Hospoda Zlomená Zanpakuto

Ruyichi Yoshiro
#U stolu

Ne všechny problémy se daly vyřešit tím, že od nich člověk utekl a nechal to udělat někoho jiného. V tomhle případě to tak ani být nemohlo. Na rozdíl od tehdejšího setkání s Arakanzelem se o tuhle věc Yoshiro postaral sám.
"Je mrtvý." Odpověděl prostě Hikakovi a napil se té své pochybné věci. Nebyl si jistý, jestli ho po tom pálila žáha nebo to bylo jen pálení z toho pití.

Za chvíli ke stolu došel chlapík od baru a donesl Lus saké, které si objednala.

Tomisura Raiden
#uStolu

Raiden se sklesle podíval na Lus. Proč tu všichni ve službě chlastali?! Dal jim k tomu snad někdo povel?! No, on rozhodně ne! Takže raději utopil žal v malinovce. "A mezitím zheblo několik našich nových známých, včetně Razakiho zanpakuto," doplnil Yoshirovo vyprávění, protože historky z minulosti byly asi to jediné, co si staří Shinigami mohli vyměňovat.
"Smutné je, že ve výsledku se nestalo nic nového, jen je momentální přestavba Seireitei větší jak posledních pět dohromady," řekl mírně ironicky. Co si budeme povídat, za jejích působení se Seireitei opravovalo už tolikrát, že to bylo až děs. "Ten koloběh musí přestat," hlesl ještě a drsně popotáhl brčkem.

Kioshi Hikaku
#U Stolu

Přikývl Yoshirovi beze slov a pomalu upíjel že své sklenky. Pak se do toho vložil Raiden. Hikaka zajímalo, jak to bylo s Razakiho Zanpakuto, ale víc se chtěl dozvědět něco jiného. "A jak toho docílíme?" zeptal se Raidena, klidným tónem. Tušil, že by vrchní kapitán mohl mít nějakou vizi.

Začínal být celém nervózní, jeho nápoj už téměř dosáhl dna a konverzace nějak upadala.

Ayazaki Lus
#AlkoholikUStolu

Ruyichi Yoshiro
#U stolu

Spoiler:

Lus nebyla jediná, která začala propadat účinkům alkoholu. Kapitán devítky právě dopil celou láhev té podivné tekutiny, před kterou ho Raiden varoval. Bylo to trochu jako by dostal něčím hodně tvrdým po hlavě, ale místo toho, aby se zlobil, tak z toho měl radost.
"Možná si dám ještě." Řekl a šťouchal prstem do lahve. "Kde že jsi říkal, žes zakopal ten poklad, Raidene?" zeptal se najednou kapitána první divize.

Tomisura Raiden
#uStolu

Pomalu sledoval jak se mu tam jeho podřízení začínají opíjet. Asi by to měl zarazit, ještě je potřeboval funkční. Jenže tihle jakmile si něco umanou, tak to bylo v hajzlu.
Hikaku mu položil otázku. Měl mu odpovědět? Ještě nesplnil to, co měl. Ale tohle klidně mohl vědět i špeh. "Systematickou přípravou, větší koordinací než jsme měli v posledních letech a především větší kontrolou a přehledem. Gotei už delší dobu nevěděla, co se děje. Teď ten přehled budeme muset mít. Jakmile bude první nová generace konečně připravena, postoupíme dál," řekl krátce. Odhadoval, že mu stejně už nebudou moc rozumět.
Najednou vybuchl Yoshiro. "U Konan, že prý ti ho ukáže, když budeš hodný králíček a ne ožralý hovado," odpověděl zcela okamžitě na jednu kravinu druhou. Navíc... jak by mohl vědět, že ho vůbec někde zakopal?! To bylo tajné...

Kioshi Hikaku
#U stolu

SORRY:

Lus se ho zeptala na velice zajímavou otázku a on nad ní musel dlouho přemýšlet. Tedy pravda byla taková, že ho to pití na tolik zmohlo, že na chvíli usnul. Byl delší dobu bez přísunu alkoholu a myslel si, že na to má, ale chtělo to začít zlehka. "Proto..." škyt "Protože vásšž podžebuju" ano přesně takhle to řekl. Alkohol mu stoupl do hlavy víc než ostatním.

Vyslechl si to Raidenovo něco a usoudil, že není dobré aby tady byl v takovémto stavu.

Vstal a odešel na toaletu. O zvucích, které z toalety vycházeli se  bude ještě dlouho vykládat a nikdo se nikdy nedozví co přesně tam Hikaku dělal. Nicméně, když se vrátil byl zcela v pořádku. Koukl na Raidena a pak na Yoshira. "Já se o to hovado tady postarám. Přišel jsem přeci kvůli němu." Chytl Yoshira za rameno. "Ne,že by se mi tahle společnost nelíbila, ale myslím, že na taková setkání si musíme udělat čas jindy." Pohlédl na Yoshira. "Musíme vystřízlivět pojď!"

Dal se na odchod a ještě před tím položil na stůl hromádku peněz. Možná vypadal,jako bezdomovec, ale pravda byla taková, že byl v lepší formě, než kdy předtím a peněz měl taky celkem dost. Zaplatil za všechny. "K tomu se rád připojím" Směřoval na Raidena.

Doufal, že ho Yoshiro bude hned následovat. Čekal na něj venku.

Ayazaki Lus
#ustolu


>> Kasárny první divize

Ruyichi Yoshiro
#U stolu #Od stolu #Před hospodou

Hikaku ho tam začal vybízet k tomu, aby s ním někam šel. Moc se mu teda jako nechtělo, ale když to za něj teda bývalý kapitán zaplatil, rozhodl se, že toho využije, než si to rozmyslí. Ayazaki-san se taky zvedla k odchodu. Jejich krátká sešlost se tedy rozpadla.
"Nic, Raidene, asi jdem na ten poklad." Poplácal vrchního kapitána po rameni, opřel se mu o něj a šel k východu.

Venku se teda připojil k Hikakovi. "Hele, jsem teď v podstatě tvůj nadřízenej. Nemáš žádnou hodnost. Neměl bys o mě říkat, že jsem hovado," řekl Hikakovi přísně opilým tónem. Kdyby na teď měl hlavu, nejspíš by si říkal, že mu to pití stouplo do hlavy mnohem víc, než chtěl. Takhle ale akorát přemýšlel nad tím pokladem, co Raiden někde zakopal.

Kioshi Hikaku
#Před hospodou

Čekal venku, než se k němu připojí ten zlatokop, teda hledač pokladů. První vyšla Lus, rozloučil se s ní, řekl jí že nemá zač a že se ještě jednou omlouvá. Pomalu se mu ztratila z dohledu a když zmizela úplně, objevil se Yoshiro, který začal vytahovat kapitánské postavení.

"To jsi o tom žádná. Taky bych ti asi neměl tykat,
ale to přátelé dělají, stejně tak jako si nadávají, když to přeženou s chlastám." zasmál se a doufal, že to Yoshirův mozek zpracuje tak jak má. "Podívej, přišel jsem za tebou s prosbou. Raiden mi dal úkol, respektive podmínku. Musím pomoci dvěma kapitánům, kteří se za mě zaručí a teprve pak budu moci zase obléct kapitánské haori. Byl bych rad, kdybys jedním z těch dvou byl ty. V podstatě mě teď můžeš požádat o cokoliv a já bych to měl splnit. A pak mě čeká ještě úkol od samotného Raidena."

Snažil se to říct co nejstručněji, aby se z toho Yoshirovi nezamotala hlava. Hikaku doufal že mu v této opilosti nedá za úkol, hledat ten poklad o kterém celou dobu mluvil.

Ruyichi Yoshiro
#Před hospodou

Yoshiro se poškrábal ve vlasech a tupě se u toho díval na Hikaka. Byl sice dost mimo svoje normální já, ale i tak nějak zhruba pochopil, co po něm Hikaku chce.
Úkol, huh? Už o tom něco říkal předtím u stolu. Možná tomu měl pozornost věnovat předtím. Než si to ale vůbec mohl rozmyslet, jeho huba sama spustila.
"Za týden mám narozeniny a přemýšlel jsem nad tím, že bych si nechal upéct dort ve světě lidí. Něco pořádného. Osm pater, marcipánové kočky, želé, ovoce, prostě nějakou parádu! Akorát teda nechci, aby na to dávali věk." On sám totiž nevěděl, kolik mu vlastně je. Jestli by měl přičíst těch patnáct let nebo je ignorovat. Nebudeme radši zacházet do myšlenek opilého kapitána deváté divize.
"Mohl bys ho jít objednat, a potom i vyzvednout." To byl jeho úkol! HA!

Kioshi Hikaku
#Před hospodou

Výraz, který se mu objevil na tváři by nepopsal sebelepší spisovatel. Zmateně kroutil hlavou a bylo mu to do smíchu. Doufal, že až se vrátí, bude serióznější a všichni ostatní kolem taky.

"Můžeš chtít cokoliv, naprosto cokoliv a tebe napadne taková ptákovina." Pak mu ale došlo, že do tohohle by mu asi kecat neměl. "No, jsem celkem zručný pekař, ale když to musí být ze světa lidí, donesu ti tedy o pět pater méně než bych zvládl já." Pak se usmál a dodal. "Ještě poslední věc...Dáš mi pak ochutnat?" podíval se na Yoshira stylem "Nas**t na serióznost."

Do světa lidí se celkem těšil. Poslední co si pamatuje je vybuchující podmořská laboratoř. I když, něco mu říkalo, že ani objednání a vyzvednutí dortu se neobejde bez problémů.

Ruyichi Yoshiro
#Před hospodou

"Jak jako ptákovina? To je vážná věc. A nechci žádnej šupáckej dort, chci pořádnej. Mlíko od zdravých kraviček a tak." Řekl a otočil se k Hikakovi zády. Byl trošku smutný z toho, že si tam z něj dělal legraci. Pro Yoshira to byla důležitá věc! Posledně na svoje narozeniny zapomněl, i když plánoval obrovskou oslavu. Proto si to taky radši zapsal do kalendáře, aby se to neopakovalo.
"Když se postaráš o to, aby to byl nejlepší možný dort, tak dám," odpověděl.

Kioshi Hikaku
#Před hospodou

Yoshirovi na tom očividně hodně záleželo. Hikaku se bál toho co viděl v jeho očích. Už nad tím zbytečně nepřemýšlel a jenom se blbě usmíval. "No dobře, dobře, klidně ty krávy nadojím sám, ať to má alespoň trochu úroveň a bude v tom i kousek mě. Jo a díky tomu to bude ještě chutnější."

Udělal pár kroků a postavil se Yoshirovi do výhledu. "Nebude to myslím žádný problém, jenom bych někde potřeboval sehnat nějaký gigai." neměl teď k takovým věcem tak úplně přístup a doufal že mu Yoshiro nějak poradí.

Ruyichi Yoshiro
#Před hospodou

Yoshiro Hikakovi položil ruku na rameno a moudře se na něj usmál. Potom rukou dvakrát poklepal, než se mu nehty pořádně zadřel do kůže."BLUUUAARGHHH!" ozval se asi nejhorší zvuk, kteýr kdy kapitán vydal. Při tom se samozřejmě nezapomněl pozvracet těsně vedle bývalého kapitána sedmičky. Byly to dlouhé roky, co naposledy pil. A tenkrát rozhodně nepil takové odporné hnusy jako tady tohle, co mu nalili.
Pozitivní bylo, že už mu nebylo tak špatně. Narovnal se, utřel si pusu a zhluboka se nadechl. "Zkus dvanáctou divizi," řekl jako by se před chvílí vůbec nepoblil jako prase.
"Já se musím vrátit do devítky. Čekají tam na mě." S těmito slovy se otočil a vyrazil směr kasárny devítky. Nicméně předpokládám, že ještě předtím se někde sejde se svojí úžasnou zástupkyní, která se ho už určitě vydala hledat. Zjistím to hned, jak si přečtu post v devítce.
Ještě Hikakovi zamával, než mu zmizel z očí.

>>>>> Okolí Seireitei

Tomisura Raiden
#uStolu #aPakRadějiPryč

Vypadalo to, že výdrž všech přítomných se značně snížila, protože chtěli tuto párty ukončit velmi brzy. Amatéři... proběhl Raidenovi vy myšlenkách, ale raději nic nenamítal. Čim dřív vystřízliví, tím dřív začnou plnit své povinnosti.
A jen tak mimochodem, byl docela zvědav jak se Hikaku dostane do světa lidí, cestování teď bylo striktně omezeno a někdo, kdo ještě ani nebyl v nějaké divizi se ven těžko dostane. No, jeho boj. Ale o tom Raiden nevěděl, on se raději vydal na cestu spolu s Lus, měli spoustu věcí k dořešení.

>>> 1. divize

Kioshi Hikaku
#Před hospodou

Vypadalo to, že Yoshiro má něco na srdci, ale místo toho měl spíš něco hodně špatného v žaludku. Jeho zvracení bylo opravdu zajímavé, Hikaku by byl přísahal, že zahlédl kousek duhy a zlatou rybičku.

Nijak na to nereagoval, každý semtam vrhne. Naštěstí pak Yoshiro začal mluvit normálně a dal mu radu ohledně gigai. Když se dal na odchod, zamával mu a dodal "BLUUUAARGHHH! I tobě Yoshiro." Neotálel a vydal se směr 12. divize.

>>>>> 12. divize