Trénink: A. Naito, R. Kami a H. Kyoya [HOTOVO]

Reizo Kami

ve chvíli kdy kapitán zakopl se zastavil. Popravdě čekal že něco takového udělá, i podle jeho stylu se dalo poznat že se vyžívá v soubojích jeden na jednoho, v tom by mohly mít i výhodu. V moment kdy ucítil kapitánovo reiatsu za sebou stihl v poslední moment použít kido.
"Bakudo #30. Airspin."
Najednou se kolem Reiza objevil vzdušný vír kterým vybránil útok na žebra. Nemohl si dovolit něco takového jako že si nechá hned na začátku ublížit, hlavně né od někoho jako on, pořád ho nepřijal jako svého kapitána.
"Hiiragi, obrana. Akkaku, ty mi pomůžeš s útokem, nemůžu se o něj pořád takhle starat, mám svoje limity"
Pousmál se a lehce se přikrčil, bylo na něm vidět že již je trochu unaven.
"Jestli to takhle půjde dál tak to moc dlouho nevydržím.
Povzdechl si a očima nadále sledoval Akachiho, chtěl znát každý další jeho pohyb. To co řekl Akachi ignoroval, tohle věděl již od začátku.

Akkaku Naito

Zatímco Reizo dostával docela slušnou čočku, tak můj shikai vyletěl k Reizovi na pomoc a já se proplížil v lese za bratra. Promiň. pomyslel jsem si směrem k Reizovi. Pak se ale Akachi odrazil dozadu. usmál jsem se a neslyšně shunpnul k němu, abych k němu dorazil ještě ve vzduchu. Loket do kříže musel bolet. Je fajn předávat moudra, ale co si hlídat záda brácho?
Poučka assassina číslo jedna. Vždy počítej i s možností, že o vás oběť ví. pomyslel jsem si a začal jsem se připravovat na shunpo pryč.

Akachi Naito

Tak důstojníček začal rozdávat rozkazy...konečně..
Pomyslel si a byla pravda, že na chvíli přestal dávat pozor. Přesto ale ještě ucítil reiatsu svého bratra. Být to kdokoliv jiný, tak by měl nejspíš větší problémy, ale reiatsu svého bratra znal opravdu dobře. Pokusil se rychle elegantně otočit a trochu přikrčit. Úderu už však nezabránil a místo do kříže, dostal pěkně do ledviny. Akachi maličko zatnul zuby, samozřejmě že to bolelo, ale takovou radost bratrovi neudělá. Hned co ucítil onen úder tak po bratrově ruce okamžitě šáhnul svoji levačkou, protože tu měl během otočky hned u něj. Mezitím pravačku přiložil k bratrovu ramenu.
Hadō #4. Byakurai..
Zašeptal a napálil mu to přímo do ramene. Věděl, že Akkaku už si prošel mnohem horším zraněním. Navíc to byl jeho bratr a tak za něj částečně nesl i zodpovědnost, což znamenalo v Akachiho podání, že mu může na rozdíl od ostatních ublížit.

Akkaku Naito

Bratr mě vzal za ruku a ještě ve vzduchu nás přetočil tak, abychom byli čelem k sobě. Přiložil mi ruku k rameni a začal vytvářet kido, ale byla tu ještě jedna věc, na kterou zapomněl. Blýskl jsem očima na dvě kruhové čepele. To nestíháš. Buď mě pusť, nebo máš po achilovkách. pomyslel jsem si, vzal ho za ruku a přetočil se jako had, abych měl rameno vytočený z kida a zároveň s ním zůstal na místě. 
A držel ho. I já jsem měl pocit, že svého bratra musím chránit. A i já jsem si to vykládal tak, že mu mohu ubližovat jen já.

Hiiragi Kyoya

Kapitán, který bojoval se svým bratrem se kě me otočil zády. To bylo přesně to, na co jsem čekal. Kývnul jsem na svého golema, kterého jsem vyvolal. Golem mě chytil a hodil přímo na kapitána. To, že by se mi povedlo sebrat stuhu za letu bylo celkem nepravděpodobné (I když by to bylo fajn), ale minimálně jsem ho plánoval trefit za letu a snad trochu vyvést z míry. Přeci jen jsou věci, které člověk obvykle zrovna nečeká, například, že vám někdo přistáne při boji na zádech. Naštěstí čepele, které používal Akkaku byli příliš nízko na to, aby mě mohly trefit...

Akachi Naito

Konečně začali spolupracovat..
Pomyslel si a začal rychle reagovat. Věděl o čepelích blížící se k jeho achilovkám. Teď pouze vymyslet další krok. No a tak mu nezbylo nic jiného, než dát bratrovi pěknou ránu čelem na nos. Zároveň využil tohoto útoku aby se vysmýkl z bratrova sevření a opřel se mu o ramena, ladně vyskočil a tak se přes něj vlastně přetočil. Když byl ve vzduchu, tak si povšimnul blížícího Hiiragiho. Dal proti němu nohy, položil mu je vlastně na ramena a odrazil se od něj. Na zem dopadl s elegantním kotrmelcem. Otočil se proti nim, na tváři měl úsměv.
Výborně..ale..
Zaklepal pravou ruku na svoji zanpakuto, kterou měl u pasu. Stále byla totiž zandaná.

Hiiragi Kyoya

Tohle nevyšlo úplně tak, jak jsem si představoval. Kapitán se samozřejmě v tu chvíli musel otočit a udělal si ze mě trampolínu. No, to nebylo zrovna něco, co jsem potřeboval, hrát si na osobní rohožku / trampolínu. Dopadl jsem na zem. Kapitán se opět otočil směrem k nám. A v tu chvíli ho zavalil golem. Nemělo by totiž cenu, aby ho mlátil, na to měl moc vysoké reiatsu. Ale když na něj zezadu skočila obří skála, tak ho to mohlo zadržet docela dobře, ten golem nebyl zrovna lehkej. A i moje průměrný shunpo pak stačilo k tomu, abych se přesunul rychle dost blízko a zkusil znova okrást kapitána...

Akachi Naito

No tak kameňáka teda nečekal. Nejspíš byl ten golem rychlejší, než Akachi očekával. No a tak co měl tedy dělat, když na něm ležel obří kamen? Kdyby uvolnil trochu reiatsu a trochu zabral, tak by ho ze sebe nejspíš celkem snadno dostal, ale dost možná by tím ublížil klukům okolo. No pravou ruku měl na zanpakuto od tý doby, co na ni poklepával. Tak mu asi nezbývalo nic jiného, než tu zanpakuto vyndat a pořádně seknout do toho golema a doufat, že ho rozbije, popřípadě jen poškodí. Co předtím koukal, tak z golema odpadávaly kusy, takže by toho mohl i teď využít a golema tím zlehčit. O blížícím Hiiragim věděl, levou ruku měl tedy pěkně zastrčenou mezi sebou a golemem. Pokud vše proběhlo jak má, tak se Akachi vysmýkl zpod golema a pomocí shunpa se opět dostal kousek dál od ostatních.

Reizo Kami

ještě když kapitán držel Akkakua tak vyskočil do vzduchu, přibližně do 12m nahoru kde stál ve vzduchu. Čekal na vhodnou příležitost aby mohl vklidu zaútočit bez toho aby ohrozil i někoho jiného. Když se odehrál ten incident kdy Kapitána zalehl obří golem a ten poté unikl tak se mu naskytla konečně vhodná příležitost. Odříká ty správná slova a poté vystřelí na kapitána Shakkahō. Tedy přesněji na jeho ruku kde má obvázanou tu mašli, ale tak aby tu mašli netrefil přímo.
"Hado #31. Shakkahō."
Pokud by tohle nečekal mohlo by mu to způsobit i nějaké ty škody.

Akkaku Naito

To, že dostanu ťafku na nos takovým způsobem jsem opravdu nečekal. Čepele minuli a stejně tak Hiiragi, který měl zajímavý plán, jak mého bratra zastavit. Hezky. pomyslel jsem si, když Akachiho zavalil kámen a jen co se vynořil, vyslal jsem kido, jehož formuli jsem přeříkal již když mě držel bratr. 
Bakudo #30. Shitotsu Sansen. To by tě snad mohlo zdržet. usmál jsem se při pohledu na mou a Reizovu křížovou palbu na Akachiho, který byl pravděpodobně tak tak rád, že se dostal z pod golema.

Hiiragi Kyoya

Bohužel jsem nestihl včas zasáhnout, než se prosekal skrz golema. Ten se začal opět regenerovat. Já jsem namířil prsty na kapitána. "Hadō #4. Byakurai" nebyl jsem si jistý ani tím, zda by ho to jakkoliv mohlo ohrozit, ale neměl jsem jinou možnost zaútočit z dálky. Upřímně mi šlo o to "přestřelit" jeho stuhu vedví... neřekl, že musí bejt v celku...

Akachi Naito

Samozřejmě, že si všimnul celé té křížové palby. Vzal to tou nejednoduší cestou, prostě za pomoci shunpa vyskočil do vzduchu. Poté se opět vrátil na zem, začal si sundávat stuhu z ruky.
Dobře pánové...ten společnej útok se mi zamlouval..
Usmál se a zvedl ruku, opět s palcem nahoře samozřejmě.
I když jste stuhu nezískali, tak jste uspěli..dlužím vám jídlo..
Zasmál se a začal se pokoušet uvázat si onu stuhu zpět do vlasů. No samozřejmě mu to nešlo, s trochu zbídačeným výrazem se podíval na Sawai, doslova tím pohledem volal o pomoc.

Akkaku Naito

Měl jsem chuť svého bratra praštit, ale nakonec jsem  to neudělal. Takhle jednoduše? pomyslel jsem si a podíval se na bratra ještě jednou. Shunpnul jsem k Reizovi a naklonil se k němu. Na tom se mi něco nezdá. Bylo to moc rychlý. Pak jsem se ještě podíval na Hiiragiho: Skvělá práce!

Reizo Kami

Akachiovo chování ho docela překvapilo, nechtělo se mu věřit že to půjde tak lehce.
"Svoje jídlo si nechte, nemám zájem o něco co nebylo na začátku dohodnuto, domluvili jsme se že pokud ji získáme, a já ji nezískal. Tak mě z toho vynechejte, raději vemte je na jídlo než-li mě."
Snažil se mluvit zdvořile, přesto to vypadalo že ke kapitánovy nemá příliš respektu. Když na něj Akkaku začal mluvit tak se na něj podíval a jakoby očima řekl že o tom ví.
"Dobrá práce."
Řekl Akkakuovy a poté se pomocí shunpa dostal před Hiiragiho, natáhl k němu ruku aby si potřásli rukou.
"Dobrá práce, bojoval si opravdu dobře, jen tak dál a budeš pro naši divizi opravdu užitečný."
Pověděl mu tohle když si potřásali rukou, pokud ne tak mu  to stejnak pověděl. Pousmál se na něj s lehce přivřenýma očima.

Hiiragi Kyoya

Kapitán absolutně vyhrával. Neměli jsme šanci a proto se logicky vzdal. Ano... logika ve svém nejlepším. Bylo to celý nějaký divný. Při nejmenším. Asi už ho to nebavilo a chtěl toho nechat? To bylo jedno. Tenhle trénink byl dlouhej a já už chtěl mít od něj klid. "Uh... díky?" odpověděl jsem na Reizova slova, přišlo mi, že jsem byl úplně zbytečnej, ale asi to tak nebylo.

Akkaku Naito


Já na jídlo s tebou půjdu rád. usmál jsem se na Akachiho, Půjdete s námi? otočil jsem se a zavolal na Sawai. Byla to tichá osůbka, která byla víc creepy, než zahradní trpaslíci. Přesto (a nebo právě proto) jsem jí chtěl poznat. Celkově se mi divize celkem zamlouvala. Všichni byli zajímaví, nehluční a v rámci mezí i normální... snad.

Akachi Naito

Měl už opravdu hlad a navíc ho tým docela pěkně překvapil. Teda až na tu odpověď Reiza. Akachi neváhal a pomocí shunpa se u něj objevil. Rukou ho poměrně silně chytil za rameno.
Na jídlo s námi jdete ať se vám to líbí nebo ne. Nejde tu tolik o to jídlo, jako o posilnění kolektivu a ten se posilňuje nejlépe trávením času společně. Na to si budete muset zvyknout..
Vypadal dost přísně. Samotnému mu došlo, že to možná maličko přehnal a tak se pro uvolnění atmosféry usmál.
Tak, máte nějaké přání kam jít?
Podíval se i na zbytek divize. Chtěl vidět, jak se společně domluví. I na tom mu záleželo.

Hiiragi Kyoya

Na akademii nás učili, že kapitáni sami o sobě jsou něco jako 80% bojové síly Seireitei nebo tak nějak. Že jsou velice mocní a musíme se k nim chovat s úctou. Tak tenhle nás pozval na jídlo. Možná to byla past? Pokrčil jsem rameny a radši nic neříkal. Třeba na mě zapomenou a já si budu moct jít lehnout. Ještě jsem si ani nestihl vybalit svoje věci...

Reizo Kami

Když ho Akachi chytl za rameno zůstal zcela klidný, docela ho to bolelo ale nebylo to nic co by se nedalo vydržet. Naštěstí měl zraněná to druhé, levé (předpokládám že když se takhle někdo objeví za nim tak použije pravou ruku).
"Promiňte, ale tenhle trénink mi poukázal na několik chyb které mám, tak bych tu ještě nějakou dobu zůstal a nějak si je vypiloval, dokud mám čas."
Chtěl se nějak vymluvit z toho aby tam nemusel, ikdyž by tu opravdu ještě nějakou chvíli zůstal. Otočil k němu hlavou a usmál se, jeho úsměv byl velice podobný člověku kterého velmi obdivoval, bývalého kapitána 10. divize Akiho Maki.

Akachi Naito

Pozoroval Reiza. Na tváři měl též úsměv, ale velký s pěkně vyceněnýma zubama.
Takže Reizo..půjdeš ať se ti to líbí nebo ne, pokud budeš chtít trénovat, tak sem můžeme jít někdy spolu a vše si můžeš natrénovat na mně. Nyní si stejně ve stavu, kdy už toho moc nenatrénuješ..
Pravil a jako vždy dodal jeho cool mrknutí. Poté se otočil i na zbytek skupiny.
Takže, kam si přejete tedy jít? Nějaký návrh?
Zasmál se a založil si ruce na prsou. On vlastně ani moc restaurací neznal, takže byl rád, že mu s vybíráním pomůžou.

Reizo Kami

"Dobře... dobře, chápu, ale mám to u vás."
Povzdechl si a podrbal se na týlu hlavy.
"Doufám jen že se to nějak nezanítí, dostal jsem sice první pomoc od Hiiragiho ale člověk nikdy neví."
Znal jednu docela slušnou restauraci, obsluha a prostředí nic moc ale jídlo je tam vynikající, ale raději se zdržel a čekal jestli někdo nenabídne něco jiného.

Akkaku Naito

Inu. Vím o čajovně Dračí studna, ale nevím, jestli tam servírují jídlo. pokrčil jsem rameny. Jídlo jsem si obvykle připravoval sám a do podniků jsem chodil spíše popíjet čaj či kávu. Jinak vím, že nějaké restaurace jsou v Rukongaii, ale o žádnou konkrétní vám neřeknu. pokrčil jsem rameny a pak uhnul pohledem. Restaurace. Naprosto zbytečná záležitost.

Akkachi Naito

Hmm hmmm...
Podíval se na svého bratra a přikyvoval. No Akachi by zrovna něco zakousl, takže nějaká čajovna byla tabu. Zamyšleně si začal škrábat bradu.
Dobrá tedy. Máte rozchod, večeře se dočkáte jindy. Právě jsem si vzpomněl, že musím ještě něco zařídit..
Pravil s úsměvem. No v hlavě si samozřejmě myslel svoje. Došlo mu totiž, že je to tady docela ztráta času no a nutit je přece nebude. No nakonec tedy pouze mrknul a pomocí shunpa zmizel. Mířil si to rovnou do knihovny, možná přečíst nějakou tu knížku. No a taky si vzpomněl, že má stále ve své kanceláři schovaný dva jahodový koblížky, co víc si přát.

Hiiragi Kyoya

Tohle bylo celý divný. Kapitán měnil svoje názory a já jsem nevěděl moc na čem jsem. "Fajn, tak já se jdu zabydlet..." řekl jsem a rozběhl se směrem do 10. divize. Chtěl jsem si upravit svůj pokoj trochu. V jídelně určitě budou mít nějakou svačinu takže co si přát víc. Večere s kapitánem zněla fakt divně.
>>> 10. divize

Akkaku Naito

Na bratrově chování mi něco nesedělo. Ale co, je to jeho boj. Podíval jsem se na Reiza. Já bych zašel alespoň do té čajovny a nechce se mi samotnému. Nechcete jít se mnou? Docela by mě totiž zajímalo pár maličkostí a jak to tu vlastně chodí. mile jsem se usmál a hlavou mi bleskl ten úsměv, který Reizo vrhl na mého bratra. Byl dokonalý, ale přesto takový... zvláštní.