12. divize

Izumi Razaki

Kývnul jsem na Raidena. "Pokud vím, tak byl zraněn při obraně 3. divize, ale měl by být v pořádku... " řekl jsem v odpověď. Kdyby to bylo něco vážného, jistě by mi o tom Akira již dala vědět. "Dobrá, běžte... já se vrátím ke své práci..." řekl jsem a zmizel zpět do 1. divize
>>> 1. divize

Akachi Naito

Pouze přikyvoval kapitánům, tedy až do chvíle, kdy mu opět upadly prsty. Cítil se trošku trapně, ale zároveň to docela bolelo, i přes to, že byly odděleny velmi ostrým drátem. Každopádně je Akachi sebral a s úsměvem se podíval na Raidena.
Děkuji za připomínku..
Poté pouze oběma kapitánům pokynul a pomocí shunpa zmizel směr ---- > 4 divize.

Stav po timeskipu

12. divize byla při útoku poměrně nepříjemně poškozena, především proto, že kapitán 12. divize nepřišel své divizi na pomoc. Hollow uvnitř divize udělali poměrně velký chaos... vnější poškození budovy nebylo velké, jen Raidenovo kido vyrazilo několik oken...

Akachi Naito

Objevil se v kasárnách 12.divize. Na sobě měl svoje frajerské haori s růžovými plameňáky, v puse dřevěné párátko a v ruce držel nějakej sladkej pišingr, který na jedno sousto snědl. Poté si to zamířil přímo za nosem. Odchytil prvního člověka, kterého potkal.
Zdravíčko chytrý mužíčku. Nemáte tady nějakého specialistu na šifry, hádanky...básničky?
Pravil a lehce přitom několikrát nadzvedl obočí. Vůbec nechápal, co tady dělal. Měl se radši schovat do nějaké cukrárny a bylo by po problémech!

Yato
>>>> Bar "Na Poradě"

Nějakou chvilku mi trvalo než jsem zjistil polohu uprchlého kapitána, ale protože kapitáni mají poměrně o dost větší reiatsu než většina shinigami v Soul Socienty, tak to bylo jako hledat železnou kouli v kupce sena. Hahaha. Ale popravdě mi to řekl Daisuke jak si rozdělily místa kde budou hledat ... Shunpul jsem na střechu budovy která byla co nejblíž kapitána Akachiho. Zatím jsem nic neřekl nebo nějak nedal o sobě vědět, jenom jsem jednoduše sledoval a poslouchal co se to snaží vlastně zde dělat.

Akachi Naito

A že byl přeci jen kapitán, tak si všimnul i Yata, který shnupnul na nejbližší budovu u Akachiho. Což možná byla chyba, ale Akachi ho v tom nechal, zajímalo ho, co hodlá podniknout. A tak an sobě nedával znát, že o něm věděl. Každopádně vědátor byl docela drzej, což se Akachimu nelíbilo. No ale i to se rozhodl nějak přejít bez jakékoliv poznámky, co to s ním dnes bylo?
Dobře..
Odpověděl prostě Akachi a podal tomu vědátorovi onen papírek.
..ale jestli o tom někde jen cekneš, tak tě donutím sníst vlastní brýle..
Pravil Akachi a lehce nadzvedl obočí. Na tváři měl úsměv, ale přesto to znělo tak, že by to fakt udělal.

Yato

Akachi si odchytl nějaké shinigamiho poblíž a chtěl od něj pomoc ... i když o tu pomoc nežádal moc obvyklým a milým způsobem. Spíš mi to všechno přišlo takový, jako by se ho Akachi snažil zabít. Protože donutit sníst někoho jeho vlastní brýle? Raději bych si vybral asi smrt .... No nic, sledoval jsem je dál a vyslechl si co mu shinigami odpověděl. Vypadalo to tak, že ho celkem shinigami rektl, ale nakonec mu nabídl svojí pomoc. To má ale Akachi kliku!
Co se mě týká, tak už mi přišlo celkem dost trapné stát nad nimi a nedávat o sobě vědět, i když by kapitán měl o mě tušit, ale protože to nedal znát tak kdo ví, že? Posledně jsem se na ně ze střechy podíval, nadechl se a shunpnul jsem za ně. Následně jsem se k nim přiblížil pomalejší chůzí, abych do nich nenaběhl. To by pro mně nebylo moc zrovna dobré. Když jsem byl necelý metr u nich, oslovil jsem je "Ehm ... Zdravím.", uklonil jsem se a poté jsem se obrátil směrem k Akachimu, "Přišel jsem za vámi Kapitáne. Ostatní z našeho týmu mě k vám poslaly s tím, abych vám vypomáhal.". Popravdě ... měl jsem celkem nervy, už to bylo několikáté setkání s Akachim, ale stejně furt nevím jak se k němu mám přesně chovat.
Ach jo ... jak jen tohle všechno dopadne ...
"Omluvte mojí nezdvořilost, že jsem se vám nepředstavil. Mé jméno je Yato, člen 6.Divize. Rád vás poznávám.", představil jsem se jim nakonec.

Akachi Naito

Podíval se na YYata a trochu se uchechtl, když se představoval. Plácl ho po zádech.
Na mě nemusíš tak slušně chlapče. Moc si na takové věci nepotrpím a v bitvě to zbytečně zdržuje..
Odpověděl se smíchem a poté se podíval zpět na toho vědátora. To jim teda pomohl!
No, zrovna ten pták je jediné, na co nemůžeme přijít..
Odpověděl otráveně a rozhlédl se okolo sebe. Co by sakra mohl být ohnivý pták?! Akachi měl furt v hlavě Sokyoku..

Yato

Po plácnutí po zádech Akachim jsem sebou cukl, nečekal jsem to a dost mě to i překvapilo, v dobrém smyslu. Narovnal jsem se a jenom ze sebe vydal takový zamyšlený tón "Hmm" a podíval jsem na Akachiho. "Takže stačí nebýt formální a mluvit s ním jako ... s přítelem? Hmm, dostal jsem jakoby povolení takže by to snad vadit nemělo ..." odpovídal jsem si v duchu na otázky ohledně téhle menší situace. Ale je to fajn, že nemusím být formální, protože si nemusím dávat tak velký pozor co říkám a jak to hlavně říkám. Nervozita ze mně pomalu opadává.
Ozval se ten shinigami který Akachi před tím nabídl pomoc s básničkou. Hmmm, ohnivý pták ... přemýšlel jsem a po vážně krátké chvilce mě něco napadlo "Nemohl by tím být myšlený náhodou fénix?" odpověděl jsem shinigamimu na jeho otázku. Přemýšlel jsem dál nad různýma věcma, které se ani netýkaly toho ptáka a tak jsem si najednou vzpomněl, že vlastně nemám pochvu na svůj meč ... takže bych ho měl celou dobu vlastně držet teď v ruce. Sakra!

Akachi Naito

Akachi zasténal jak malé otrávené dítě. Tohle bylo strašné.
Sokyoku mě taky napadlo, ale jak říkáš, není tam vodopád..
Prohlásil a podíval se okolo sebe. Poté se dlouze protáhl a podíval se na ty dva.
No, snad něco najdou ostatní z týmu. Já byh si dal docela nějakej dlabanec..
Pravil s úsměvem a lehce nadzvedl obočí. Akachi byl přeci jen docela velký chlap a tak taky docela hodně, a hlavně rád, jedl.

Yato

Hmmm ... to bylo strašné! Celou dobu mě trápilo to, že nemám kam si uložit svůj meč. Pochvu na něj nemám a zasunout ho pěkně a pořádně tak aby nevyklouzl do pouzdra od zbraně je asi nemožné. Žádný dvojsmysl v tom nebyl myšlený ... fakt. Povzdechl jsem si, byl to celkem problém. Ale něco mě napadlo! Mám přece okolo pasu ten bílý látkový rádoby opasek(netuším jak se tomu říká). Takže jsem meč jednoduše strčil mezi něj a mé tělo! Samozřejmě tak abych si nic nepoškodil. No, mezitím se snažil shinigami s Akachim přijít na to kam jít. "Hmm, takže nám dělá problém směr ... *zamyšlený výraz* Není možný, že u některého z těch vodopádů je nějaká značka fénixe, nebo nějaká socha, chrám a tak?" přemýšlel jsem nahlas, ale nemyslím si, že to nějak uškodilo. No ... určitě na to sám nepřijdu, protože jsem nikdy pořádně v rukongaii nebyl. Takže jediné co nám zbývalo bylo to nechat na tom shinigami. Na poznámku Akachiho jsem nijak moc nezareagoval, jenom jsem se na něj podíval takovým tím výrazem "no ... to je na tobě, ty jsi tady kapitán", tak snad to pochopí ....

Akachi Naito

Pohlédl na brejlounka z dvanáctky a pak na Yata. Podrbal se na vousech.
No tak to vypadá, že my jsme svojí část úkolu splnili. Viděl bych to na cestu zpátkya cestou si dát nějakou sváču..
Odpověděl nakonec a pokrčil ramenay. Opravdu už zde asi nebylo co dělat a hlavně se Akachimu už ani nic dělat nechtělo, byl opravdu hladovej a v takových chvílích myslí jen na jídlo.

Yato

Shinigami nám dal poměrně dost dobrou odpověď a vypadala i celkem rozumně. Možná, že by jsme to tam mohly jít prozkoumat. Ale Akachi měl na mysli tuhle chvíli jenom jídlo a tak jsem trochu popřemýšlel "Kapitáne, navrhoval bych aby jsme se najedli zde v divizi a potom by jsme mohly jít na jih a prozkoumat to tam, co na to říkáš?" navrhl jsem Akachimu. Nebyl to tak špatný nápad a určitě ostatní by to taky tak udělaly. A navíc kdybychom za nimi přišly a šly bychom tam zbytečně, na jih, tak by to byla fakt dost velká ztráta času. Ale to si určitě Akachi jako kapitán uvědomuje, takže by jsme tam mohly vyrazit, ale je to jenom a jenom na něm.

Akachi Naito

Podíval se na Yata. To co navrhoval znělo fajn, ale pak by se všude povídalo, jak kapitán Akachi dal přednost jídlu před misí. Protočil oči a podíval se ještě na kluka z dvanáctky.
Díkec..
Pravil s úsměvem a drsňáckým mrknutím. Poté se rozešel pryč z 12.divize. Tedy ještě se otočil a podíval se na Yata, jestli jde s ním, poté šel směrem z 12.divize.
Dělají tu výbornou placku se vším možným. Na co si vzpomeneš..tak to čapnu do ruky a půjdeme na jih..
Pravil během pohodové chůze. A opravdu, brzy byla cítit nádherná vůně, Akachise zastavil u okýnka, hodil jim tam nějaký peníz a brzy dostal dvě placky naplněné rýží, masem a zeleninou. Podal jednu Yatovi.
Tak..a teď na jih..
Pravil a plácl Yata po zádech. Bylo to užitečné plácnutí, protože Akachi si během něho otřel mastnou ruku do Yatových zad.

----> Cesta za ohnivým ptákem

Yato

Z pohledu na kapitána jsem usoudil, že se mu můj plán cesty zalíbil, ale moc jsem nepochopil to protočení očí ... asi možná myslel ještě na něco jiného. Kdo ví. Šel jsem asi dva kroky za Akachim a přemýšlel nad tím co nás na cestě může očekávat. Dost bych si přál aby to nebyla nějaká životu nebezpečná mise, ale aby zase nebyla nijak moc jednoduchá. Ale někde hluboko uvnitř jsem cítil, že to bude k té životu nebezpečné misi dost blízko. Vzal jsem si od Akachiho nějakou plněnou placku kterou mi podal a tak trochu jsem si jí prohlížel. "Jak to asi chutná ..." pomyslel jsem si a chtěl jsem si kus odzobnout, ale v tu chvíli mě vyrušil Akachi jeho plácnutím po zádech ... zase. Ale na tomhle plácnutí bylo něco jiného ... byl tam přidám zbytečný pohyb rukou, jakoby mě ještě do toho pohladil nebo mi něco sundal ze zad. Potom jsem se zase zaměřil na tu placku a když jsem se podíval i na své ruce tak mi to trochu bylo jasné ... měl jsem je od té placky mastné a to měl Akachi určitě také. Takže ten zbytečný pohyb sloužil na to, aby si ji očistil. Nic jsem mu na to neřekl a ani jsem se na něj nepodíval. V klidu jsem si potichu oddechl a ukousl si kus té placky. Nebylo to zlé, bylo to dobré, ale zajímalo by mě jaké tam ještě mají druhy. Možná by se tam hodil i ananas místo té zeleniny. Ty myšlenky jsem ale nechal zamnou a šel za Akachim někam na jih. Nechal jsem se celou dobu jenom vést.

----> Cesta za ohnivým ptákem