Zlomená duše

Ryuuka

Poklidně jsem seděl v kanceláři a čuměl na papíry. Ne, že bych papíroval, spíše jsem se jen tak koukal, co udělám zítra a co pozítří. Nebo spíše, co na koho kdy hodím. Od toho přece byli podřízení. Časy papírování jsem strávil v 10. divizi před dlouhou dobou a to mi stačilo. Zničeho nic při přemýšlení jsem dostal divný pocit. Takové dusno, jakmile se roztrhly dveře, okamžitě jsem se zamračil, sevřel pravou ruku v pěst a podíval se na roztříštěný hrníček s medvídkem. "Špatná volba" Pronesl jsem a pomalými kroky šel vstříc rozbitým dveřím z kanceláře.

Dr.Daisuke Stein

Prohlédl si mužova zranění. Nenáviděl boje, nenáviděl válku...opovrhoval vším, při čemž si někdo tak zbytečně ničil své zdraví. Ale Gotei 13 byla armáda a ta se bohůžel bojům nevyhne a nakonec to bylo poslání 4.divize dostat lidi do lepšího stavu, než v jakém dorazili.
Klid...klid... Opatrně dostal mužovu ruku ze svého límce.
Oddechněte si...vyléčím vám zranění a pak mi povíte, kdo se to blíží... Nic moc si z toho nedělal...nemocní často trpěli bludy, stihomamy a záchvaty paniky.
Kunkun Jinsei, Furousen(Vdechni život, Furousene) Vyvolá svůj shikai, dlouhou jehlu, kterou následně napojí na své reiatsu. Tímto spojením prováže tělo zraněného a svoje tak, že sám sebe poskytne jako bypass. Z lékařské tašky u pasu pak vytáhne váček tmavého prášku, který rozpustí v pitné vodě, kterou mu přinesla jedna ze sester. Ten pak dá pacientovi vypít, aby utlumil jeho bolest. Následně začne s léčením nejvážnějších zranění. Jelikož pacienta napojil na své funkce, nemohl pacient umřít, dokud on dýchal.

Ryuuka

Vyšel jsem ven a uviděl své podřízené, mrtvé. "Co to k čertu.." Pronesl jsem a nahodil ještě víc nasraný výraz než předtím. Velice podivné bylo, že neměli tasenou zanpakutou.. a neslyšel jsem výkřiky, to znamená jen jediné, někdo všechny zabil v takové rychlosti, že se nemohli bránit, či útok zpozorovat. Zavřel jsem oči. Věděl jsem, co udělat.. jestli je v okolí stovek metrů podezřelé reiatsu, hodlal jsem to zjistit svýma dračíma očima. "Ryuugan" Šeptnul jsem v duchu a začal pozorovat vše. Zbytky reiatsu, osoby v okolí i v dálce..zkrátka rychlá ale podrobná senzibilace.

Shin Toranaga

Za normálních okolností by si asi takovou noc docela užíval, protože procházky ve tmě přímo zbožnoval a to i na hlídce, ale dnes měl mít volno, takže ho to nijak netěšilo. Že se nestydí, takhle náhle si onemocnět! Já si chtěl dnes pročíst příručku 1000000+1 způsob moderního mučení vodou, ale takhle to nemám šanci stihnout a zítra už to musím vrátit. Jinak dostanu pokutu... Nasupeně dokráčel před věznici, kde si plánoval chviličku odpočinout. I přes tmu si ale okamžitě všiml několika kapek krve. Automaticky položil ruku na zanpakuto. Mám to jít nahlásit?! Možná někomu jen tekla krev z nosu.......i když z věznů asi ne a proč by pak chodil do podzemí? Tora byl v divizi krátce a tak si ještě nestačil přečíst manuál: Jak věci správně nahlásit. Proto se rozhodl to raději nejdříve prozkoumat. Pro jistotu stlumil své reiatsu, jak nejlépe uměl a opatrně vešel dovnitř.

Ryuuka

Díval jsem se pozorně, do každého koutku, měl bych rozpoznat reiatsu, jakékoliv, i blbé částice z kterých je Soul Society složeno. Ale prostě nic, nic podezřelého tu nebylo. Díval jsem se rovně, jestli nezpozoruju aspoň Shinigami z 11. divize, nějaké přeživší, když v tom se ozval mužský hlas. Vykulil jsem oči a zamrazilo mě. Kdyby to bylo hmotné, určitě bych to viděl. "Co to je, duch?! Doufám že ne, nerad porcuju věci na kusy, které se nedají propíchnout!" Pomyslel jsem si a řekl. "Vůbec ne." Pronesl jsem a výraz se změnil opět v normální. Pak jsem se otočil.

Dr.Daisuke Stein

Byl rád, že se mu podařilo člena stabilizovat a uklidnit, avšak jeho chování jej...překvapilo a krapet vyděsilo. Vidět člena 11.divize...divize bojovníků a krvelačných monster takhle zničeného...to co mu viděl v očích...bylo...způsobovalo mu to obavy.
A kdo? Kdo by zde měl být? A především proč?
Zeptal se ho, zatímco se soustředil na vyndání kovového předmětu.

Ryuuka

Stál tam úplně normální chlapík. "Udělal to on?" Pomyslel jsem si a prohlédl si ho, oděv, zbraň a tak dále. Vypadal zvláštně, první co mě napadlo byl fakt, že nenávidím zrzavou barvu. "Mám čeho? Myslím, že kdybys mě chtěl zabít, už bys to udělal, nebo se o to přinejmenším aspoň pokusil..." Pronesl jsem s naprostým klidem, ano, i po tom všem co se stalo, i po tom, co jsem si byl vědom smrti mých podřízených jsem zakrýval svůj výraz a přetvařoval se, že jsem v klidu. "Co jsi zač..."

Dr.Daisuke Stein

Když se dotkl věci, začala pípat což se mu nelíbilo a události, které následovaly jej jen utvrdily v tom, že to bylo něco špatného. Chvíli předtím, než věcička utichla mu došlo, že to nejspíš může být nebezpečné. Jediné dvě věci, které Daisuke stihl bylo popadnutí člena 4.divize a vytvoření bariéry mezi ním a pacientem. Bakudō # 81. Dankū! Zařve když pokoj začne pohlcovat záře výbuchu.

Shin Toranaga

Pomalu sestupoval po schodech. Neměl z toho vůbec dobrý pocit. Pak se náhle zarazil, když uviděl stěny pokryté krví. Naklonil se k nim a pozorně si je se zájmem prohlížel. Tak tohle už bych měl asi vážně nahlásit. Možná je tam ale dole zraněný někdo z našich a potřebuje okamžitě pomoct, ovšem jestli je ta krev z jedné osoby, tak už bude nejspíš pozdě... Stějne bych to měl zkontrolovat. Protože pokud někdo zkouší osvobodit vězně... Zvědavost, obavy a představa, že by po tak dlouhém trmácení na hlídce měl ještě vyjít znova ty schody nahoru ho přiměla pokračovat do temnot. Navíc zápach krve v něm začal vyvolávat jeho méně formální stránku a tak už mu nebylo pomoci. Cestou se soustředil, aby nenaděl žádný hluk.

Ryuuka

Ta jeho arogance byla odporná, chtěl jsem mu vymlátit všechny kosti v těle a rozsekat mu končetiny na prťavé kousíčky. A z těch kousíčků pak sešít nový hrneček, protože to byla ztráta, za kterou ještě ten hlupák zaplatí. Ty jeho kecy o tom, jak jsou kapitáni stejní mě nezajímaly, ale když se objevil za mnou, sundal masku a já se mohl normálně nadechnout, tak jsem byl překvapený. Rychle jsem se rozeštval. "Ty parchante.." Pronesl jsem a do okolí začalo proudit mé kapitánské reiatsu. Nikdo tu nebyl živý, takže jsem už nemusel dávat pozor na okolí. Začal jsem zuřit.

Dr.Daisuke Stein

Zrušil svůj shikai, neměl šanci pacienta zachránit a díky jejich poutu by jen trpěl déle. Když výbuch odezněl a kouř se rozplynul, mohl vidět napáchané škody.
Klid! Zachytil asistenta a zvedl si ho k obličeji.
Potřebuju, abyste zůstal při smyslech! Slyšíte?! Sežeňte doktory, ať se porozhlédnou po zraněných a pacienty co už tu máme přesunou do protější části nemocnice...další přeživší z mise oddělte od ostatních a doprovoďte je na otevřené prostranství! Pokud najdete podobné věcičky, nedotýkejte se jich...to necháme na 12.divizi! Odmlčí se a rozhlédne se okolo...část nemocnice byla v troskách, naštěstí bylo období míru a tak byla nemocnice defakto prázdná, navíc večer zde neúřadovalo mnoho doktorů. Dále chcu všechny členy 4.divize, kteří nejsou doktory, aby se s meči připravili a hlídali nemocnici, nemůžeme si dovolit riskovat! A nakonec...pošlete někoho za vrchním kapitánem...musí vědět co se tady stalo..poslat nám posily...někoho kdo se umí ohánět mečem...to je vše...teď jděte. Řekne rázně. Nebyl čas na váhání. Kdovíkdo mohl být kdekoli. A Stein věděl, že ať je to kdokoli, tohle mu jen tak neprojde.
opírajíc se o svou hůl vydal se rychle od své kanceláře. Měl v úmyslu pro jistotu rozeslat pekelné motýly do ostatních divizí.

Shin Toranaga

Jakmile konečně dorazil dolů, ztuhl. Přejel očima hromadu mrtvol. Těla poznával, patřila členům 2.divize. Ale to nebylo to co ho tak šokovalo. Přimrazil ho fakt, že všechny cely byly dokořán otevřeny. Okamžitě začal pátrat po cizím reiatsu. Tak tohle je hodně zlý. Nejen že jsou vězni fuč, ale ten nebo ti kdo je dostali ven zmasakrovali takové množství shinigami...proti někomu takovému bych možná ani s útokem ze zálohy neměl šanci. Hned na to se otočil na sandálu a schody neschody pádil nahoru, aby mohl všechny varovat.

Ryuuka

Ta jeho arogance! Ne jen, že to s ním nehlo, ale ještě si v klídku stojí a mluví dál. To je chlap na zabití. "To se brzy dozvíme!" Mohl jsem si s ním povídat dále, ale už jsem měl takovou zlost, že to prostě nešlo.. Tasil jsem zanpakutou a v rychlosti použil Senku. Chtěl jsem to ukončit rychle, pochopitelně..Nečekal jsem úspěch, spíše otestování jeho schopností.

Shin Toranaga

Bežel, co mu síly stačily, ale i tak to trvalo déle než by chtěl. Kdo mohl něco takového udělat? A proč? Jediný důvod, co mě napadá pro propuštění všech věznů by bylo vytvoření chaosu...Ale žádného vězně jsem tam dole neviděl, kam se všichni poděli? Byl už skoro u východu, když před sebou zahlédl několik stínů. Přítel nebo nepřítel? Rychle se rozhlédl, ale v chodbě žádný možný úkryt nenašel a tak přidal na rychlosti. Pár metrů od silulet, použil shunpo, aby se jim dostal za záda. Přitom tasil svou zanpakuto a po dopadu přiložil obě ruce na zem.

Dr.Daisuke Stein

Nenáviděl dlouhé chodby, především, když měl svůj handycap a spěchal. I když se cesta do kanclíku táhla jako smrad, nakonec tam dorazil. Vypadal netknutě, což ho trochu potěšilo, protože tu měl pár svých věcí, které zničené nechtěl. Pak zacítil reiatsu kapitána 11.divize. To nebylo dobré...jestli kapitán 11.divize, jeden z nejsilnějších...vypouštěl reiatsu, nemohlo to znamenat nic dobrého! Rychle usedl za stůl a rozeslal všem kapitánům motýla s varováním, že v Seireitei se něco děje, něco špatného! Jakmile je odeslal, zvedl se, že se vydá zpět...musel být se svou divizí..nemohl tam zůstat zalezlý. Nicméně se ještě zastavil před skříní v polovině kanclíku. Vypadala jako obyčejná almara na šaty a taky byla plná šatů, avšak když je odhrnul, naskytl se pohled na dva obrázky. Na jednom byla kapitánka Sora, na druhé Franken Stein. Nejdřív pohladí obrázek kapitánky Sory. Nenechám je zničit váš odkaz... Zaskřípe zuby a otočí se k fotce bratra. Platím snad za své hříchy? Jednou musí asi každý... Zavrtí hlavou, zabouchne dveře a vydá se podporovat svou divizi...v kanclu byl stejně k ničemu!

Ryuuka

Jak se dalo očekávat, něco způsobilo, že se mi útok nezdařil. Bohužel se nestalo jen to, jak se zdálo, útok se obrátil proti mně. Pozoroval jsem jak maska padala na zem.. a když dopadla, jako bych použil Senku sám na sebe. Krev začala stříkat.. Nicméně, byl jsem na to zvyklý, za poslední rok určitě, nebyl jsem si jistý, jestli jeho schopnosti dokážu sám prokouknout, ale nic jiného mi nezbývalo. Se zanpakutou v ruce jsem přistoupil k masce a sebral jí. "Co tu chceš..! A nemluv v hádankách nebo tě ubiju k smrti!"

Shin Toranaga

Když zjistil, že odtud nebezpečí nehrozí, rychle se narovnal. Zastrčil svou zanpakuto, ale ruku stále nechával na rukojeti a nepřestal kontrolovat okolní reiatsu. Pořát se ho držel pocit, že je něco špatně a netýkalo se to jenom uprchlých věznů. Omlouvám se, právě jsem bežel vyhlásit poplach. Všichni ostatní z hlídky a několik členů 2.divize jsou po smrti a jejich těla leží dole ve vězení. Navíc všechny cely jsou otevřeny, ale na žádného vězně jsem zatím nenarazil, pane. Ohlásil v kostce, co zjistil a čekal na rozkazy. Těžce odechoval, protože ty schody nebyly lehký soupeř, jak by se mohlo na první pohled zdát.