To propacení noci se mi nějak nezdá. Donesl nějaké stvrzenky jako doklat? Bez toho nedám ani korunu. To ostatní bych ti mohla podepsat....A to hodnocení si nechám třeba na zítřek. Poslední větu řeknu už o něco potěšeji.

Arinoki Kenkyoshou

Ráno už jsem seděl na svém pelechu...a řikal jsem si že bych se prošel..tak jsem vstal..a vyšel..procházel jsem se po Seireitei..a najednou mě napadlo..zajímalo by mě co dělá nejlinější kapitán v Gotei13 Raiden.....tak jsem se vydal ke kasárnám 8.divize..poté co jsem vešel do kasáren..se zeptám řadových členů..Kde máte kapitána?..Je ve své kanceláři,kapitáne Arinoki...Vejdu do Raidenovi kanceláře a zeptám se otráveně..Co tady děláš?..

Razaki

No vypadá to, že chtějí pořídit grill... a protože kapitán Yoshiro byl dlouho u nás tak chtěl koupit grill i pro nás... nebo tak něco... řekl jsem
Ohledně toho penizonu, nějaké stvrzenky tu jsou, ale jsou na nich věci kterým příliš nerozumím... patrně nějaké služby klientovi... řekl jsem a vyndal z obálky několik stvrzenek
Vypadal jsem že se každou chvíli resetuju. Docházela mi krátkodobá pamět a přehříval se mi procesor. No a to je asi tak všechno... řekl jsem nakonec. Psal jsem celé ráno jak šílený. Třídil jsem jednotlivé složky a hlášení... tragedie...

Hideki Kanegawa

Jelikož Megurine se dle hlasu jistě přibližovala, musel okamžitě schovat knihu, kterou studoval. Pád do kotlíku v mládí bylo přecijen diskrétní téma, které nerad probíral před veřejností, natož aby ukazoval, že se o to zajímá v literatuře. Uryhleně vyhmátl jednu z knih, které našel na hromadě a zaměnil ji za tu dosavadní. Z poza hradby právě vyšla Megu. Ále, jednu takovou velmi zajímavou knihu... Chtěl dokončit větu, když se podíval na obálku knihy.
"Cukrářské pokrmy páté divize doma a rychle!". Na obálce se krčil u pultu kapitán páté jednotky a zrovna připravoval jeden z moučníků. To jsem si moc nepomohl.... Smířeně pokrčil rameny.

Megurine Luka

Podívala jsem se co to je za knihu a zasmála jsem se, jenže sem hned přestala a dala si ruku před pusu. Promiňte kapitáne řekla jsem. Ale snad se nechcete dat taky na cukráře nebo ano? a podívala jsem se na něj takovým úsměvným pohledem. A viděla jsem, že jste do toho byl celkem zabraný kapitáne, to se vám určitě líbil nějaký recept.

Akio Ukitake

Zamžourá na Baru.Ujištuji vás že jsme to já...Došlo oznámení!!!Mizuki padl v reálném světě.Ukážejí kuličku něčeho zmačkaného a rozmoklého co mohlo být kdysi i papír.Do hodiny se hlaste v mé kanceláři....Nová podkapitánko...Načež se otočí a odkráčí.

Yoruichi

Hmmmmm.... Zýýýýýv, zkoušela jsem přemýšlet. Tak ukaž, ten grill ti také podepíšu, ale proplácím jen jídlo a pití. Služby klientovi jsem už něco víc, co si každý plátí sám. Rozhodla jsem. Vůbec jsem neměla v úmyslu někomu proplácet nějaké služby. Jediné na co jsem dávala peníze bylo jídlo, pití a peníze na nájem bytu. Oči se mi opět začaly klížit, ale snažila jsem se udržet vzhůru. Když už to vypadalo, že už je to vše, jen jsem si oddychla. Dobře. Přikývnu a podívám se na svého podkapitána, který nevypadá zrovna nejlépe. Pro dnešek nechne už papírování papírováním a raději jsi jdi lehnout. Doporučím Razakimu.

Razaki

Takže já odnesu ten grill šesté divizi... Potom řeknu našim drahým kolegům, že služby si platí sami... řekl jsem
A potom si půjdu na chvilku odpočinout... Mrzí mě že jsem rušil takhle poránu, ale tahle blbá byrokracie se musí hejbat... řekl jsem ještě
Vzal jsem ty podepsané formuláře a vyrazil k sídlu šesté divize...
Chtěl jsem Yoshira zabít... a pak mu dát ten grill...
Došel jsem k místu kde jsem tušil ouřednický orgány šestky a zaklepal...

Raiden Tomisura

Hodil poslední vlaštovku z posledního papíru a ta strefila Arinokiho. Jejda, Promiň. Omluvil jsem se Arinokimu a okamžitě jsem schoval saké. Jak ho znám vše mi vypije. Pomyslel jsem si a pokračoval normálním hlasem. No tak dělám si vlaštovky ale nějak mi došly lejstra. Ukázal jsem na vlaštovky po celé místnosti na niž byly vidět kusy textů, hlášeních a tak dál. Tak a co tu děláš ty? Pak jsem vstal ze židle upravil si úbor a sebral ze země Haori.

Arinoki Kenkyoshou

Ále, jen mě zajímalo co dělá nejlínější kapitán..nepůjdem se projít?..nabídnu Raidenovi..

Hiboru Baru

jen zůstala stát s otevřenou pusou. Taichou něco zablábolil... zastupce je mrtvý?! To nebyla zrovan příjemná zpráva po ránu... Zamával jí před nosem jakýmsi cárem něčeho, a pak... slyšela dobře? Nová podkapitánka? U něj v kanceláři? To jakože ona?! Éééé?? Ano, byla velice zmatená, po ránu jí to ještě hlava nebrala. Ovšem rozkaz je rozkaz, i když pochází od rozmočeného a zplihlého kapitána, takže do jeho kanceláře se dostavila asi za čtyřicet minut, poté, co se oblékla a zcivilizovala a uronila několik slz nad ztrátou jejich milého vicekapitána, který si z ní sice pořád dělal srandu, ale jinak byl celkem slušný a milý... Na cestě do kanceláře jen mírně navlhla, a pak zaklepala, načež vstoupila dovnitř bez vyzvání, jak už bylo jejím zvykem.

Raiden Tomisura

Oblékl jsem si Haori a vyštrachal z podgauče klobouk (sakkat) a nasadil jsem si ho na hlavu. Tak jo půjdeme ale pěkně pomalu chci si užít toto krásné počasí. Vyšel jsem z pracovny a pousmál jsem se.

Akio Ukitake

Za tu nemalou chvilku se stihl dokonale vysušit a ještě převést kancelář do stavu hodného jmenování Podkapitána.Toho dosáhl tím že papíry a všechen nepořádek odtlačil stranou.Neuběhla ani hodina a už mu někdo klepal na tveře.To že věděl kdo to je bylo způsobeno několika faktory,zejména že nikdo jiný tak brzo nevstává a zadruhé také tím že bez vyzvání vtrhávala jedině Baru.Pokynul jí aby se posadila.Připadala mu stejně hezká jako vždy.Nevím jestli jsme to pochopila,ale situace je vážná...velmi...dokonce vážnější než porucha Kyouheiovy destilační kolony!!!Na tváři se mu objeví nepatrný náznak úsměvu.potřebuji nového podkapitána...už tak je divizeoslabená když nemáme moc bojeznalých lidí.Jako podkapitána jsme si vybral vás.Jste chytrá,temperamentní,spravedlivá a máte strašně hezkou postavu.Potřebuji vědět jak jsou na tom vaše schopnosti.

Diddy de Hakushi

Když jsem vstal z postele šel jsem k oknu a viděl jsem že je zataženo.Áááá...protahoval jsem se dnes bude dobrý den.Šel jsem ven na procházku a cestou jsem si pískal.Viděl jsem malé kotě...jééé ty jsi ale drobeček určitě máš hlad.Šel jsem koupit do obchodu mléko a vzal sebou i to kotě.Vešel jsem a řekl:Prosím trochu mléka a ňákou misku pro tohle kotě.Dal jsem ji misku na zem nalil mléko,rozloučil se sní...tak ahoj malé kotě hmm víš co? Budu ti říkat meddy a každej den ti budu kupovat mléko.Pak jsem šel do kasáren 10.divize.

Arinoki Kenkyoshou

Poté co jsme vyšli, jsme se procházeli pomalu..a já se u toho příšerně nudil..ale neukázal jsem žádný poznatek nudy..a zeptal jsem se Raidena..Jak se ti daří na kapitánské hodnosti?..a trochu jsem zrychlil v kroku..